Cvičení

EKONOMIKA AGRÁRNÍHO SEKTORU
1. cvičení
Konzultační hodiny:
pondělí 14:00 – 15:00, pátek 14:00 – 15:00 a podle dohody
Harmonogram akademického roku 2006/07
Program předmětu
Podmínky zápočtu
Dosažení minimálně 60 bodů ze 100 možných, a to za:
2 průběžné testy
celkem maximum 50 bodů, minimum 30 bodů
seminární práci včetně prezentace
celkem maximum 50 bodů, minimum 30 bodů
účast na cvičení (minimálně 80 %, tedy 11 cvičení ze 14)
Zápočtové testy
Testy se budou psát :
1. test v 6. týdnu semestru, tedy v týdnu 6.11. – 10.11. 2006, bude zahrnovat témata a výpočty probrané ve 2. -5. týdnu
2. test ve 13. týdnu semestru, tedy v týdnu 2.1. – 12.1. 2007 (s výjimkou pondělních cvičení, kde v tomto týdnu výuka odpadá a test se bude proto psát již ve 12. týdnu, tedy 18.12.2006), bude zahrnovat témata a výpočty probrané v 6.-11. týdnu
Každý test bude obsahovat 5 teoretických otázek (typu multiple-choice) a 2 příklady (z okruhů probíraných na cvičeních)
Hodnocení:
Teoretické otázky – každá správná odpověď 2 body ( celkem 10 bodů
Výpočty – správný výsledek podle obtížnosti, 5 nebo 10 bodů ( celkem 15 bodů
Pozor! Z jednotlivého testu je třeba získat alespoň 5 bodů, jinak není uznán a musí být opakován na konci semestru!
Seminární práce
zpracovávána ve 2-3členných týmech
na zadaná dílčí témata
v písemné podobě + prezentace na tématicky příslušném cvičení podle programu předmětu
Tématické okruhy seminární práce
1. Transformační proces českého zemědělství – průběh, etapy, výsledky, pozice v EU
2. Půda jako produkční faktor. Trh zemědělské půdy v ČR
3. Změny v počtu a struktuře pracovních sil v zemědělství
4. Zemědělství na kapitálovém trhu ČR, variantní financování investic
5. Hodnocení efektivnosti českého zemědělství – intenzita, produktivita, rentabilita
6. Agrární zahraniční obchod ČR
7. Podpory do zemědělství z rozpočtu ČR a EU
8. Regionální ekonomika ve vztahu k zemědělství
9. Mimoprodukční a alternativní funkce zemědělství
10. Ekologické zemědělství – principy, specifika, ekonomika, situace v ČR
Tématické okruhy – dílčí témata
1. Transformační proces českého zemědělství – průběh, etapy, výsledky, pozice v EU
1) Restituční proces v zemědělství: průběh, problémy, dopady
2) Privatizace státního majetku v zemědělství a zpracovatelském průmyslu: průběh, problémy, dopady
3) Transformace zemědělských družstev: cíle, průběh, problémy, hodnocení
4) Změny ve struktuře a ekonomickém rozměru českého zemědělství po r. 1989: vlastnická a podnikatelská struktura, zaměstnanost, vývoj HZP, vývoj cen
5) Základní aspekty adaptace českého zemědělství na podmínky EU
2. Půda jako produkční faktor. Trh zemědělské půdy v ČR
Rozvoj trhu se zemědělskou půdou v ČR se zaměřením na prodej státní půdy
Metody oceňování zemědělské půdy obecně a v ČR
Bodová metoda hodnocení zemědělské půdy pro účely kategorizace zemědělské půdy v ČR
4)Vývoj tržních cen zemědělské půdy v ČR se zohledněním vstupu ČR do EU
5)Vývoj tržních cen zemědělské půdy v zemích EU, komparace s ČR
3. Změny v počtu a struktuře pracovních sil v zemědělství
Vývoj počtu pracovníků v procesu restrukturalizace českého zemědělství
Struktura pracovních sil v zemědělství z hlediska věku, genderu a vzdělání, její vývoj a jeho příčiny
Interní důchodová disparita agrárního sektoru obecně a v ČR
Externí důchodová disparita agrárního sektoru v ČR, její vývoj a příčiny
Vliv zemědělství na sociální charakteristiky a demografický vývoj venkova
Charakteristika a specifika agrárního trhu práce obecně a v ČR.
4. Zemědělství na kapitálovém trhu ČR, variantní financování investic
Srovnání a použití konkrétních leasingových (finančních) produktů využitelných v zemědělství
Srovnání leasingu a úvěru při pořízení investičního majetku (včetně případové studie)
PGRLF – Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond: cíle, vývoj, současné programy, hodnocení
EAGGF – Evropský zemědělský garanční a orientační fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund), program SAPARD
Variantní možnosti vyjádření současné hodnoty hmotného a nehmotného investičního majetku, alternativní odpisové metody
5. Hodnocení efektivnosti českého zemědělství – intenzita, produktivita, rentabilita
Vývoj intenzity českého zemědělství po r.1989: analýza základních tendencí na základě dílčích ukazatelů
Vývoj produktivity živé práce v zemědělství ČR po r.1989: analýza na základě dílčích ukazatelů, komparace s EU
Vývoj rentability zemědělství po r.1989: analýza na základě dílčích ukazatelů
Rozdíly v efektivnosti hospodaření jednotlivých právních forem zemědělských podniků v ČR
Faktory ovlivňující vývoj hrubé přidané hodnoty v zemědělství v komparaci s ostatními odvětvími NE
6. Agrární zahraniční obchod ČR
Základní vývojové tendence AZO ČR v letech 1993-2004
Změny v komoditní a teritoriální struktuře AZO ČR v letech 1993-2004
Analýza obchodu vybranou komoditní agregací (Obiloviny, Maso a živá zvířata, Mléko a mléčné výrobky, Pivo a pivovarské suroviny)
Míra konkurenceschopnost v zahraničním obchodě: pozice zemědělských a potravinářských produktů
Dopady dohod GATT/WTO v jednotlivých kolech jednání na AZO. Pozice EU, USA, zemí Cairns Group
7. Podpory do zemědělství z rozpočtu ČR a EU
Systém přímých plateb v podmínkách ČR
Horizontální plán rozvoje zemědělství a venkova
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a jeho komparace s Podpůrným a garančním lesnickým a rolnickým fondem
Zemědělské platby – případová studie
Možnosti podpor pro farmu v méně příznivých oblastech (LFA)
8. Regionální ekonomika ve vztahu k zemědělství
Strukturální a regionální politika EU a využití strukturálních fondů v  období 2000 – 2006
Aplikace strukturální politiky EU v ČR v období 2000 – 2006
Analýza diferencí vybraných ukazatelů regionů ČR na úrovni NUTS III.
Analýza vybraného kraje/regionu ČR se zaměřením na rozvoj zemědělství a venkova
LFA oblasti v ČR a možnosti jejich podpory
9.Mimoprodukční funkce zemědělství
Sociální a demografická funkce zemědělství a agrárního sektoru v ČR: charakteristika, konkrétní ukazatel
Krajinotvorná, ekologická a regenerační funkce českého zemědělství: pozitivní a negativní dopady, jejich měření a vývoj
Produkce alternativních zdrojů energie v ČR a ve světě: bionafta, bioetanol
Produkce alternativních zdrojů energie v ČR a ve světě: bioplyn, energetické plodiny ke spalování, ekonomika
Případová studie využití alternativních ekologických zdrojů energie produkovaných v zemědělství
10. Ekologické zemědělství – principy, specifika, ekonomika, situace v ČR
Vývoj ekologického zemědělství v ČR, jeho rozsah, specifika, úroveň podpor
Kontrola a certifikace EZ, označování biopotravin, vývoj trhu biopotravin z hlediska nabídky a poptávky v ČR
Komparace vývoje a rozsahu ekologického zemědělství v zemích EU a ČR
Ekonomika ekologického zemědělství: komparace nákladů a výnosů s konvenčním zemědělstvím
Problematika animal welfare v českém a evropském zemědělství. Specifika chovu zvířat v ekologickém zemědělství
Písemná forma seminární práce
Rozsah 3500 (minimum) – 4000 slov (maximum) (bez titulní strany, obsahu a literatury)
odevzdat lze na disketě či e-mailem, lze též přinést na flash disku
Práce musí obsahovat:
titulní stranu s názvem a jmény autorů
osnovu
vlastní text v členění odpovídajícím osnově
stručný závěr a shrnutí
seznam použité literatury v předepsané citaci
Datum odevzdání : nejpozději 22.12.2006 do 12.00 hodin
Prezentace seminární práce
Ústní prezentace 1 či více členů týmu Předpokládaná doba vystoupení 15-20 minut
Schéma prezentace:
stručná osnova sdělení
definice problému
rozbor problému
stručný závěr a shrnutí
informace o použitých zdrojích
dotazy a diskuse
Pozor: Nutností je použití dataprojektoru (*.ppt prezentace)
Poněvadž se při ústních zkouškách včetně státní zkoušky bakalářské stále častěji vyskytují u studentů problémy s používáním spisovného českého jazyka, upozorňujeme, že již při ústní prezentaci vašich seminárních prací budeme důsledně vyžadovat použití spisovné češtiny!
Celkové schéma bodového hodnocení práce a její prezentace
Písemná část:
Formální úprava, členění,
literatura a zdroje5 bodů
Aktuálnost tématu5 bodů
Závěry a shrnutí5 bodů
Celková úroveň práce15 bodů
Celkem30 bodů
Prezentace20 bodů
( Práce celkem maximum50 bodů
Upozornění
Časový limit odevzdání, tedy 22.12.2006 do 12.00 hodin, platí bez výjimky (včetně nemoci jednoho člena týmu, technických problémů atd.)
Srážka za opožděné odevzdání práce ( 22.12. 2005 – 13.1.2006, tedy do konce zimního semestru, ) je 10 bodů
Po ukončení zimního semestru již práce nebude přijata
Práce je týmová, to znamená stejné bodové hodnocení pro všechny členy daného týmu.
Dojde-li v týmu k neshodám, optimální je, abyste je vyřešili mezi sebou.
Vyučující zasahují pouze v krajním případě
Práce má být vaší vlastní prací. Doslovné citáty proto musí být patřičně označené.Není proto přípustné opsat nebo okopírovat celé odstavce či dokonce stránky z použitého zdroje.Zjistíme-li, že k tomu došlo, práci bez hodnocení vracíme k přepracování a výsledné hodnocení snižujeme o 10 bodů. Vzhledem k tomu, že takové jednání je v rozporu s morálním kodexem studenta i se zákonem, je tento postup relativně velmi mírný
POZOR!
Práce musí být opravdu prezentovány na tématicky příslušném cvičení podle programu předmětu. To znamená, že, jak již bylo řečeno, první prezentace (téma Transformace zemědělství) bude již ve 4. týdnu semestru, zatímco ti, kteří si vyberou např. Zahraniční obchod, budou mít na přípravu více času (ale také budou muset pečlivě sledovat program předmětu, aby „nezaspali“). A samozřejmě není možné prezentaci o týden posunout, takže v případě nemoci atd. někoho z týmu musí téma dokončit a přednést zbývající člen/ové.
Zkouška
Bude v souladu se Studijním a zkušebním řádem ČZU probíhat jako písemná formou testu multiple-choice a ústní (v případě úspěšného absolvování písemné části). Zkouší Prof. Svatoš, Ing. Pletichová, Ing. Boučková
Neomluvená neúčast na zkoušce je hodnocena jako absolvování zkoušky se známkou „nedostatečně“
Upozornění:
Student je povinen absolvovat zkoušku minimálně v jednom termínu v průběhu zkouškového období ZS (tedy do 17.2.2007)
Žádost o výjimku z tohoto pravidla je nutno písemně zdůvodnit, případně doložit, garantovi předmětu.
Podmínkou pro případné přesunutí předmětu do dalšího roku je absolvování (byť neúspěšné alespoň 1. zkouškového termínu
Výsledky zkoušek za akademický rok 2005/2006 byly velmi špatné. Nepodceňujte proto tento předmět a věnujte mu patřičnou pozornost
2. cvičení – Panelová diskuze
A teď si uděláme na závěr takový malý test vašich ekonomických znalostí. Rozdělte se do 3-4 členných skupin tak jak sedíte. Pokuste se zodpovědět ve skupině následující otázky:
1. Pokuste se definovat pojem ekonomika a ekonomika agrárního sektoru. Setkali jste se někdy s pojmem sociální ekonomie?
2. Definujte HDP a ČDP. Který z nich je pro danou zemi větší? Jaký jiný ukazatel ekonomické výkonnosti znáte?
3. Jaký je rozdíl mezi běžnými (tržními) a stálými (srovnatelnými) cenami a co vyjadřují z ekonomického hlediska?
4. Definujte hrubou produkci a meziprodukt. Jaké jiné kategorie produkce znáte?
5. Definujte hrubé a čisté investice. Jaké znáte zdroje vlastních investic podniku (odvětví)?
6. Definujte pojem pružnost (elasticita) a uveďte příklady ve vztahu k agrárnímu sektoru.
7. Jaké znáte instituce infrastruktury agrárního sektoru a kdo jsou jejich představitelé?
3. cvičení – Hrubý domácí produkt zemědělství
Definice HDP
Hrubý domácí produkt je souhrn veškeré finální produkce statků a služeb vytvořené na daném území za dané časové období (zpravidla 1 rok)
HDP je považován za základní makroekonomický ukazatel výkonnosti ekonomiky dané země
Hrubý domácí produkt se vyjadřuje:
na úrovni národní ekonomiky
jednotlivých odvětví
regionů
v absolutním vyjádření (nominální, reálný ( v PPP))
v přepočtu na 1 obyvatele
Hodnocení výkonnosti ekonomiky
Každý stát a seskupení států měří výkonnost své ekonomiky, vyjadřuje její růst v čase a srovnává tyto výsledky na mezinárodní úrovni.Podle výkonu ekonomiky jsou pak národní ekonomiky a jejich odvětví klasifikovány a od těchto ukazatelů se také zpravidla odvozují základní nástroje ekonomické politiky.
Nejběžnějším užívaným makroekonomickým ukazatelem je hrubý domácí produkt – HDP.
Příklady:
Příspěvky členských zemí do společného rozpočtu EU se odvíjejí od úrovně dosaženého národního HDP Klasifikace znevýhodněných regionů je vymezena hranicí 75% průměrného HDP/1 obyvatele v EU, vyjádřeného v paritě kupní síly (PPP)
Jednoduché ukazatele typu hrubé produkce – přednosti a nedostatky
Definice: Hrubá produkce představuje sumu veškerých výrobků a služeb vyprodukovaných v daném sektoru ekonomiky za dané časové období (zpravidla kalendářní rok) včetně nedokončené výroby , a to bez ohledu na její užití
H ZP =(p1c1+p2c2+...pncn
kde p je vyprodukované množství i-tého až n-tého výrobku a c je jednotková cena tohoto výrobku
Lze ji vyjádřit :
v naturálních jednotkách
- běžných
- přepočítacích (srovnatelných)
v hodnotovém vyjádření
- v běžných cenách
- ve stálých (srovnatelných) cenách
Vývoj objemu hrubé zemědělské produkce 1989-2004 ( růst hrubé rostlinné produkce, stagnace hrubé živočišné produkce (dohromady hrubá zem. produkce ( stoupá)
Výhody
snadné pochopení a definice
jednoduchost výpočtu
Nevýhody
nevyjadřuje přesně výkonnost odvětví – problém „duplicit,“ zkresluje vyjádření za dané časové období nedostatečná meziodvětvová a mezinárodní srovnatelnost
Definice HDP
HDP je definován jako souhrn veškeré finální produkce hmotných i nehmotných výrobků a služeb, vyprodukovaných na území daného státu,na úrovni odvětví pak v rámci daného odvětví na území daného státu, za daný časový interval, a to bez ohledu na vlastnictví produkčních faktorů občany tohoto státu nebo jinými subjekty.
Jinak řečeno, nejde o celkovou hodnotu veškeré produkce, ale o hodnotu nově vytvořenou v daném časovém období na daném území tím, že vložená lidská práce vytvoří z užitého materiálu, energie, nehmotných vstupů další hodnotu, tj. přidanou – hodnotu.
Odvození HDP
( hrubý domácí produkt a hrubá přidaná hodnota jsou totožné ekonomické pojmy, vyjadřující souhrn finální produkce
( čistý domácí produkt je totožný s čistou přidanou hodnotou a vyjadřuje souhrn čisté produkce
Stručná historie vzniku HDP
Předobraz dnešního HDP byl vytvořen, po několika předchozích pokusech o definici agregátního ukazatele výkonnosti ekonomiky, americkým ekonomem a nositelem Nobelovy ceny Samuelem Kuznetsem v r. 1932 jako nástroj celonárodní ekonomické politiky a válečného plánování. Od počátku 90. let se z agregátního ukazatele hr. nár. produktu přešlo k užívání ukazatele hrubého domácího produktu
na počátku 50. let byl OSN vytvořen Systém národních účtů (System of National Accounts – SNA) jako mezinárodně užívaná a srovnatelná metodika vyjadřování makroekonomických ukazatelů
SYSTEM OF NATIONAL ACCOUNTS
- vytvořen v roce 1952
- v současné době v revidované podobě z r. 1993
- v ČR zaváděn od roku 1993
- v modifikaci EUROSTATu
Vnitřně provázaný a mezinárodně srovnatelný systém kvantifikace ekonomických toků a stavů v národní ekonomice a jejích dílčích sektorech
Struktura SNA
běžné účty
účty produkce
účty prvotního a druhotného
rozdělení příjmů
účty tvorby a užití kapitálu
účty finanční
bilance komodit
další bilance
např. bilance pracovních sil
Struktura vytváření národních účtů
výchozím prvkem je podnik jako místně definovaná základní jednotka.
Dále se vytvářejí agregáty podle:
typu ekonomických činností („ čistá“ odvětví)
typu podniků – ziskové, neziskové, domácnosti
regionálních jednotek (okres, kraj, region, stát)
V České republice
- zpracovává národní účty specializovaný odbor národohospodářských bilancí Českého statistického úřadu, výsledky jsou publikovány v samostatných ročních zprávách, ve Statistické ročence ČR a na www.csu.cz
- kromě toho jsou v rámci OECD zpracovávány údaje o vývoji HDP v paritě kupní síly, tedy v přepočtu na USD podle kupní síly jednotlivých národních měn
Vývoj HDP ČR, 2000-2004
Pro odvětví zemědělství
Jak se podrobněji dozvíte na cvičení, pro zemědělství se vytvářejí zvláštní satelitní účty, tak zvané Souhrnné zemědělské účty, neboli EAFA – Economic Accounts for Food and Agriculture
Metody výpočtu HDP
produkční ( HDP = produkce - mezispotřeba
výdajová ( HDP = C + Ig + G + (Ex - Im)
příjmová (důchodová) ( HDP = mzdy + renty + zisky + úroky + amortizace + nepřímé daně
Kritika HDP
vychází především z problematičnosti užití HDP místo HNP v globalizující se ekonomice, existence ekonomických aktivit a jejich externalit neprocházejících trhem existence sociálně ekonomických aktivit neprocházejících trhem
Výpočet HDP v praxi
1. Centrálně plánovaná ekonomika
Základní ukazatel tzv. národní důchod - finální produkce tvořena pouze v odvětvích hmotné výroby (průmysl, zemědělství, apod.), nikoli v ostatních sektorech jako školství, zdravotnictví, kultura apod. na rozdíl od HDP, který zahrnuje finální produkci všech odvětví
Výsledky upravovány, aby vykazovaly růst
2. Tržní ekonomika
Systém národních účtů (vytvořen OSN v r. 1952)
ucelený rámec pro záznam hlavních ekonomických toků a stavů v NH vztahujících se k produkci, spotřebě, akumulaci a vnějšímu světu
vnitřní provázanost a homogenita
mezinárodní srovnatelnost, srovnatelnost v čase
v ČR zavádí od začátku 90. let Český statistický úřad
ucelený přehled SNÚ vychází každý rok v publikaci „Národní účty pro rok ...“
základní zásady
princip tzv. čistých odvětví
základní statistickou jednotkou je podnik
základní časovou jednotkou je kalendářní rok
jednotně stanovené ceny (tzv. v bráně podniku )
základní účty SNÚ
účet produkce
účty tvorby a užití kapitálu
účty prvotního a druhotného rozdělení příjmů
finanční účty
bilance komodit a služeb, pracovních sil…
Souhrnný zemědělský účet (SZÚ)
metodologický nástroj pro měření velikosti zemědělské prvovýroby
obsahuje 3 základní složky
konečnou zemědělskou produkci
mezispotřebu
hrubou přidanou hodnotu
zemědělský sektor byl doposud chápán jako tzv. „národní farma“ – do konečné produkce se započítávala veškerá produkce, která opustila odvětví zemědělství
nyní se přechází na podnikovou evidenci
HDP nebo HNP
Př: V rozvojové zemi XY podniká zahraniční společnost, která dosahuje vysokého zisku zejména vzhledem k levné domácí pracovní síle. HDP se započítává podle území, kde je přidaná hodnota vytvořena, tedy zemi XY
Aktivity nezahrnované do HDP
- environmentální dopady a čerpání neobnovitelných zdrojů
- veškeré ekonomické aktivity neprocházející trhem:
- „stínová“ ekonomika
- neplacená práce
- činnost domácností
- dobrovolné společenské aktivity
- objem a využití volného času
Negativní environmentální dopady
nejen nejsou do HDP zahrnovány, ale mohou jej paradoxně dokonce zvyšovat
Připomeňme si případ havárie obřího tankeru EXXON VALDEZ u Blight Reef, Aljaška, 24. března 1989. Do moře a na pobřeží chráněné oblasti se zde naráz vylilo 10,8 milionů galonů ropy. Následky katastrofy nejsou plně odstraněny dosud, ale bezprostředním výsledkem byl nárůst HDP USA o 4 mld $ přidané hodnoty z aktivit na odstranění škod.
Stejně tak ovšem HDP nezahrnuje ani případné pozitivní dopady na životní prostředí...
A pokud jde o „stínovou“ ekonomiku, která zahrnuje jak aktivity kriminálního rázu, tak tzv. „šedou“ ekonomiku...
Neplacená práce
Jedná se zde o dvě kategorie hodnoty vložené práce, která se v bilanci HDP neprojeví:
- nedostatečně hodnocená práce
- zcela neplacená práce
1) nedostatečně hodnocená práce
práce žen – v řadě zemí hodnocená hůře než p