Šlechtitelské programy v chovu koní BH

Šlechtitelské programy v chovu koní
Dosavadní systémy šlechtění v chovu koní vycházejí z tradičních přístupů – aplikace čistokrevné případně liniové plemenitby – šlechtitelské kroky jsou mnohdy isolované, bez znalosti a respektování genetických parametrů. (Křížení slouží k získání užitkových koní – hunter.)
Mluvíme-li o šlechtitelském programu, jsou možné dvě možné formy chápání pojmu:
Šlechtitelský program pro konkrétní chov – v tomto případě s většinou jedná o realizaci rozvoje chovu s ohledem na cíle a chovatelskou strategii vlastníka chovu realizovanou zejména formou volby rodičovských párů - zde se vychází ze subjektivních názorů a intuice – někteří zkušení chovatelé jsou schopni na základě dokonalé znalosti rodokmenů a vlastností koní předpokládat vlastnosti potomka – je zde pak též i pověstné chovatelské štěstí – to vše je ale nepřenositelné na ostatní chovatele. Zde se uplatňují teze o základu chovu na „šampionech“, samci s individuální potencí apod. (problém s šampionem z genetického hlediska nastává, je –li jeho fenotyp založen na heterozygotním genotypu, dominantní samec může dominovat díky homozygotnímu genotypu viz lokus G), avšak znaky výkonnosti jsou založeny polygenně a proto dosažení genetického zisku u nich předpokládá nutně aplikaci populační genetiky.
Šlechtitelský program pro větší populaci – zde je třeba vycházet ze skutečnosti, kterou částí genotypové hodnoty (proměnlivosti) je šlechtěná vlastnost převážně determinována a podle ní je pak volen typ šlechtitelského programu – aditivní účinek genů je podkladem využití programu selekčního typu – je tedy nutné využívat za rodiče příští generace zvířata s co nejlepší genovou výbavou pro danou vlastnost.
Realizace komplexního přístupu ke šlechtění formou šlechtitelského programu prokázala např. v chovu skotu maximalizaci genetického zisku.
Při úvaze o podobném přístupu v chovu koní je nutno vyjít z teze, že znaky a vlastnosti determinující výkonnost sportovního koně jsou kvantitativního charakteru, proto k jejich šlechtění je třeba:
umět znak dobře definovat
moci znak změřit (vyjádřit číselně)
V mnoha případech znaků koní je problém v tom , že výslednice výkonu je dána interakcí genotypu koně, aktuálních faktorů prostředí a působení člověka, navíc kromě fyzických faktorů v případě jak koně, tak i člověka hrají roli psychické faktory.
Proto je odhad plemenné hodnoty výkonnostních znaků koní velmi obtížný ve srovnání např. s odhadem PH pro znaky tělesné stavby.
Dosavadní zkušenosti s realizací komplexních šlechtitelských programů v chovu skotu, prasat a drůbeže přesvědčují o účinnosti programu jako komplexu – musí tedy obdobný program přinášet zlepšení vlastnosti i u koní, pokud jsou naplněny podmínky realizace genetického zisku s ohledem na 4 cesty přenosu zisku a jejich podílu. Význam respektování této teze je zřejmý s rozšířením inseminace koní, která zvýší intenzitu selekce a význam otcovské cesty.
Z hlediska parametrů výkonnosti koní budeme vycházet z teze, že vykazují zásadně aditivní genetickou varianci a proto pro šlechtění bude vhodný otevřený šlechtitelský program selekčního typu (selekční program) s tímto standardním sledem kroků:
test fenotypu
odhad plemenné hodnoty (PH)
selekce
nová generace
s tím, že využívání inseminace zvýší intenzitu selekce hřebců (a t