- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Celkové přednašky z BMTD1 - část Technická dokumentace
BMTD - Materiály a technická dokumentace
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálprvků a radiusů B) Kótování sražení hran pod úhlem 45 stupňů A …..úplné B …zjednodušené B) Kótování sražených hran – úhel mimo 45 stupňů C) kótování kuželů a jehlanů D) Kótování opakujících se prvků E) Kótování roztečí F) Kótování vnějších závitů G) Kótování vnitřních závitů H) Kótování neúplnými (zkrácenými) kótovacími čarami I) Kótování oblouků J) Kótování zápichů přímé vedení sousední válcové plochy téhož jmenovitého rozměru, avšak s různými úchylkami rozměrů válcové plochy osazených hřídelů válcové a čelní plochy osazených hřídelů a děr Použití Tvar zápichu E D G F Označení
Přesnost rozměrů. Princip problému „přesnost rozměrů: Je-li na výkresu zadán
rozměr na př. 108: Jaký rozměr musí být zhotoven (na výrobku),
aby tento rozměr byl správný (nebyl zmetkový)? přesně 108
kolem 108
108 plus minus „autobus“
rozměr musí být v tolerancích daných normou Možnosti definice tolerancí rozměrů podle normy: 1)Nepředepsané mezní úchylky
délkových a uhlových rozměrů Platí pro rozměry,které nemají u kóty udanou toleranci –
Např.: “108“ 2)Tolerování délkových a uhlových rozměrů
2a. předepisování tolerancí rozměrů
číselnými údaji mezních úchylek 3)Využitím pravidla tolerování ISO 8015 -viz přednáška o geometrických tolerancích Např.: „ 108 ± 0,1 „ 2b. Předepisování tolerancí využitím
tolerančních značek Např.: „108 h6 „ nebo „ 108 F8 „ Ad1) Nepředepsané mezní úchylky
délkových a uhlových rozměrů a) Platí zde: ISO 2768 – 1 Všeobecné tolerance b) Uplatňuje se pro tolerance rozměrů, které nemají předepsanou
přesnost číselnými hodnotami ani tolerančními značkami Zásady aplikace:
Norma rozeznává 4 druhy přesnosti: f přesná m střední c hrubá v velmi hrubá písmenný kód přesnost 2. Třída přesnosti se předepisuje v popisovém poli
(nebo nad pop.polem) výkresu uvedením
písmenného kódu. Příklad: 3. Pro všechny rozměry bez udání tolerance, které jsou na výkrese platí stejná třída přesnosti (podle kódu, který je předepsán) 4. Norma ISO 2768 – 1 udává :
pro každou třídu
a různá rozmezí rozměrů
konkrétní úchylku rozměrů, kterou je nutno dodržet 5. V normě uvedené úchylky jsou vždy symetrické Ukázka normy: obecně: příklad:
ISO 2768 – písmenný symbol třídy ISO 2768 – m rozměry úchylek v mm 2,5 1,5 1,0 0,5 v velmi hrubá 1,2 0,8 0,5 0,3 0,2 c hrubá 0,5 0,3 0,2 0,1 0,1 m střední úchylka je vždy od hodnoty kóty 0,2 0,15 0,1 0,05 0,05 f jemná přes 120
do 400 přes 30
do 120 přes 6
do 30 přes 3
do 6 0,5
do 3 Písm.
kód
Název třídy
přesnosti Pozn.
skupina rozměrů v mm Ad2a) Předepisování tolerancí rozměrů
číselnými údaji mezních úchylek Zásady aplikace: Použití:
- především v kusové výrobě
- pokud má být rozměr dodržen v určitých konkrétních mezích Příklad zápisu: Jmenovitý rozměr Mezní úchylky Poznámka:
Rozsah mezních úchylek tvoří tzv.toleranční pole. Zásady aplikace: 1.Hodnoty mezních úchylek se zapisují číslicemi
stejné velikosti jako jmenovitý rozměr.
2.Obě úchylky se zapisují stejným počtem
desetinných míst.
3.Výjimku tvoří nulová mezní úchylka,
která se zapisuje číslicí 0.
4. Souměrná úchylka se zapisuje pouze jednou
a předznamená se symbolem . Poznámky: 30,4
30,1 Norma povoluje, aby místo mezních úchylek byly,
jako hodnota kóty, předepsány přímo mezní rozměry.
Ukázka: 2. Ve vhodných případech lze využít i omezení rozměru v jednom směru a to zápisem zkratky max. nebo min. za
jmenovitou hodnotu kóty. Ukázka: 40 min. Jednotné soustavy tolerancí a uložení ISO Ad2b) Předepisování tolerancí využitím
tolerančních značek Provádí se podle: Použití:
- především v sériové a hromadné výrobě
- pokud má být rozměr dodržen v určitých konkrétních normami ISO daných mezích Meze jsou dány: a)soustavou tolerančních polí
b)polohou toler. pole vůči nulové čáře Základní pojmy a princip: Jmenovitý
rozměr předmět Nulová čára Ukázky různých poloh
tolerančních polí
vůči nulové čáře Ukázka tolerančního pole Horní mezní úchylka Dolní mezní úchylka tolerančního pole Velikost tolerančního.pole
daná stupněm přesnosti IT Základní pojmy a princip: Jmenovitý
rozměr předmět Nulová čára Ukázky různých poloh
tolerančních polí
vůči nulové čáře Ukázka tolerančního pole Horní mezní úchylka Dolní mezní úchylka tolerančního pole Velikost tolerančního.pole
daná stupněm přesnosti IT Polohy tolerančních polí jsou definovány písmeny abecedy.
Polohy tolerančních polí vnějších rozměrů (např.hřídele)
určují písmena malé abecedy
Polohy tolerančních polí vnitřních rozměrů (např. díry)
určují písmena velké abecedy Základní pojmy a princip: Jmenovitý
rozměr předmět Nulová čára Ukázky různých poloh
tolerančních polí
vůči nulové čáře Ukázka tolerančního pole Horní mezní úchylka Dolní mezní úchylka tolerančního pole Velikost tolerančního.pole
daná stupněm přesnosti IT Stupně přesnosti
- jsou označovány značkou IT
- soustava definuje 20 těchto stupňů.
velikost tolerančního pole
nejmenší největší nejpřesnější výroba
běžná výroba
hrubá výroba 18 …………… 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 01 Stupně přesnosti IT Ukázky zápisu: Vnější rozměr: Vnitřní rozměr: 50e7 Jmenovitý
rozměr Poloha tol.pole Stupeň přesnosti
(velikost tolerance) 50P9 Jmenovitý rozměr Poloha tol.pole Stupeň přesnosti
(velikost tolerance) Praktické použití: 1.soustavy užívá ve dvou základních tolerančních soustavách
využívajících výjimečného postavení tolerančního pole h a H
(jednou svojí hranicí leží na nulové čáře):
soustava jednotného hřídele,
- všechny vnější tolerované rozměry mají polohu tolerančního pole h
- způsob uložení plyne z předpisu různých poloh tolerančních polí
u vnitřních rozměrů.
soustava jednotné díry,
- všechny vnitřní tolerované rozměry mají polohu tolerančního pole H
- způsob uložení plyne z předpisu různých poloh tolerančních polí
u vnějších rozměrů. Vysvětlivka: způsob uložení = s vůlí (menší, větší)
s přesahem (menším, větším) Vysvětlivka: způsob uložení = s vůlí (menší, větší)
s přesahem (menším, větším) nulová čára Praktické použití: 1.soustavy užívá ve dvou základních tolerančních soustavách
využívajících výjimečného postavení tolerančního pole h a H
(jednou svojí hranicí leží na nulové čáře):
soustava jednotného hřídele,
- všechny vnější tolerované rozměry mají polohu tolerančního pole h
- způsob uložení plyne z předpisu různých poloh tolerančních polí
u vnitřních rozměrů.
soustava jednotné díry,
- všechny vnitřní tolerované rozměry mají polohu tolerančního pole H
- způsob uložení plyne z předpisu různých poloh tolerančních polí
u vnějších rozměrů. Vysvětlivka: způsob uložení = s vůlí (menší, větší)
s přesahem (menším, větším) různé podniky (podle charakteru výroby) si vnitropodnikovým
předpisem stanoví užší výběr různých uložení
a ten pak používají.
3. Při předpisu uložení je vhodné u vnějšího rozměru volit
nižší třídu přesnosti IT než u odpovídajícího vnitřního rozměru.
Důvod spočívá v tom ,že dodržení přesnosti u vnitřních rozměrů
je nákladnější než u vnějších rozměrů. 4. Norma dovoluje, aby v případě potřeby byly k toleranční značce
na kótovací čáru připsány i číselné mezní úchylky 5. V případě kótování uložení na výkresu sestavení se užívá
kombinovaný zápis
4.2 Struktura povrchu - předepisování 4.2.1 Struktura povrchu Úvod.
Povrchy technických těles mají různou strukturu či drsnot,
tj. různé povrchové nerovnosti.
Zajištění určité drsnosti pro různé plochy součástí je žádoucí
z hlediska funkce povrchu ploch
(vzájemný pohyb ploch součástí)
z důvodu požadovaného estetického vzhledu.
Kvalita struktury se se také řídí:
technologickými hledisky
ekonomickými hledisky
Pro posuzování drsnosti určuje ISO 468 různé parametry, jako např.:
- střední aritmetickou úchylku profilu - Ra
- výšku nerovnosti profilu - Rz
- střední rozteč nerovnosti profilu - Sm
V ČR se běžně používá parametr Ra. Hodnoty parametru pro různé typy povrchů jsou stanoveny
předepsaným výpočtem – vzniká teoretická řada hodnot parametru
V praxi se užívá praktická řada hodnot parametrů: Parametr Ra: Předepsaná hodnota parametru Ra určuje kvalitu struktury povrchu
0,025 0,05 0,1 0,2 0,4 0,8 1,6 3,2 6,3 12.5 25 50 Ra praktická řada hodnot parametr Ukázky přiřazení hodnoty parametru k různým obráběným povrchům: 3,2 až 0,025 Hoblování a superfiniš 0,4 Broušení na plocho 0,1 až 0,05 Lapování 0,4 až 0,025 Broušení vnitřní 3,2 až 0,8 Frézování 0,4 až 0,025 Broušení do kulata 0,8 Vystružování 1,6 až 0,4 Vrtání, vyvrtávání 0,8 Protahování jemné 1,6 až 0,2 Soustružení 3,2 až 1,6 Hoblování 1,6 Ruční pilování jemné Ra Způsob výroby Ra Způsob výroby POZOR:
V současné době změna normy.
Změny se týkají především formátu zápisu
předepsaného parametru Ra
3) Změna není zachycena v EUT – ty vyšly v roce 2002
4) Další výklad zachycuje stav podle dosavadní normy
5) Na změny vyplývající ze změny normy bude
upozorněno v závěru přednášky
5) V praxi se technik setká s formátem podle
starého i nového znění normy proto U zkoušky se uznávají zápisy podle obojího znění normy Předepisování drsnosti na výkresu
se provádí značkou a jejím popisem (a, b, c, d) A - úplná značka,
B - značka, vyjadřující, že nezáleží na způsobu opracování povrchu,
C - značka pro povrch dosažený obráběním,
D - značka pro povrchy, které nemají být obráběny
(např. drsnost byla dosažena na polotovaru),
E - značka, vyjadřující, že drsnost platí po celém obvodu,
F - ukázka zápisu rozsahu drsnosti Ra.
Obecný popis (a, b, c, d) představuje:
a - označení parametru + číselná hodnota drsnosti,
b - doplňující údaje
c - tzv. základní délka ( jen ve speciálních případech)
d - značka směru nerovností povrchu Povinný je jen údaj ( a ) Viz dále Popis směru nerovností v tabulce::
1…..rovnoběžný s obrysovou čarou
2…..kolmý k obrysové čáře
3…..zkřížený, šikmo k obrysové čáře
4,6...libovolný
5…..bodový např.po elektrojiskrovém obrábění
7…..přibližně kruhový ke středu povrchu
8…..směřující ke středu povrchu (např. přibližně cykloidální) 1 2 3 4 5 6 7 8 Velikost značek a zápisu: Poznámka:
Na menších formátech se užívá řady menších rozměrů. Ukázky možných způsobů zápisu: Na vynašecí čáře Na pomocné čáře Na obrysové čáře zobr. předmětu Na odkazové
čáře Na prodloužené kótovací čáře Značka:
„platí po celém obvodu“ Pozor na orientaci značky a textu (zápisu parametru):
Značka……hrot představuje pomyslný nástroj upravující povrch
Text……… musí být vždy čitelný od spodního a pravého
okraje rámce výkresu
Příklady: Povrchy na které je drsnost předepisována Pokud nelze text umístit podle zásad –
umístí se značka na odkazovou čáru Zásady pro označování struktury (jakosti) povrchu na výkresech součástí:
1) mají-li mít všechny plochy součásti stejnou drsnost:
-umístí se značka do pravého horního okraje výkresu
-na obrysech jednotlivých ploch součásti se značky neuvádí
Rámec výkresu 2) Jesliže plochy na součásti mají různé drsností:
-uvede se značka převládající drsnosti do pravého rohu výkresu.
-vedle této značky se umístí do závorek ostatní symboly značek na výkresu užitých drsností
-plochy, které mají jinou než převládající drsnost, se označí příslušnými značkami, ale plochy s převažující drsnosti se již značkami neoznačují. Změna normy:
mění se především:
formát značky :
praporek značky je povinný
formát zápisu hodnoty parametru:
parametr a hodnota se zapisují pod praporek
změna umístění značek z pravého horního okraje rámce:
umisťují se nad popisové pole do oblasti slovních poznámek předepisování úprav povrchu
(povlaky, tepelné zpracování):
týká-li se úprava celé součásti, uvede se definice úpravy
v technických požadavcích nad popisové pole
(např. NATŘENO ..., ZINKOVÁNO ...).
2) týká-li se úprava pouze některých ploch - provede se definice přímo na odkazovou čáru (A)
nebo
- na odkazovou čáru se uvede pouze symbol (B) a v technických
požadavcích uvedených nad popisovým polem
se symbol vysvětlí, např.: „Plocha D zinkována ...“.
4.3 Geometrické tolerance
3.6.1 Úvod
Správná funkce mechanických součástí v sestavení je závislá na:
- dodržení přesnosti jejich rozměrů,
- dodržení předepsané drsnosti funkčních ploch,
- dodržení předepsaného tvaru ploch a jejich vzájemné polohy
tj. na dodržení předepsaných
geometrických tolerancí. Předpis geometrických tolerancí na výkresech se provádí:
1) využitím normy Nepředepsané geometrické tolerance
ČSN ISO 2768-2:1993
předpisem konkrétní geometrické tolerance (tolerancí)
na konkrétní plochy podle norem ČSN
Princip předpisu tolerance podle normy
„Nepředepsané geometrické tolerance“:
Ad 1.: d) Pro jednu součást (jeden výkres ) se zpravidla volí jedna třída
přesnosti nepředepsané geometrické tolerance. a) Norma ČSN ISO 2768-2:1993 určuje tři třídy přesnosti:
H – nejpřesnější stupeň
K – střední stupeň
L – nejméně přesný stupeň b) Konkrétní hodnoty jednotlivých tolerancí udávají tabulky,
které jsou součástí normy. c) Podle charakteru součásti volí konstruktér třídu přesnosti.
Tolerance příslušející této třídě přesnosti platí pro všechny
plochy, které nemají předepsánu konkrétní toleranci e) Zápis předpisu třídy přesnosti se provádí písmenným
symbolem třídy společně s předpisem všeobecné tolerance
délkových a úhlových rozměrů a to v příslušném místě
popisového pole výkresu nebo nad ním písmenný symbol (střední) třídy přesnost délkových rozměrů podle
ISO 2768 – 1
písmenný symbol(nejpřesnějšího) stupně geometrické tolerance podle ISO 2768 - 2
ISO 2768 - mH
Ukázka zápisu…. …..předpisu nepředepsané geometrické tolerance
Ad 2.: Předpis konkrétní geometrické tolerance: Norma umožňuje předepsanými symboly předepisovat tolerance:
- tvaru - polohy, směru a házení
Principy předpisu konkrétní geometrické tolerance: Předpis se provádí pomocí pravoúhlých tolerančních rámečků
rozdělených na dvě (A) nebo více polí (B) A B b) V polích se zapisují :
- značka tolerance (1),
- hodnota tolerance (2),
- „adresa(y)“ základny (základen) daná(ných)
písmenem(ny) velké abecedy (3,4). c) Toleranční rámeček se spojuje s tolerovaným prvkem
odkazovou čarou, zakončenou šipkou na ploše, ke které je tolerance
předepsána.
Odkazová čára se šipkou může být ukončena i na vynášecí
(pomocné) čáře obvykle v prodloužení kótovací čáry. Tolerance tvaru: Tolerance polohy, házení ,směru Určení mezi
plochami Určení pomocí
adresy
Trojúhelník místo šipky definice základny pro měření d) Zakončení spojovacích čar a uspořádání rámečku je různé u: Ukázky: Geometrická tolerance polohy: rovinnost Ukázky: Geometrická tolerance polohy: válcovitost Ukázky: Geometrická tolerance tvaru: kolmost Základna pro měření adresa adresa Ukázky: Geometrická tolerance tvaru: kruhovitost Ukázky: Geometrická tolerance házení: kruhové házení více základen Ukázky: Geometrická tolerance házení: kruhové házení více základen Poznámky: Norma uvádí i další možnosti předpisu geometrických tolerancí
(podmínka obalové plochy, podmínka maxima materiálu,….,
místní základny atd)
…………………….………..mimo rozsah předmětu 2. Předpis geometrické přesnosti může platit jen pro část plochy.
Tuto část je nutné přesně definovat:
Výkresy sestavení. Náležitosti
výkresu
sestavení: Rámec Popisové pole Zobrazení sestavení: Pozice Slovní poznámky Hlavní rozměry Ke každému výkresu sestavení
patří soupis položek.
Provedení:
a) nad popisovým polem
nebo
b) jako samostatný dokument
Symbol metody Některé další požadavky: 1.zobrazení sestavy musí být provedeno tak, aby
byla co nejlépe vidět souvislost jednotlivých komponent
( podsestavy, součásti, normalizované součásti, elektrická instalace, ….)
Pozn: časté je užití řezů a pohledů umožňujících graficky
popsat vnitřní části sestavení (např.: pohled s odejmutým
víkem skříně atd.)
2.kótování hlavních a připojovacích rozměrů se užívá zvláště tehdy není-li
zpracován specielní výkres pro zástavbu sestavy do vyššího celku.
3. nutně se uvádějí údaje potřebné pro seřízení (vzájemná poloha
komponent seřizovací údaje, technické požadavky na seřízení
Forma: slovní poznámky
tabulky a diagramy ( grafy).
4. odkazy (pozice) na jednotlivé komponenty sestavy se uvádí ve sloupcích
a řádcích tak, aby nebylo komplikováno čtení zobrazení
5. o tom zda soupis položek (kusovník) je zpracovaný přímo na výkresu
nebo samostatných listech rozhoduje složitost sestavení
6. Na výkresu nesmí chybět údaje o svarech, pájení, lepení a jiných spojích Pozice (odkazy):na jednotlivé komponenty sestavy :
se uvádí ve sloupcích a řádcích tak, aby nebylo komplikováno
čtení zobrazení
mají být uspořádány do sloupců a řádků umístěných zásadně
mimo ob
Vloženo: 17.12.2012
Velikost: 22,58 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BMTD - Materiály a technická dokumentace
Reference vyučujících předmětu BMTD - Materiály a technická dokumentace
Podobné materiály
- AKME - Úvod do klinické medicíny - Celkove_vysetreni_pacienta
- BMA1 - Matematika 1 - Celkové přednašky BMA1
- BPC1 - Počítače a programování 1 - Celkové přednašky z BPC1
- BPC1 - Počítače a programování 1 - Celkové přednašky z BPC1
- BFY1 - Fyzika 1 - Celkové přednašky z BFY1
- BFY1 - Fyzika 1 - Celkové přednašky z BFY1
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Celkové prednašky z BMTD1 - část Technická dokumentace
- BZTV - Základy televizní techniky - Celkové přednášky 2014/2015
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednášky
- BCZS - Číslicové zpracování signálů - Přednášky
- BDOM - Digitální obvody a mikroprocesory - Přednášky
- BDTS - Diagnostika a testování elektronických systémů - Přednášky
- BELF - Elektrické filtry - Přednášky
- BEMC - Elektromagnetická kompatibilita - Přednášky- prezentace
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Přednášky polovodiče
- BESO - Elektronické součástky - Přednášky
- BFY1 - Fyzika 1 - Přednášky
- BPC1 - Počítače a programování 1 - Přednášky
- BPC2 - Počítače a programování 2 - Přednášky Power Point
- BPC2 - Počítače a programování 2 - Přednášky
- BRR1 - Řízení a regulace 1 - Přednášky mix
- BMA3 - Matematika 3 - Staré materiály- přednášky, sbírka, zkouška
- BMPS - Modelování a počítačová simulace - Modelování a počítačová simulace přednášky
- LMSI - Modelování a simulace v mikroelektronice - Přednášky
- LDIS - Digitální integrované obvody - Přednášky
- BMA3 - Matematika 3 - Irena Hlavičková BMA3 přednášky 2010
- BSIS - Signály a soustavy - přednášky BSIS 2011.zip
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - BEVA 2 skripta - přednášky a sbírka úloh.zip
- BMA1 - Matematika 1 - Přednášky
- BEL1 - Elektrotechnika 1 - Přednášky
- BVFT - Vysokofrekvenční Technika - BVFT nové přednášky 2012
- BCZA - Číslicové zpracování a analýza signálů - Přednášky ze cvičení
- MMIA - Mikropočítače pro přístrojové aplikace - MMIA staré přednášky od dr. Fedry02.zip
- MMIA - Mikropočítače pro přístrojové aplikace - MMIA staré přednášky od dr. Fedry01.zip
- BMA3 - Matematika 3 - BMA3 přednášky 2013 - Irena Hlavičková
- BMA3 - Matematika 3 - tahák části B 2
- BMA3 - Matematika 3 - Tahák části B
- BESB - Elektrické stroje - pisemka-cast 1
- BESB - Elektrické stroje - pisemka-cast 2
- BESB - Elektrické stroje - pisemka-cast 3
- BESB - Elektrické stroje - pisemka-cast 4
- BESB - Elektrické stroje - pisemka-cast 5
- BESB - Elektrické stroje - pisemka-cast 6
- BESB - Elektrické stroje - pisemka-cast 7
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - pisemka-cast 1
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - pisemka-cast 2
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - pisemka-cast 3
- MMUT - Multitaktní systémy - zkouska.MMZS.1termin.09.1.06.cast
- MTEO - Teorie elektronických obvodů - pis_cast1
- MTEO - Teorie elektronických obvodů - pis_cast2
- MTEO - Teorie elektronických obvodů - pis_cast3
- MTEO - Teorie elektronických obvodů - pis_cast4
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky1
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky2
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky3
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky4
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky5
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky6
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky7
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky8
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky9
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky10
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky11
- BFY1 - Fyzika 1 - protokol_optoelektronicke_soucastky12
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky2
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky3
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky4
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky5
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky6
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky7
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky8
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky9
- BFY1 - Fyzika 1 - vypocty_optoelektronicke_soucastky10
- BAN3 - Angličtina pro bakaláře- středně pokročilí 1 - Listening-1.čast zkoušky
- BASS - Analýza signálů a soustav - Skripta Spojité systémy 2.část
- BESO - Elektronické součástky - Skripta Elektronické součástky - Laboratorní cvičení
- BESO - Elektronické součástky - Skripta Elektronické součástky 2002
- BESO - Elektronické součástky - Skripta Elektronické součástky 2007
- BESO - Elektronické součástky - Skripta Elektronické součástky
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Skripta MTD část materiály v elektrotechnice
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Skripta MTD část Technická dokumentace - počítačová a konstrukční cvičení
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Skripta MTD část technická dokumentace
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Skripta Elektr.přístroje část II
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Skripta Vysoké napětí část I.
- BFY2 - Fyzika 2 - Optoel. součástky protokol
- BFY2 - Fyzika 2 - Optoel. součástky tabulky
- BFY2 - Fyzika 2 - Optoelektronicke soucastky
- BFY2 - Fyzika 2 - Optoelektronicke soucastky
- MTEO - Teorie elektronických obvodů - Cvika 7 - část Matlab
- AFY2 - Fyzika 2 - Charakteristika optoelektrických součástek
- AFY2 - Fyzika 2 - Charakteristika optoelektrických součástek
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - dilci cast materialy v elektrotechnice
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - dilci cast materialy v elektrotechnice
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - dilci cast materialy v elektrotechnice
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - dilci cast materialy v elektrotechnice
- BVMT - Vysokofrekvenční a mikrovlnná technika - Část zkoušky BVMT 2012
- ALDT - Lékařská diagnostická technika - ALDT_T2_zakladni_soucastky
- BFY1 - Fyzika 1 - Řešení Semestrální práce – domácího úkolu části Mechanika
- BFY1 - Fyzika 1 - Řešení Semestrální práce – domácího úkolu části El. pole
- BFY1 - Fyzika 1 - Řešení Semestrální práce – domácího úkolu části Magnetizmus
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - Teorie na ústní část
- MCVT - CAD ve vysokofrekvenční a mikrovlnné technice - Microstrip Filters For RF Microwave Applications -Hong & Lancaster 2001.pdf
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Prezentace z přednášek a cvičení, část materiály
- AFY1 - Fyzika 1 - 28 Charakteristika optoelektronických součástek
- BEL1 - Elektrotechnika 1 - Skripta Technická dokumentace
- BEL1 - Elektrotechnika 1 - Elektrotechnická kvalifikace
Copyright 2025 unium.cz


