otázky ke zk - 39-50

nčně – není tedy možné tyto práce provádět u všech děl
47. Textologie
=filologická kritika
-úkolem je nalézt původní text, jak vyšel z ruky autorovy (Arne Novák)
-hlavně u oblíbených autorů, jejichž díla často vycházela v řadě obnovovaných vydání, dochází ať už vnějšími chybami tiskovými nebo redakčními k určitým poruchám v textu
-textolog právě srovnává tato jednotlivá vydání (tzv. různočtení) a konstruuje, nebo se snaží nebo se snaží nalézt původní text (pokud nemá k dispozici rukopis)
-někdy ovšem autor v průběhu svého života zasahuje do textu díla – vydání poslední ruky = vydání, které naposledy vyšlo za autorova života, do kterého on ještě mohl zasáhnout
-textologická práce je velmi náročná
-připravují se tzv. čtenářská vydání, která se od kritických liší tím, že se přizpůsobují současné pravopisné normě
-kritická díla zachovávají, pokud možno, původní znění
48. Literární komparastika
Komparastika:
-srovnávací vědecká metoda, nauka o užívání této metody
-má kořeny v minulosti (už v renesanci), ale nejvíce se uplatňuje v období pozitivismu
-velký rozvoj zaznamenala na přelomu 19/20 století a ve 30tých letech 20tého století
-jejím představitelem se stal Paul van Tieghem
-ve spise La littérature copmarée vyložil princip výkladu geneze lit. díla založený na hledání shodných rysů a odhalování kauzálních vazeb, spojujících zkoumané dílo s předchozí i soudobou literární produkcí
-ve 2. polovině 20tého století opustila komparastika výhradní orientaci na sledování kauzálních vazeb mezi lit. díly a uplatnila i výklad analogických literárních jevů na principu typologické shody, vyplývající ze shodných nebo podobných vnějších podmínek vzniku konkrétního literárního díla
49. Dějiny literatury, příručky
-kromě dějin literatury jsou k dispozici též slovníky spisovatelů
-v 60tých letech vyšel tzv. modrý slovník, zpracovaný v Ústavu pro českou literaturu
-obsahuje bibliografická data o vybraných autorech od staré literatury až do 60tých let našeho století
-v akademii se v současné době pracuje na Lexikonu české literatury
-vyšly z něho zatím první dva svazky po písmeno L
-je podrobný, obsahuje údaje o autorech po stránce biografické, údaje o tom, kde autoři publikovali, hesla o časopisech a almanaších
-dva pomocné slovníky autorů 19tého a 20tého století – obsahují pouze charakteristiky bez bibliografických údajů
-nedávno vyšel Slovník básnických knih
-zahrnuje podstatná díla 19tého a 20tého století
-Slovník autorů české literatury
-po roce 1945
-Slovník českého románu
-po roce 1945
-rozšířený Slovník české prózy (1944)
-Slovník světových literárních děl a Průvodce po světové literární teorii
-oba dva velmi užitečné
-dále je potřeba znát dílčí práce či monografie zpracované renomovanými literárními historky jako jsou: Jiří Brabec, Jaroslava Janáčková, Zdeněk Kožmín, Zdeněk Pešat, Jiří Opelík, Vladimír Macura, Milan Jankovi a další
-většina těchto autorů publikuje v časopise vydávaném Ústavem pro českou literaturu
-jmenuje se Česká literatura
-lze tam najít řadu dílčích studií k jednotlivým autorům,ale také k obdobím či žánrům
-pro studium literatury metské užitečný časopis Český jazyk a literatura ve škole
-pro orientaci v současné literatuře poslouží týdeník Literární noviny či čtrnáctideník Tvar
-bibliografie současné knižní produkce zachycuje vedle týdeníků, jako jsou Knihy 95 či Nové knihy, také publikaci zvanou Česká kniha (vydávaná Národní knihovnou)
-pro speciální požadavky existuje v Ústavu pro českou literaturu počítačová databáze současné produkce – je možné vyžádat si rešerše
50. Dějiny literatury, metodologie Gustava Lansona
-zakladatelskou metodologickou prací pro 20. století byla kniha francouzského lit. historika G. Lansona : Metoda literárního dějepisu (1910)
-shrnuje v ní podstatné rysy pozitivistického přístupu k dějinám literatury
-východiskem pro literárního kritika je dle Lansona text díla (historik musí věnovat značnou pozornost stanovení jeho regulérní a definitivní podoby – nastupuje filologická kritika neboli textologická práce, která stanový věrnou podobu textu)
-další důležitá podmínka historického studia: pečlivá bibliografie (bibliografická příprava, nejen soupis autorova díla, ale i ohlas adaptací – televizních, filmových, dramatických)
-bibliografie se dnes stává díky rozvoji techniky (počítačové) pomocnou vědou, která nesbírá jen fakta o autorově životě či nějakém období
-syntetické bibliografie umožňují literárnímu historikovi, aby si utvořil obraz, jak dílo nalézalo cestu k publiku (kde bylo publikováno, jak, ohlasy..)
-ze syntetických studií pak můžeme vysledovat třeba pohyb žánrů, ohlas románové tvorby či lyriky
-v bibliografii díla a tvorby Jaroslava Haška, která vyšla knižně, jsou zachycena všechna knižně publikovaná díla (i příspěvky do časopisů – často velmi obskurní) ale také literatura o Haškovi
-tuto bibliografii dělali zkušení bibliografové - podařilo se názorně ukázat historii ohlasů na Osudy dobrého vojáka Švejka, polemiky o Švejkovi, o jeho pojetí, o významu pro českou společnost
-bibliografie je jedním ze základních předpokladů pro literárněhistorické práce
-Lanson zastává stanovisko, které pokrývá celý proces literární komunikace od vzniku díla až po jeho ohlas