Cvičení - Kří·

a nástroje rozhodování Postupy a nástroje rozhodování závisí na:
subjektu rozhodování (jednotlivec, skupina)
času (statické - dynamické, spojité - diskrétní)
kritériích (jedno-, vícekriteriální)
míře určitosti (za jistoty, rizika, neurčitosti)
úrovni a závažnosti (strategické, taktické, operativní)
důsledcích variant řešení
systémové struktuře problému (dobře - špatně strukturovaný)
možnosti algoritmizace Struktura rozhodovacích procesů Identifikace – sběr, analýza a vyhodnocování informací, identifikace situací, které vyžadují řešení
Analýza a formulace problému – stanovení základních prvků, určení příčin vzniku problému a cílů jeho řešení
Stanovení kritérií hodnocení – pro posuzování a hodnocení variant řešení
Tvorba variant řešení – nalezení a formulace činností vedoucích k řešení Stanovení důsledků variant z hlediska vybraných kritérií
Hodnocení variant, výběr varianty určené k realizaci (optimální) nebo preferenční uspořádání variant
Realizace, implementace vybrané varianty
Monitorování a kontrola – stanovení odchylek vzhledem ke stanoveným cílům, příprava a realizace nápravných opatření, korekce cílů, pokud nebyly stanoveny realisticky
Výběr vhodné varianty Implementace rozhodnutí Kontrola a vyhodnocení Stanovení alternativních řešení Hodnocení alternativních řešení Identifikace a
specifikace problému Rozhodovací proces
Analýza problému Vytvoření modelu problému.
Nároky na informační zajištění:
účel, cíl příslušně sekvenční funkce,
možnost specifikace a získání potřebných informací,
přesnost a spolehlivost dostupných informací,
porovnání nákladů na získání informací a očekávaného efektu. Tvorba a vyhodnocování variant Existují různé techniky pro zajištění variant řešení problému v rámci rozhodovacího procesu.
Při vyhodnocování variant řešení je nutné:
Stanovení kritérií hodnocení,
určení důsledků,
volba varianty k realizaci. Implementace Realizační fáze posloupnosti funkcí.
Koordinace činnosti řešitelů i dříve provedených činností.
Shrnutí:
Existují různé techniky pro zajištění variant řešení problému v rámci rozhodovacího procesu. PRVKY ROZHODOVACÍHO PROCESU Cíl rozhodování
Kritéria hodnocení
Subjekt rozhodování
Objekt rozhodování
Varianty a jejich důsledky
Stavy světa Cíl rozhodování Stav, kterého má být řešením rozhodovacího problému dosaženo
Zvýšení výrobní kapacity
Zvýšení kvality
Získání nové technologie
Proniknutí na nové trhy a/nebo zvýšení podílu na existujících trzích
Zvýšení spokojenosti zaměstnanců / zákazníků
Snížení nákladů
Zvýšení rentability investic
Cíle kvantitativní a kvalitativní Vazby mezi cíli rozhodování Obvykle jde o dosažení většího počtu cílů, mezi nimiž existují určité vazby
Komplementární cíle – vzájemně se doplňují a podporují (zvýšení výroby, kvality a zlepšení servisu příznivě ovlivní výši prodejů)
Konfliktní cíle – snižování nákladů vs. zvyšování pohotovosti dodávek, úspora nákladů vs. Spokojenost zaměstnanců) Kritéria hodnocení Slouží k posouzení výhodnosti jednotlivých variant z hlediska dosažení (stupně plnění) dílčích cílů
Typy kritérií:
výnosová: preferují vyšší hodnoty, „čím více, tím lépe“: zisk
nákladová, „čím více, tím hůře“: náklady
kvantitativní – ukazatele, výhoda: jednoznačnost, měřitelnost
kvalitativní – agregovanější, širší náplň Stupnice měření Nominální (jmenné) – kvalitativní, varianty zařazené do určité třídy jsou rovnocenné; barva aut
Ordinální (pořadová) – kvalitativní, stanovení pořadí, aniž můžeme říci, o kolik nebo kolikrát je jedna varianta lepší než druhá
Kardinální – kvantitativní (jednotka a počátek měření)
Intervalová – umožňuje měřit, o kolik je jedna varianta větší či menší než jiná
Poměrová - umožňuje měřit, kolikrát je jedna varianta větší či menší než jiná Subjekt rozhodování Rozhodovatel
Jednotlivec – individuální rozhodování; autoritativní, konzultativní
Skupina – kolektivní rozhodování; hlasování, konsensus
Statutární (formální) vs. skutečný (neformální) rozhodovatel
př.: skutečný výběr technologie proběhne na štábní úrovni, ředitel rozhodne pouze o tom, zda tuto variantu realizovat či zamítnout Objekt rozhodování Část organizace, v níž byl problém formulován, stanovil se cíl řešení a jíž se rozhodování týká:
Výrobní program
Tržní orientace
Organizační uspořádání
Inovace
Financování rozvoje firmy Varianty rozhodování Varianta: možná akce, která má vést k řešení problému (splnění stanovených cílů)
Tržní orientace: domácí nebo zahraniční trh
Organizační struktura: teritoriální, divizionální, pružná
Důsledky: předpokládané dopady vzhledem ke kritériím hodnocení
kvantitativní kritéria: lze stanovit hodnotu KLASIFIKACE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Dobře a špatně strukturované problémy
Rozhodování za
jistoty
rizika
nejistoty Dobře strukturované problémy Algoritmizované, programované:
zpravidla opakovaně řešené, existují rutinní postupy řešení
Obvykle kvantifikovatelné proměnné, jediné kvantitativní kritérium hodnocení
Příklady:
vytížení výrobní linky
obsazení jednotlivých strojů pracovníky
stanovení velikosti objednávky materiálu (dávky) Špatně strukturované problémy Zpravidla nové, neopakovatelné; typické na vyšších stupních řízení. Řešení vyžaduje tvůrčí přístup, rozsáhlých znalostí, zkušenosti a intuice, neexistují standardní procedury
Charakteristiky:
existence více faktorů ovlivňujících řešení, některé z nich nejsou známy, pouze část je kvantifikovatelná, existují mezi nimi složité a proměnlivé vazby
Náhodnost změn (technologické, ekonomické, sociální okolí)
Existence většího počtu kritérií, některá jsou kvalitativní
Obtížná interpretace informací potřebných pro rozhodnutí
Příklady: vytvoření společného podniku, organizační struktura, inovace Rozhodování za jistoty, rizika a nejistoty klasifikace podle informace o stavech světa a důsledcích variant
za jistoty: víme s jistotou, který stav světa nastane s jaké budou výsledky variant
za rizika: známe pravděpodobnosti stavů světa
za nejistoty: neznáme ani pravděpodobnosti stavů světa
za neurčitosti: neznáme možné stavy světa ani důsledky variant Faktory rizika (nejistoty) ovlivňují výsledky volby rozhodnutí (tržní poptávka, prodejní a nákupní ceny, mzdy, úrokové sazby, měnové kursy, legislativa…)
nejistota: nemožnost spolehlivě stanovit hodnoty rizikových faktorů  odchylky od předpokládaných výsledků:
žádoucí (nižší náklady, vyšší obrat, …)
nežádoucí (vyšší náklady, …) Další typy rozhodovacích procesů individuální – kolektivní /skupinové)
statické – dynamické
jednostupňové – vícestupňové
jednokriteriální - vícekriteriální
strategické – taktické – operativní
nekonfliktní – konfliktní
podle tvorby variant: konečný – prakticky nekonečný počet vygenerovaných variant KVALITA ROZHODOVÁNÍ nelze posuzovat podle jednotlivých případů
výsledky leckdy mají kvalitativní charakter
výsledky jsou závislé na faktorech rizika a nejistoty, které rozhodovatel nemá zcela pod kontrolou
posuzovat podle určitých charakteristik rozhodovacích procesů – kvalitní rozhodování vede z dlouhodobého hlediska k lepším hospodářským výsledkům Vliv na kvalitu rozhodovacích procesů stanovení cíle řešení, soulad s cíli a hodnotovým systémem organizace
množství a kvalita dostupných informací
uplatnění nástrojů a poznatků teorie rozhodování
kvalita projektu řešení rozhodovacího problému
kvalita objektu rozhodování (počet zpracovaných variant, kvalita informací)
kvalita řízení rozhodovacího procesu Bariéry rozhodování brání dosažení žádoucí kvality řešení rozhodovacích problémů
zdroje bariér:
subjekt rozhodování a ostatní účastníci řešení RP
organizační jednotka, která řídí proces rozhodování
zvyšování kvality rozhodovacích procesů: oslabování či odstraňování bariér Subjektivní bariéry rozhodování omezená schopnost zpracovávat informace
omezený rozsah poznání
omezená schopnost formulovat a řešit složité rozhodovací problémy
omezená schopnost internalizace systému hodnot (ztotožnění se systémem hodnot)
opakováni neefektivních řešení (opakované pokusy o záchranu ztrátové firmy, …) Objektivní bariéry rozhodování nedostatečná kvalita informační základny (hlavně pro vrcholové řízení a rozhodování)
nepružnost organizační struktury (obtížné vytváření dočasných týmů)
velký počet stupňů v hierarchii řízení
nepřesnost a nejasnost vymezení rozhodovacích pravomocí INFORMACE PRO ROZHODOVÁNÍ Rozhodovací proces lze chápat jako proces shromažďování a transformace vstupních informací do výstupních, zahrnující interpretaci těchto informací
znalosti, zkušenosti a úsudek rozhodovatele jsou nezbytné pro:
efektivní sběr informací
určení vhodného rozsahu informací
správnou interpretaci získaných informací Transaction Processing Systems (TPS) (departmental systems.
Pro jednotlivé funkční oblasti podniku (finance, logistika, výroba, marketing, konstrukce apod.) systems)
Pro řízení technologických procesů (PCS: Process Control Systems) - process automation
Pro výkon administrativních činností (OAS - Office Automation Systems)
Knowledge Work Systems (KWS): CAD,CAM,CIM,expertní systémy. Pro práci se znalostmi a pro podporu inženýrské práce Manažerské informační systémy (MIS)
podpora reportingu o výsledcích podnikání firmy
Systémy pro podporu rozhodování - Decision Support Systems (DSS)
pracují s daty i s modely
Systémy podpory vrcholového managementu - Executive Support Systems (ESS)
disponují výpočetní, telekomunikační a multimediálními kapacitami, využitelnými pro různorodé problémy
Řešení problémů Základní pravidla:
Zákaz kritiky
Uvolnění fantazie
Vzájemná inspirace
Kvantita nad kvalitou
Všichni jsou si rovni Brainstorming technika použitelná ke sběru informací a dat nutných k řešení problému, k otevření mnoha možností a pojmenování různých aspektů řešení ISHIKAWŮV DIAGRAM(nebo-li diagram rybí kosti) Ishikawově diagramu se také někdy říká diagram příčin a následků.
Slouží pro:
odhalení všech možných příčin řešeného problému
identifikaci a zobrazení všech možných příčin a subpříčin, které ovlivňují daný následek.
celistvý pohled na sledovanou situaci.
Následkem nemusí být pouze identifikovaný či potenciální problém, může jím být jakákoli entita (př. kvalita výrobku, procesu, zdroje apod.) respektive stanovený cíl. Ishikawův diagram (PD, Rybí kost)