otázky ke zk - 30-38

ražské univerzitě, kde roku 1915 úspěšně zakončil studia. Poté až do roku 1925 vyučoval na gymnasiu v Plzni. Od roku 1925 vyučoval na gymnasiu v Praze, od roku 1926 v Pražském lingvistickém kroužku, kde se brzy stal jednou z vůdčích postav. V letech 1931–1937 působil na Komenského universitě v Bratislavě. Po druhé světové válce byl politicky angažovaný ve prospěch KSČ, proto se v roce 1948 stal rektorem UK, kterým byl až do roku 1953. Toto období je spojeno s vypovězením řady kvalitních pedagogů, na kterém měl Mukařovský také svůj podíl. Roku 1951 se stal ředitelem Ústavu pro literaturu ČSAV
Dílo Jana Mukařovského
V období první republiky a krátce po druhé světové válce byl zastáncem avantgardní, poetistické a surrealistické literatury. Poté se dostal do vleku KSČ a v oficiální linii více či méně setrvával až do konce svého života. Během svého života uveřejnil řadu článků, statí atp. které byly sesbírány, často jeho žáky, do různých děl. (Kapitoly z české estetiky, Studie z estetiky)
-umělecké dílo:
*má povahu umělecko-znakovou
*je znakem a jednotkou artefaktu a uměleckého objektu
*má estetickou hodnotu, která je dynamickou syntézou mimoestetických hodnot (krása je výslednicí estetických prvků)
-zdůrazňuje:
*vztahovost celku (vazby)
*jednotu smyslu
*funkčnost jednotlivých složek
*proměnlivost – v asociacích percepenta (konkretizace), aktualizace na moderní dobu
*mnohoznačnost + proměnlivost = životnost díla
-dílo není duševním odrazem autora, je pouze zprostředkovatelem vztahu mezi autorem a apercepentem
36. Artefakt, estetický objekt
Artefakt
-uměle vyrobený předmět, opak přírodniny. Může být zpracovaný výtvarně (umělecká řemesla) nebo účelově
-věcná stránka
-dáno antropologickými předpoklady člověka (např. materiál díla – kniha v kůži)
Estetický objekt
-významová složka
-záležitost subjektivních prožitků
(speciální podmíněnost – záleží např. na historické vazbě)
37. Miroslav Červenka, osy díla a významová dynamika
Miroslav Červenka sám sebe označil za „sentimentálního sémiotika“. Jeho práce ho bavila a naplňovala po celý jeho život.
Vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština a literární věda. Po studiích rovnou nastoupil do Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Po té, co byl z politických důvodů propuštěn, pracoval až do sametové revoluce jako knihovník. Po roce 1989 opět nastoupil do Akademie věd. Zároveň také začal přednášet na Karlově univerzitě na katedře literární bohemistiky. Přenesl sem i většinu své badatelské práce.
Miroslav Červenka za svůj život publikoval řadu odborných prací. Namátkou jsou to např. publikace o básnickém stylu Styl a význam, Obléhání zevnitř, nebo výkladový Slovník básnických knih, jeho nejvýznamnější monografií je Významová výstavba literárního díla, která vznikla už v šedesátých letech, ale vydána mohla být až v letech devadesátých.
Červenkova vědecká činnost zastiňuje jeho činnost básnickou. Ale ani jeho vlastní tvůrčí práce by neměla být opomíjena. Psaní poezie se věnoval už od mládí. Jeho sbírky vycházely pouze v samizdatu, až po revoluci vyšly i knižně. Připomeňme třeba Po stopách zítřka, To jsi ty, země nebo cyklus samizdatových básní ze sedmdesátých a osmdesátých let vydaných v roce 1992 pod názvem Strojopisná trilogie.

-dílo je komunikant, komunikuje se čtenářem , sděluje význam
-významové návaznosti různých vrstev literárního díla – 4 osy
*syntagmatická – kombinace prvků, motivace k činostem
*paradigmatická – selektivní rozdělení prvků
*intratextuální – typické kombinace prvků sloužících pro určení literárních žánrů a druhů
*intertextuální – vztahy textů v čase, vývojová tradice
38. Milan Jankovič, dodržování a porušování kódu
(moc nevím o co go…)
Milan Jankovič (1929)
-literární historik a fotograf
-jako editor se věnoval zejména dílu Bohumila Hrabala, J. V. Sládka a Jaroslava Haška.
-je autorem řady literárních studií, vydaných mj. v knižních souborech  Nesamozřejmost smyslu, Dílo jako dění smyslu, Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala, Cesty za smyslem literárního díla
-významové sjednocení – vnímání díla jako celku
-dodržování a porušování určitého kódu je úmyslné nebo bezděčné (opakování slov – např. tvé oči jsou …. , tvé oči jsou…..)
-inverze slovosledu (hyperbolou)