přednáška

ýroba sériová
Výroba plynulá
Výroba kusová
Podle „P.Druckera“ základní kategorie (typy) výroby:
Výroba na zakázku
Vázaná (pevná) hromadná výroba
Pružná (flexibilní) hromadná výroba
Plynulá (proudová) výroba
SDRUŽENÍ PODNIKŮ
Specializace – dělba práce, je proces, v němž dochází k vyčleňování a osamostatňování jednotlivých odvětví, oborů, podniků,závodů, dílen a pracovišť, které vyrábějí stejné nebo podobné výrobky, provádějí stejné technologické operace, nebo poskytují stejné nebo podobné služby.
V podniku rozlišujeme:
specializaci předmětnou (výrobkovou,součástkovou),
specializaci technologickou (členění výroby podle technologií,operací)
Výrobní kooperace – přímá výrobní spolupráce mezi podniky.
Podle Wöheho kooperace je jako dobrovolné sdružení podniků právně samostatných a autonomních. Do kooperace zahrnuje:
Zájmová sdružení a pracovní společenství - dobrovolná sdružení podniků nebo pracovníků
Konsorcium - dočasné nebo příležitostné sdružení podnikatelů k uskutečnění určitého podnikatelského záměru
Společný podnik - sdružení dvou nebo více podnikatelů
Kartel - tvoří skupina výrobců nebo obchodníků stejného oboru, které vytvářejí spojenou prodejní organizaci ,tzv.syndikát
Trust - původně monopolní spojení obchodních společností
Franscising
Koncentrace výroby – je soustřeďování určité výroby do určité oblasti nebo na určité místo, do určitého podniku.
Koncentrace může být :
výrobní nebo věcná
organizační
Koncern - sdružení právně samostatných podniků podřízených jednotnému vedení
Holding - mateřská společnost - dceřiné společnosti
Fúze - dobrovolné spojení dvou nebo více podniků do podniku jediného
horizontální fúze
vertikální fúze
konglomerátní fúze
Nadnárodní společnosti - vznikly výsledkem mezinárodního obchodu, společného podnikání apod. (IBM)
Nadnárodní společnosti se přeměňují na transnacionální korporace (ABB)
Strategická aliance
Ekonomika podniku
Okolí podniku
Politické
Právní
Ekonomické
Ekologické
Technologické
Sociální
Etické
Kulturně historické
Geografické
Geografické okolí
předurčuje do značné míry jeho logistiku
Sociální okolí
kompromis mezi „čistou“ ekonomickou racionalitou a sociální odpovědností podniku.
Politické okolí
politické strany, koalice, opozice apod.
Právní okolí
právní normy – obchodní zákoník, apod.
Ekonomické okolí
dostupnost a ceny výrobních faktorů.
daňová zátěž podniků.
hospodářský růst, měnový a devizový vývoj.
Ekologické okolí
ekologické výrobky, recyklace obalů apod.
Technologické okolí
konkurenční schopnost podniku, zvyšování hospodářských výsledků.
Etické okolí
dodržování etických principů. – poskytování pravdivých informací apod.
Kulturně historické okolí
vzdělanost a kulturnost – ekonomický rozvoj.
Globalizace
Proces
Globalizace je proces zavedení dělby práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání komparativních výhod (surovin, levné pracovní síly, schopností lidí, apod.) v teritoriích, která nabízejí nejpříhodnější podmínky.
Definice
Globalizace ekonomický jev
Globalizace dává státům důležitou příležitost
Globalizace je proces integrace společnosti na celosvětové úrovni, která zastřešuje národní, regionální a místní systémy
Globalizací dochází k posunu organizace a integrace systémů výroby, směny a spotřeby z národní úrovně na globální
Globalizace je procesem zvyšující závislost trhů a národních ekonomik, vyvolaným vysokou dynamikou obchodu se zbožím, kapitálem, službami a transferem technologií a know-how. (OCED)
Globalizace je vytvoření světového hospodářského prostoru bez hranic
Tři fáze globalizace
1.fáze: 1870 – 1914 – migrace pracovních sil do severní Ameriky, do ost.částí světa
2.fáze: 1950 – 1980 – GATT Amerika a Japonsko
v Evropě - EHS , v Americe NAFTA, OCED
státy východní Evropy RVHP
3.fáze:od začátku 80. let až do současnosti – komunikační technologie, mezinárodní obchod, investice.
Vývoj globalizace
rozvinuté země (USA,Kanada,Austrálie,Singapur,Japonsko, Švýcarsko, země EU)
rozvojové země, více globalizované (asi 24 států-Čína,Indie,Mexiko,apod.)
rozvojové země, méně globalizované (např.Tanzanie, Etiopie,Nepál,Somálsko,Jemen,Afganistán, apod)
Globalizace
Globalizace je světovým procesem, který činí svět, jeho ekonomické systémy, jeho národní společenství více uniformním, více integrovaným a více navzájem na sobě závislým.
globalizace kultury
globalizace ekonomiky
globalizace životního prostředí země
Síly podporující globalizaci:
globální vyhledávání zdrojů,
nové a rozvíjející se trhy,
Úspory z rozsahu produkce
sklon spotřeby k homogenní poptávce,
Snižující se dopravní náklady,
Rozvoj nových telekomunikačních technologií,
Homogenizace technických standardů,
Vládní politiky, tarify, daně a podpory.
Síly brzdící globalizaci:
vzestup etnopolitiky,
ústup neoliberalismu,
Nevládní organizace a antiglobalizační hnutí,
Antiamerikanismus.
Globalizace a světová ekonomika
Multinacionální společnosti (MNC)
působí ve více zemí
využití geografických rozdílů mezi zeměmi
geograficky flexibilní
Vznik kompatibilní globální infrastruktury
Hlavní sektory průmyslu, které přitahují investice:
technologicky vyspěla odvětví
Velkoobjemové spotřební zboží se středně pokročilými technologiemi
Masové rychloobrátkové spotřební zboží
Mezinárodní finanční systém
Nonstop celosvětové finanční transakce
New York, Londýn, Tokio
Internacionalizace technologií – high technologie
Informační technologi
Komunikační a transportní technologie
Biotechnologie
Nové materiálové a energetické technologie, apod.
Globalizace a podnik
Monitorovat všechny vlivy
Aktivně se zapojit do globalizačního dění (nadnárodní společnosti)
Aktivní zapojení do globalizačních procesů
Hlavní sektory průmyslu, které přitahují investice:
nižší mzdové náklady,
vyrovnanější kvalita
lepší přístup k technologiím
snažší přístup k lokálním trhům,
nižší výrobní náklady
snížení nákladů na logistiku
vyrovnanější odbyt, výhodnější podmínky pro hotovostní obchody,
kompatabilita výrobních zařízení,
menší tlak ze strany odborů.
Globalizace a ekonomika podniku
Globalizační procesy z ekonomického pohledu zahrnují především následující oblasti:
globalizaci finančních toků,
globalizaci informačních toků,
globalizaci obchodu se zbožím a službami,
globalizaci trhu práce.
Nejzávažnější rizika spojená s procesem globalizace uvádí následující přehled:
Vývoj společnosti je provázen nepředvídanými změnami a šoky.
Globální ekonomika může výrazně ovlivnit distribuci bohatství mezi zeměmi a vyvolat růst globální nerovnováhy. Z globalizace nemohou dosud těžit všechny země - chudým zemím připadají podřadné úlohy.
Hrozbou se stává rostoucí nezaměstnanost: zvyšování konkurenceschopnosti je spojeno s likvidací neefektivních výrob a zvětšováním mezery mezi likvidaci pracovních příležitostí a jejich vytvářením. K růstu nezaměstnanosti přispívá také odliv kapitálu ze zemí s drahou pracovní silou do zemí s pracovní silou levnější.
Globalizace může výrazně zvýšit sociální rozdíly, vyvolat silné vnitřní pnutí ve společnosti a může vést k sociální explozi.
Informační technologie sice urychlují pohyb a zvyšují množství informací, ale neusnadňují jejich interpretaci. Přestal být problémem přístup k informacím, větším problémem se stala jejich interpretace. Důsledkem jsou panické reakce zahraničních investorů na informace o negativním či pozitivním ekonomickém vývoji v jednotlivých zemích a regionech.
Neglobalizuje se jen hospodářství a finanční trhy, ale i terorismus, kriminalita a znehodnocování životního prostředí.
Podnik v EU
Čtyři základní svobody:
volný pohyb zboží,
volný pohyb osob,
volný pohyb služeb,
volný pohyb kapitálu.
RepP – 1.přednáška (2008)VUT – FP, ŘEP