Otazky

eprojevení a empatické spoluprožívání nejen v dyadickém vztahu, ale hlavně ve skupině – zaměřuje se i na rozvoj zdravých lidí – nový název: přístup zaměřený na člověka

15.Behaviorální psychoterapie
rozvoj díky experimentální psychologii – zabývá se procesem učení, což se snaží aplikovat na poruchy chování
vychází z pozorovatelných vztahů mezi podnětem a reakcí
opírá se o Watsonův behaviorismus, ale má dokonalejší metody a více materiálu
vztah k Pavlovu a bechtěrevovi, Skinnerovi a k teoriím sociálního učení
staví na pozorovatelných faktech a na jejich objektivním popisu
považují poruchy chování za naučené reakce – musí tedy jít i odučit a přeučit
kladen důraz na techniky – je nutno najít vhodnou techniku
neuróza se nevyléčí změnou myšlení, ale změnou jednání – terapeut musí uspořádat podmínky, aby probíhalo učení či odnaučování automaticky
Hans J. Eysenck
* v Německu, rodiče herci, Anglie, psycholog
studium osobnosti – typologie temperamentu s osami introvert x extravert a stabilita x labilita (neuroticismus) – dotazníky
zkoumal vztahy typů neuróz k osobnosti, motivaci, inteligenci a psychopatologii
kritika PA a projektivních testů (hl. Rorschacha), ale zájem o parapsychologii
koncepce a technika behaviorální terapie
Josef Wolpe
* JAR, zkoumal podmiňování u koček (spojením zvuku bzučáku s elektrickou ranou vyvolával strach)
neurotické chování = neadaptivní naučené vzorce chování, význam se přikládá úzkosti spojené se situací
může se jednat o naučení se neadaptivní reakci (fobie) či nenaučení se adaptivnímu chování (enuréza)
protipodmiňování – kočky se bály bzučáku, protože dostaly ránu, nechtěly jídlo – nabízením jídla v příjemných podmínkách lze strach ze bzučáku utlumit
s terapií souvisí tyto teorie učení:
teorie posilování C. L. Hulla
teorie instrumentálního chování Skinnera
význam i Thorndike, Guthrie, Mowrer, Spency, Dunlap …
pokusy:
Albert – strach z hluk při přiblížení se bílé myšce se generalizoval na strach ze všech bílých věcí
Petr – léčba fobie z bílých myší a vlněných věcí – dávali k němu bílou myšku, když si hrál s dětmi nebo jedl – strach se díky kladným reakcím postupně snižoval

16.Behaviorální psychologie jako metoda léčby
Metody léčby
Wolpe – teorie o recipročním (vzájemném) útlumu
neurotické chování se získává v situacích vyvolávajících strach nebo úzkost
terapie spočívá v útlumu strachu současným vyvoláním jiných reakcí, které jsou se strachem neslučitelné – tím se spojení mezi podnětem a strachem oslabí
se strachem neslučitelné jsou: konzumace jídla, stav relaxace, sexuální reakce a reakce sebeprosazení (stav projevení emocí a dožadování se svých práv)
hlavní využití má tato metoda v interpersonálních vztazích – terapeut hraje osobu, z níž má pacient strach
využití při strachu ze selhání při sexuálním styku – musejí nad strachem převládnout sex. potřeby
metoda systematické desenzibilizace – využívá svalové relaxace při léčbě fobií – situace je spojována s relaxovaným stavem a strach přechází
dnes se využívá expozice reálné situaci – má formu postupného nácviku nebo plného zaplavení (pacient vydrží v situaci tak dlouho, dokud strach nezačne ustupovat či nezmizí) – např. u obsedantně-kompulzivních poruch (nesmí si umýt ruce)
aplikece Skinnerova instrumentálního (operantního) podmiňování – využívá ho tzv. aplikovaná behaviorální analýza – posílení je podmíněno aktivní manipulací (zmáčknout páčku pro vypadnutí potravy) – k zpevnění dojde jen při reakci – využití u schizofreniků – po žádoucím chování nebo sociální či intelektuální činnosti jsou odměněni sladkostí (přístroje procvičující logiku vyhodí cigaretu, minci...) – lepší je pravidelné než nepravidelné posilování
využívá se i trestů – po nežádoucí reakci následuje elektrická rána, zvracení vyvolané léky – trvá dokud se reakcím nesnaží vyhnout – nutná pravidelnost
metoda negativního nácviku – opakování reakce bez jejího zpevňování (úmyslné opakování tiku, koktání)
terapie využívá podmiňování:
klasického – spojení podnětu s reakcí mimovolní, automatickou, reflexní
- někdy se na týž podnět nacvičuje jiná reakce (při fobii klid a uvolnění místo strachu) =
protipodmiňování – patří sem postupy využívající reciproční útlum
- tatáž reakce se má nacvičit na jiný podnět (močení jako reakce na volní impuls místo na signály
močového měchýře jako u enuresis nocturna)
instrumentálního (operačního) – reakce volní a záměrné se mají navodit nebo vymýtit tím, že po jejich uskutečnění nebo neuskutečnění následuje odměna nebo trest
- pozitivní zpevňování – odměna nebo vynechání trestu
- negativní zpevňování – užití trestu nebo vynechání odměny
Albert Bandura – učení zástupnou zkušeností = sociální učení, učení nápodobou – bez pokusů, pomocí pozorování (viz. papoušek strýček)
nápodoba může způsobovat vytváření i vyhasínání poruchového chování – děti se od ostatních naučí agresi, děti s fobii ze psů se pozorováním ostatních přestanou psů bát
předpokladem behaviorální terapie je behaviorální diagnostika – přesný popis cílového chování, které má být ovlivňováno a měněno a volba nejvhodnějších metod
nezjišťují se rysy klienta, ale jeho chování – pozoruje se v přirozených situacích a při hraní rolí, provádí se rozhovor s blízkými osobami, klient pozoruje sám sebe, vyplňuje dotazníky, provádí se fyziologická měření
cílem je přesný popis problému – kdy, kde proč, jak silný, jak často, jakou dobu má strach, co mu předchází a co následuje
potíže se měří i v průběhu terapie a zjišťují se a oceňují pokroky
u operačního podmiňování se stanoví podmínky odměny, její forma a poskytovatel
kritika behaviorální terapie: léčí symptomy a nehledá příčiny – úspěchy mohou být jen částečné a dočasné, při trvání příčiny se symptom nahradí jiným (dynamická psychoterapie)
výsledky jsou přesto dobré, aniž je příčina zjištěna, její zjišťování navíc terapii velmi prodlužuje
Kognitivně-bahaviorální terapie
později rozšiřuje BT důraz i na subjektivní děje a kognitivní procesy
např. metoda systematické desenzibilizace pracuje s představami (subjektivní zážitky)
Cautelova technika vnitřní senzibilizace – spojují se představy nežádoucího chování s nepříjemnými důsledky (představa konzumace jídla s pocity hnusu, zvracení, ostudy)
postupný přesun od schématu S-R k Lindsleyově S-O-R-K-Kp
O = organismus, determinace, zkušenosti, aktuální stav, osobnost, IQ, motivace, temperament, postoje
reakce na podnět tedy ovlivňuje osobnost a kognitivní zpracování situace
u operačního podmiňování spolupůsobí i K (konsekvence = pozitivní či negativní posílení) a Kp (kontingenční poměr – určuje, jak často a v jakém sledu má určitá reakce určité důsledky)
zájem o seberegulaci posunuje BP od sociálního determinismu k recipročnímu determinismu – jedinec se interakcí s prostředím na něm výrazně podílí, není jeho pasivním produktem – ovládá své reakce
okamžitou příjemnost obětuje kvůli pozdějším výsledkům (nejí – hubne, nekouří – zdraví …)
techniky nácviku:
cílevědomá volba podnětů – vyhýbá se pn, které vedou k nežádoucímu chování a vyhledává podněty, které od něj odpoutávají
sebekontrola – vedení záznamů o výskytu žádoucího či nežádoucího chování
sebeodměňování – za žádoucí chování
sebetrestání – pacient se sám potrestá nebo si odřekne odměnu
spadá sem také:
- racionálně-emoční terapie A. Ellise
- kognitivní terapie A. Becka – základem psychopatologie je iracionální myšlení
snaha zapojit BP do širšího terapeutického pojetí – např. širokospektrá behaviorální terapie a eklektická multimodální terapie A. Lazaruse
Kondášova discentní psychoterapie – také model S-O-R – důraz na regulující vliv vědomí, osobnost (hlavně motivaci a postoje), vícefaktorovou podmíněnost neurózy a pozitivní terapeutický vztah

17.Kognitivní terapie A. Becka
stejné východisko jako u Ellise: za emoční poruchy odpovídá hlavně nesprávné myšlení
terapeut zjišťuje, jak pacient interpretuje realitu a vede ho k přezkoumání názorů, učí ho rozlišovat mezi objektivní skutečností a subjektivním hodnocením
Aaron Těmkin Beck
USA, ukrainský původ
původně PA – zkoumal deprese (Freudovu teorii, že je to na sebe zaměřená agrese) – objevil ale spíše negativní předsudky v jejich myšlení – teorie emočních poruch a kognitivní model deprese
později vypracoval i kognitivní modely jiných poruch
osobnost je utvářena pomocí schémat, poznávacích struktur, které se skládají ze základních přesvědčení (MR sebe, ostatních, světa) – ta se tvoří velmi brzy na základě vlastních zkušeností a identifikace s významnými osobami
schémata jsou adaptivní či dysfunkční – např. depresivní pacienti smýšlejí negativně o všem, což ovlivňuje náladu, motivaci, produktivitu, vztahy... – negativní myšlenky nazývá kognitivní, zkreslení, kognitivní omyly či automatické myšlenky – samy se pacientovi nabízejí
mezi automatické myšlenky patří:
nepodložené závěry, které nevyplývají z pozorované skutečnosti (někdo nás nepozdraví – nechce)
zkreslený výběr faktů (usmějí se – mají vztah)
nepřiměřené zevšeobecňování jednoho případu (nic se mi nepovede, když ani toto)
přehánění a bagatelizace – maximalizování neúspěchů, minimalizování zásluh a příjemných zážitků
vztahovačnost a nadměrná zodpovědnost
pohled černými brýlemi – vidí jen to špatné
terapeut učí poznat automatické myšlenky, rozebrat je, podrobit logické kritice a nabídne myšlenky, které zachycují i kladné stránky života
neříká, co je správné, ale klade otázky týkající se smyslu, užitečnosti a důsledku názorů – nejedná se tedy o argumentaci a přesvědčování, ale o tzv. sokratovský dialog – terapeut vede pacienta, aby na správné názory přišel sám, pomáhá mu nové poznatky objevovat
pacient dostane formulář, kam si zapisuje automatické myšlenky, jejich obsah, danou situaci, pocity a logické zpracování myšlenky
při zpracování myšlenky se zjišťuje:
důkazy pro a proti
jiný možný výklad situace
co z těchto názorů vyplývá
terapeut se snaží u depresivních pacientů překonávat také tendence k nečinnosti – mají stanovený denní program – z plnění úkolů musí mít ale radost
postupně došlo k aplikaci Beckovi teorie i na jiné emoční poruchy, poruchy osobnosti, závislosti a manželské problémy
kritika: někdy emoce ovlivňují myšlenky – příčina je tedy opačná – opravením kognitivních omylů se dobrá nálada nenavodí
jako důsledek vypracoval novou koncepci = modus – mody jsou subsystémy, které zahrnují myšlení, cítění, motivaci a chování – ty se navzájem ovlivňují, a to i s fyziologickými procesy
primární mody se vztahují k událostem životního významu a mohou tlumit či aktivizovat – lze je i vědomě ovlivňovat
kathexe = energetický náboj, který mody aktivizuje

18.Kognitivně-behaviorální terapie
vznik v 70. letech 20. stol.
zakladatelé: Mahoney a Meichenbaum
integrace behaviorálního a kognitivního přístupu
tři různá pojetí K-BT:
forma behaviorální terapie, která bere zřetel i na vnitřní psychické procesy (S-O-R)
forma kognitivní terapie, která se snaží pomocí experimentů s chováním dosáhnout změn v myšlení
přístup se zcela specifickými rysy a odlišným filozofickým východiskem – epistemologické paradigma radikálního konstruktivismu:
- paradigma = model
- epistemologické = poznávací – utváříme si o světě správné či nesprávné názory
- radikální konstruktivismus = utvářené názory nejsou objektivní, ale odráží naše zkušenosti
pacient si nevědomky vytváří skutečnosti, které potvrzují jeho názory:
sebepodrývající přesvědčení působí jako naplňující se negativní předpovědi
sebepodrývající vzorce interpersonálního chování vedou k očekávaným negativním reakcím okolí
terapeut pomáhá pacientovi tato schémata změnit a vymanit se tak z bludného kruhu
terapeut má být chápavý a tvořivý než direktivně opravující
terapeut pomáhá uvědomit si zkreslené myšlení a dysfunkční jednání – pomocí rozhovoru a behaviorálních úkolů mu pomáhá obojí hodnotit a měnit
léčba má poskytnout příležitost pro nové učení
důležité je systematické řešení problémů a terapie směřuje k dosažení konkrétních cílů
léčebné postupy jsou pacientovi vysvětleny a s terapeutem se navodí vztah vzájemné spolupráce
přenos se nepodporuje
terapie je časově omezená
dochází ke kombinaci behaviorálních a kognitivních technik
hlavní rysy terapie:
krátkodobost a omezenost (většinou do 20 sezení)
otevřenost a aktivní spolupráce
vychází z teorie učení
zaměření na přítomnost, na konkrétní problémy
zajímá se o pozorovatelné a vědomé
stanovení konkrétních cílů
směřuje k soběstačnosti klienta – získává dovednosti, zvládá NŽS a zvyšuje si pocit vlastní zdatnosti
důraz na vědeckost – fakta, měří frekvenci, trvání a míru problémů, prověřuje hypotézy
nutné je kognitivně-behaviorální vyšetření = diagnostika současných způsobů myšlení a chování – zahrnuje popis poruchy, příčinných faktorů a důsledků
Přínos kognitivně-behaviorální terapie
změna atribucí – atribuce je přisuzování významu určité události, který z této události přímo nevyplývá, snaha vysvětlit si jev a jeho příčiny – jedná se hlavně o přisuzování úmyslů a vlastností druhým
dimenze vnější x vnitřní – příčinu (např. neúspěchu) připisujeme sobě nebo druhým
dimenze stálé x přechodné – jev považujeme za dočasný nebo trvalý (nepovedlo se to jen dnes...)
dimenze všeobecné x specifické – faktory působili jen v dané situaci nebo ovlivňují mnoho situací
duševně zdraví lidé považují kladné události za obecné, stálé a závislé na člověku, špatné události jsou přičítány vnějším vlivům a jsou považovány za dočasné a specifické
naučený optimismus – snaha rozvinout vědomí vlastní zdatnosti a překonat naučenou bezmocnost – nabýt přesvědčení, že jsem schopen úkoly a situace úspěšně zvládnout
sebeinstrukční trénink – pacient si v duchu říká určitá tvrzení, kterými ovlivňuje své prožívání a chování
trénink očkování proti stresu – záměrně se vystavovat obtížným situacím a připravovat se tak na situace neplánované
zvládání situací a řešení problémů – popsat problém, vymýšlet možnosti jeho řešení, vybrat vhodné řešení, rozhodovat se, aplikovat v praxi

19. Logoterapie
zakladatel: Viktor Frankl – vídeňský neurolog a psychiatr
vliv Freuda a existenciální analýzy, prošel koncentračními tábory – úvahy o životním smyslu
za základní potřebu označil touhu po smyslu – při nenaplnění dochází k existenciální frustraci – pochybnosti o smyslu svého života, žádný budoucí cíl – může vést k neuróze nebo depresi a sebevraždě
noogenní (existenciální) neuróza je rozvinutá hlavně v konzumní společnosti
zvláštní formou je víkendová deprese – objeví se, když odpadnou pracovní starosti, člověk si uvědomí prázdnost a nesmyslnost života
logos = smysl, duchovnost
logoterapie pomáhá najít východisko z existenciální frustrace, terapeut pomáhá pacientovi najít vlastní životní smysl v souladu s jeho osobností
smysl může najít v uskutečňování hodnot – terapeut pomáhá pacientovi poznat hodnoty zaměřené na dosažení vyšších cílů přesahujících jedince, objevit svou potřebnost pro ostatní
štěstí se dostaví jako vedlejší produkt naplňování cílů
člověk se musí ptát: Co ještě ode mně život čeká? a uskutečňovat požadavky, které na něj klade
druhy hodnot:
tvůrčí – práce
zážitkové – poznávání, studium, umění, láska
postojové – nabývají na významu u lidí, kteří nemohou realizovat hodnoty předchozí a u lidí trpících – ti musí utrpení přijmout a hrdě ho snášet (náboženská dimenze)
člověk má dimenzi tělesnou, duševní a duchovní
základní atributy bytí jsou:
svoboda – člověk není jen produktem determinace, ale může o svém životě sám rozhodovat, je orientován na cíl a usiluje o smysl, konečným cílem je sebetranscendence (přesahuje seberealizaci) = otevřenost hodnotám, které člověka přesahují
odpovědnost před svědomím

20. Logoterapie jako metoda léčby
Terapeutická praxe logoterapie:
krátkodobá terapie
racionální hledání smyslu u konkrétního případu (infaustní onemocnění….., krize ze ztráty….)
dodávání odvahy k naplnění smyslu života
paradoxní intence (….“aby si přál to, čeho se bojí…“)
dereflexe (zaměření pozornosti jinam)
Společnost pro logoterapii a existenciální analýzu
holocaust survivors (W. Styron – Sofiina volba)
vztah logoterapie a náboženství (cílem psychoterapie je léčení duševních poruch)
„Klíčová slova“ logoterapie:
odpovědnost- naplnění smyslu života
duchovno, duch- duchovní realita
Humanizace medicíny – lékařská péče o duši („nemocné nejen léčit, ale i těšit“ – císař Josef II., Vídeň, Všeobecná nemocnice).
terapie:
kauzální terapie noogenních neuróz – hledání konkrétního životního smyslu
paradoxní intence – pacient je veden k tomu, čeho se bojí – je tím odbourán strach z očekávání
dereflexe – odpoutání pozornosti od vlastní osoby a zaměření jiným směrem
paradoxní intence a dereflexe jsou používány u poruch spánku, potence, fobií a obsesí
přínos:
klade důraz na smysluplné směřování k budoucnosti – obohacuje přístupy zaměřené na minulost a přítomnost
považována hlavně za vylepšující doplněk jiných přístupů
zastánci:
Elisabeth Lukasová – ústav pro logoterapii v Německ, autorka Logo-testu
Alfred Längle – Vídeň, logoterapii zpracoval do širšího pojetí pod názvem existenciální analýza
Crumbaugh a Maholick – Test životního smyslu

21.Transpersonální psychoterapie
vychází z humanistické pstea, vliv Junga, Reicha, Ranka, Maslowa …
zaměřuje se na:
neobvyklé zážitky překonávající hranice času a prostoru
na náboženské praktiky starověkých i současných kultur
neobvyklé stavy vědomí
zážitky provázející smrt a návrat z klinické smrti
setkání s mimozemskými bytostmi
studium mnohočetných osobností
parapsychologii
zakladatelem je Stanislav Grof – český psychiatr, emigrace do USA,
studium účinků LSD, po jeho zákazu vyvinul techniku holotropního dýchání, která umožňuje navodit změněné stavy vědomí i bez drog
díky drogám či holotropnímu dýchání si můžeme vybavit prenatální, perinatální, postnatální i transpersonální zážitky (např. minulé životy)
převzal Rankovu teorii o vlivu traumatu z porodu na psychiku
vypracoval tři zážitková období nitroděložního života
vytvořil koncepci čtyř tzv. bazálních perinatálních matric
prožitek symbiózy a jednoty s matkou během doby těhotenství
při ideálním těhotenství je jeho znovuprožití doprovázeno zážitky oceánu, vodních živočichů nebo mezihvězdného prostoru a ráje
při těhotenství narušeném fyzikálními, chemickými, biologickými či psychologickými faktory se prožívá nebezpečí pod hladinou, znečištěné řek a jezera, nehostinná příroda a démoni
první část porodu (děložní stahy, ale uzavřené děložní hrdlo) je prožívána jako zážitky spirály, nálevky, vtahujícího vodního víru, polykání netvorem, krokodýlem nebo velrybou, uvíznutí v kleci, bezvýchodnosti nebo pekle
druhá porodní doba (vytlačování) je prožívána jako tlaky, dušení, boj o přežití, titánský zápas, sexuální vzrušení, sadomasochismus či setkání s ohněm
narození (úleva a uvolnění nastupující po bolesti) je vnímáno jako zážitek smrti a znovuzrození či zakončení zápasu
transpersonální zážitky přesahují intrapsychickou sféru – zasahují do vzdálených časů či jiných dimenzí existence. k minulým reinkarnacím
zpřítomněním a odžitím perinatálních a transpersonálních zážitků lze dosáhout terapeutického účinku
pomocí návratu do minulých životů lze odhalit a odžít traumata a zbavit se různých symptomů

22. Transpersonální psychologie jako metoda léčby
- dvě formy holotropní terapie:
hyperventilace spojená s hudbou, prací s tělem – proběhne abreakce
- častější, kolektivní sezení (až 40 osob, 2 – 3 h), polovina účastníků dýchá, druhá je opatruje
- v leže se soustředí na dýchání a tělesné pochody, dýchání je třeba zrychlit a prohloubit
- pocity pomáhají zesílit doteky, tlaky či masáží pomocníci
- trvá to 30 – 90 minut
- terapeut se nedoví, co p