Otázky ke zk. - Vašák

padávají jim příliš plody
velmi dobře a snadno zapojují porost (zahušťují se)
mají od sebe oddělené jednotlivé fáze růstu a vývoje (nejdřív rostou, pak kvetou a plodí, pak zrají a sklízí se)
snadno se skladují po dlouhou dobu
jsou vhodné pro člověka (výživa, využití jinak)
Např. kukuřice, rýže, pšenice, sója (ne pseudocereálie, většina luskovin, okopanin)
14. Opakem je to, kde rostliny současně rostou, kvetou, zrají.Např. hrách, pohanka, proso, Amarant (laskavec), merlík čilský (Quinoa)
Agroekonomie – Náklady, příklad obilnin (asi 12-18 tis.Kč/ha)
* externí vstupy na 1 ha asi 8300 tis. Kč/ha
- nafta 50-100 l (25 Kč/l)
- hnojiva nakoupená cca 90 kg/ha (20 Kč/kg)
- pesticidy cca 1200 Kč
- nakoupená osiva cca 800 Kč
- služby cca 1500 Kč
- pacht, poplatky, daně cca 1000 Kč
* interní vstupy 4400
- mzdové a os. náklady cca 2000 Kč
- režie cca 1800 Kč
- hnojiva, osiva ap. cca 600 Kč
Velmi nákladné (cca 50-80 tis.Kč/ha)
- brambory, cukrovka, jablka
- ale i cca 150 tis. Kč/ha chmel, 100 tis. Kč réva
Středně nákladné (cca 11-22 tis. Kč/ha)
- obiloviny, kukuřice, hrách
- řepka, mák, slunečnice
- kmín, len
Málo nákladné (cca 7-10 tis. Kč/ha, vč. množení osiv)
- hořčice
- louky, pastviny,
- jetel, vojtěška, jetelotrávy
Na externí vstupy (červeně=dosud rentabilní)
Náročné
- chmel, réva, cukrovka, brambory, slunečnice, řepka, pšenice, kmín
Středně
- slad. ječmen, většina obilovin, mák, len
Nenáročné
- hořčice, hrách, louky, pastviny, jetel a vojtěška
Jak zlepšit ekonomiku
* ředit stálé náklady ve vyšších výnosech (intenzifikace)
* ředit režii ve vyšší výměře
* snižovat úroveň vstupů (minimalizace ap.)
* více získat z dotací
* různé kombinace
Reakce na pěstitelskou intenzitu
Vynikající
- ozimá pšenice, ozimá řepka, kukuřice
- brambory, cukrovka, chmel, kmín, sady, vinice
Dobrá
- mák, hořčice, pícniny
- jarní ječmen, žito, oves
Malá
len, hrách, sója
Plodiny podle dotací
Dotované
- převážná většina
Bez navýšených dotací (jen základ)
- hořčice, mák, zelenina, cukrovka, brambory, pícniny, réva, sady
Kvóty na:
- cukr (cukrovka) a škrob (brambory, obilí)
Ceny (tis. Kč/t) cca
Pšenice potravinářská a ječmen sladovnický 3-3,2
Krmné obilí (ostatní) 2,5-3
Řepka, slunečnice, sója 6-7
Hrách 3,5-4,5
Hořčice, semeno lnu 6-12
Mák, kmín 25-30
Brambory pozdní 2-4
Cukrovka 0,8-1
Stonek lnu 3-4
Hlávky chmele 120-150
Stálost cen
Vysoká (kolísání o + – 20%)
- obiloviny, luskoviny, řepka, slunečnice, cukrovka,
Nízká (kolísání i o 100 a více %)
- mák, hořčice, brambory, kmín, léčivky, hrozny, ovoce
Ceny v původní EU15 jsou o cca 10% vyšší než u nás (ne vždy)
Pojmy
Pesticid, fungicid, insekticid, herbicid, regulátor.
Herbicid předseťový, pre či postemergentní.
GMO, RR (Roundup ready), Bt kukuřice (či jiná Bt plodina)
DSK (CCM, LKS) = dělená sklizeň kukuřice (zvlášť sláma, zvlášť celé palice)
GPS (siláž či senáž z hustě setých obilovin jako je oves, nejlépe ve směsi s luskovinou, např. krmným hrachem peluškou, sklizené obvykle v mléčné zralosti - z obilky pod tlakem vytéká bílá, sladká šťáva - obiloviny)
Mykotoxiny (viz dříve). neničí je ani vysoké smažící teploty kol 160 až 180C. Silně karcinogenní, v organismu se kumulují. Aflatoxin.DON. Zeravalenol.
Ozimé plodiny, jsou ty, které se sejí od konce léta do nástupu mrazů (tedy před zimou). Jsou to naše nejpěstovanější a nejvýnosnější plodiny (oz.pš., oz.řepka, oz. žito, oz. ječmen, okrajově oz. vikev) – mimo kukuřice.
Jařiny (někdo i říká letní) se sejí na jaře. Hlavní jaří je jarní ječmen – vhodný pro výrobu sladu a z toho pak pivo, dále kukuřice, brambory, cukrovka a jiné)
Jsou i plodiny dvouleté či víceleté. Obvykle se sejí na jaře. je to vojtěška, jetel, většina trav, dvouletý kmín.
Vytrvalý je chmel, vinná réva, ovocné stromy a okrasné keře
Cereálie = velkozrnné trávy které nazýváme obiloviny a pěstujeme je hlavně pro obsah škrobu (=mouky) a které patří do jednoděložných rostlin. Pšenice, kukuřice, čirok ap.
Pseudocereálie (pseudoobiloviny) jsou dvouděložné rostliny, které tedy mezi (obilní) trávy nepatří. Hlavní zásobní látkou je ale také škrob a jejich kuchyňské užití je prakticky shodné s obilovinou. Např laskavec Amarant, merlík Quinoa, pohanka. (Nemívají lepek a tak se hodí pro bezlepkovou dietu/celiakie = alergie na bílkoviny z obilovin. Lepek = komplex bílkovin v pšeničném zrnu).
Slad = naklíčené zrno jarního dvouřadého ječmene (5-7 dnů). Škrob se rozpadne na disacharid maltózu, která je sladká. Pak sušíme při cca 60°C (světlý slad i pak pivo) či 80-90°C (tmavý slad). Po usušení se odstraní klíčky i kořínky (tzv. sladový květ). Obilka vypadá nadále jako normální zrno ječmen, ale je sladká, křehká, bude snadno kvasit. Obaly zrna (pluchy) pak budou sloužit i jako síto při odstranění kalů po vykvašení na pivo.
Stupně piva znamenají obsah cukrů (sladinky) před kvašením piva (10°= 10% cukrů). Po vykvašení vznikne alkohol, kterého je asi3x méně než bylo %cukru. 10°=3,5% alkoholu.
Dvounulová řepka je ta (jiné nepěstujeme), u které byl snížen obsah kyseliny erukové (hlavní složka tuku v řepce) z běžných  50% na 2% a níže a tzv.glukosinolátů (hořčičné silice = čpavé sirné sloučeniny s obsahem kyanu) z asi 80 jednotek pod 25 jednotek v semeni (nejsou v tucích, ale znečišťují bílkovinu – tou se krmí)
Chmel vysokoobsažný („americký“). Český chmel má cca 2,5-4% alfa hořkých kyselin a má výnosy suchých hlávek kolem 1t/ha. Tj.málo, ale je velmi jemný. Hrubé, zahraniční chmele mají výnosy hlávek více než dvounásobné a obsah té tzv.alfy mají aýž trojnásobný (8-12%). Hodí se na běžné chmelení piva, ne ale na konečnou OK chuť. V ČR je asi 5500 ha českého jemného chmele a asi 50 ha hrubého, amerického. Pěstují se v oddělených oblastech.
Téze pro znalostní diskusi.
Hlavní konkurenční přednosti agro ČR v EU jsou
velkovýměrové zemědělství (dále rozšiřovat)
agrospecializace, vzdělání (zlepšovat)
přijatelné přírodní podmínky (oteplování, CO2% = OK, lepší se)
Správný trend RV ČR v EU má jít na plodiny, kde se vyžadují ucelené tržní dodávky i specialit , kde malovýměrové zeměd. EU orientované na krmiva, zahradnictví nestačí. Proto pěstovat sladovnický ječmen, mák, řepku, slunečnici, hořčici,(dotace top up – co to je, co dotace SAPS) , semenářství, asi chmel. Lze produkovat i dotované, či celně chráněné komodity (cukrovka, brambory – spíše ne) a ekotunely (energ. plodiny na orné půdě, biolíh, bionafta – fakticky ale jde o zcela nevhodné využití nedostatkové půdy EU s vlivem na devastaci daňových výtěžků. Nutně se buď změní k racionálnu či zaniknou. Naopak zpracování zeměd. a krajinných odpadů = super OK agrární energetika – třetí odvětví ZV)
Krmné plodiny jen tam, kde je odpovídají spotřeba = ŽV.
Potravinářské plodiny jen v přímé vazbě na garantovaný a výhodný odbyt domácí.
Problémové zpravidla již jsou a bude hůře: vinohradnictví, zelinářství, většina ovocnářství, okrasné zahradnictví, pšenice, kukuřice, sója, žito, (oves, len)
V ČR agrárně posilovat:
fytoenergetiku na bázi odpadů
ŽV
speciální výroby (mimo zahradnictví) pro trh, včetně piva, sladu, chmele, máku, osiv a sadby, krmných směsí pro export (viz bod 2)
Proč je dnes hlavní plodinou ČR pšenice a dříve to bylo žito? Lepší reakce na nové vstupy: hnojiva, pesticidy.
Proč bylo dříve 10x více brambor? Změna výkrmu z mokrého krmení (šlichty) na suché krmení komplexními směsi
i (jádro=obilí + bílkovina = sójová + minerálie)
Co podporuje rozvoj a prosperitu zemědělství? Růst životní úrovně, kupní síly ve 3. světě, zčásti i přírůstek obyvatelstva, orientace na autarkii (soběstačnost – též