Organizace chovu prasat v ČR

ORGANIZACE CHOVU PRASAT V ČR
aneb hybridizační program

Organizace chovu prasat
Slouží k vyšlechtění optimálního finálního hybrida z pohledu užitkových vlastností odpovídajících požadavkům trhu.
Hybridizace - záměrné křížení s cílem rentabilní produkce kvalitních jatečních prasat za nízkou cenu.
Obecný pojem pro křížení, z hlediska:
- genetického - páření 2 genotypově odlišných jedinců,
- zootechnického - páření mezi 2 jedinci různých taxonomických jednotek (linií, rodin, plemen).
o linie – skupina jedinců po stejném zakladateli – otci
o rodina – skupina jedinců po stejné zakladatelce – matce
o plemeno – zvířata stejného původu, vlastnosti dědičné na potomstvo

Při systematickém křížení lze očekávat:
a) heterózní efekt - zvýšení užitkovosti, životaschopnosti a odolnosti nad průměr rodičů u znaků:
- s nízkou dědivostí (reprodukce) cca o 10 - 20 %, h 2 = 0,15, h 2 …koeficient heritability = d ědivosti
- se střední dědivostí (výkrmnost) cca o 5 - 8 %, h 2 = 0,5,
- s vysokou dědivostí (jat. hodnota) o žádné %. h 2 = 0,8,
o A x B
b) kombinační efekty - vyplývající z intermediálního dědění znaků.
o AB x C

Předpokladem systematičnosti a ucelenosti šlechtitelských a organizačních opatření v rámci hybridizace je hybridizační program (rozpracován v roce 1961 firmou PIC).

Hybridizační program
rozhodující metoda intenzifikace výroby jatečný ch prasat zajišťující:
• produkci finálních hybridů vhodných pro velkochovy,
• vysoké parametry užitkovosti , 56-57 % libového masa – SEUROP
• požadavky masného průmyslu a konzumentů na biologicky hodnotné vepřové maso.

Organizačními prvky realizace hybridizačního programu:
1. rozdělení populace prasat na mateřská a otcovská plemena,
2. vertikální uspořádání chovů , ŠCH, RCH, UCH; 4 milióny ks prasat, 280 tis. prasnic
3. jednotné řízení programu.

Ad1. Rozdělení populace prasat na mateřská a otcovská
Důvod: - záporné korelace mezi znaky reprodukce a produkce.
Mateřská plemena (pozice A a B):
- ve světě: LW, L
- v ČR: BU,L,PC.

Šlechtění mateřských plemen je orientováno na:
- vynikající reprodukčn í vlastnosti,
- výbornou růstovou schopnost při nízké spotřebě jadrných krmiv,
- příznivé parametry jatečné hodnoty při velmi dobré kvaliltě masa,
- odolnost vůči stresu, x alely nn – syndrom stresu
- adaptabilitu k chovu ve všech typech technologií,
- velký tělesný rámec, „věšák“
- dobrý zdravotní stav a pevnou konstituci,
- velmi dobrý fundament (utváření a funkčnost končetin),
- vhodnost kanců pro inseminaci.

Otcovská plemena (pozice C)
- plemena výrazně masné ho užitkového typu využívaná v ČR:
H, D, BL, Pn, ČVM, aj., či jejich syntetické linie.
Šlechtění otcovských plemen je zaměřeno na:
- výbornou jateč nou hodnotu charakterizovanou vysokým podílem masa v jatečné půlce,
- velmi dobrou růstovou schopnost a konverzi živin,
- odpovídající reprodukční schopnost,
- dobré zdraví a pevnou konstituci,
- střední až velký tělesný rámec,
- dobrý fundament (utváření a funkčnost končetin),
- vhodnost kanců pro inseminaci.

Šlechtitelský cíl pro jednotlivá plemena
Mateřské Plemeno Plodnost živě
narozených
selat/vrh V testu 30 -100 kg Podíl libového
masa
(%) Přírůstek
g/ks/den Spotřeba směsi
na 1 kg přírůstku BU – Bílé už itkové mateřská linie 11 1 000 do 2,6 54-56 L – Landrase 11 1 000 do 2,6 54-56 Přeštické černostrakaté 12 genová rezerva Otcovské Hampshire - 900 do 2,7 55-60 Duroc - 900 do 2,7 55-60 České výrazně masné - 900 do 2,6 57-62 BU - otcovská linie - 900 do 2,6 56-60 Belgická landrase - 800 do 2,6 58-63 Pietrain - 800 do 2,7 60-65
Ad2) Vertikální uspořádání chovů (pyramidárni struktura chovů)
Jde o vertikální uspo�