Prezentace biotechnologie v chovu prasat

t

- snížení genetické ztráty uvnitř šlechtitelské pyramidy při uplatnění nechirurgického přenosu embryí z ŠCH do UCH,
- zvýšený inbreeding (bude v dalších generacích snižovat ΔG),
- zvýšení uniformity (40% proměnlivosti znaků= genotyp, 75% standardní odchylky průměru populace způsobují klonovaní jedinci stejného genotypu),
- vyšší náchylnost ke specifickým nemocem (díky velkému množství identických klonů),
- nutnost testování vhodných kandidátů/jedinců s následným zmrazením identických embryí (mrazící techniky nejsou plně vyvinuty) s následným jejich množením (a zpracováváním in vitro),
- problematiku etiky, ceny technologií. Identifikace QTL Monofaktoriální znaky je možné při znalosti genotypu snadno určit (případ testu DNA k identifikaci Hal). Takových je však několik, značených jako ETL. Pokud jde o genetické defekty, všeobecně nejsou kontrolovány jedním lokem. Detekce jednoduchého loku (identifikace odpovědného úseku DNA) je problematická. Doufá se, že identifikace genu na úrovni DNA a rozvoj testů pro tyto loky bude jednodušší po dokompletování mapy celého genomu (PiGMaP).
Genotyp se zjišťuje použitím PCR (polymerázové řetězové reakce), umožňující analýzu DNA sekvencí,
určením
- variability markerů s ohledem na kvantitativní znaky,
-  rozmístění markerů v genomu, chovající se jako samostatný lokus (v jiných populací se však tak chovat nemusí, je to závislé na selekci).
Přednosti MAS jsou v možnosti provádění selekce uvnitř rodin,
snižování inbreedingu (i při nulovém progresu je MAS pozitivní),
zkrácení generačního intervalu a zvýšení genetického zisku (v kombinaci jiných biotechnologií jako in vitro získávání, kultivace, oplodnění oocytů bez potřeby testu užitkovosti). Transgeneze Přímá manipulace s DNA je prostředkem změny genetické variability v rámci druhu (u prasat zatím problémová),
uskutečňována přímou aplikací DNA do jádra raného embrya,
nízce účinná, neboť
- cca 1% injektovaných embryí produkuje transgenní potomstvo,
- není účinná kontrola míst, kde se DNA spojuje a tvoří kopie (což ovlivňuje expresi genu). První transgen byl u prasat proveden v roce 1985, další se týkají konstrukce strukturních genů podporují produkci růstových hormonů (vědomosti o regulaci růstu apod. jsou stále nejasné),
regulace exprese přenesených genů (nenapodobuje účinek růstových hormonů),
studia
-  genové regulace fyziologických procesů (není zcela jasná, proto je těžké vybrat gen/geny VJH k přenosu),
-  které geny použít a jak je regulovat pro požadovaný efekt,
využití GMO ve šlechtění (vývoj GMO vyžaduje dlouhodobé testy, jejichž časové období vyrovnává nadřazenost nad ΔG získaným normálně v nukleech (tato nadřazenost však rychle mizí s aplikací užitkového křížení, což možno minimalizovat užitím zpětného křížení GMO v nukleech),
možné kombinace transgeneze s klonováním embryí (stačí jedinec pro získání klonů a následné prověření modifikovaných klonů dle poptávky trhu).
Využití biotechnologií Z hlediska biotechnologií, efektivně rozšiřující ΔG v UCH, se nejlépe jeví techniky
- separace spermií,
- klonování embryí,
- mapování genomu.
Transfer embryí bez klonování přináší efekt pouze v nukleech, nikoliv v komerční sféře.
Při sexování je nutné pochopit důkladněji základy časného růstu a rozvoje spermie a embrya a lepší pochopení exprese genů v tomto období.
Výzkum klonování embryí se vždy rovněž bude týkat buněčných interakcí, funkcí jader a mitochondriálních genů a jejich možných interakcí.
Při mapování genomu prasat je nutné objevit funkce jednotlivých genů a jejich asociaci s variabilitou kvantitativních znaků. Nutné vyřešit rozvoj nových biotechnologických technik (kultivace, implantace) při současných znalostech,
optimalizace technik,
určení hlavních limitů problému aplikace technik (interakce),
pochopení funkčnosti organismu z genetického hlediska (růst, reprodukce, imunita, hormony a jejich interakce).
Z ekonomického hlediska se vyplatí separace spermií (redukce ceny produkce žádoucího pohlaví),
klonování embryí (redukce ceny k zmnožení specializovaných otcovských/mateřských genotypů + zrychlení šíření ΔG včetně efektivnější prevence onemocnění),
mapování genomu včetně určení QTL vazeb s kvantitativními znaky (urychlení genetické změny pomocí selekce sourozenců a zvířat v nízkém věku → podpora introgrese z jiných populací). Závěr Rozvoj a aplikace nových technologií ve šlechtění prasat je slibný.
Programy kombinující fyziologické procesy s vazbami genů s kvantitativními znaky mohou poskytnout nutná pochopení celkové funkčnosti organismu.
Tyto metody však nebudou hlavní a budou doplňovat technologie používané v současnosti.