Příklady různé

čeny pro použití tam, kde jejich průraz nemůže ohrozit bezpečnost lidského života.Kondenzátory X1 se používají tam, kde je nebezpečí výskytu přepěťových špiček větších než 1,2 kV. V případě menších přepětí se užívají kondenzátory X2. Odrušovací kondenzátory třídy Y se zapojují mezi fázový a ochranný vodič či uzemněný kryt přístroje všude tam, kde je omezena přípustná hodnota unikajícího (svodového) proudu.
4. vznik ESD, ochrana resp. zabraneni
Za nebezpečné zdroje přepětí (a rovněž vysokofrekvenčního rušení) je nutno považovat všechna zařízení, v nichž dochází ke vzniku elektrického oblouku. K umělým zdrojům přepětí, jejichž význam v posledních letech stále vzrůstá, patří lokální elektrostatické výboje (ESD – Electrostatic Discharge). Všude tam, kde se vyskytuje třecí pohyb mechanických částí (kovových a/nebo dielektrických – pevných, kapalných či plynných).-malá energie- 10 mJ),vysoká U uroveň-kV, velmi nebezpečná pro elektronické prvky a zařízení,IO obvody CMOS, Největším provozním nebezpečím elektrostatický náboj vznikající na osobách při jejich chůzi, pohybu končetin či třením částí oděvu. Osoba tak může běžně dosáhnout napětí proti zemi 5 ÷ 15 kV,
• nevhodné oblečení- syntetických tkanin, Povrchy stolů, židlí i podlahová krytina jsou z umělých hmot s vysokým izolačním odporem,nízká vlhkost vzduchu v místnosti.
- klimatizace s řízenou vlhkostí a použitím antistatických materiálů podlah a čalounění. Rovněž přírodní materiály oděvů (např. vlna) snižují napětí výboje ESD.
-vybíjecí proud elektrostatického výboje tvarově podobný bleskovému proudovému impulzu na obr. 2.8, avšak s výrazně odlišnými kvantitativními parametry: během jediné ns dosáhne
vybíjecí proud ESD velikosti několika jednotek až desítek A a následně klesá k nule po dobu několika desítek ns. Elektrostatický výboj tak může ovlivnit funkci i životnost elektronického zařízení či jeho součástek buď přímo nebo indukcí magnetickým či elektrickým polem do jiných signálových obvodů5. skratky: CELENEC, UD?, CSN-EN, IECCENELEC (Comité Europeén de Normalisation en Electrotechnique); Evropská komise pro normalizaci IEC (International Electrotechnical Commission); Mezinárodní elektrotechnická komise EN (European Norm); evropská normaZADÁNÍ 11 Definice EMC, vznik, vyvoj, ekonomicka stranka
EMC je definována jako schopnost zařízení, systému či přístroje vykazovat správnou činnost i v prostředí, v němž působí jiné zdroje elektromagnetických signálů (přírodní či umělé), a naopak svou vlastní „elektromagnetickou činností“nepřípustně neovlivňovat své okolí, tj. nevyzařovat signály, jež by byly rušivé pro jiná zařízení.EMC vyjadřuje schopnost současné správné funkce, tj. koexistence zařízení nebo systémů nacházejících se ve společném elektromagnetickém prostředí bez závažného ovlivňování jejich normálních funkcí.EMC vznikla jako samostatná vědecko-technická disciplína v šedesátých
letech 20. století v USA a poměrně dlouhou dobu 10 až 15 let byla předmětem zájmu jen
úzkého okruhu odborníků v elektronice, pracujících ve vojenském a kosmickém průmyslu. S prudkým rozvojem elektroniky, zejména mikroprocesorové a komunikační techniky v posledních desetiletích a jejím pronikáním do všech oblastí každodenního života ztratila EMC svoji exkluzivnost a stále více se dotýká nás všech.Rezervy v návrhu zařízení z hlediska EMI a EMS nejsou předepsány a jejich
míra je výlučnou záležitostí výrobce daného zařízení. Jsou-li tyto rezervy zvoleny příliš velké,
vede to ke zbytečnému zvýšení nákladů na odrušení, na parametry odrušovacích prostředků, na stínění apod. Vývoj i cena daného zařízení se tím zvyšuje. Naopak jsou-li rezervy návrhu příliš malé, vzniká riziko, že hotové zařízení nevyhoví zkouškám EMC a musí být dodatečně odrušováno,což je ještě nákladnější. Dodatečné náklady na udržení standardního provozu zařízení rostou se zvyšující se hustotou jeho poruch.2 Ucinnost stineni elmag pole- nejdůležitějších odrušovacích prostředků EMC, rušivého vyzařování na straně zdrojů rušivých signálů, tak i zvýšení elektromagnetické odolnosti na straně přijímačů rušivých signálů, zeslabení pole rušivých signálů ve vymezené části prostoru.- stínicími kryty či stíněním. Stínění se užívá k ochraně jak jednotlivých součástek a funkčních bloků, tak i celých elektronických zařízení, která mohou být současně zdroji i přijímači elektromagnetického rušení. Stínění je jedním z vysoce efektivních způsobů elektromagnetické ochrany před výkonovým rušením kontinuálního či impulzního charakteru.
-učinnost- SE [dB] = R [dB] + A [dB] + M [dB]Útlum odrazem- R vzniká vlivem částeč.odrazu energie vlny na impedanč.rozhraní mezi vzduchem s impedancí Z0 a kovovou stěnou přepážky s impedancí ZM a rovněž na „výstupním“ rozhraní mezi kovovou stěnou ZM a dielektrikem (vzduchem) Z0. ; nezávisí na tloušťce t stínicí kovové stěny;
Absorpční útlum-vzniká pohlcením části energie elektromag.vlny při jejím průchodu stínicí kovovou přepážkou o tloušťce t vlivem tepelných ztrát. ;
Útlum vlivem mnohonás..-při průchodu elektromag.vlny vodivou stínicí přepážkou dochází na rozhraních k opak.odrazům; pokud-stínění z dobře vodivého kovu (Z0 >> ZM)+tloušťka je větší než hloubka vniku+M=0dB
-Kolmý dopad vlny-nejhorší případ. Jiný úhel-vlna prošlá do stínicí přepážky a dále do stíněného prostoru vždy menší. Když je přepážka z dobrého kovu s vysokou specif.vodivostí, prochází rovinná vlna tímto prostředím kolmo k ploše rozhraní bez ohledu na úhel jejího dopadu; plocha musí být neomezená-frekvenční závislost utlumu
Absorpční útlum roste s druhou odmocninou kmitočtu na dB stupnici a je větší pro vodivé feromagnetické materiály .
Na vysokých kmitočtech vzrůstá absorpční útlum a vysoce převyšuje (klesající) útlum odrazem.
Vzrůst účinnosti stínění na vysokých kmitočtech je přitom výraznější u magnetických kovových materiálů s µr >> 1. Tyto závěry jsou dokumentovány kmitočtovými průběhy obou složek účinnosti stínění – útlumu odrazem R a útlumu absorpcí A V tomtéž obrázku je naznačen i kmitočtový průběh třetí složky celkové účinnosti stínění-útlumu mnohonásobnými odrazy M.. Je zřejmé, že na „nízkých“ kmitočtech, kdy hloubka vniku δ >> t, je hodnota M záporná a snižuje celkovou účinnost stínění kovové přepážky. S rostoucím kmitočtem se
velikost M → 0 dB a mnohonásobné odrazy přestávají mít vliv na výslednou účinnost stínění.
Mnohonásobné odrazy M se mohou nepříznivě uplatňovat i na vyšších kmitočtech, je-li stínicí přepážka velice tenká (t