Cvičení

ráce mužů, z hlediska HDP se tento rozdíl projevuje zejména v odvětvích nehmotných činností a ve veřejném sektoru
práce dětí v rozvojových zemích
práce imigrantů
( Část práce ale není placena vůbec, protože jde o neplacenou pomoc v rodinném podniku, na rodinné farmě, o činnost zaměřenou na samozásobení. Tato činnost buď opět snižuje úroveň dosaženého HDP, nebo vytváří zdánlivý zisk, který však ve skutečnosti je pouze pokrytím – často neúplným – nekalkulovaných pracovních nákladů. Navíc tato činnost zpravidla není zahrnuta do sociálního pojištění a nevytváří nárok na důchod.
( Neplacená práce má značný význam právě v zemědělství, zejména v méně vyspělých zemích tvoří výrazný podíl skutečně vložené práce, která však není do hodnoty produkce zahrnuta.
Činnost domácností
- rovněž neprochází trhem a není tedy zahrnuta do HDP, zatímco stejné činnosti – vaření, úklid, praní prádla, zhotovování a opravy oděvů, opravy a údržba domácnosti atd. vykonávané sektorem služeb jsou do HDP zahrnovány. Tyto činnosti mají v řadě zemí značný rozsah, jsou ale z hlediska hodnocení ekonomiky téměř zcela opomíjeny.
Je tedy otázkou, nakolik lze z tohoto hlediska vůbec srovnávat HDP zemí, kde jsou rozvinuté a relativně levné služby, zemí, kde značná část těchto činností je vykonávána domácnostmi bezplatně, a země, kde služby neexistují téměř vůbec, nebo jsou většině domácností cenově nedostupné.
Společensky ještě závažnější je skutečnost, že do tohoto hodnocení není zahrnuta – rovněž protože neprochází trhem – péče o děti, výchova a vzdělávání v rodině .Zatímco pedagogická a výchovná činnost předškolních zařízení, škol, dalšího placeného vzdělávání, ale i činnost výchovných a diagnostických ústavů, včetně nápravných zařízení pro děti a mládež, z ekonomického hlediska přidanou hodnotu vytváří, obdobná činnost v rodině nikoliv.
Domácí péče
Stejně tak umístí-li rodiče své postižené dítě do ústavu, společnost tuto činnost ekonomicky ocení. Pečují-li o ně doma, mají sice nárok na sociální dávky, jako činnost v rámci ekonomiky to ale hodnoceno není. A stejně tak ani veřejná, dobrovolná, charitativní, zájmová činnost, která neprochází trhem, není součástí makroekonomických veličin typu HDP.
To logicky vede k podceňování těchto aktivit jako něčeho, co rozvoji společnosti nijak ekonomicky nepřispívá. Do HDP není zahrnuta ani péče o vlastní zdraví, sebevzdělání a další podobné aktivity.
Z tohoto hlediska k výkonnosti ekonomiky např. více přispívá silný kuřák nebo přejídající se obézní člověk, než občan, který se o své zdraví rozumně stará a ve volném čase se sám dále vzdělává třeba studiem jazyků.
Představme si následující situaci:
Dvě (české) ženy ve věku 35 let, obě středoškolačky, matky 2 dětí. Jak přispívají k výkonnosti české ekonomiky ?
Matka A :
je v domácnosti
vykonává veškeré domácí práce
služeb užívá minimálně
nekouří
pracuje zdarma v humanitární nadaci
pečuje o své prarodiče, stará se o jejich domácnost
stará se o výchovu a vzdělání dětí
děti proto dosahují ve škole dobrých výsledků
věnují se zájmové činnosti
nemají žádné výchovné problémy
Matka B :
podniká v erotickém masážním salonu
domácnost obstarává pomocí placených služeb
veřejně prospěšné činnosti se nevěnuje
je silná kuřačka
rodiče umístila do domova důchodců a připlácí na péči
na děti nemá čas
děti mají problémy ve škole
utrácejí peníze v hernách
zaměstnávají sociální pracovníky
ocitnou se ve výchovném ústavu
Otázka zní: Která z těchto dvou žen a matek přispívá více, ať už přímo nebo zprostředkovaně, k tvorbě HDP, a tedy k růstu ekonomiky ? Odpověď: Matka B
Alternativní řešení
NEW – Net Economic Welfare (Čistý ekonomický blahobyt)
GPI – Genuine Progress Indicator (Ukazatel věrohodného rozvoje)
SEEA – System of Economic and
Environmental Accounts (Satelitní environmentální účty k SNÚ)
HDI – Human Development Indicator (Ukazatel lidského rozvoje)
GPI zahrnuje
Ekonomickou hodnotu občanských aktivit a dobrovolné práce
Ekonomickou hodnotu neplacené domácí práce a péče o děti
Náklady podzaměstnanosti
Hodnotu volného času
Čerpání přírodních zdrojů
Environmentální dopady kladné i záporné
Socioekonomické vlivy (redistribuce příjmů, idex jistoty životních nákladů)
Sociální kapitál (péče o zdraví, vzdělání, zločinnost)
HDI – Human Development Index
je indexem životní úrovně složeným ze tří ukazatelů:
očekávaná doba dožití – reprezentuje průměrnou délku života a zdravotní stav obyvatel dosažené vzdělání – odráží vědomostní úroveň populace, dvě třetiny váhy má ukazatel gramotnosti dospělé populace a jednu třetinu váhy má ukazatel kombinovaného základního, středního a vysokoškolského vzdělání
průměrný reálný HDP/obyvatele/rok
v paritě kupní síly (PPP USD) - vyjadřuje průměrný životní standard
( ČR je vzhledem k tomuto ukazateli na 20. místě v Evropě a na 27. místě ve světě
Závěr
Z toho, o čem jsme zde hovořili, lze shrnout: HDP je významným národohospodářským ukazatelem výkonnosti ekonomiky. Nezahrnuje však řadu ekonomických a zejména ekologických a sociálních fenoménů. Nemůže proto plně vyjádřit sociálně-ekonomickou úroveň dané země ani životní úroveň jejích obyvatel. Měl by proto být doplňován dalšími ukazateli komplexnějšího charakteru. V období rozvíjející se globalizace by měl být brán v úvahu i HNP.
Otázky
Je ukazatel HDP reálným indikátorem výkonnosti odvětví?
Je možné označit vynaložené náklady na zlepšení životního prostředí za „přidanou hodnotu“?
Jak se promítá v HDP neplacená a domácí práce ?
Je vzhledem ke globalizaci ekonomiky vhodnějším ukazatelem HDP nebo HNP ?
Jaké alternativní ukazatele k HDP znáte?
Cvičení 4 – Transformační proces v agrárním sektoru
Definice a cíle transformace
těžiště – úprava a „narovnání“ vlastnických vztahů k půdě a ostatnímu zemědělskému majetku
vytvoření tržního prostředí
přechod k efektivně fungujícímu a konkurenceschopnému produkčnímu sektoru
Transformace zemědělství právní normy
Zákon č. 403/1990 Sb. – o zmírnění některých majetkových křivd - „Restituční zákon“
Zákon č. 229/1991 Sb. – „Zákon o půdě“
Zákon č. 42/1991 Sb. – „Transformační zákon“
Restituce v zemědělství
( rozhodné období od 25.2.1948 do 1.1.1990
( navrácení vlastnického práva k pozemkům, budovám, inventáři a ostatnímu majetku tzv. oprávněným osobám
Oprávněná osoba musela :
být fyzická osoba (nikoliv právnická)
v době vznesení nároku
být občanem státu (ČSR)
mít v době vznesení nároku trvalý pobyt na území ČSR (později zrušeno)
prokázat svůj nárok příslušnými podklady
Povinné osoby
( právnické osoby, které musely výše uvedený majetek vrátit
stát
státní statky
zemědělská družstva
Průběh restitucí v zemědělství
Ukončené správní řízení ovšem neznamená, že majetek byl v restituci již skutečně vydán, poněvadž 4 % vydaných rozhodnutí nenabyla právní moci a o další se vedou následné soudní spory
Současný stav restitučního procesu
k 31.12.2005 bylo rozhodnuto celkem o 1 701 398 ha zem. a lesní půdy, vydáno bylo 1 307 427 ha, nevydáno s nárokem na náhradu od PF 127 758 ha a nevydáno vzhledem k zákonným podmínkám 268 414 ha
v minulých letech proběhly na politické scéně debaty o tzv. restituční tečce včetně přijetí některých zákonů
Ústavní soud ČR rozhodl o odsunutí restituční tečky pro přímo oprávněné osoby na neurčito, pro držitele postoupených nároků vypršela možnost na vypořádání formou náhradních pozemků dne 31.12.2005 (US konstatoval nepřenositelnost křivdy)
v letošním roce byla přijata novela zákona o půdě, na základě které PF ČR od 5.5.2006 poskytuje náhradu v penězích a právo zaniká osobám, které nárok nabyly postoupením, jestliže výzvu nepodají ve stanovené lhůtě
na „původní oprávněné osoby“nedopadá ani lhůta pro možnost převodu „náhradního“ pozemku („restituční tečka“) ani lhůta pro podání výzvy k poskytnutí peněžité náhrady
právnické nebo fyzické osoby, které získaly nárok postoupením, mohou výzvu podat nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy jim uplyne lhůta pro možnost převodu „náhradního“ pozemku (tj. kdy na ně dopadne „restituční tečka“). Pokud lhůta pro převod pozemku uplynula před 5. květnem t.r., musí být výzva podána do 5. listopadu t.r. Marným uplynutím lhůty zanikne i právo na peněžitou náhradu.
Privatizace státních podniků
Formy privatizace ( k 31.12.2005 dle hodnoty privatizovaného majetku, celkem za 30 mld. Kč)
veřejná dražba 6,28 %
veřejná soutěž 11,13 %
přímý prodej 48,59 %
vznik akciové společnosti 5,33 %
(převážně v rámci KP )
bezúplatný převod 28,67 %
Organizační stránka privatizace
Vypracování základních projektů a konkurenčních projektů
Zpracování zakladatelských projektů MZe
Průběh privatizace zemědělské prvovýroby
k 31.12.2003 bylo zprivatizováno 99,12 % všeho majetku určeného k privatizaci v zem.
ve vlastnictví státu bylo k 31.12.2005 502,4 tisíc ha zemědělské půdy, z toho 491,6 ha bylo pronajato
k 31. 12. 2005 zůstává v resortu zemědělství 7 tzv. „zbytkových“ státních podniků, přičemž do konce roku 2006 bude zrušeno dalších 6 statků (s výjimkou Zemědělského podniku Razová vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu)
z celkového počtu 316 statků vstupujících do privatizace je u 9 dosud neukončená likvidace a u 12 je vyhlášen konkurz
předmětem činnosti uvedených subjektů je především dokončení privatizace, vypořádání restitučních nároků oprávněných osob a dohledání a vypořádání nemovitého státního majetku po zaniklých státních organizacích
Transformace zemědělských družstev
Cíl transformace ( přeměna původních JZD na podniky fyzických osob (především typu rodinných farem), zemědělská družstva vlastníků nebo jiné nástupnické organizace a jejich kombinaci podle Obchodního zákoníku
Oprávněné osoby
členové družstva k 30.11.1991
vlastníci půdy a ostatního zemědělského majetku - museli se přihlásit do 28.4.1992
občané, kterým se podíl stanovil jako restituce
Průběh transformace:
vypořádání družstva se státem
vymezení čistého jmění družstva auditem
stanovení okruhu oprávněných osob
výpočet a prodej dalších majetkových podílů
výpočet majetkových podílů oprávněných osob:
50% dle výměry půdy vnesené do družstva
20% dle odpracovaných let v družstvu
30% dle hodnoty ostatního majetku vloženého do družstva
vypracování transformačního projektu
rozhodnutí o budoucí formě podniku
Skupiny oprávněných osob
vlastníci – členové = členové družstva, kteří do družstva vložili majetek
vlastníci – nečlenové = měli nárok na majetek, ale v družstvu nepracovali
členové – nevlastníci = členové družstva, kteří v něm neměli žádný majetkový vklad
Vypořádání majetku
Oprávněné osoby, které chtěly hospodařit v zemědělství jako FO, požádaly o vydání původního vkladu + hodnoty transformačního podílu ve fyzické podobě
Oprávněné osoby, které chtěly svůj podíl ponechat v transformovaném podniku (družstvu, a.s., s.r.o. apod.) se připojily k příslušnému transformačnímu projektu v rámci transformační valné hromady
Oprávněné osoby, které nechtěly ani samy hospodařit, ani se podílet dlouhodobě na transformovaném podniku, mohly požádat o vyplacení svého transformačního podílu v hotovosti
ihned, pokud jeho výše nepřesahovala 10 000,- Kč
b)po uplynutí zákonem dané ochranné lhůty 7 let ( tedy v letech 1999-2000 podle toho, kdy se družstvo transformovalo)
Ale…!!!
V roce 1993 se nároky podle novely zákona o půdě staly pohledávkami. Ty nejsou chráněny jako fyzický majetek a mohou být dány do konkurzu. Řada družstev pak využila situace a transformacemi na jiné právnické osoby se začala dluhů vůči oprávněným osobám zbavovat
Řada již transformovaných družstev se znovu transformovala ( některá z nich dokonce opakovaně ) a nástupnické organizace buď oprávněným osobám nabízely vyrovnání v podobě nelikvidních akcií nebo s nimi již o vypořádání jejich nároku vůbec nejednaly
Řada družstev navíc nebyla schopna tyto nároky ani po uplynutí lhůty finančně vypořádat, poněvadž hospodařila se ztrátou
Postupně proto byla podána řada návrhů novely zákona
Postupně proto byla podána řada návrhů novely zákona
V letech 1996-1998 byly podány 3 návrhy novely transformačního zákona, vesměs navrhující řešení formou cenných papírů garantovaných státem. Všechny návrhy však byly parlamentem zamítnuty
V roce 1999 byla schválena novela zákona s návrhem na vypořádání transformačních podílů formou vyplacení 10.000,- Kč v hotovosti a možností vydání dluhopisu PF se splatností 20 roků nebo majetkových listů s povahou cenného papíru do výše majetkového podílu, jež by PF po 15 letech odkoupil. Po přijetí předlohy se 77 pravicových poslanců obrátilo na Ústavní soud s návrhem na zrušení pro neústavnost a příslušná část novely byla opět zrušena
27.9.2004
Poslanecká sněmovna PČR schválila novelu zákona o vypořádání majetkových nároků oprávněných osob v zemědělských družstvech. Na základě novely by mohli být věřitelé družstev vypořádáni i v naturální podobě. Podle návrhu by mohla také družstva vyplacené transformační podíly zaúčtovat do základu daně a tím by nebyly vypláceny ze zisku. Ti, kteří již finanční prostředky vyplatili, by si mohli o vyplacené částky v budoucích letech snížit daňový základ. Novela však nebyla schválena Senátem PČR, takže situace stále není dořešena
Nevypořádané transformační podíly k 31.12.2003
Podle Zelené zprávy Mze představovaly stále cca 14 mld. Kč. Z toho zhruba polovina připadá na oprávněné osoby, které nejsou členy družstev. Objem těchto pohledávek se meziročně snižuje o necelých 7 %
Nové podnikatelské subjekty v agrárním sektoru
Dle typu vlastnictví:
soukromé podniky
družstevní podniky
ostatní ( státní apod
Z hlediska právního vymezení:
podniky fyzických osob
obchodní společnosti
zemědělská družstva vlastníků
státní podniky, školní podniky apod.
Struktura zem. podniků k 31.12.2005 podle výměry obhospodařované z.p. (zdroj Mze)
(ostatní grafy viz *.ppt)

Základní vývojové tendence 1989 až 2005 – shrnutí
počet pracovníků klesl na jednu čtvrtinu, roste naopak produktivita práce
roste počet pracovníků v obchodních společnostech, naopak klesá počet pracovníků v družstvech
HZP klesla o jednu třetinu, přičemž klesla zejména živočišná výroba (cca o 40 %)
výměra zemědělské půdy stagnuje, mírně klesá výměra orné půdy a procento zornění
agrární vývoz vzrostl na dvojnásobek, agrární dovoz pak na trojnásobek, celkové saldo AZO se výrazně prohloubilo
Příklad: Transformace zemědělského družstva Blatnice
Rozdělení oprávněných osob:
členové – vlastníci320
členové – nevlastníci483
vlastníci – nečlenové793
Celkem oprávněných osob1 596
Celková výměra vnesené zemědělské půdy1 997 ha
Hodnota ostatního vneseného majetku66 614 tis. Kč
Celkový počet odpracovaných let11 272
Restituce:
Uplatněné restituční nároky5 117 tis. Kč
Očekávané restituční nároky23 010 tis. Kč
Celkem restituce
Prodány 3 majetkové podíly28 127 tis. Kč
Základní jmění257 832 tis. Kč
Reservní fond17 997 tis. Kč
Čisté jmění celkem275 832 tis. Kč
Vymezení čistého jmění družstva
Majetkové vklady členů v tis.66 614
Restituční nároky celkem v tis.28 127
Čisté jmění pro transf. v tis.275832-66614-28127=181091
1 majetkový podíl v tis.(181 091*0,25):1596=28,366
Celkem prodej majet. Podílů3 * 28366
Celk.upravené ČJ k transf. v tis.181 091-(3*28,366)=181 006
Vypočítejme si teď pro ilustraci transformační majetkový nárok pana Josefa Nováka z Blatnice,
který v družstvu odpracoval 25 let
jehož otec do družstva v roce 1958 vložil 15,5 ha zemědělské půdy a ostatní majetek v hodnotě 56 800 Kč
Výpočet majetkového nároku:
5. cvičení – Produkční faktor půda
Vymezení ZPF ČR z hlediska
kvantitativního
kvalitativního
Charakteristika trhu se zemědělskou půdou
Oceňování zemědělské půdy
Příklad na výpočet úřední ceny zem. půdy
Hodnocení ZPF ČR
Pramen:
„Zelená zpráva za rok 2004
Zemědělství 2003
Situační a výhledová zpráva, MZe ČR, 1999, 2003
Seminář o půdě, 16.-20.10 2000, Špindlerův Mlýn
Kvantitativní hledisko
Celková výměra ČR7 886 tis. ha
ZPF4 264 573 ha (54 %)
z toho o.p.3 054 654 ha
Stupeň zornění zem. půdy 71,6%
(EU-15 průměrný podíl 52%, Rakousko 42,21%, Belgie 52%, Francie 62%, SRN 68%, V.Británie 73,26%, Polsko 76%, Dánsko 86%, Finsko 98,87%)
90% půdy je v pronájmu (EU-15 pronajato 40% z.p.)
Dle Agrocenzu 2000 je podnikatelsky obhospodařováno celkem 3607 tis. ha z.p. (84,3% z.p.)
Vstupem ČR do EU dle nař. vlády č. 241/2004 Sb. se snížil podíl LFA z cca 60% na 50,15% v r. 2004
600 tis. ha z.p. ve vlastnictví státu- správa: Pozemkový fond ČR – z toho 583 tis. ha pronajato především právnickým osobám (70,7%), zbytek fyzickým osobám –restituentům a soukromým zemědělcům)
Od r. 1927 ubylo 822 tis. ha z.p. tj. 19% (nejvíce v letech 1955-1970 na stavební a důlní činnost)
Hospodaření na z.p. (v % k 31.12.2004)
obchodní společnosti44,8
fyzické osoby27,5
družstva25,3
stát. podniky, přísp. organizace2,3
Kvalitativní hledisko
Největší část území ČR tvoří pahorkatiny a vysočiny.
Podle komplexního průzkumu půd je zhruba 50 % ZPF na půdách méně až málo úrodných (hnědé půdy 45%, hnědozemě 13%, černozemě 11%).
Klima v ČR má převážně subkontinentální charakter.
Rozdělení ZPF ČR
Oblasti s příznivými podmínkami (49,85% ZPF ČR)
1. 1. Oblasti s nejvyšší produktivností (32,83% z.p., kukuřičná, řepařská oblast)
( normativní výnosnost z.p. podle BPEJ větší než 50 bodů
Pozn.:
Výnosnost půdy je integrální ukazatel půdně klimatických a ekonomicko ekologických podmínek ( je vyjádřena hrubým ročním rentním efektem z rostlinné výroby). Výnosnost půd v ČR byla stanovena takto:
minimální výnosnost - 2 500 Kč/ha=6 bodů
průměrná výnosnost + 2 482 Kč/ha=42,2 b.
maximální výnosnost +10 750 Kč/ha=100 b.
1.2. Oblasti s vysokou produktivností
17,02% z.p. (řepařské a obilnářské oblasti)
normativní výnosnost zem. půdy 35,1-49,9 bodu
2. Oblasti s méně příznivými podmínkami – LFA (Less – Favoured Areas) – 50,15% ze Z.P.
Horské oblasti
Ostatní méně příznivé oblasti
Oblasti se specifickými překážkami
2. 1. Horské oblasti – 14,58% z.p.
normativní výnosnost půd
menší než 35 bodů
nadmořská výška nad 600 m
svažitost nad 7°
2.2. Ostatní méně příznivé oblasti – 28,58% z.p.
normativní výnosnost půd
menší než 35 bodů
nadmořská výška 300-600 m
svažitost nad 7°
2.3. Se specifickými omezeními (6,99%)
výnosnost zem.půd je zde lepší než průměr republiky
ostatní sociálně ekonomické podmínky jsou nevyhovující
průmyslové oblasti
těžba nerostných surovin
vysoká míra nezaměstnanosti
ZPF v převážné části ve vlastnictví státu
Charakteristika trhu se z.p.
Na rozvoj trhu se z.p. v ČR se podílel prodej státní půdy, podporovaný nově vytvořeným programem „Půda“ ze zdrojů PGRLF v r. 2004. Celková výměra privatizované půdy od 25.5.1999 do 31.12. 2004 činila 196 tis. ha, tj. 39% z celkové výměry z.p. určené k prodeji (500 tis. ha z.p.). Podle šetření trhu se zemědělskou půdou, které provádí VÚZE v Praze na vybraném souboru 24 katastrálních území ČR je největší zájem o pozemky do 0,1 ha z.p. (55% prodejů), nejmenší počet prodejů – 2% je u výměry nad 5 ha z.p.
Tržní ceny z.p. jsou ve srovnání se zeměmi EU velmi nízké např.: (v r. 2000 EUR/ha z.p.):
Lucembursko 53 000
Anglie 11 651
Finsko 3 933
ČR 1 611
Průměrné TC z.p. se zvýšily z 13,48 Kč/m2 v r. 1993 na 32,31 Kč/m2 v r. 2002.
Nejvyšší průměrné ceny mají:
zahrady – 80,25 Kč/m2 (s růstem výměry cena klesá),
ovocné sady – 57,25 Kč/m2,
o.p. – 32,50 Kč/m2 do 0,10 ha – 197,06 Kč/m2, nad 10 ha – 5,72 Kč/m2
vinice – 23,81 Kč/m2,
chmelnice – 9,07 Kč/m2
Nejvyšší průměrné TC z.p. jsou u pozemků s výměrou 0,25 – 0,50 ha z.p. Nejnižší u TTP – 9,40 Kč/m2. Pozemky s výměrou nad 5 ha mají nízkou průměrnou TC (5,04 Kč/m2) a o