Cvičení - Kří·

Kontrolní proces
Pojem a význam kontroly Kontrola:
nedílná součást manažerských aktivit
smyslem je získat přesvědčení, že vývoj řízené reality se vyvíjí žádoucím směrem
nemá opodstatnění, pokud chybí kritérium
podstatou je kritické posouzení reality s ohledem na řídící záměry
na základě posouzení jsou přijímány příslušné kontrolní záměry Funkce kontrolního procesu obecné
poznávací
ověřovací
hodnotící
realizační
Fáze kontrolního procesu získávání a výběr informací pro kontrolu
ověření informací
kritické hodnocení podle kritérií
závěry pro další činnost
kontrola kontroly
2.
kontrolní kriteria,
měřítka, standardy 3.
identifikace odchylek 4.
analýza odchylek 5.
výběr nápravného
opatření 6.
realizace nápravného opatření 1.
cíl kontroly Klasifikace kontrolních procesů (1) podle obsahové náplně
kontrola hospodaření předvýrobních etap
kontrola výrobních a povýrobních etap
podle úrovně řízení
strategické kontrolní procesy (vrcholová úroveň řízení)
operativní kontrolní procesy (nižší úroveň řízení)
Klasifikace kontrolních procesů (2) podle charakteru provádění
pravidelné a nepravidelné
interní a externí
preventivní
průběžné
následné Controlling součást celopodnikového řídícího systému
jeho úlohou je poskytovat managementu vhodné informace ke koordinaci, ovlivňování a usměrňování celopodnikových aktivit
Vnitřní audit (1) nestranné prověřování určité činnosti procesu, popř. funkce útvaru
těžiště je zaměřeno na správnost procesu
se závěry auditu by měl být seznámen vedoucí pracovník, který pak na zjištěné nedostatky vypracuje nápravná opatření
nejvíce se používá v oblasti účetní a daňové Vnitřní audit (2) další oblastí použití je zabezpečování jakosti tzv. management jakosti
v současné době se používá termín Total Quality Management (úplný management kvality) – usiluje o dobrou úroveň a stálé zlepšování podnikových procesů tak, aby jejich výsledky zabezpečovaly plné uspokojování potřeb či aspirací zákazníků
audity jsou prováděny nestrannými auditory, pracovníky jiných podnikových útvarů
Chyby zjištěné při kontrole chyby vědomé
záměrné
vědomé (z nedbalosti)
záměrně zatajované
chyby z nedostatku znalostí
chyby z nedostatečného soustředění a pozornosti Předpoklady pro vyšší účinnost kontroly
důraz na prevenci
vyšší význam sebekontroly a vzájemné kontroly
princip cílovosti
Negativní jevy snižující účinnost kontroly jednostrannost kontroly
nadměrná kontrola (perfekcionismus)
kontrolní vakuum
formalismus
deformace kritické náročnosti Jak čelit negativním vlivům kvalitní informace
zvyšování kvalifikace pracovníků
systém kontroly jako účelná kombinace druhů a forem kontroly
diferencovaná kontrola a diferencované odměňování
těsná souvislost kontroly s dalšími manažerskými činnostmi
zpřesňování kritérií Slabiny kontrolních procesů žádná nebo nízká kontrola: kontrola je nezbytnou součástí systému řízení firmy, při její absenci nelze zajistit pořádek, spolehlivost, stabilitu ani včasnou adaptaci na změny
přílišná těsnost kontroly: lidé potřebují mít pocit určité zodpovědnosti za svou práci
v procesu kontroly se může vyskytnout řada nedostatků a slabin, které jej mohou znehodnotit a negativně tak ovlivnit efektivitu řízení a výsledky firmy
přílišná kontrola může vést k odporu vůči kontrole, pracovníci pak začnou dělat jen to, co je nezbytně nutné a nic víc
nehospodárnost: kontrola by se neměla provádět tam, kde je stejně jasné, že již výsledek nelze pozitivně ovlivnit nebo je kontrola natolik podrobná, že náklady s ní spojené jsou vyšší než možný přínos kontrolního procesu
nepřesnost: nepřesné údaje může kontrolní systém poskytovat pokud při srovnávání nevychází ze společné základny nebo srovnává nesrovnatelné tím, že nebere v úvahu nové faktory a změny nebo pokud používá průměru či izolovaných měření
nesrozumitelnost: nejsou-li manažerovi kontrolní techniky nebo jejich výstupy srozumitelné, nebude jim důvěřovat a tudíž je ani při své práci nebude využívat
subjektivnost: každý člověk vnímá okolí jinak, tudíž mohou manažeři na stejnou situaci v kontrolním procesu nahlížet rozdílně a mohou vznikat problémy
samoúčelnost: častým jevem jsou kontrolní procesy, které nejdou aktualizovány a neodpovídají tak změněné organizační podobě a specifice a struktuře plánů Shrnutí kontrolování je jednou ze základních manažerských funkcí, jejíž posláním je včasné a hospodárné zjištění, rozbor a přijetí závěrů k odchylkám, které v řízeném procesu charakterizují rozdíl mezi záměrem a jeho realizací
význam spočívá v zaměření úsilí firmy k dosažení jejich cílů, monitorování, hodnocení a ovlivňování organizačního chování, koordinování činností a snižování nejistoty při rozhodování
kontrolní procesy mají funkce dohledu na probíhající činnosti, srovnávání aktuálních výkonů s plánovanými, nápravy odchylek a ovlivňování budoucích rozhodnutí
kontrolní proces probíhá v cyklu, kde první krok je stanovení cíle kontroly, další určení kontrolních kritérií, měřítek či standardů, třetím krokem je identifikace odchylek, čtvrtým jejich analýza, dále výběr nápravného opatření a posledním jeho realizace kontrolní proces zahrnuje čtyři základní skupiny činností: monitorování prostředí, vymezení směru, kterým se firma bude ubírat. hodnocení probíhajících činností a hodnocení samotného kontrolního systému
mezi časté slabiny kontrolování patří nízká úroveň kontroly nebo naopak příliš těsná kontrola, nehospodárná velikost nákladů, nereprezentativní údaje, nesrozumitelnost výstupů kontroly, subjektivní hodnocení a samoúčelnost kontroly
znaky efektivní kontroly jsou: integrování kontroly do organizačního prostředí, poskytování těch nejzávaznějších informací pro řízení, hospodárnost, preventivní charakter, srozumitelnost výstupů, pružné reagování na změny a vytváření atmosféry motivace

Motivace pracovní činnosti
I. Základní pojmy - MOTIV důvod, pohnutka jednání
člověk jedná převážně na základě motivů, které si uvědomuje
Obsahuje 2 složky – energizující a řídící
Krátkodobý, dlouhodobý
Konkrétní podoba (nespokojenost s nadřízeným atd.)
POTŘEBY Stavy nedostatku
Při neuspokojení potřeb je vyvolána aktivita jedince
Členěny na – vrozené a získané
Obecná podoba (potřeba sociálního kontaktu)
Základní zdroje motivace
MOTIVACE odvozeno z latinského slova moveo => hýbám; hybné síly chování, jeho činitele
souhrn činitelů, který jedince
Podněcuje, podporuje, aktivizuje nebo naopak utlumuje a brzdí….
PRACOVNÍ MOTIVACE
Odpovídá na otázku, proč lidé pracují.

II. Důležité aspekty pracovní motivace Očekávání výsledků činnosti
Jistota pracovního místa
Očekávání, že bude dosaženo určitých hodnot
Radost z práce samotné
Postoj k práci
Identifikace jednotlivce s organizací
Motivace
Očekávání pracovních výsledků
Očekávaná odměna
Vnitřní
pracovní podmínky
(schopnosti, aktuální výkonnost)
Pracovní úkoly
Výsledky pracovní činnosti
Dosažená odměna
Vnější
Pracovní
podmínky
Pracovní
činnost
SCHEMATICKÝ MODEL PRACOVNÍ MOTIVACE III. Teorie motivace pracovní činnosti Vymezují obsahovou stránku motivace
Považovány za jednodušší, statické, orientované z hlediska pracovního chování do minulosti
Hierarchie potřeb
Existence – vztahy – růst
Dvoufaktorová teorie motivace
seberealizace Uznání, ocenění, úcty Sociální potřeby, sounáležitost Jistota, bezpečí Fyziologické potřeby Hierarchie potřeb Abraham Maslow S uspokojením určité úrovně její význam klesá a nastupuje další
Neustálá motivace
Populární v 50. a 60. letech 20.stol.
Zjištění, že existují i jiné než finanční motivace Potřeby existenční
(materiální, fyziologické)
konkrétní Potřeby vztahové
(veškeré vztahy k lidem, přátelství, nenávist…) Potřeby růstové
(osobní růst, vzestup, rozvoj)
Zcela abstraktní b) Existence - vztahy – růstClayton Aldefer Redukce Maslowovy teorie na 3 úrovně potřeb
Popírá hierarchii potřeb (nejsou vyšší nebo nižší potřeby)
Uspokojováním růstových potřeb se jejich význam zvyšuje
Faktory motivační
- Výkon
Uznání
Práce samotná
Růst
Odpovědnost
Služební postup
Práce jako výzva
Faktory hygienické
Pracovní pravidla
Technické vedení
prac. podmínky
Vztah s nadřízeným
Vztahy ke spolupracovníkům
Výdělek c) Dvoufaktorová teorie motivaceFrederick Herzberg Hygienické (Disatisfaktory) – vnější, působí nespokojenost
Motivační (Satisfaktory) - vnitřní, vyvolávají spokojenost, zároveň motivují IV. Průběh motivace, motivování Jak probíhá proces motivace pracovní činnosti
Důkladnější teoretická vysvětlení
Teorie expektance
Modifikace organizačního chování
Teorie spravedlnosti Teorie expektanceVictor Vroom Sílu motivu k provádění určité činnosti ovlivňuje:
Velikost očekávání reálného dosaženého cíle-E
Samotná přitažlivost-hodnota cíle-V
Motivace=expektance(očekávání)*valence(hodnota)
M = E*∑(ViIi)
Valence (V)– subjektivně vnímaná hodnota cíle
Expektance (E) – představa pracovníka o výsledku jeho úsilí b) Modifikace organizačního chováníB.F. Skinner Behaviorista
Chování člověka je závislé na jeho následcích
Organizace tak může ovlivňovat chování pracovníků manipulací s důsledky tohoto chování
Pozitivní a negativní zpevnění –jejich pomocí lze manipulovat chování lidí, tak aby odpovídalo zájmům firmy
Tvarování „shaping“ – firma si formuje svého člověka c)Teorie spravedlnostiJ. Stacey Adams Na principu sociálního srovnávání pracovníků ve skupinách
Spravedlnost při odměňování pracovníků motivuje k pracovnímu úsilí x nespravedlnost demotivuje 3 možnosti:
Ov vlastní výstup
OD výstup druhé osoby
Iv vlastní vstup
ID vstup druhé osoby

Motivace Motivace odvozeno z latinského slova moveo => hýbám; hybné síly chování, jeho činitele
souhrn činitelů, který jedince
podněcuje
podporuje
aktivizuje
nebo naopak utlumuje a brzdí…. Pracovní výkon Motivace Způsobilosti Organizační
podmínky Teorie zaměřené na poznání motivačních příčin Maslowova teorie hierarchie potřeb
Herzbergova teorie dvou faktorů
Alderferova teorie tří kategorií potřeb
McClellandova teorie potřeby dosáhnout úspěchu Maslowova teorie
Hybnými silami motivačního chování lidí
jsou zejména jejich potřeby sebe-realizace uspokojení z práce sociální potřeby existenční jistota a bezpečnost fyziologické