Celkové přednašky z BMTD1 - část Technická dokumentace

pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Rozvinutý pohled:
- Užívá se zvláště u součástí, jejichž tvar vzniká ohýbáním.
- Pohled se označuje značkou rozvinutí.
Místa ohybu se vyznačí tenkou čerchovanou čarou se dvěma tečkami
- Pohled se umisťuje na libovolné místo vedle zobrazení součásti
Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Vynesená podrobnost (zobrazení etailu):
Vyžaduje-li to měřítko zobrazení, lze určitou část předmětu zobrazit jako
vynesenou podrobnost
- Způsob jejího zobrazení nemusí být shodný se základním
obrazem (pohled – řez)
- Obraz podrobnosti i vynášená část na základním obrazu se musí označit Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Řezy:
1)Obraz řezu se používá pro možnost zřetelně zobrazit vnitřní prvky předmětu
2) Základní pojmy:
-označení obrazu řezu
-obraz řezu
-řezná rovina
-označení řezné roviny Druhy řezů: A – přímý řez
B – zalomený řez
C – lomený (stupňovitý) řez
D – řez polovinou tělesa ( v řezu se zobrazuje pravá nebo dolní polovina tělesa Druhy řezů: E – rozvinutý řez
F - částečný řez Označování řezů
a řezných rovin: Šrafování ploch řezu: Typ šraf: Provedení šrafování jedné plochy Provedení šrafování více přilehlých plochy Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Průřez:
- Zobrazuje pouze část předmětu, která leží v myšlené řezné rovině.
- Tato rovina je vždy kolmá k ose předmětu.
- Pro šrafování průřezu platí stejná pravidla jako u řezů.
- Podle provedení se rozeznávají:
samostatný průřez (A),
sklopený průřez (B)
vysunutý průřez (C, D).
- Samostatný průřez se označuje podle stejných zásad jako řez.
- Ostatní průřezy se neoznačují;
- obrys sklopeného průřezu se kreslí tence;
- vysunutý průřez je vhodné se základním obrazem spojit osou (C). Zásady zobrazování na výkresech:
1. Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Smluvní zobrazení: A , B, C – kreslení opakujících se prvků
D – kreslení závitů C Smluvní zobrazení: A, B – zjednodušené kreslení symetrických těles
C - zjednodušené ktreslení otvorů
na roztečné kružnici Smluvní zobrazení: A - rovinných ploch na rotačním povrchu
B – průhledných těles
C - předmětů za průhlednými předměty Smluvní zobrazení: A - nepodstatných průniků (nezobrazují se )
B – nepodstatných průniků
(zobrazených pro lepší čitelnost výkresu)
C - přechodů
D - předmětů se shodnými prvky Smluvní zobrazení: E - předmětů se shodnými prvky

F – zjednodušené zobrazení normalizovaných úprav povrchu
G – označení směru vláken u vláknitých materiálů
H – krajních poloh u sestav s pohybem Poznámky:
Mezi prostředky pro zobrazení lze zahrnout i
přerušování pohledů Poznámky:
2. Jestliže při zobrazení v řezu je řezná plocha zalomena
a zalomení by nemuselo být jednoznačné
označuje se krátkými úsečkami Označení
zalomení Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)
Zásady zobrazování na výkresech:
Celý soubor výkresů technického díla musí být zpracován stejnou
promítací metodou ( E či A)
2. Poloha 6. základních pohledů na výkresu je závazná
3. Ze 6 základních pohledů se použijí vždy pouze ty pohledy,
které efektivně a jednoznačně definují tvar předmětu a jeho prvků
4. Pohled ze předu se zobrazuje (kreslí) vždy
5. Kromě uvedených 6 základních pohledů má zpracovatel výkresu k dispozici
další výrazové prostředky:
pohled označeným směrem
pomocný pohled
částečný pohled
rozvinutý pohled
zobrazení vynesené podrobnosti
dále
zobrazení řezů
zobrazení průřezů
a
prostředky smluvního zobrazení
6. Prostředky uvedené v bodě 5 mohou zefektivnit zobrazení a nahradit 1
nebo více pohledů (mimo pohled zepředu – nárys)

3.Definování rozměrů zobrazených předmětů. 3.1 Kótování - základní pojmy a požadavky Zobrazení technického předmětu:
vypovídá o tvarech předmětu,
neznamená určení rozměrů předmětu
(i když je provedeno v měřítku)
Určení rozměrů a jejich přesnosti
na technických výkresech
a technických náčrtech je definováno
kótováním. Úvodní poznámka. Základní pojmy: Kótovací čára (přímá, dlouhá) Hodnota kóty
(kóta) Hraničící symbol
šipka vnitřní (otevřená) Hraničící symbol
šipka vnitřní (otevřená) Vynašecí čára Pomocná čára Základní pojmy: Kótovací čára
(přímá, krátká) Kótovací čára
(přímá, krátká) Hraničící symbol (úsečka) Hraničící symbol
Šipka vnější
(otevřená) Hraničící symbol
šipka vnější
(otevřená) Základní pojmy: Kótování oblouku
(hodnota kóty ve stupních) Kótování radiusu
(doplňkový symbol, hodnota kóty Kótování na odkazové čáře
(odkaz.čára, praporek o.č., kóta) Kótování průměru
(doplňkový symbol, hodnota kóty)
Poznámky: Hodnota délek (přímé kóty) se uvádí zásadně v mm.
Jednotka se neuvádí. B) Hodnota úhlů (úhlová kóta) se uvádí ve stupních.
Hodnota stupeň se zapisuje i při kótách menších než 1 stupeň.
Příklad: 0° 50΄ C) Kóty se zapisují technickým normalizovaným písmem
D) Při kótování některých rozměrů se uvádí doplňkové symboly
Cíl: zefektivnit tvorbu i čtení výkresu
PŘÍKLADY: Ř………………………kóta průměru
R………………………kóta poloměru
T………………………kóta tlouštky
S………………………kóta sférické plochy
◦ , ΄…………………. stupeň, minuta ……………………symbol čtyřhranu …………………..symbol šestihranu atd. M………………………metrický závit Hlavní zásady kótování na výkresech: KÓTY: Kóty se na kótovací čáry zapisují tak, aby byly
čitelné při pohledu od spodního a pravého okraje výkresu
Příklad A Hlavní zásady kótování na výkresech: KÓTY: Kóty se na kótovací čáry zapisují tak, aby byly
čitelné při pohledu od spodního a pravého okraje výkresu Příklad B: Sektor v němž se doporučuje zapisovat kótu na odkazovou čáru Přímé kóty Obloukové kóty Sektor v němž se doporučuje zapisovat kótu na odkazovou čáru 2. Podle ČSN se kóta zapisuje nad kótovací čáru tak, aby účaří kóty nesplývalo s kótovací čar 3. Velikost písma pro zápis kóty se volí taková, aby
- kóta byla čitelná i při předpokládaném zmenšení dokumentu
- velikost písma byla úměrná zvolenému formátu výkresu
Doporučení: A4, A3 - 3,5 až 7mm Kóta nesmí být protínána žádnou čarou.
V případě potřeby se čára(y), které by jí protínaly přeruší. 5. Na výkresu musí být uvedeny vždy všechny tři hlavní kóty- to je:
délka objektu
výška objektu
šířka (tloušt´ka) objektu) 5.Kóta se zapisuje přednostně doprostřed nad kótovací čáru.
Pokud to není možné pak (pořadí určuje prioritu):
- vpravo mezi vynášecí čáry
- vlevo mezi vynášecí čáry
- vpravo od pravého hraničícího symbolu kót.čáry
- vlevo od levého hraničícího symbolu kót.čáry
- na odkazovou čáru
- pod kótovací čáru doprostřed, vpravo nebo vlevo 6. Vypovídací hodnotu kóty lze zpřesnit:
a) teoretická (výpočtová) hodnota kóty
b) kóta pro informaci
(nemá význam pro správnost součástky)
c) zobrazení tvaru kótovaného prvku neodpovídá
hodnotě kóty 7. Za kótou lze uvést další doplňkové údaje, jako jsou např. :
- Předpis tolerance
- číselnými hodnotami ……………………..(b)
- zápisem tolerančních značek soustavy
tolerancí a uložení …………………..(c, d).
- Hloubka nenakreslené neprůchozí válcové díry……..(e)
- Délka nenakresleného vnitřního závitu ………………..(f). Kótovací a vynášecí (pomocné) čáry:
Tyto čáry se kreslí tenkou souvislou (pravidelnou) čarou.
2. Kótovací čáry se nesmějí vzájemně protínat ani
nemají být protínány jinými čarami.
(Výjimku tvoří kótování soustředných kružnic). Protínání kót.čáry osou Protínání kót.čar a os 3. Vzdálenost kótovací čáry od obrysu předmětu a kótovacích čar
mezi sebou musí být dostatečná pro zápis kót
Doporučení: pro formáty A3, A4 má být vzdálenost 8 až10 mm.
4. Kótovací čára se nesmí ztotožnit s obrysovou čárou,
odkazovou čárou, osou ani pomocnou čárou. 5. Kótovací čáry se umísťují přednostně vně obrazu předmětu.
Umístit ji do obrazu lze tehdy, kdy to nezhorší přehlednost
výkresu (a).
6. Vynášecí čáry se zpravidla prodlužují o 1 až 2 mm za kótovací čáru (a).
7. Vynášecí čáry vycházejí z obrysových čar (a) a 8. Kótovací čáru lze protáhnout za pomocnou (obrysovou) čáru
pro zakreslení vnějších šipek či zápis kóty (b).
9. Lze užít i způsob, kdy se mezi obrysovou čarou a počátkem
pomocné čáry ponechá mezera (c).
10. Vynášecí čáry mohou být nahrazeny osami (d). b c d 11. kótovací čáry sledují kótovaný rozměr (jsou kolmé na obrysové čáry
určující kótovaný rozměr
(výjimka : kótování oblouku, kružnice)
12. Je-li obraz přerušen kótovací čára se nepřerušuje (e).
13. Je-li to účelné lze vynášecí čáry nakreslit jinak než kolmo
ke kótovací čáře (f)
14. Vynášecí (pomocné)čáry mohou vycházet i z řešených průsečíků (g). e f g
Kreslení hraničících symbolů (značek): Pro užití na technických dokumentech jsou normalizovány tyto
hraničící symboly: ……..šipka otevřená -15° ……..šipka otevřená -90° …….šipka otevřená - 30° ……..šipka uzavřená ……..hrančící úsečka 2. V elektrotechnice a strojírenství se jako hraničící značky užívají
šipky tvaru (a), (c) a (d) a hraničící úsečka (e).
Délka šipek je 2,5 až 5 mm, kreslí se tenkými čarami.
3. U dostatečně dlouhých kótovacích čar se kreslí vnitřní šipky
(obr.A - kóta 50), u krátkých kótovacích čar se šipky umisťují
vně vynášecích (pomocných) či obrysových čar (obr. B - kóty 2 a 6). A B 4. Jestliže se v řetězci kótovacích čar střídají krátké i dlouhé
kótovací čáry, hraničící šipky krátkých čar se vynechávají (obr. C). 5. Je-li v řetězci několik krátkých kótovacích čar, nahrazují se
dvě přiléhající šipky hraničící úsečkou. Řetězec se ukončí
vždy vnějšími šipkami (obr. D). C D 6. Tam, kde by řetězec byl veden přes obrysové hrany, se užití
hraničících úseček nedoporučuje.
V takovém případě je vhodné řetězec rozložit (obr. E ). 7.Hraničící šipky nesmí protínat žádná čára. V místě šipky se čára
přeruší (obr. E ) nebo se užijí vnější šipky (obr. F ). E F
3.Definování rozměrů zobrazených předmětů. 3.2 Zásady a druhy kótování.
1. Hodnota kóty je určující pro rozměr bez ohledu na měřítko zobrazení
či přesnost kreslení.
2. Výkres nemá obsahovat více kót než je nezbytné k jeho
jednoznačnosti.
Na výkresu nesmí být nadbytečné kóty (na př.u opakujících se prvků
nebo tam kde je rozměr patrný ze symetrie objektu atd).
3.Každý prvek součásti musí být jednoznačně rozměrově určen
3. Každý konstrukční prvek se kótuje pouze jednou a to v obraze, který
ho zobrazuje nejzřetelněji.
4.Kóty vztahující se k jednomu prvku se přednostně umisťují
do jednoho obrazu.
5.Rozměry zřejmé ze zobrazení (pravé úhly, boční stěny pravidelných
hranolů, poloměry oblouků spojujících tečně dvě
rovnoběžné přímky, jejichž vzdálenost je kótována) se nekótují.
Pro kótování výkresu platí tyto obecné zásady:
6. Zobrazený objekt nesmí být překótován (překótování = určení jednoho rozměru více (dvěma) různými kótami) 9 91 100 9 100 Špatně – rozměr 100 určen dvěma
řetězci kót -------překótováno Správně 7. Existují různé způsoby (systémy) kótování.na př.:
řetězcové………………………….A
od základny -od základen……...B
na osu symetrie………………….C
atd. (tabulkové, zvláštní)

8. Je – li součást po formální stránce zakótována bezchybně neznamená to, že je správně zakótována z hlediska:
funkce v sestavení---------------------funkční kótování
výroby součásti-------------------------technologické
kótování
viz dále
Zásady funkčního kótování -ukázky: Volit správný správný soubor kót při kótování funkčně souvisejících
(sousedních) součástí Přiklad 1 Zásady funkčního kótování -ukázky: Volit správný soubor kót při kótování funkčně souvisejících
(sousedních) součástí Přiklad 2 Stejné soubory kót Zásady technologického kótování -ukázky: 1) Volit uspořádání kót tak, aby skupiny kót potřebných
k jednotlivým operacím byly zobrazeny pokud možno v samostatných
souborech (pohromadě) Přiklad1 Rozměry
vnitřních prvků Rozměry
vnějších prvků Zásady technologického kótování -ukázky: 2) K zakótování použít ty kóty,které budou potřeba k výrobě.
Výroba nesmí být zatěžována dopočítáváním rozměrů.
Přiklad 2
3.Definování rozměrů zobrazených předmětů. 3.3. Příklady kótování charakteristických prvků A) Kótování válcových děr, kruhových prvků a radiusů A) Kótování válcových děr, kruhových