Distanční studijní opora

nc´ı souvis´ı jak se samotn´ym smyslem hospod´aˇr-
sk´e aktivity, tak pˇredevˇs´ım se skuteˇcnost´ı, ˇze zdroje a v´ysledky jejich uˇzit´ı
jsou v ekonomick´em smyslu vz´acn´e.
Vyuˇz´ıv´an´ı v´yrobn´ıch zdroj˚u je prov´azeno ˇradou z´akonitost´ı. Dvˇe z nich tvoˇr´ı
v´ychodiska ekonomie, a proto si je objasn´ıme. Omezenost zdroj˚u nut´ı
k rozhodov´an´ı (prov´adˇen´ı volby), jak´e mnoˇzstv´ı v´yrobn´ıch faktor˚u
a na jak´e ˇcinnosti bude vyˇclenˇeno. Pˇritom plat´ı, ˇze stejn´ym mnoˇzstv´ım
v´yrobn´ıch faktor˚u se vytv´aˇr´ı r˚uzn´a mnoˇzstv´ı rozd´ıln´ych statk˚u ˇci sluˇzeb.
Hranice
v´yrobn´ıch
moˇznost´ı
Je-li d´ano mnoˇzstv´ı a kvalita v´yrobn´ıch faktor˚u, kter´ymi spoleˇcnost dispo-
nuje, a jsou-li d´any zp˚usoby jejich pouˇz´ıv´an´ı (technologie), pak existuje hra-
nice v´ystup˚u, kterou nen´ı moˇzno za dan´ych podm´ınek pˇrekonat. Mnoˇzina ma-
xim´aln´ıch v´ystup˚u ekonomiky za v´yˇse uveden´ych pˇredpoklad˚usenaz´yv´ahra-
nice v´yrobn´ıch moˇznost´ı. My si ji budeme ilustrovat na zjednoduˇsen´em
pˇr´ıkladu, kdy zemˇe prov´ad´ı volbu mezi dvˇema druhy statk˚u, napˇr. potravi-
nami (statek x) a odˇevy (statek y). Jsou dvˇe krajn´ı moˇznosti, kdy zdroje bu-
dou urˇceny pro v´yrobu jedin´eho statku (tzn. potraviny nebo odˇevy). V tˇechto
pˇr´ıpadech je v´ystupem jedin´y druh produkce, ostatn´ı moˇznosti pˇredstavuj´ı
volbu, jej´ımˇz v´ysledkem je produkt tvoˇren´y jak potravinami, tak odˇevy.
Pˇritom plat´ı, ˇze rozˇsiˇrov´an´ı v´yroby jednoho statku se m˚uˇze uskuteˇcˇnovat
jedinˇe za cenu omezov´an´ı v´yroby druh´eho statku.
Tyto souvislosti m˚uˇzeme ilustrovat obr´azkem 1.2, jenˇz je sestrojen na z´akladˇe
´udaj˚u zachycen´ych v n´asleduj´ıc´ı tabulce:
statek MJ mnoˇzstv´ı statku
potraviny (statek x) tuny 0 1 2 3 4 5
odˇevy (statek y) 100 ks 25 24 22,5 15 20 15 15 19 0
kombinace statk˚u x A B C V D S E L F
Tabulka 1.1: Kombinace statk˚u x a y
V tabulce jsou v´ystupy v´yrob uv´adˇeny v pˇr´ısluˇsn´ych jednotk´ach, tzn. odˇevy
napˇr. ve stovk´ach a potraviny v tun´ach. Hranice v´yrobn´ıch moˇznost´ı je
vyj´adˇrenakˇrivkou proch´azej´ıc´ı bodyA,B,C,D,E aF.Zobrazuje vˇsechny
23
1. Z´akladn´ı pojmy a souvislosti ekonomie
maxim´alnˇe dostupn´e kombinace produkce uveden´ych statk˚u. Body
leˇz´ıc´ı vnˇe kˇrivky (bod L) pˇredstavuj´ı nedostupn´e kombinace, pˇri dan´ych
v´yrobn´ıch faktorech nedostupn´e. Body leˇz´ıc´ı uvnitˇr kˇrivky (body S a V ) jsou
pod hranic´ı v´yrobn´ıch moˇznost´ı a vyjadˇruj´ı skuteˇcnost, ˇze v´yrobn´ı faktory
nejsou uˇz´ıv´any dostateˇcnˇe efektivnˇe (je moˇzno dos´ahnout vyˇsˇs´ıho v´ynosu).
Kˇrivka v´yrobn´ıch moˇznost´ı je vyj´adˇren´ım efektivn´ıho vyuˇz´ıv´an´ı v´yrobn´ıch
faktor˚u. Dosahuje-li ekonomika v´ykonu na hranici v´yrobn´ıch moˇznost´ı, do-
sahuje tzv. v´yrobn´ı efektivnosti, tzn., ˇze spoleˇcnost nem˚uˇze zv´yˇsit
v´ystup jednoho statku, aniˇz by sn´ıˇzila v´ystup jin´eho statku. V´ykon
pod hranic´ı je projevem neefektivnosti, a to bez ohledu na skuteˇcnost, zda
sn´ıˇzen´y v´ystup je d˚usledkem existence nevyuˇz´ıvan´ych zdroj˚u nebo skuteˇc-
nost, ˇze v´yroba nen´ı uskuteˇcˇnov´ana efektivnˇe (napˇr. v d˚usledku ˇspatn´e or-
ganizace).
PPF
statek x
statek y
A B
C
D
E
F
V S
L
25
24
22,5
20
15
1 2 3 4 5
Obr´azek 1.2: Hranice v´yrobn´ıch moˇznost´ı
V´yrobn´ı
efektivnost
ekonomiky
V tomto pojet´ı efektivnost vyjadˇruje,ˇze spoleˇcnost nem´a moˇznost (pˇri dan´em
mnoˇzstv´ı a kvalitˇe v´yrobn´ıch faktor˚u) zv´yˇsit produkci jednoho statku, aniˇz
by souˇcasnˇe nebyla nucena omezit produkci jin´eho statku.
Kˇrivka vˇsak vyjadˇruje i jinou ekonomickou souvislost, souvislost stoj´ıc´ı v po-
zad´ı rozhodovac´ıch proces˚u jednotliv´ych subjekt˚u. Jsou to tzv. alterna-
tivn´ı n´aklady (v ekonomick´e literatuˇre oznaˇcovan´e tak´e n´aklady obˇetovan´e
pˇr´ıleˇzitosti).
Pˇri rozhodov´an´ı je z´akladem porovn´an´ı prospˇechu (uˇzitku), kter´y volba pˇri-
nese, s obˇet´ı (n´akladem, ztr´atou), kter´a je s volbou spojena. V naˇsem pˇr´ıpadˇe
pˇrechod od takov´eho vyuˇzit´ı v´yrobn´ıch faktor˚u, jehoˇz v´ysledkem je produkce
odpov´ıdaj´ıc´ı bodu C, k vyuˇzit´ı, jehoˇz v´ysledkem je produkce D, znamen´a,
ˇze z´ısk´an´ı tˇret´ı jednotky potravin je dosaˇzeno obˇetov´an´ım dvou a p˚ul jed-
notek, ve kter´ych jsou vyjadˇrov´any odˇevy. Alternativn´ı n´aklady jsou z de-
finiˇcn´ıho hlediska vyj´adˇren´ım n´aklad˚u druh´e nejpˇr´ıznivˇejˇs´ı varianty. Tzn. va-
24
rianty, kter´a nebyla zvolena, ale byla by vybr´ana, pokud by se nerealizovala
varianta prvn´ı.
Posun
hranice
v´yrobn´ıch
moˇznost´ı
Hranice v´yrobn´ıch moˇznost´ı (ekonomiky, firmy) odpov´ıd´a vˇzdy dan´e kvalitˇe
a mnoˇzstv´ı v´yrobn´ıch faktor˚u, proto se s jejich rozvojem posunuje. Z´avis´ı
i na kvalitˇe pouˇz´ıvan´ych v´yrobn´ıch technologi´ı (zp˚usob spojen´ı v´yrobn´ıch fak-
tor˚u). Ekonomick´ym pokrokem je posunov´ana, i kdyˇz se mnoˇzstv´ı v´yrobn´ıch
faktor˚u nezmˇen´ı. Souvislosti posunu m˚uˇzeme ilustrovat na pˇr´ıkladu, kter´y
patˇr´ı mezi z´akladn´ı a nejcitlivˇejˇs´ı n´arodohospod´aˇrsk´e probl´emy. Jedn´a se
o pomˇer mezi tou ˇc´ast´ı produkce, kter´a bude spotˇrebov´ana (vstoup´ı do
koneˇcn´e spotˇreby) a ˇc´ast´ı, kter´a se promˇen´ı v dodateˇcn´e kapit´alov´e statky
(vstupuje do v´yrobn´ı spotˇreby). Tvorba kapit´alov´ych statk˚u se uskuteˇcˇnuje
obˇet´ı souˇcasn´e spotˇreby ve prospˇech spotˇreby budouc´ı (kapit´al je pouˇz´ıv´an
pro v´yrobu statk˚u, tedy pro budouc´ı spotˇrebu). Sloˇzitost probl´emu spoˇc´ıv´a
v tom, ˇze pomˇer mezi statky urˇcen´ymi pro bˇeˇznou spotˇrebu a prostˇredky
vydˇelen´ymi na tvorbu kapit´alov´ych statk˚u urˇcuje nejen moˇznosti spotˇreby
v dan´e chv´ıli, ale i moˇznosti spotˇreby do budoucna.
Jestliˇze napˇr. dvˇe srovnateln´e zemˇe dosahuj´ı stejn´e v´ykonnosti, vyj´adˇren´e
shodnou kˇrivkou v´yrobn´ıch moˇznost´ı, pak rozd´ıln´y pomˇer spotˇreby (viz C0)
a tvorby kapit´alov´ych statk˚u (viz C1) zp˚usob´ı, za jinak nezmˇenˇen´ych podm´ı-
nek, ˇze v n´asleduj´ıc´ım obdob´ı budou i hranice v´yrobn´ıch moˇznost´ı odliˇsn´e.
To ilustruje obr´azek 1.3.
Kˇrivka s body K0, L0 a M0 je p˚uvodn´ı hranic´ı v´yrobn´ıch moˇznost´ı. Kaˇzd´y
z tˇechto bod˚u ud´av´a pomˇer mezi spotˇrebou a investov´an´ım do kapit´alov´ych
statk˚u. Nejvyˇsˇs´ı v´ydej ve prospˇech budouc´ı spotˇreby je u zemˇe, jej´ıˇz pomˇer
je oznaˇcen bodem K0. Kˇrivka t´eto zemˇe se v n´asleduj´ıc´ım obdob´ı posune
nejv´yˇse doprava nahoru (viz posun 2.). Zemˇe M je pˇr´ıkladem jednostrann´eho
upˇrednostnˇen´ı souˇcasn´e spotˇreby, neinvestuje, pouze obnovuje spotˇrebovan´e
v´yrobn´ı prostˇredky. Jej´ı v´ykonnost se tak nemˇen´ı (M0 = M1). Z posunu
kˇrivek je moˇzno vyˇc´ıst jeden z nejd˚uleˇzitˇejˇs´ıch poˇzadavk˚u sledovan´ych na
n´arodohospod´aˇrsk´e ´urovni. Posun kˇrivky smˇerem doprava nahoru umoˇzˇnuje,
aby v budoucnu rostla bˇeˇzn´a spotˇreba a z´aroveˇn se zvyˇsovala tvorba ka-
pit´alov´ych statk˚u, a t´ım i spotˇreba v n´asleduj´ıc´ım obdob´ı, tj. budouc´ı spotˇre-
ba (viz posun z bodu K0 do bodu K1, resp. z L0 do L1).
Z´akon klesaj´ıc´ıch v´ynos˚u
Mnoˇzstv´ı v´yrobn´ıch faktor˚u je omezen´e, nikoliv nemˇenn´e. Pokud jsou do
v´yroby zapojov´any dodateˇcn´e v´yrobn´ı faktory (zmˇena na stranˇe vstup˚u),
dojde ke zmˇenˇe na stranˇe v´ystupu, zmˇen´ı se velikost produktu. Zapojov´an´ım
dodateˇcn´ych jednotek vstupu se bude celkov´y produkt zvyˇsovat. Ekonomick´a
teorie rozliˇsuje odliˇsn´e souvislosti, kter´e se prosazuj´ı v z´avislosti na charak-
teru zmˇeny na stranˇe vstup˚u.
Jednou z kl´ıˇcov´ych souvislost´ı je z´akon klesaj´ıc´ıch v´ynos˚u. Souvislost, kterou
vyjadˇruje, byla formulov´ana jiˇz ve druh´e polovinˇe 18. stolet´ı (J. Steuart, A.
R. Turgot) a jeho vysloven´ı je spojov´ano s poˇc´atkem 19. stolet´ı a osobnost´ı D.
Ricarda. Pˇresto se s touto z´akonitost´ı poj´ı ˇrada polemik prov´azej´ıc´ıch v´yvoj
25
1. Z´akladn´ı pojmy a souvislosti ekonomie
2.
1. PPF′′
PPF′PPF
C0
C1
K1
K0 L1
L0
M0 = M1
C′1K
C1K = C′1L
C1L
C1M = C′1M C
0K C0M = C′0M
C′0L
C0L = C′0K
Obr´azek 1.3: Posun hranice v´yrobn´ıch moˇznost´ı
ekonomie i v modern´ı ekonomii.
Celkov´y
a mezn´ı
produkt
Co vyjadˇruje z´akon klesaj´ıc´ıch v´ynos˚u? Nejˇcastˇeji b´yv´a vyslovov´an v podobˇe:
Zvyˇsujeme-li pouˇz´ıvan´e mnoˇzstv´ı nˇekter´eho z v´yrobn´ıch faktor˚u,
zat´ımco mnoˇzstv´ı ostatn´ıch v´yrobn´ıch faktor˚u se nemˇen´ı, zpoma-
luje se tempo r˚ustu celkov´eho produktu.
Tedy, zapojujeme-li do v´yroby dodateˇcn´e mnoˇzstv´ı jedin´eho v´yrobn´ıho
faktoru, je v´ysledkem r˚ust celkov´e produkce, ale pˇr´ır˚ustky se sniˇzuj´ı. To
znamen´a, ˇze kles´a mnoˇzstv´ı produkce pˇripadaj´ıc´ı na dodateˇcnou jednotku
v´yrobn´ıho faktoru, jehoˇz mnoˇzstv´ı se zvyˇsuje.
Jestliˇze pouˇz´ıv´ame x jednotek v´yrobn´ıho faktoru kapit´al (xK), y jednotek
pr´ace (yL) a d´ale z jednotek v´yrobn´ıho faktoru p˚udy (zP), pak oznaˇcme
rozmˇer dosaˇzen´eho v´ystupu (v´ynos, celkov´y produkt) TP1. Zv´yˇs´ıme-li mnoˇz-
stv´ı pouˇzit´eho faktoru pr´ace o jednotku, tzn. pouˇzijeme (y+1) jednotek pr´ace
a mnoˇzstv´ı kapit´alu a p˚udy se nezmˇen´ı, pak pro dosaˇzen´y produkt TP2 plat´ı:
TP2 > TP1 (1.1)
Celkov´y produkt se zv´yˇsil zapojen´ım dodateˇcn´e jednotky v´yrobn´ıho faktoru
pr´ace – pro pˇr´ır˚ustek celkov´eho produktu dosaˇzen´y za uveden´ych podm´ınek
budeme pouˇz´ıvat oznaˇcen´ı mezn´ı produkt, v tomto pˇr´ıpadˇe mezn´ı produkt
pr´ace.
TP2 −TP1 = ∆TP = MPL (1.2)
Z´akon klesaj´ıc´ıch v´ynos˚u vyjadˇruje skuteˇcnost, ˇze r˚ust celkov´eho produktu
je doprov´azen poklesem mezn´ıho produktu pˇr´ısluˇsn´eho v´yrobn´ıho
faktoru. Plat´ı, ˇze mezn´ı produkt dodateˇcn´e jednotky v´yrobn´ıho faktoru je
26
klesaj´ıc´ı. Jestliˇze pˇr´ır˚ustek celkov´eho produktu dosaˇzen´y x-tou jednotkou
pr´ace oznaˇc´ıme MPLx a pˇr´ır˚ustek dosaˇzen´y x+1 jednotkou pr´ace MPLx+1,
pak plat´ı nerovnost:
MPLx > MPLx+1 (1.3)
Pomˇernˇe dlouho vych´azela ekonomick´a teorie z pˇredpokladu, ˇze tato z´akoni-
tost se prosazuje obecnˇe s kaˇzdou dalˇs´ı jednotkou zapojen´eho v´yrobn´ıho fak-
toru. Napˇr. ˇclovˇek obdˇel´avaj´ıc´ı urˇcitou p˚udu dosahuje urˇcit´y v´ynos. Jestliˇze
v n´asledn´em obdob´ı bude spolu s n´ım pracovat dalˇs´ı ˇclovˇek, zv´yˇs´ı se v´ynos,
ale produkt pˇripadaj´ıc´ı na kaˇzd´eho z nich bude menˇs´ı.
Je zˇrejm´e, ˇze takto ch´apan´a souvislost vych´az´ı z pˇredpokladu, ˇze kvalita
dodateˇcn´ych jednotek v´yrobn´ıho faktoru se nemˇen´ı. Jestliˇze se mˇen´ı v´ynos
z dodateˇcn´e jednotky v´yrobn´ıho faktoru, pak se mˇen´ı i v´ynosnost dan´eho
v´yrobn´ıho faktoru. K vyj´adˇren´ı v´ynosnosti v´yrobn´ıho faktoru slouˇz´ı tzv.
pr˚umˇern´y produkt (AP), kter´y z´ısk´ame podˇelen´ım celkov´eho produktu
(TP) poˇctem jednotek pouˇzit´eho v´yrobn´ıho faktoru.
Pozn´amka 1.1. V´yvoj mezn´ıho, pr˚umˇern´eho a celkov´eho produktu je ilustrov´an
v dalˇs´ım textu obr´azkem 6.2.
Je-li kvalita dodateˇcn´ych jednotek v´yrobn´ıho faktoru shodn´a, z˚ust´av´a jeˇstˇe
probl´em pomˇeru mezi pouˇz´ıvan´ymi v´yrobn´ımi faktory. Je-li v naˇsem pˇr´ıpadˇe
rozsah p˚udy d´an, pak pˇri dan´e kvalitˇe kapit´alu je v´ynos z´avisl´y na mnoˇzstv´ı
pouˇzit´e pr´ace a plat´ı, ˇze nejdˇr´ıve kaˇzd´a dodateˇcn´a jednotka pr´ace nejen
zvyˇsuje v´ynos (celkov´y produkt), ale roste i produkt mezn´ı. Urˇcit´a dodateˇcn´ı
jednotka pr´ace dosahuje maxim´aln´ıho pˇr´ır˚ustku produkce (je maximalizov´an
MPL) a zapojen´ı kaˇzd´e dalˇs´ı jednotky pr´ace jiˇz bude prov´azeno poklesem
MPL(kles´a v´ynosnost dodateˇcn´e jednotky pr´ace) –prosazuje se p˚usoben´ı
z´akona klesaj´ıc´ıch v´ynos˚u. V´ynosnost v´yrobn´ıho faktoru pr´ace (mˇeˇr´ı se
pr˚umˇern´ym produktem, tzn. vyjadˇrujeme pomoc´ı AP) vˇsak jeˇstˇe poroste, ale
klesaj´ıc´ı mezn´ı produkt dodateˇcn´ych jednotek si vynut´ı i pokles v´ynosnosti
v´yrobn´ıho faktoru.
Z´akon klesaj´ıc´ıch v´ynos˚u se prosazuje v kr´atk´em obdob´ı. Z´aroveˇn
plat´ı, ˇze pˇri dan´e kvalitˇe v´yrobn´ıch faktor˚u se v´yrobce snaˇz´ı o dosaˇzen´ı je-
jich optim´aln´ı kombinace (optim´aln´ı v r´amci nejr˚uznˇejˇs´ıch re´aln´ych omezen´ı,
napˇr. penˇeˇzn´ı, umoˇzˇnuj´ıc´ı poˇr´ıdit pouze urˇcit´e mnoˇzstv´ı v´yrobn´ıch faktor˚u).
Zmˇen´ı-li se kvalita faktor˚u nebo omezen´ı, pak se optimalizace pˇresouv´a do
nov´ych podm´ınek a z´akonitost se m˚uˇze prosazovat v jin´ych proporc´ıch.
Z´akon klesaj´ıc´ıch v´ynos˚u se vztahuje v´yluˇcnˇe k pˇr´ıpad˚um zvyˇsov´an´ı mnoˇz-
stv´ı pouˇz´ıvan´eho jednoho faktoru.
V´ynosy
z rozsahu
V praxi se bˇeˇznˇe setk´av´ame s pˇr´ıpady zvyˇsov´an´ı mnoˇzstv´ı vˇsech v´yrobn´ıch
faktor˚u, zvyˇsov´an´ım jejich rozsahu. Doch´az´ı k nˇemu v delˇs´ım ˇcasov´em ob-
dob´ı a mnoˇzstv´ı vˇsech v´yrobn´ıch faktor˚u se zvyˇsuje takov´ym tempem, aby
byla uchov´ana jejich optim´aln´ı proporce. Podle toho, co plat´ı pro vztah mezi
zmˇenou vstup˚u a zmˇenou v´ystupu, rozliˇsujeme tzv. v´ynosy z rozsahu:
klesaj´ıc´ı – r˚ust v´ystupu zaost´av´a za tempem zapojov´an´ı dodateˇcn´ych
27
1. Z´akladn´ı pojmy a souvislosti ekonomie
v´yrobn´ıch faktor˚u na vstupu. Jestliˇze vzroste mnoˇzstv´ı vstup˚u o 1/5,
dojde k n´arostu celkov´e produkce, ale produkt vzroste o m´enˇe neˇz 1/5.
Plat´ı:
ˇcas mnoˇzstv´ı vstup˚u celkov´y produkt
t1 K,L,P TP1
t2 6/5(K,L,P) TP2
plat´ı: TP2 < 6/5TP1
rostouc´ı – v´ystup roste rychleji neˇz dodateˇcn´e vstupy. Uvaˇzujme ob-
dobnou situaci jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe, tedy dojde k nav´yˇsen´ı vstu-
p˚u o 1/5. Nejen, ˇze se celkov´y v´ystup zv´yˇs´ı, ale dynamika jeho r˚ustu
bude vyˇsˇs´ı neˇz v pˇr´ıpadˇe nav´yˇsen´ı vstup˚u.
ˇcas mnoˇzstv´ı vstup˚u celkov´y produkt
t1 K,L,P TP1
t2 6/5(K,L,P) TP2
plat´ı: TP2 > 6/5TP1
konstantn´ı – v´ystup roste stejn´ym tempem jako dodateˇcn´e vstupy.
Jestliˇze se mnoˇzstv´ı kapit´alu a pr´ace, pˇr´ıpadnˇe jin´ych vstup˚u, zdvojn´a-
sob´ı, dvojn´asobnˇe vzroste i v´ystup. Tato souvislost je charakteristick´a
sp´ıˇse pro stupeˇn rozvoje op´ıraj´ıc´ı se oˇremeslnou rukodˇelnou pr´aci nebo
obsluhu jednoduch´ych strojn´ıch zaˇr´ızen´ı.
Shrnut´ı kapitoly
V ´uvodn´ı ˇc´asti kapitoly jsou vysvˇetleny z´akladn´ı pojmy, pomoc´ı kter´ych se
vymezuje soustava n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı (ekonomika). Od nutnosti uspo-
kojovat potˇreby je odvozeno uˇz´ıv´an´ı zdroj˚u (v´yrobn´ıch faktor˚u), jehoˇz c´ılem
je vytv´aˇret statky. Jednotliv´e v´yrobn´ı faktory jsou pops´any a charakteri-
zov´any.
Vzhledem k tomu, ˇze modern´ı hospod´aˇrstv´ı maj´ı trˇzn´ı formu, n´asleduje za-
veden´ı kategorie pen´ıze a jsou pops´any z´akladn´ı funkce penˇez.
V dalˇs´ıˇc´asti je poloˇzen d˚urazna z´akonitosti, kter´e se prosazuj´ı ve vztahu mezi
uˇz´ıv´an´ım zdroj˚u adosaˇzen´ym v´ystupem (produktem).Zavedena je pˇredevˇs´ım
hranice v´yrobn´ıch moˇznost´ı, pomoc´ı kter´e se vysvˇetluje, ˇze existuj´ı v´ykony,
kter´ych ekonomika za dan´ych podm´ınek (mnoˇzstv´ı a kvalita v´yrobn´ıch fak-
tor˚u, ´uroveˇn technologi´ı) nem˚uˇze dos´ahnout. Zadefinov´an je rovnˇeˇz z´akon kle-
saj´ıc´ıch v´ynos˚u, kter´y pˇredstavuje kl´ıˇcovou souvislost mikroekonomick´e teo-
rie, a bude pr˚ubˇeˇznˇe vyuˇz´ıv´an pˇri vysvˇetlov´an´ı z´akladn´ıch souvislost´ı chov´an´ı
firem. V z´avˇeru kapitoly je vztah zdroj˚u a produktu doplnˇen o tzv. v´ynosy
z rozsahu.
Pomoc´ı uˇcebn´ı pom˚ucky: Fuchs, Tuleja: Z´aklady ekonomie. Pr˚uvodce a
cviˇcebnice k uˇcebnici si ovˇeˇrte zvl´adnut´ı:
a) z´akladn´ıch pojm˚u (viz 1.2)
b) z´akladn´ıch poznatk˚u ˇreˇsen´ım testov´ych ot´azek (viz 1.5)
28
Ot´azky k zamyˇslen´ı
1. Jak spolu souvis´ı potˇreby lid´ı a ekonomika?
2. Co jsou statky a jak statky dˇel´ıme?
3. Charakterizujte rozd´ıl mezi produktivitou a intenzitou pr´ace.
4. Proˇc se prosazuje tendence k prohlubov´an´ı dˇelby pr´ace? (K vysvˇetlen´ı
vyuˇzijte d˚usledku, kter´y m´a dˇelba pr´ace na produkci.)
5. Uved’te pˇredpoklady, pˇri kter´ych je definov´ana hranice v´yrobn´ıch moˇz-
nost´ı a vysvˇetlete ˇc´ım m˚uˇze b´yt zp˚usoben jej´ı posun.
6. Charakterizujte vztah mezi dˇelbou pr´ace a smˇenou.
7. Jak a podle ˇceho dˇel´ıme v´yrobn´ı faktory?
8. Jakou souvislost vyjadˇruje z´akon klesaj´ıc´ıch v´ynos˚u?
9. Vysvˇetlete, ˇceho se t´yk´a rozd´ıl mezi z´akonem klesaj´ıc´ıch v´ynos˚u a kle-
saj´ıc´ımi v´ynosy z rozsahu.
29
1. Z´akladn´ı pojmy a souvislosti ekonomie
30
V´ychodiska teoretick´eho ekonomick´eho
myˇslen´ı
Vznik ekonomie a v´yvoj jej´ıho pˇredmˇetu
Pˇredmˇet ekonomie a jej´ı hlavn´ı soudob´e smˇery
Metody ekonomie
Ekonomie a jej´ı pˇredmˇet2
2. Ekonomie a jej´ı pˇredmˇet
C´ıl kapitoly
C´ılem kapitoly je vymezit z´akladn´ı souvislosti formov´an´ı pˇredmˇetu zkoum´an´ı
soudob´e ekonomie, a to v kontextu vzniku a rozvoje ekonomick´eho myˇslen´ı.
D˚uraz je poloˇzen na pochopen´ı promˇeny ekonomick´eho myˇslen´ı v samo-
statnou vˇedn´ı discipl´ınu. Struˇcn´a charakteristika diferencovan´ych pˇr´ıstup˚u,
zejm´ena pˇr´ıˇcin jejich formov´an´ı, vytv´aˇr´ı pˇredpoklady k pochopen´ı alterna-
tivn´ıch pˇr´ıstup˚u v soudob´e ekonomii, kter´a se rozv´ıj´ı v alternativn´ıch prou-
dech. V pojedn´an´ı o metod´ach je zd˚uraznˇen vztah metod k pˇredmˇetu zkou-
m´an´ı a hlavn´ım ot´azk´am, na kter´e se snaˇz´ı ekonomick´a teorie odpov´ıdat.
Ujasnˇen´ı si pˇredmˇetu a metod V´am vytvoˇr´ı pˇredpoklady k tomu, abyste se
nedopouˇstˇeli bˇeˇzn´ych omyl˚u, ke kter´ym patˇr´ı napˇr.: generalizace poznatk˚u
ekonomick´e teorie bez pˇrihl´ıˇzen´ı k podm´ınk´am a souvislostem, za kter´ych
byly poznatky z´ısk´any. Vedle pˇrizn´av´an´ı obecnˇejˇs´ıch vypov´ıdac´ıch schop-
nost´ı pˇr´ıstup˚um a metod´am, kter´e jsou charakteristick´e specifick´ymi rysy,
doch´az´ı ˇcasto rovnˇeˇz k pˇreceˇnov´an´ı pr´avˇe specifick´ych znak˚u ˇci konkr´etn´ıch
podm´ınek.
ˇCasov´a z´atˇeˇz
5 hodin
• 4 hodiny studium – ve 2. t´ydnu semestru
• 1 hodina procviˇcen´ı
Zp ˚usob studia
Pˇri studiu kapitoly nejde o to, aby byla pevnˇe fixov´ana jm´ena a jednotliv´e
poznatky. V´yvoj ekonomick´eho myˇslen´ı je zde ilustrac´ı postupn´eho utv´aˇren´ı
pˇredmˇetu zkoum´an´ı ekonomick´eho myˇslen´ı a ekonomick´e teorie. ˇZ´adouc´ı je
umˇet, v tomto kontextu, struˇcnˇe charakterizovat pˇr´ıstupy jednotliv´ych smˇer˚u
aˇskol a pˇredevˇs´ım pochopit, ˇze v´yvoj ekonomick´e teorie ˇcerp´a impulsy z pro-
mˇen hospod´aˇrstv´ı a skuteˇcnosti, ˇze dosaˇzen´e ´urovnˇe pozn´an´ı v nov´ych pod-
m´ınk´ach nenab´ız´ı potˇrebn´e a adekv´atn´ı odpovˇedi. V z´avˇeru je nezbytn´e
zvl´adnout, jak se specifika pˇredmˇetu zkoum´an´ı ekonomie odr´aˇz´ı v metod´ach,
kter´e pouˇz´ıv´a k pozn´av´an´ı hospod´aˇrsk´ych proces˚u.
2.1 V´ychodiska teoretick´eho ekonomick´eho myˇslen´ı
Historie ekonomie jako samostatn´e vˇedn´ı discipl´ıny je spojov´ana s promˇe-
nami, kter´ymi proˇsla spoleˇcnost a jej´ı hospod´aˇrstv´ı v 18. stolet´ı. N´astup
pr˚umyslov´e revoluce je prov´azen i vydˇelen´ım teoretick´e discipl´ıny, kter´a od
sv´eho vzniku proch´az´ı bouˇrliv´ym v´yvojem charakteristick´ym promˇenami me-
tod zkoum´an´ı, zpˇresˇnov´an´ım pˇredmˇetu zkoum´an´ı a v neposledn´ı ˇradˇe pro-
mˇenami celkov´eho charakteru vˇedn´ı discipl´ıny, kter´y je pˇredevˇs´ım pozna-
men´av´an t´ım, zda jsou a jak ˇsiroce jsou do zkoum´an´ı ekonomick´ych souvis-
lost´ı zakomponov´any spoleˇcensk´e souvislosti hospod´aˇrsk´ych proces˚u.
32
Vzniku ekonomie pˇredch´azel pomˇernˇe dlouh´y proces formov´an´ı
ekonomick´eho myˇslen´ı, ve kter´em se krystalizovaly z´aklady teoretick´eho
vn´ım´an´ı hos