Přednáška 1

u
(obdobn jako u a.s.)
4) Pot
eba poáteních zdroj financování

Akciová spolenost

kapitál spolenosti je rozvržen na uritý poet akcií
se stanovenou jmenovitou (nominální) hodnotou;

základní kapitál a.s. založené veejnou nabídkou
akcií je min. 20 mil. K, neveejnou nabídkou min. 2
mil. K

spolenost vytváí rezervní fond (min. 20 % z HV
D
,
max. 10 % hodnoty ZK), který je použitelné k
úhrad ztráty;

navyšování kapitálu je možné externím úpisem akcií
nebo nominálním navýšením kapitálu z vytvoeného
nerozdleného výsledku hospodaení
4) Pot
eba poáteních zdroj financování

U družstva se základní kapitál tvoí souhrnem
lenských vklad, k jejichž splacení se družstevníci
zavázali.

minimální výše základního kapitálu je 50 000 K

družstvo jako právnická osoba odpovídá za své
závazky celým svým majetkem, lenové
družstva neruí za závazky družstva.
11
5) Administrativní náronost a založení
podniku a výdaje s tím spojené

rozhodující vliv na výdaje v obchodních
spolenostech mají:

výdaje spojené s povolením živnosti

výdaje spojené se zpracováním spoleenské
smlouvy

výdaje spojené se zápisem v obchodním rejstík

výdaje spojené se zpracováním a zveejnním
auditu

nejnáronjší je založení a.s., kde ped zahájením
innosti je nezbytné vyhotovit zakladatelskou listinu a
stanovy; dále musí probhnout ustavující valná
hromada akcioná, z níž je poízen notásky
ovený zápis potvrzující vznik spolenosti

u živností se jedná o jednorázový výdaj (vydání ŽL)
6) Úast na zisku/ztrát

míra rizika podnikatele je úmrná jeho úasti na zisku
(ztrát)

u obchodních spoleností se v pípad, že spoleníci
neuzaveli dohodu o rozdlování zisku, dlí zisk
rovným dílem mezi všechny spoleníky

u akciových spoleností podíl na zisku u akcionáe
závisí na rozhodnutí valné hromady
7) Finanní možnosti

jedná se zvlášt o možnosti rozšíení event. snížení
vlastního kapitálu a o pístup k cizímu kapitálu

úvrové možnosti jednotlivých právních forem se
znan liší

odvíjí se od výše kapitálu, kterým spolenost
disponuje a významnou roli hraje i zpsob a míra
ruení spoleník

krom vklad do vlastního kapitálu pipadá v
nkterých pípadech v úvahu venture capital, emise
dluhopis, koup jiného podniku, kapitálové ovládnutí
jiného podniku, tiché spoleenství i strategické
aliance (úetn ani da
ov nejsou spojeny)
8) Daové zatížení

pímé dan:

da
z píjm fyzických a právnických osob

da
z nemovitostí

da
z pevodu nemovitostí

nepímé dan:

DPH

da
spotební

da
silniní
12
9) Zve
ejovací povinnost

vyplývá z obchodního zákoníku, zákona o úetnictví a
zákona o cenných papírech

zveej
ovací povinnost = povinnost publikovat
auditovanou úetní závrku do 30 dn po konání valné
hromady, která tuto závrku projednala

zveejnní se dje prostednictvím Obchodního vstníku

dležitou souástí zveej
ovací povinnosti je i výroní
zpráva

úetní jednotky mají povinnost

zahrnout do výroní zprávy pílohu úetní závrky v
plném rozsahu

sdlit redakci obchodního vstníku místo uložení
výroní zprávy

umožnit každému nahlédnout do výroní zprávy
9) Zve
ejovací povinnost

Výroní zpráva zpravidla obsahuje následující
informace:

základní identifikace podniku

historie podniku

statutární a další orgány spolenosti

organizaní schéma

údaje z úetní závrky

výrok auditora

výklad k podstatným událostem minulého vývoje

výhled na další období
9) Zve
ejovací povinnost

zákon o cenných papírech upracuje zvláštní
informaní povinnost pro emitenty veejn
obchodovatelných cenných papír

ve lht do 3 msíc po ukonení kalendáního roku
uveejnit tzv. roní zprávu, která obsahuje

auditovanou úetní závrku

standardizovanou tabulku MF obsahující hlavní
finanní výsledku

vlastní zprávu (innost emitenta, pedmt
podnikání, rzné vnitní informace)
Okolí podniku, ekonomický systém
V rámci každého ekonomického systému existují dva
základní sektory a s nimi spojené základní typy trh:

Výrobní sektor
nakupuje na trhu výrobních faktor;

dodává na trh výrobk, zboží a služeb;

Spotební sektor
nakupuje na trhu výrobk, zboží a služeb;

dodává na trh výrobních faktor;
13
Okolí podniku, ekonomický systém

proti pohybu výrobk, zboží, služeb a výrobních
faktor dochází k toku plateb;

vznik úspor u spotebních jednotek;

vznik poptávky po volných penžních jednotkách;

pesun penz ve všech formách od nabízejících k
poptávajícím jednotkám;

Finanní trh
Okolí podniku, ekonomický systém
Finanní trh

Neoddlitelná souást tržního systému

Systém institucí a instrument zabezpeujících
pohyb penz a kapitálu ve všech formách mezi
rznými ekonomickými subjekty na základ nabídky
a poptávky tak, aby docházelo k co nejefektivnjšímu
využití volných finanních prostedk
Finanní trh












 



























14
Funkce finanního trhu

depozitní – spoívá v možnosti ukládání úspor do
cenných papír a penžních vklad;

úv
rová – umož
uje poskytovat úvry deficitním
subjektm;

platební – prostednictvím vytvoeného mechanismu
realizuje pesun prostedk mezi viteli a dlužníky;

likvidity – umož
uje pemnit finanní aktiva v hotovost;

uchování bohatství – investováním do finanních aktiv
se uchovává kupní síla (bohatství) do momentu
koneného užití finanních prostedk;

ochrana proti rizikm – investováním do rzných druh
finanních aktiv se minimalizuje riziko budoucích ztrát;

regulaní – prostednictvím nástroj centrální banky
(monetární politika) a státu reguluje a ovliv
uje celý
ekonomický systém.
Finanní zprost
edkovatelé

Pohyb penz na FT mže být pímý i
zprostedkovaný:

Pímé financování (privátní finanní trh)

Zprostedkovatelské financování
(zprostedkovatelský FT)

Polopímé financování
Finanní zprost
edkovatelé

privátní FT – ti, co prostedky potebují, emitují rzné
druhy CP a ti co mají pebytek, investují svoje úspory
do tchto instrument

zprostedkovatelský FT – vystupuje zde finanní
zprostedkovatel (nap. banka), který emituje vlastní
finanní instrumenty a souasn poskytuje služby i
ostatním úastníkm FT

polopímé financování – specializované firmy, které
bu jen poskytují informace o možných nákupech a
prodejích nebo i kontaktují potenciální kupce a
prodejce (dealei)
Finanní zprost
edkovatelé

pímé i polopímé financování je spojeno s existencích
znaných informaních náklad (identifikace investor a
emitent)

ve snaze najít shodu v potebách pebytkových a
deficitních subjekt vstupují na trh finanní
zprostedkovatelé:

depozitní a úvrové instituce (obchodní banky,
spoitelny, úvrová družstva)

smluvní spoitelní instituce nebankovního charakteru
(pojiš ovací spolenosti, penzijní fondy)

ostatní finanní (investiní) zprostedkovatelé (investiní
spolenosti atp.)
15
Finanní zprost
edkovatelé

shromažují a rozšiují informace o zdrojích a užití
volných penžních fond (snižují informaní
náklady)

jsou zprostedkovateli mezi emitenty a konenými
kupci finanních aktiv

usnad
ují obchodování s platnými finanními aktivy

snižují transakní náklady