Prezentace biotechnologie v chovu prasat

otcovských linií, menší výskyt inbreedingu),
není jasné, zda komplikovaný postup produkce embryí bude díky použitelné technologie použitelný v praxi - vysoká cena.
Hypotetický příklad využití zvýšení reprodukce embryotransferem
pomocí prasat Taihu Taihu ML (A,B) jsou Evropské linie OL (C,D)
zvlášť selektována jsou specielně šlechtěna
v nukleech na vysoký podíl
na četnost vrhu libové svaloviny
( + 0,3 NS/vrh a rok)

A x B C x D
 
100% čínské F1 Klonování, sexování,
příjemkyně Embryotransfer kryokonzervace embryí
(+ 5-6 NS/vrh a rok) 

Výkrm (CxD) Klon je organismus vzniklý nepohlavním rozmnožováním a je geneticky zcela identickou kopií svého rodiče.
Jako klon je též označována populace klonů.
Cílená tvorba klonů člověkem se nazývá klonování. Tato činnost hraje důležitou úlohu v zemědělství a biotechnologických oborech.
Lze konstatovat, že klonování vyšších rostlin je jednodušší a rozšířenější než klonování živočichů. Klonování Pokud jde o živočichy, pak zvířata typu Dolly, kdy jádro buňky bylo odebráno z tělesné buňky a vpraveno do vajíčka jiné ovce, čímž byla vytvořena jakási umělá zygota, nejsou vlastně čistým klonem, neb
- veškeré geny přenášené mimojaderně pocházejí totiž od náhradní matky (jejich podíl na celkové dědičnosti ovšem není příliš velký),
- vzhledem k tomu, že i tělesné buňky podléhají mutacím, existuje určitá pravděpodobnost, že naklonovaný jedinec vykazuje oproti většině buněk svého původce jednu/několik mutací. Uvnitř každé tělesné buňky existuje program, v němž je zakódována stavba celého organismu. Klonování probíhá tak, že se tento program vloží do vajíčka, z něhož se předtím odstraní jádro obsahující genetickou informaci. Program se spustí znovu od začátku a vytváří nového jedince. Nový tvor je v podstatě identickou kopií organismu, z jehož těla byla buňka odebrána. Současné metody klonování živočichů zahrnují přenos jader z moruly embrya do neoplodněných oocytů, z kterých byly odstraněny chromozomy ve stádiu metafáze II. Postup bisekce embrya Touto metodou
- je umožněna produkce velkého množství geneticky identických jedinců,
- bude možné přenášet jádra kmenových buněk k dozrání in vitro, přičemž tak bude možné produkovat potenciálně neomezené množství klonů (zdrojem oocytů mohou být zvířata z porážky),
- se však stabilně vyššího účinku nedosahuje, neb
existuje značná genetická proměnlivost způsobená oocytovou mitochondriální DNA příjemce a jadernou DNA dárce,
- je třeba další výzkum k pochopení příčin nízké úspěšnosti (nadějné jsou inkorporace embryonálních kmenových buněk). Ke klonování, resp. tvorbě jedince klonem lze užít
- nezralé kmenové buňky (většinou - jsou univerzální a mohou po dozrání plnit různou funkci), - plně dozrálé krevní buňky (samy o sobě nejsou schopny se množit - Dolly zřejmě nemusela být stvořena z kmenových, nýbrž ze zralých buněk),
- zralé bílé krvinky (z 35 vs. 4% granulocytů/nezralých kmenových buněk vznikly blastocyty),
- co nejméně zralé buňky (dokonce i zralé!). Je známo, že kmenové buňky v raném stádiu vývoje mohou dozrát/přeměnit se v jakýkoli typ buňky v těle. Získávají se z
- nenarozeného embrya, které se vyvíjí nejméně 5 dní, kdy jej tvoří shluk asi stovky buněk, které se používají, čímž vznikající život končí (destrukce embrya),
- embrya ve velmi rané fázi vývoje, kdy ze shluku nerozlišených buněk je odejmuta jedna a embryo se vyvíjí dál (kmenová buňka se dále rozmnožuje a tvoří linie, mající shodnou genetickou informaci s embryem/dítětem → lze uchovat pro případné pozdější použití). Možnost klonování hospodářských zvířat/prasat přinese do sféry

- šlechtění
- možnost v kmenových chovech studovat znaky JH přímo na plemenných prasatech, čehož je možno dosáhnout též dělením embrya,
- tvorbu speciálních otcovských/mateřských linií s vysokými parametry růstu/odchovaných selat,
- užitkové
- větší efektivnost prevence zdraví než je dosavadní v rámci pyramidální vertikály,
- pružnější/rychlejší tvorbu žádoucích genotypů dle požadavků zpracovatelů/trhu. Pro populace klonování bude znamena