Přednášky

CV 63Management stavebního podniku Doc.Ing. Leonora Marková, Ph.D. Zásady řízení
Cíle
dosažení prosperity stavebního podniku
zajištění konkurence schopnosti na stavebním trhu
Jak dosáhnout cíle
řídit své náklady tak, aby podnik byl konkurence schopný tj.:
aby stavební výroba byla prodejná na stavebním trhu a obstála v  cenové konkurenci
aby stavební výroba byla ve vysoké kvalitě
aby měl stavební podnik zisk
aby stavební podnik získal další zakázky –
Základem řízení je řízení výrobních nákladů na zakázkách
K tomu slouží postupy a metodiky s podporou software.
Výběr provede stavební podnik podle vlastních specifik a předem definovaných cílů. Řízení výrobních nákladů
podle dílčích částí:
na pracovní sílu
na materiál
na výrobní stroje a zařízení
na organizaci výroby a zajištění prodeje zrealizované výroby
nebo v integrovaném pojetí:
zvyšováním průtoku
snižováním provozních nákladů a zásob
Řízení pracovní síly
metody a postupy práce spojené s řízením:
pracovníků
nákladů na pracovní sílu
s procesem souvisí:
funkční organizace podniku
oceňování pracovní síly
dodržením všech právních předpisů
Právní předpisy Zákon č.65/1965 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č.108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
Zákon č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády o minimální mzdě č.304/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Zákon č.550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů. Kolektivní smlouva uzavřená mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci
Pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
Vnitropodnikové předpisy :
- kvalifikační katalogy profesí, kriteria hodnocení pracovní síly
- mzdové tarify
- organizační řád a pracovní řád, určující pravomoci a povinnosti pracovní síly

Metody a postupy práce spojené s řízením pracovníků:
personální plánování
personální marketing
krátkodobé hledisko – operativní (1-2 roky)

Personální plánování
stanovení potřeby personálů
z hlediska
kvantitativního a kvalitativního
v
souladu s potřebami podniku
vychází ze současného stavu personálního vybavení
doplní se další potřebné pracovní zdroje podle potřeb plánované výroby a dostupnosti pracovního trhu Kvantitativní hledisko určuje potřeby počtu pracovníků
v závislosti na programu výkonů odvozených:
podle produktivity práce
z propočtu pracovní doby v kalendářním roce
s ohledem na:
na poptávku a nabídku na trhu práce Stanovení počtu pracovníků:
podle produktivity práce, vychází z plánovaných výkonů na rok:

P = Nhrok podnik / Nhrok pracovník
P počet pracovníků celkem
Nhrok podnik počet plánovaných normohodin podniku
Nhrok pracovník počet plánovaných normohodin na pracovníka a rok
podle odpracovaného času
P = Hrok podnik / Hrok pracovník
P počet pracovníků celkem
Hrok podnik počet plánovaných odpracovaných hodin podniku
Hrok pracovník počet plánovaných odpracovaných hodin na pracovníka a rok

počet pracovníků se může upravit o míru fluktuace indexem:
I = PA / P
PA počet absentujících pracovníků
Důležité je sledovat poměr mezi počtem pracovníků, kteří tvoří přímé výkony k počtu pracovníků, kteří výrobu zajišťují nepřímo a kteří řídí proces výroby.
Hledisko kvalitativní
definování požadavků na pracovní sílu podle pozice kterou má v podniku zastávat a jsou zejména:
požadované znalosti a dovednosti související s předmětnou činností, kterou by měl pracovník zastupovat a vykonávat
stupeň vzdělání s uvedením oboru ve kterém byl dosažen
délka odborné praxe
další individuální schopnosti, které nejsou přímo měřitelné Personální plán zahrnuje zejména
plánování počtu pracovníků v požadované kvalitě
plánování nákladů na pracovníky při zvyšování produktivity a udržení konkurenceschopnosti
plánování dalšího rozvoje v souladu s právními normami, vnitřní politikou a kulturou společnosti
Personální marketing
Úkoly a cíle podniku
Organizace podniku
Personální požadavky Přijímaní pracovníků
Personální marketing
Hledání Rozhodnutí
Uvnitř podniku
Mimo podnik
Podnikové personální útvary :
zajišťují v rámci operativního řízení personální politiku podniku - vyhledávání lidí na pracovním trhu, s podporou spolupráce vnějších subjektů - ve spolupráci s pracovními úřady a s personálními agenturami:
- pro přijetí jako vlastní pracovníky
- pronájem pracovníků na určitou dobu (např.pro určitý projekt)
provádí výběr pracovníků:
- klasifikační metoda porovnání s typovým vzorem
- kvantitativní metoda, individuální hodnocení bodové hodnocení, faktorové porovnávání
na základě
- předložených dokladů
- osobních pohovoru
Personální náklady
Na odměny zaměstnancům:
odměna zaměstnanci zahrnuje složky, které se plně vztahují k výkonu jednotlivce a příslušnosti k organizaci
Odměna je:
peněžní – mzda a
nepeněžní – zaměstnanecké výhody, benefity
Na úhrady do fondů sociálního a zdravotního pojištění
Na další úhrady
Plánování personálních nákladů


objem nákladů na úhrady odvodů do fondů se stanoví v souladu s platnými zákony a vyhláškami
objem nákladů na poskytované benefity vychází z jejich obsahu a poskytnutého rozsahu.
Benefity jsou tzv.:
- sociální: důchodové a životní pojištění, podniková rekreace, půjčky, podnikové jesle či školky apod.
- pracovní: stravování, prodej produktů společnosti se slevou, vzdělávání i vybavení pracoviště
- závislé na postavení zaměstnance ve společnosti: podnikové automobily, mobilní telefony, zavedení internetu do bytu Shrnutí
Náklady na pracovní sílu závisí od :
organizace procesů a
funkční organizace
v podniku
Podniková organizace se tvoří tak, aby byla zajištěna výroba, s optimálními náklady, podle potřeby trhu a podnik byl konkurenceschopný


MATERIÁLOVÝ MANAGEMENT Význam materiálového managementu pro stavební podnik vychází z následujících faktorů:
Základem kvality stavebního díla je kvalita materiálu použitého pro jeho zhotovení.
Materiál z hlediska nákladů je pro řízení podniku velmi významný, vzhledem k tomu, že jeho objem vykazuje více jak 50% z celkových nákladů.
Pořízení materiálu vyžaduje určitý kapitál, kterým musí podnik disponovat.
Kapitál se zhodnotí až prodejem výroby v tržbách.
Je potřeba řídit dobu po kterou se materiál spotřebuje, a to dobu skladování a dobu jeho zpracování. Materiálové hospodářství v podniku zajišťuje:
plánování materiálu
výběr dodavatelů
nákup materiálu v požadovaném množství podle jednotlivých druhů (nákup materiálů se řídí velikostí jednotlivých dodávek materiálů a jejich množství v čase)
evidenci materiálu
skladování a řízení zásob na skladě
kontrolu spotřeby a nákladů na materiál
Plánování zahrnuje následující okruhy:
Plán nákupu materiálů
Plán nákladů na materiál
Plán vychází z výrobního plánu, který je sestaven podle plánu prodeje a plánu inovace a racionalizace
Období pro které se plánuje je jeden až dva roky, jedná se o střednědobý a krátkodobý plán Plán nákupu materiálu zahrnuje:
druh a množství spotřeby materiálů spotřebovaných v podniku, které vychází z výrobního plánu
výběr dodavatelů, podle kvality, dodacích podmínek, vzdálenosti od místa spotřeby
Dílčí část plánu zahrnuje u jednotlivých dodavatelů dodací lhůty, dodávkové množství, dopravní vzdálenost, způsob dopravy.
Vstupní údaje pro stanovení nakupovaných druhů materiálu a jejich množství vychází ze spotřeby materiálu na jednotlivých zakázkách a ze spotřeby na jednotlivých hospodářských střediscích.
Určení spotřeby materiálu vychází z jeho charakteru z hlediska využití, zda se jedná o výrobní materiál, nebo ostatní materiál nutný pro zajištění výroby. Výrobní materiály se plánují ze spotřeby materiálů na jednotlivých zakázkách.
- U zakázek ve výrobě, ve fázi sjednávání a ve fázi zpracování nabídky lze spotřebu stanovit poměrně přesně. Spotřeba je stanovena z norem spotřeby materiálů. Normy spotřeby jsou sestaveny tak, aby optimalizovaly spotřebu při dodržení kvality hotového díla a zohlednily nutné ztráty materiálů v podmínkách stavební výroby. Umožňují kontrolovat zda nedochází k plýtvání materiálem a ke zbytečným ztrátám.
- Normy spotřeby se kvantifikují na plánovaný objem výroby.
Ostatní materiály, u kterých lze uplatnit normování spotřeby, je postup obdobný ,např. spotřeba provozních hmot, u kterých nelze stanovit množství ( jedná se o méně významné materiály z hlediska objemu, nebo materiály pro zakázky, které je nutno zajistit pro pokrytí nákladů a zisku podniku) vychází se z odhadu spotřeby z minulých období.
Množství spotřeby materiálu by mělo být optimální, tzn.:
u výrobních materiálů, minimální množství, které zajišťuje kvalitu stavební výroby definovanou odpovídajícími technickými normami a plynulou výrobu beze zbytečných prostojů,
u nevýrobních materiálů, minimální množství, které podmiňuje plynulý provoz podniku Plánované množství spotřeby materiálu je stanoveno jako spotřeba pro:

plánované období, nebo
pro určitý objem výkonů
Spotřeba pro plánované období
Splán = tD * M
tD je dodávkový cyklus ve dnech
M je průměrná denní spotřeba v m.j.,
Množství materiálů plánovaného na období se stanoví v dílčích plánech jednotlivých zakázek v souladu s plánem výrobních zásob podle vztahu:
ZP + D = M + ZK
ZPvelikost počáteční zásoby materiálu
Dvelikost dodávky materiálu potřebné do zásob pro zajištění plynulé výroby do další dodávky, vypočítá se z průměrné spotřeby za období mezi dvěma dodávkami s ohledem na technické možnosti přepravované dávky
Mvelikost spotřeby materiálu pro výrobu za dané období, vypočtená z průměrné denní spotřeby materiálu
ZKvelikost konečné zásoby

Spotřeba pro určitý objem výkonů
Základní vztah pro výpočet celkového množství spotřeby materiálů v závislosti na objemu výroby vypočtena z normy spotřeby materiálu:
Objem množství materiálu = norma spotřeby materiálu x objem výroby
M = NSM x Q
m.j. = m.j./m.j.* x m.j.*
Jednotkové množství materiálu – norma spotřeby materiálu udává spotřebu v m.j. na jednu m.j.* výroby.
Podniky mohou vytvořit soubory norem – normativní základnu a tak, že:
normy určené pro technologické postupy obvykle používané ve své stavební výrobě nakoupí u odborných organizací,
normy u nových technologických postupů, které nejsou obsaženy v prodávaných databázích sestaví podnik sám. Musí však počítat s tím, že vytvoření nové normy spotřeby materiálu vyvolává podniku další náklady. Normativní základna obvykle obsahuje:
identifikační kód materiálu
popis materiálu
m.j. materiálu
normu spotřeby materiálu v m.j na m.j.* výroby
kód a popis činnosti, nebo práce pro kterou je určen
Množství materiálů se stanoví v dílčích plánech podle jednotlivých jednotlivých zakázek Základní vztah pro výpočet celkového množství spotřeby materiálu odborným odhadem:
Objem množství materiálu = skutečná spotřeba minulého období x plánovaný index změny
M = Ms x i
m.j. = m.j. x bez rozměru
Množství materiálu se stanoví za období Plán nákladů na materiál
vychází z plánu nákupu oceněním nakupovaného množství
rozvržení nákupů v čase umožní řídit náklady spojené se skladováním Základního vztah pro výpočet nákladů:

Náklady na materiál = množství spotřebovaného materiálu x jednotková cena
NM = M x P
Kč = m.j. x Kč/m.j.
Náklady na materiál celkem za podnik je suma dílčích nákladů jednotlivých materiálů, podle zakázek a hospodářských středisek. Strukturování vychází z podnikové organizace
Množství materiálu se vztahuje k jednotlivým materiálům identifikovaných kódem podle vybraného třídění, jeho popisem m.j. a činností (stavební práce) pro kterou je určen.
Jednotková cena je nákupní cena jednotlivých materiálů, může být i pořizovací cenou pokud podnik zvolí náklady na pořízení zahrnout do nákladů na materiál. Náklady na pořízení jsou náklady na dopravu a skladování.
Cena je bez DPH. Optimální jednotkové ceny
nakupovaných materiálů jsou ceny, které lze zajistit na trhu a které vyvolávají takové náklady na materiál, aby je bylo možné pokrýt tržbami z prodeje výroby.
Řízení a kontrola materiálových nákladů
Materiály rozdělíme z hlediska objemu nákladů na :
objemově významné, jsou sledovány podle jednotlivých druhů
ostatní jsou sledovány materiály jako soubor nákladů. Pouze v případě, že dochází k neplánovanému zvyšování souboru těchto nákladů, provádí se analýza až do jednotlivých druhů materiálů Řízení podle ukazatelů:
Základní ukazatele
Změna nákladů na materiál
- změna spotřeby materiálu v důsledku změny
- objemu výroby, nebo změny normy spotřeby materiálu
- změna jednotkových cen materiálů
Změna objemu výroby může být v důsledku změny množství m.j. výroby způsobené změnou plánované struktury činností podniku

Vlivy mohou působit jednotlivě nebo současně. Změna spotřeby materiálů může být i v důsledku vzniku neplánovaných ztrát a odpadu
Ztráty se měří pomocí koeficientu.
Koeficient ztrát a odpadu se obvykle stanoví v % ze spotřeby Poměrové ukazatele
Materiálová náročnost
Koeficient vyjadřuje podíl nákladů na materiál k objemu výroby.
Čím je koeficient větší tím je výroba materiálově náročnější a naopak, menší koeficient nižší materiálová náročnost.
Koeficient je ovlivněn druhem stavební výroby.
Stavební výroba patří mezi materiálově náročné. Materiálová náročnost =
náklady na materiál v Kč/objem výroby v Kč
Materiálová účinnost
Ukazatel informuje o účinnosti vložených nákladů na materiál porovnáním k objemu výroby.
Ukazatel je vhodný pro hledání místa v podniku s nejnižší účinností spotřebovaného materiálu.
Materiálová účinnost = objem výroby v Kč/ náklady na materiál v Kč
Vliv získané slevy materiálu na tvorbu zisku
Rentabilita = objem slevy v Kč (S)/ zisk v Kč (Z)

Management pracovních strojů a zařízení Význam řízení nákupu a využití pracovních strojů a zařízení v podniku spočívá zejména z následujících důvodů:
Jsou nedílnou součástí vedle lidské pracovní síly při zajištění výkonů podniku.
Jsou rozhodující pro zajištění výkonů při provádění zejména u inženýrských staveb.
Při jejich pořízení podnik vkládá investiční kapitál, což má značný vliv na finanční management v podniku a tvorbu zisku.
Spotřebují se v delším časovém horizontu, než jeden rok a dosažení efektivnosti vloženého kapitálu na jejich pořízení se přesouvá na více kalendářní období. Management pro zajištění výroby vybavením pracovními stroji a zařízeními zahrnuje zejména tyto činnosti:
Plánování
Výběr dodavatelů
Evidence strojů a zařízení v podniku
Řízení nákladů
Plánování
Plán vychází z plánu prodeje, plánu výroby a z plánu inovace a racionalizace.
Plán se sestavuje z požadavků výroby a to podle organizačních míst v podniku, nebo podle druhu a rozsahu požadovaných výkonů.
Požadavky se posoudí a do plánu se zahrnou investice a opravy, které jsou pro podnik efektivní.
Systém posouzení a rozhodování pro zařazení do plánu je individuální pro každý podnik.
Rozhodování může být podpořeno využitím známých metod, např. na základě bodovacího systému Plán zahrnuje tyto okruhy:
Plán investic do vybavení
Plán oprav a údržby
Plán investic zahrnuje:
nákupy nových investic, které mají nahradit dosavadní odepsané investice, nebo další investice, pro rozšíření dosavadního stavu investic, nebo pro modernizace,
likvidaci investic v plánovaném období, které mohou být ekonomicky, nebo technicky opotřebované,
prodej investic, které podnik neb