Šlechtitelské programy v chovu koní BH

ím jejich vyšší podíl na přenosu genetického zisku) a realizují se opatření na zkrácení generačního intervalu.
( hlavním nástrojem šlechtění je selekce, logicky je ale možno využít i křížení a tím i neaditivního účinku – superdominance)
Šlechtitelský proces je řízen legislativně zákonem č.154 o plemenitbě a realizován chovatelským svazem.
Selekční program by měl být v chovu sportovních koní založen na těchto genetických principech :
systematická testace hřebců
intenzita a přesnost selekce hřebců a klisen k chovu
připařování klisen prověřenými hřebci (zlepšovateli)
organizovaná selekce v populaci klisen dle požadovaných vlastností
řízení a rozsah případného křížení
Současný stav šlechtění koní v ČR
Vychází z použití plemene s cílem změny znaků a vlastností dle chovného cíle plemene hlavně selekcí na :
- tělesnou stavbu- konstituci a plodnost- znaky výkonnosti
Za realizaci šlechtění je zodpovědný chovatelský svaz plemene – každý svaz má dle zákona povinnost předložit šlechtitelský program.
Nepříznivé faktory: ( s ohledem na uplatňování komplexního přístupu dle zásad populační genetiky)
chov koní dlouhodobě minimalizován, bez aplikace moderní genetiky (do současnosti)
nízké stavy zvířat a potomstva
nejednotná kriteria hodnocení, neexistence odhadu PH
roztříštěnost chovatelských organizací
Východiska
ujasnit, které znaky a vlastnosti je třeba šlechtit – definovat je a zjistit genetickou charakteristiku, tj. odhad genetických parametrů zejména koeficientu dědivosti – tyto parametry je třeba odhadnout u všech plemen (populací), protože mezi nimi lze očekávat rozdíly.Ve světě i u nás řada prací publikuje odhady h2 pro znaky a vlastnosti koní – jejich hodnoty jsou nízké až střední ( 0,0 – 0,5) – vyšších hodnot dosahují znaky tělesné stavby a související, nižší jsou u parametrů výkonnosti – odhadnutý genetický zisk na základě těchto dědivostí možno očekávat se spolehlivostí 32 -71%..Na základě heritability rozhodnout, které znaky a vlastnosti je reálné zařadit do programu.
Je třeba počítat s delším generačním intervalem u koní: 9 – 11 let, je žádoucí jej zkrátit, ale pak je nutno počítat s snížením přesnosti odhadu PH.
Rozhodnout o systému hodnocení a sběru dat („KU“), tak aby vznikla co nejširší databáze pro odhad PH s možností uplatnění metody „BLUP animal model“
Na základě výkonnostních zkoušek vybrat do testovacího páření nejlepší hřebce a zajistit zvýšení počtu potomstva u testovaných hřebců. Případně se zúčastnit mezinárodní testace. (Inseminace)
Periodicky odhadovat PH pomocí BLUP animal modelu a výsledky publikovat chovatelské veřejnosti.
Intenzita selekce je důležitým kriteriem – použijeme-li k chovu jen koně s co nejvyšší PH, pak se průměrná hodnota znaku populace musí zlepšit.V chovu koní je nutné počítat s vysokou intenzitou selekce u hřebců (zvýší se inseminací) a nižší u klisen (uniparita)Např. Cunningham odhadl intenzitu selekce u A 1/1 na 6% u hřebců a 52% u klisen což znamená, že 94% hřebců a 48% klisen nepřispívá svými geny do příští generace.
Cunninghamův paradox
Cunningham zjistil, že se v klasických dostizích zlepšil čas vítězů posledních desítkách let jen velmi málo, přesto, že dědivost tohoto parametru je až střední.Avšak celková analýza výkonnosti A 1/1 ukázala, že roční genetický zisk u hodnot TIMEFORM handicapu čin