plemena prasat

Plemena prasat Domestikace + domestikační centra divoká prasata byla domestikována v Evropě již v neolitickém období = asi před 25 000 lety (mladší doba kamenná)
vytvářením stabilizovaných podmínek existence se chycená divoká selata vykrmovala v jednoduchých ohradách
později se chytaly březí prasnice
divoká prasata postupně získávala schopnost se množit v zajetí
jejich plodnost + stádový instinkt umožnily chov ve větším počtu
za nejstarší centra domestikace se považují:
krajiny jihovýchodní Asie
oblast Středozemního moře
krajina jižně od Alp
břeh Baltského moře Vývoj + členění plemen prasat od divokého po kulturní plemena siamská indická čínská přímouché mandžuské mongolské sveročínské přikuklené klapouché divoké
prase
asijské
(páskované) portugalské románské hladce
štětinaté makedonské mangalica srbská šumadinka kadeřavé divoké
prase
středozemní honeverská jihoruská přímouché polská severoruská ostatní severoevropská anglická klapouché divoké
prase
evropské vznik světově významných plemen prasat souvisí s rozvojem šlechtitelské práce anglických chovatelů (konec 18. st.)
- spolehlivé údaje o vzniku většiny plemen se nezachovaly (chovatelé si svoje chovatelské umění chránili)
začínající industrializace zvyšovala životní úroveň obyvatel  zvýšená poptávka po mase
rostoucí znalosti vedly k lepšímu obdělávání půdy  lepší výnosy  prasata bylo možné lépe krmit
zámořský obchod umožnil Angličanům dovoz prasat z Asie  křížení s domácími plemeny
výsledkem křížení byla raná sádelná prasata - nepříliš plodná na přelomu 18. + 19. st. byla vytvořena plemena malé bílé anglické (small white) + small black - přílišná ranost, tučnivost, malá rezistence vůči infekčním nemocím
požadavky chovatelů splnilo vytvoření plemene velkého bílého anglického (large white, yorkshire - podle hrabství) - dobrá plodnost, mléčnost, odolnost, vliv na všechna bílá plemena, částečně i pigmentovaná
jednoduchým kombinačním křížením malého bílého + velkého bílého plemene  střední bílé (middle white)
výchozí formou pro vznik pigmentovaných anglických plemen bylo plemeno small black  berkshire + tamworth + large black (cornwall) anglická bílá plemena se uplatňovala v evropských zemích - chovala se čistokrevně nebo sloužila k zušlechťování domácích primitivních prasat
křížením velkého bílého anglického plemene + klapouchých domácích plemen  landrase + prase zušlechtěné
nově vzniklá přímouchá plemena měla název velké bílé plemeno nebo bílé ušlechtilé
anglická pigmentovaná plemena nacházela uplatnění spíše v Americe + Austrálii +Jižní Africe
konec 50. let 20. st. - změnily se požadavky spotřebitelů - požadují jemné, šťavnaté maso s malým množstvím tuku  prasata se začala šlechtit na HMČ
Plemena prasat rozdělujeme podle: 1. stupně prošlechtění
primitivní - vznikla působením přírodních podmínek s malým podílem umělého výběru, staročeský hřebenáč
zušlechtěná - vznikla z primitivních plemen chovaných v lepších podmínkách záměrným výběrem, původní Pc
ušlechtilá - vznikla cílevědomou plemenářskou prací, přísná selekce
hybridní - kříženec 2 + více jedinců
2. postavení uší
vzpřímené (ČBU)
klopené (ČL)
3. zbarvení
bílá (ČBU, ČL, BO)
černá (cornwall)
černostrakatá (Pn)
sedlovitá (H)
červená (D)
strakatá
4. velikosti tělesného rámce
velký (ČBU)
střední (H)
malý (vietnamské prase)
5. užitkového typu
sádelný (mangalica)
masný
klasický masný (ČBU)
typu L (ČL)
výrazně masný (Pn)
bekonový (DL)
kombinovaný (některé linie Pc)
6. utváření štětin
kadeřavá (mangalica)
hladce štětinatá (většina plemen)
bez štětin (prase kreolské)
7. plemenářské činnosti
mateřská (ČBU, ČL)
otcovská (D, H, BO, ČVM, Pn, BL)
Plemenný typ
souhrn nejdůležitějších tělesných (zbarvení + postavení uší + velikost TR + utváření těla + osvalení jednotlivých partií) + užitkových vlastností, které charakterizují určité plemeno

pro každé plemeno prasat je zpracován popis - je respektován jako standard při selekční + šlechtitelské práci Užitkový typ
souhrn nejdůležitějších tělesných + užitkových vlastností ve vztahu k VJH
Užitkové typy