Celkové přednašky z BMTD1 - část Technická dokumentace

1.2 Technická dokumentace
Úvod. Technická dokumentace definice: Soubor podkladů nutných pro: vznik (zhotovení), provoz, údržbu,
opravy, patentové řízení, prodej, atd technického díla 2) Nosič (knihovna) technických informací Klasická forma: papírový dokument Aktuální forma: elektronická informace 3) První zviditelnění technické myšlenky při její realizaci 4) Finální výstup technické přípravy výroby Konstrukční kancelář Technologická kancelář 5) Základní komunikační prostředek mezi techniky Výrobní
dokumentace konstrukční technologická Výkresová
dokumentace Technol. předpisy atd. Technol. postupy Výkres sestavení Schémata
podle oborů Textové
dokumenty Výkres součásti Výkres montážní Výkres obrysový energetická hydraulická kinematická elektrická Vyjadřující umístění Pro zapojení Kusovníky,zprávy,
technické podmínky,
atd. atd Vyjadřující funkci přehledová, bloková, funkční, obvodová, logická, atd atd Poznámka 1: Znalost čtení (tvorby)
technické dokumentace Základní předpoklad pro
práci technika- inženýra Poznámka 2: Rostoucí nároky
na zkrácení
etapy TPV Rostoucí nároky na techniky (inženýry) Nutnost efektivní a bezchybné práce Poznámka 3: PROČ ?
1.3 Normalizace Technická myšlenka Představa technického díla: Funkce díla Tvar díla Skladba díla Materiál díla atd. NUTNOST PŘESNÉ DEFINICE Jednoznačnost definice Efektivnost vyjádření představy Srozumitelnost vyjádření pro celou technickou obec N o r m a l i z a c e Normalizace Df: Usměrnění a ustálení vztahů v opakujících
se společenských činnostech – tím pádem i technických činnostech
ETS komunikace ETSI IEC elektrotechnika CENELEC ČSN obecně UNMZ ---
ČSNI Česká republika EN Obecně CEN Evropa ISO Obecně ISO Svět Označení normy oblast normalizace orgán úroveň Struktura normalizačních institucí: UNMZ – Úřad pro normalizaci, měření a zkušebnictví Základní normalizace grafických dokumentů: Pro schémata: Výkresové listy, formáty, úprava výkresových listů Popisová pole Technické písmo Druhy čar Způsob zobrazení Značky pro schématické vyjádření Základní normalizace grafických dokumentů: Pro výkresy: Výkresové listy, formáty, úprava výkresových listů Popisová pole Měřítka Technické písmo Druhy čar Způsob zobrazení Určení rozměrů a jejich přesností (tolerancí) Určení struktury (jakosti) povrchů a úprav povrchů Určení geometrických tolerancí Určení materiálů Viz schémata Formáty a úprava výkresových listů
ČSN ISO 5457 Výkresy a schémata se zpracovávají na předepsaných rozměrech (formátech)
výkresových listů. K přednostnímu užití jsou normou předepsány formáty řady
ISO A . Je-li třeba užít delší výkresový list, volí se z řady prodloužených formátů. Formáty řady ISO A: 210 x 297 A4 297 x 420 A3 420 x 594 A2 594 x 841 A1 841 x 1189 A0 Rozměry formátu
h x b (mm) Označení formátu Zásady užití výkresových listů: Originál výkresu má být zpracován na nejmenším možném formátu.
Musí být však zachována přehlednost výkresu a jeho dobrá čitelnost.
Na kreslicím listu je kreslicí pole (plocha) ohraničeno dvojitým rámcem
z nichž větší slouží k odstřižení formátu
Rámce jsou provedeny souvislou čarou tloušťky min. 0,5 mm a od lemu výkres. listu vzdáleny 7 až 20mm (podle velikosti formátu a možnostem tisku).
4. Nedílnou součástí výkresového listu je popisové pole,
které se umísťuje v pravém dolním rohu kreslicí plochy formátu.
Orientace formátu (delší a kratší strana) je libovolná.
6. Obvykle se všechny formáty (mimo formát A4) užívají tak,
že vodorovná strana formátu je delší (u formátu A4 je delší svislá strana).
Formát je vybaven:
středicími značkami -slouží pro umístění výkresu při kopírování
orientačními značkami -slouží pro orientaci při čtení výkresu
značkami pro oříznutí
8. Doporučuje se aby formát byl vybaven:
souřadnicovou sítí (orientačními poli)- usnadnění orientace (velké formáty) porovnávacím měřítkem – srovnání velikosti originálu výkresu a kopie Ukázky formátů: Lem výkresového listu Středicí značka Orientační
značka Souřad. síť Popisové
pole Značka pro oříznutí Rámce Ukázky:
zakladní pro výkresy: základní pro schémata Zjednodušené pro další listy dokumentu Druhy a tloušťky čar. Základní druhy čar: Základní pro výkresy Základní pro schémata Použití čar: pokračování, opakování prvků nebo obvodů tenká tečkovaná dělící čára mezi zařízeními (např. v poli rozvaděčů), ohraničení souboru přístrojů nebo prvků téhož přístroje, ochranný vodič uzemňování, pro chráněný rozvod a pod. tenká čerchovaná neelektrická ( mechanická, hydraulická, pneumatická atd.) spojení, stínění tenká čárkovaná přerušení a ukončení obrazců tenká nepravidelná vedení při rozlišení různých druhů, přípojnice a přípojnicové rozvody ( jsou-li vedení kreslena tlustou čarou), svazky vodičů ( jsou-li vedení kreslena tlustou čarou), kabelové formy a svazky kabelů velmi tlustá elektrická spojení s funkčním významem, vedení při rozlišování různých druhů, hlavní obvody přípojnice, přípojnicové rozvody, kabelové formy, svazky kabelů, vodičů, rámeček výkresu, formát výkresu tlustá elektrická spojení všeobecně (bez rozlišení druhu, průřezu a pod.), elektrická vedení, elektrická vazba funkční, logická a pod., pomocné obvody, odkazové čáry (včetně praporků) tenká souvislá na schématech v elektrotechnice Užití čáry Druh a tloušťka čáry Použití čar: krajní polohy pohyblivých předmětů, zobrazení tvaru přetvoření, tížnice, obrysy a hrany sousedících předmětů, čáry ohybu na rozvinutých plochách tenká čerchovaná se dvěma tečkami poloha myšlených rovin řezu; ( k označení rovin lze užít také jen tlustých úseček) tlustá čerchovaná osy souměrnosti, roztečné kružnice a přímky, označení úprav povrchu tenká čerchovaná zakryté (neviditelné) hrany a obrysy tenká čárkovaná přerušení a ukončení obrazců, rozhraní mezi pohledem a částečným řezem tenká Souvislá
nepravidelná lepený spoj velmi tlustá souvislá viditelné obrysy a hrany pohledů, řezů, průniků, rámeček výkresu, ukončení závitu tlustá obrysy sklopených průřezů, neurčité hrany, šrafování řezů a průřezů, kótovací, vynášecí (pomocné) a odkazové čáry ( včetně praporků), patní kružnice, zobrazení závitů, úhlopříčky hranolů a jehlanů, ohraničení vynášených podrobností tenká souvislá na výkresech mechanických částí Hlavní zásady použití čar: 0,35 nebo 0,5 0,13 nebo 0,18 obrázky do technických zpráv, knih a publikací 0,7 0,35 Výkresy a schémata – větší formáty 0,5 0,25 Výkresy a schémata – menší formáty tlustá čára (mm) tenká čára(mm) Druh dokumentu Tlouštky čar na dokumentech: zvolená skupina čar musí být použita ve všech obrazech výkresu
napojení přerušovaných čar na jiné čáry se provádí bez mezery
u rovnoběžných přerušovaných čar umístěných blízko sebe se mezery
umístí tak, aby čáry nebyly provedeny paralelně
čerchované čáry nekončí tečkou (tečkami)
čerchované čáry se protínají čarami (nikoliv mezerou či tečkou)
jestliže by se při zobrazování součásti měly dvě čáry překrývat,
pak se přednostně kreslí (v pořadí):
obrysové čáry a viditelné hrany,
zakryté obrysy a hrany,
osy rotace Normalizace písma Textové údaje (zápisy rozměrů, údaje v popisovém poli, technické poznámky, atd.) se na grafických dokumentech uvádí technickým písmem.
Norma rozlišuje několik typů písem. (typy A, B CA, CB). Tyto typy mohou být provedeny jako kolmé (na základní dotažnici) a šikmé (sklon písma vzhledem k základní dotažnici je 75 stupňů ).
Pro ruční popisování technických dokumentů je doporučeno písmo typu B – kolmé (písmo velké abecedy). ČSN EN ISO 3098-0
(idt 01 3115). Základní informace: Ukázka kolmého písma typu B: Měřítka: Základní informace: Měřítko je poměr délkového rozměru prvku předmětu zobrazeného na výkresu ke skutečnému délkovému rozměru téhož prvku na skutečném předmětu.
Hlavní měřítko, ve kterém je zhotoveno hlavní zobrazení na výkresu, se uvádí v příslušné rubrice popisového pole.
Jestliže jsou některé obrazy na výkresu v jiném než hlavním měřítku, uvede se toto měřítko(a) v závorce vedle hlavního měřítka. Takové měřítko se uvede i u označení obrazů jím provedených (např.: M 5 : 1). Doporučená měřítka pro výkresy: 1 : 10000 1 : 5000 1 : 2000 1 : 1000 1 : 500 1 : 200 1 :100 1 : 50 1 : 20 1 :10 1 : 5 1 : 2 Měřítka zmenšení 1 : 1 Skutečná velikost 2 : 1 5 : 1 10 : 1 20 : 1 50 : 1 Měřítka zvětšení Doporučená měřítka Druh
Výkresová dokumentace Výkres sestavení
Výkres součásti Náležitosti
výkresu
sestavení: Rámec Popisové pole Zobrazení sestavení Pozice Slovní poznámky Hlavní rozměry Ke každému výkresu sestavení
patří soupis položek.
Provedení:
a) nad popisovým polem
nebo
b) jako samostatný dokument
-Rámec, popisové pole
Zobrazení
Údaje rozměrů
Přesnost rozměrů
Geometrická přesnost
Struktura povrchu
Ostatní (textové daje,..) Náležitosti výkresu součásti: Rámec, popisové pole
Zobrazení
Údaje rozměrů
Přesnost rozměrů
Geometrická přesnost
Struktura povrchu
Ostatní (textové daje,..) Viz 2.a 3 přednáška
Zobrazování - základy. Metody zobrazování technických předmětů:
A) středové pozorovatel Promítací paprsky Promítací rovina Sklopená promítací rovina předmět Průmět předmětu Průmět předmětu ve sklopené rovině Princip: Druhy středového promítání: B) rovnoběžné pravoúhlé Metody zobrazování technických předmětů: Princip : pozorovatel předmět průmětna Průmět předmětu Sklopená průmětna Sklopený průmět předmětu Promítací paprsky Poznámka: promítací paprsky dopadají na promítací rovinu kolmo !!! Druhy pravoúhlého promítání Metoda 1 (E) Metoda 2 (A) Základní pro
zobrazení
na výkresech Metody zobrazování technických předmětů C) Axonometrické promítání Princip: Stejný jako u rovnoběžného pravoúhlého promítání
s tím rozdílem že:
promítací paprsky a promítací rovina nesvírají úhel 90 stupňů
=
Paprsky nedopadají na promítací rovinu jako kolmice Druhy axonometrického promítání Obvyklé užití
v elektrotechnice
pro doplňkové zobrazení Závěr pro grafické dokumenty: Pravoúhlé promítání (metoda E a metoda A)
normalizované jako hlavní výrazové prostředky
pro zobrazení technických předmětů na výkresech
a
jako prostředek pro případné (nepovinné doplňkové
zobrazení na výkresech, schématech a dalších
dokumentech (Technické zprávy….)
Axonometrické promítání
určené jako prostředek pro případné (nepovinné)
doplňkové zobrazení na výkresech, schématech a
a dalších dokumentech (Technické zprávy….) Základní ustanovení pro zobrazení metodou E a metodou A: Viditelné obrysové čáry a hrany se vykreslují souvislou tlustou čarou
Skryté hrany a obrysy se vykreslují pouze tehdy jestliže zvyšují vypovídací schopnost zobrazení a vykreslují se čárkovanou tenkou čarou
Osy symetrie se vykreslují u symetrických předmětů a prvků tak, aby přesahovaly přes vykreslené vnější hrany předmětu či prvku. Vykreslují se čerchovanou čarou (s jednou tečkou) kreslenou tence Princip metody E: 6 směrů promítacích paprsků: 1,2,3,4,5,6 6 průmětů (pohledů): 1 - Pohled zepředu
2 - Pohled shora
3 - Pohled zleva
4 - Pohled zprava
5 - Pohled zespodu
6 - Zadní pohled (Pohled zezadu) 6 průměten za zobrazovaným předmětem příslušný promítací paprsek je vždy kolmý
na příslušnou průmětnu Zobrazovaný
předmět Sdružená průmětna viz obrázek Průmětna pro paprsky 1 Princip metody A:
6 směrů promítacích paprsků: 1,2,3,4,5,6 6 průměten před zobrazovaným předmětem příslušný promítací paprsek je vždy kolmý
na příslušnou průmětnu Podobně jako u metody E: vzniká 6 průmětů POZOR: vzhledem k umístění průměten před předmětem
– průměty jsou jiné než u metody E Rozlišení použité metody při zobrazení na výkresu: Značka metody 1 (E) Značka metody 2 (A) Umístění značek na výkresu: Závěry pro tvorbu výkresu:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou metodou
Ze 6 základních pohledů se použije vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
Jako pohled zepředu se volí pohled, který má
- největší vypovídací hodnotu o tvaru předmětu
- co nejvíce ploch předmětu v tzv, průčelné poloze
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
Prostředky uvedené v bodě 5. mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
2.3 Zobrazování na výkresech. Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná POZOR:
Poloha základních pohledů
vůči pohledu zepředu
(hlavnímu pohledu)
je závazná
Zásady zobrazování na výkresech:
1. Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( 1 (E) či 3 (A))
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků Metoda 1 Předmět: Metoda: Efektivní zobrazení
(jen 3 pohledy)
jednoznačná
tvarová definice Zásady zobrazování na výkresech:
1. Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
Pohled
zepředu Jako pohled zepředu se volí pohled:
- který má největší vypovídací
hodnotu o tvaru předmětu
- v němž je co nejvíce ploch předmětu
v tzv. průčelné poloze
Zásady zobrazování na výkresech:
1. Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Pomocný pohled:
ve směru promítání Pomocný pohled:
mimo směr promítání Stopa pomocné promítací roviny- kolmé k promítacímu plátnu Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Částečný pohled:
-Je spojen s pohledem, ze kterého je odvozen osou.
-Není třeba dodržet zásady zvolené metody promítání.
-Použít ho lze při zachování jednoznačnosti zobrazení.
-Jeho užití umožňuje zefektivnit zobrazení
(úspora jednoho pohledu). Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem