- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Distanční studijní opora
PVSOCI - Sociologie pro ekonomy
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMasarykova univerzita v Brně
Ekonomicko-správní fakulta
Sociologie
Distanční studijní opora
Laura Fónadová
Brno 2004
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie v rámci programu SOCRATES - Grundtvig.
Za obsah produktu odpovídá výlučně autor, produkt nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise
neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem produktu.
This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES - Grundtvig.
Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of European Union
and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product.
Recenzoval: PhDr. Csaba Szaló, Ph.D.
Sociologie
Vydala Masarykova univerzita v Brně
Ekonomicko-správní fakulta
Vydání první
Brno 2004
© Laura Fónadová, 2004
ISBN 80-210-3397-5
3
Identifikace modulu
Znak
■ KVSOCI
Název
■ Sociologie
Určení
■ Fakultně povinný kurs v prvním semestru kombinovaného studia
Garant/Autor
■ Mgr. Laura Fónadová, tel.: 549 49 4190, laura@econ.muni.cz
Cíl
Vymezení cíle
Kursy sociologie patří ke standardním předmětům na všech významných vysokých školách
s ekonomickým zaměřením jak u nás, tak i v zahraničí, neboť sociologické poznatky dnes
patří k základní výbavě humanitně vzdělaného odborníka. Předkládaný materiál je
koncipován tak, abyste se v průběhu jeho nastudování seznámili s některými základními
tématy sociologie, která jsou relevantní pro pochopení fungování komplexních tržních
společností. Specifický důraz klademe na demonstraci toho, že hospodářský život
společnosti nelze dost dobře pochopit bez poznatků o širším sociálním kontextu, ve kterém
se odehrává.
Na náš kurs navazuje řada dalších předmětů, například Základy sociální politiky,
Demografie, Management či Personální management, Public relations a veřejné mínění.
Výuka předpokládá využití některých poznatků paralelně probíhajícího předmětu
Mikroekonomie. Poznatky o sociálních vztazích v rámci moderních organizací jsou
obsahově dále rozvíjeny v rámci oborově povinných kursů Sociologie organizace a
Komunikace a public relations.
Dovednosti a znalosti získané po studiu textů
Předmět má přispět především k rozšíření vašich společenskovědních znalostí. V průběhu
kursu máte možnost prohloubit si znalosti o tématech, s nimiž se v rámci svého učebního
profilu zabýváte. Nastudování předkládaného materiálu by mělo prohloubit vaše dovednosti
analyzovat společenské jevy, situace a vztahy, a zároveň z nich vyvozovat určité závěry pro
svůj studovaný obor, které pak můžete zužitkovat i v rámci
profesní praxe.
Časový plán
Časová náročnost
■ prezenční část (přednášky) 8 hodin
■ samostudium 32 hodin
■ elaborát (POT) 8 hodin (na konci semestru)
Celkový studijní čas
■ 48 hodin
Harmonogram
předpokládaný plán přednášek:
■ jeden dvouhodinový blok v průběhu září - října 4 hodiny
■ jeden dvouhodinový blok v průběhu listopadu 4 hodiny
doporučený harmonogram samostudia včetně elaborátu
■ září 4 hodiny
■ říjen 18 hodin
■ listopad 18 hodin (vč. elaborátu)
Způsob studia
Studijní pomůcky
■ Seznam povinné literatury, která není součástí tohoto materiálu:
■ MILLS, C.W. Sociologická imaginace.
Praha: SLON, 2002. str. 7 - 30.
■ WEBER, M. Autorita, etika a společnost.
Praha: Mladá fronta, 1997. Kapitoly: Okcidentální racionalita a kapitalismus a
Protestantská etika a duch kapitalismu, str. 225 - 267.
■ MERTON, R. K. Sociální struktura a anomie. In: Studie ze sociologické teorie.
Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2000. str. 132 - 177.
■ FRIEDMANN, G. Rozdrobená práce.
Praha, 1970. 1. a 2. kapitola, str. 27 - 52.
■ PETERS, T., WATERMAN, R. H. Hledání dokonalosti.
Kapitola: Racionální model, Praha: Pragma, 2001. str. 51 - 75 nebo Praha: Svoboda-
Libertas, 1993. str. 47 - 68.
■ Seznam doporučené literatury:
■ BERGER, P. L. Pozvání do sociologie. Praha: FMO, 1991.
■ GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999.
■ GIDDENS, A. Důsledky modernity. Praha: Slon, 1998.
■ KELLER, J. Nedomyšlená společnost. Brno: Doplněk, 1992, 1998.
■ KELLER, J. Úvod do sociologie. Brno: Slon, 1995, 1997 či novější vydání.
■ MERTON, R. K. Studie ze sociologické teorie. Praha: Slon, 2000.
■ NOVÝ, I. a kol. Sociologie pro ekonomy. Praha: Grada, 1997.
■ REICH, R. B. Dílo národů. Praha, 1995.
■ WINKLER, J. Ekonomika a společnost. Brno: ESF MU, 2000 (studijní texty).
■ Kol. autorů. Velký sociologický slovník I - II. Praha: Karolinum, 1996.
Vybavení
■ Ke studiu materiálu budete potřebovat pouze základní vybavení: PC a internet.
Návod práce se studijními texty
Předkládaný studijní text je rozvržen do osmi hlavních kapitol. Každá kapitola tvoří jeden
logický celek. Některé kapitoly budou doplněné o povinnou četbu textu, který není součástí
předkládaného materiálu. Veškeré informace o zadání této povinné četby (či jiného typu
úkolu) najdete vždy v úvodní části kapitoly (po určení časové zátěže). Kapitoly končí
stručným shrnutím a otázkami k zamyšlení, které slouží k aktivnímu zpracování
zprostředkovaných poznatků.
Předkládané kapitoly jsou uspořádané podle určité logiky, proto vám doporučujeme
dodržovat předem navržený sled kapitol.
5
Obsah
Obsah
6
Stručný obsah
Kapitola 1
Co je sociologie
Předmět zkoumání sociologie a specifický charakter této vědy ve srovnání s jinými vědami.
Kapitola 2
Vznik sociologické vědy
Společensko-historické důvody a okolnosti vzniku sociologie, sociologické vysvětlení vzniku kapitalismu.
Kapitola 3
Základní směry v sociologii
Makroperspektiva a mikroperspektiva v sociologii a významní představitelé základních teoretických přístupů
v sociologii.
Kapitola 4
Kultura jako způsob řešení problémů přežití společnosti
Společenská determinace člověka. Popis základních pojmů a procesů.
Kapitola 5
Sociální stratifikace
Vnitřní rozdělení společnosti a jeho sociologické vysvětlení.
Kapitola 6
Sociální organizace
Vývoj představ o organizaci a základní typologie modelů formálních organizací.
Kapitola 7
Sociologický pohled na některé problémy dnešní české
společnosti
Některá potenciální rizika konfliktu v současné české společnosti - fakta a jejich sociologický komentář.
Kapitola 8
Současné globální trendy a jejich důsledky
Sociologické aspekty celosvětového hospodářského a populačního vývoje - fenomén globalizace a její sociální
souvislosti.
7
Úplný obsah
1. Co je sociologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11
1.1 Sociologická perspektiva 12
1.2 Předmět zkoumání sociologie 12
2. Vznik sociologické vědy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17
2.1 Vznik sociologie – historická podmíněnost 18
2.2 Průmyslová revoluce a definitivní přechod od tradiční společnosti k moderní 18
2.3 Obecná charakteristika tradiční a moderní společnosti 20
2.4 První klasikové o moderní společnosti - krátká historie sociologie 20
3. Základní směry v sociologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23
3.1 Struktura jako předmět sociologie (makroperspektiva) 24
3.2 Jednání jako předmět sociologie (mikroperspektiva) - sociologie každodennosti 26
4. Kultura jako způsob řešení problémů přežití společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29
4.1 Elementy kultury 30
4.2 Kulturní změna 32
4.3 Sociální kontrola 33
4.4 Socializace 34
4.5 Sociální role a sociální vztahy 34
5. Sociální stratifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37
5.1 Co je stratifikace 38
5.2 Diferenciační kritéria stratifikace 38
5.3 Formy sociální stratifikace v dějinách 41
5.4 Proč vůbec existuje stratifikace? 42
6. Sociální organizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45
6.1 Co jsou to sociální organizace 46
6.2 Weberův model byrokracie 46
6.3 Dva způsoby spolupráce v organizaci 47
Hierarchický model 47
Synergický model 48
6.4 Obecná typologie formálních organizací 50
7. Sociologický pohled na některé problémy dnešní české společnosti. . . . . . . .53
7.1 Stárnutí české společnosti a jeho konsekvence 54
Co způsobuje stárnutí společnosti? 55
Povaha stáří v moderní společnosti 56
Jaké jsou důsledky stárnutí společnosti? 57
7.2 Postavení Romů v české společnosti na pozadí státních programů integrace 57
Sociodemografická charakteristika Romů v ČR 57
Vývoj institucionálního zájmu o Romy 58
Obsah
8
8. Současné globální trendy a jejich důsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
8.1 Populační exploze a její důsledky 62
8.2 Fenomén globalizace 63
9
Úvod
Úvod
10
Úvod do problému
Náš kurs vás vyzývá k tomu, abyste se na svět kolem sebe podívali očima sociologů. Tato perspektiva bude
charakteristická jednak tím, co zkoumá, a jednak způsobem, kterým toto vědění získává. Téměř určitě je přitom
každý z vás něco jako sociolog-amatér. Všichni máme určité poznatky o světě kolem nás a pokoušíme se je spojit,
komentujeme je a často z nich vyvozujeme vlastní závěry. Našim hlavním cílem bude seznámit vás s tím, co v naší
disciplíně nazýváme sociologickou imaginací, tedy sociologickou představivostí. Zásoba vašich zkušeností nám
sice přijde vhod, ale pravým sociologem se stáváte v momentě, kdy jste schopni přemýšlet spíše o lidské
společnosti, než jen o vlastních zkušenostech.
Při vymezení cíle předmětu jsme uvedli, že sociologické poznatky dnes patří k základní výbavě humanitně
vzdělaného člověka. Sociologie přitom není jen specifický balík vědění o společnosti, ve které žijeme. Je něco více.
Můžeme ji pochopit jako snahu inspirovat, vést člověka k tomu, aby se stal přemýšlivým, aby byl schopen
prohlédnout horizont každodenních událostí a věcí, jež se kolem odehrávají. Je to přitom neuvěřitelně lehká a
zároveň nepopsatelně náročná disciplína. Lehká je v tom, že se většinou zabývá takovými tématy, se kterými máme
jako lidé nějaké zkušenosti nebo které jsou pro nás dokonce tak samozřejmé, že se jimi nepotřebujeme zvláště
zabývat. (Například: přemýšleli jste již o tom, proč vlastně tykáme svým rodičům a o čem to vypovídá z hlediska
moderních rodinných vztahů?). Náročná je pak sociologie v tom, že zpochybňuje tyto každodenní samozřejmosti.
Při podrobnější sociologické analýze například zjistíme, že na organizace typu školy, armády nebo nemocnice se
můžeme dívat i jinak, než to děláme běžně. Sociologie nám v tomto ohledu odhalí, že cílem školy není pouze
zprostředkovávat vzdělání, a ani armáda zdaleka ne vždy slouží k zajištění obrany státu.
Žijeme v době, která nese řadu různých pojmenování (postmoderní, postindustriální, informační aj.). Za nimi se
skrývá fakt, že se jedná o dobu, která na nás klade stále nové a další požadavky. Vzrůstá složitost různých oblastí
každodenního světa. Jsme nuceni na tuto složitost reagovat. Vyžaduje to dvě věci: poznatky o tomto měnícím se
světě a schopnost nezávislého pozorování současné společnosti a změn, kterými prochází. Nedávno zesnulý
francouzský filosof Jean François Lyotard hovoří o tom, že v podmínkách rapidního technologického a
informačního pokroku se mění i povaha vědění, kdy protiklad pravdy a nepravdy je vystřídán kritériem možného
pragmatického využití. Sociologie, pokud nekapituluje před tímto požadavkem utilitarismu veškerého vědění, nás
může přiblížit k intelektuální, a tím snad i skutečné svobodě. V tomto má jako věda blízko k filozofii. Můžeme si
skrze ni vytvořit jistou rezistenci vůči zjednodušujícímu způsobu myšlení či zjednodušujícím sloganům. Jak říká
významný americký sociolog Peter L. Berger - sociologii legitimizuje přesvědčení, že je lépe být uvědomělý než
neuvědomělý, protože uvědomění je podmínka svobody.
11
1.
■ Sociologická perspektiva
■ Předmět zkoumání sociologie
■ Zásady vědeckého přístupu
Co je sociologie
1. Co je sociologie
12
Cíl kapitoly 1
Pravděpodobně jste již někdy četli nebo slyšeli sociologické vysvětlení nějaké události či
společenského fenoménu. V této kapitole se dozvíte, jak klikatou cestou přicházejí
sociologové ke svým závěrům. Přiblíží Vám jednak rozdíl mezi laickým a sociologickým
způsobem nazírání na sociální realitu, jednak vám představí, v čem je sociologická
perspektiva specifická ve srovnání s jinými vědami.
Časová zátěž
■ 4 hodiny (v posledním zářijovém týdnu)
1.1 Sociologická perspektiva
Sociologie patří mezi sociální vědy, které se vyznačují tím, že se zabývají člověkem a jím
vytvořenou kulturou. Do této kategorie věd patří kromě sociologie také psychologie,
antropologie, ekonomie či politologie. O přínosu sociálních věd někteří lidé pochybují a
na tyto vědy nahlížejí spíše skepticky a s nedůvěrou. Praktická či užitná hodnota přírodních
a technických věd je totiž oproti sociálním vědám mnohem snadněji demonstrovatelná.
Výstupy sociálních věd jsou sice rozsáhlé, ale nepomůžou nám vybudovat například
telekomunikační síť či najít lék na vážnou nemoc. Pak se někomu může zdát, že ve srovnání
s exaktními vědami sociologie či jí příbuzné vědy neobsahují „užitečné“ informace.
Položme si tedy otázku: jsou sociální vědy opravdu „vědami“? Můžeme studovat lidské
chování stejným způsobem, jakým zkoumáme chování chemických prvků či kovů? Jestliže
studium lidí je odlišné od zkoumání chemických prvků a kovů, je pochopitelné, že
potřebujeme odlišnou proceduru k pochopení zkoumaného objektu. Jednotlivé sociální
vědy představují jistý soubor poznání a jisté obvyklé metody, jež je odlišují od jiných
souborů vědomostí a jiných metod.
Historie, právo, ekonomie, antropologie, politologie, sociologie - všechny pojednávají
o lidské činnosti a jejích důsledcích, všechny se týkají světa, jejž vytvořil člověk. Zásadní
rozdíl mezi přírodními a sociálními vědami je v působení lidského faktoru v sociálních
vědách.
Z toho vyplývají i následující rozdíly:
■ Determinismus exaktních věd v sociálních vědách neplatí. Jejich závěry totiž mají vždy
pravděpodobnostní charakter.
■ Výsledky bádání exaktních věd mají univerzální platnost. Nálezy sociálních věd mají
oproti tomu jen velmi omezenou platnost. Platí pouze pro prostředí, ze kterého jsme
sebrali data.
■ V sociálních vědách je oproti exaktním vědám mnohem obtížnější nabídnout
spolehlivou kauzální analýzu jevů. Důkaz kauzality má totiž tato kritéria:
■ časová posloupnost = možnost určení, co bylo dřív a co později,
■ změna musí proběhnout souběžně,
■ možnost vyloučení nekontrolovatelného vnějšího vlivu.
Společenské vědy nedokáží nikdy zcela přesně určit, co ovlivňuje určitou situaci, určitý fakt.
Existuje pro ně nespočetné množství různých, vzájemně se prolínajících činitelů.
1.2 Předmět zkoumání sociologie
Francouzský klasik sociologie Émile Durkheim definoval sociologii jako vědu o sociálních
faktech.
13
Sociální fakta se vyznačují tím, že:
■ jsou vůči člověku vnější,
■ působí na člověka nátlakem.
Sociální fakta jsou tedy sociální síly, které existují nezávisle na lidském vědomí, přitom však
ovlivňují náš každodenní život. Typickým příkladem sociálního faktu je samotná společnost
nebo například móda. Tyto sociální fakty nelze vyvodit z psychiky člověka, sociologie tudíž
dle Durkheima nemůže odvozovat svůj předmět zkoumání z psychologie nebo z nějaké jiné
vědy, neboť má svůj vlastní předmět zkoumání. Jsou to sociální fakty, které jsou něčím
jiným, než pouhým souhrnem konkrétních jedinců a jejich jednání. Uvažujeme-li takto, náš
styl uvažování bude z hlediska sociologického pojmosloví zařazen pod pojem sociologický
realismus.
Spor realismu s nominalismem byl spor vrcholného středověku 11. - 14. století. Nominalisté
(odtud lat. nomen - jméno, nominální - jmenný) nechtěli uznat samostatnou existenci obecných
pojmů, pokládali je za pouhé výtvory našeho myšlení; existenci obecných pojmů naopak
uznávali realisté.
Pro sociologické realisty existují zcela reálně obecniny. Společnost je pro sociologické
realisty něčím jiným než pouhou sumou jednotlivců a vztahů mezi nimi. Prototypem
sociologického realismu je právě Durkheimův přístup.
Každá věda, aby byla uznána vědou, musí mít svůj předmět zkoumání a také metodu
zkoumání. Z hlediska metody Durkheim stojí na pozici kvantitativních metod. U nich je
analýza prováděna na kumulovaných datech o mnoha jedincích. Osobně jedinec nás
v tomto přístupu nezajímá, ale zajímá nás pouze jako představitel určitého typu (muž/žena,
pracující/nepracující, věřící/nevěřící). Hovoříme zde o tvrdých datech. Cílem
kvantitativního přístupu je tedy testování hypotéz o sociálních skupinách.
Německý klasik sociologie Max Weber považuje za předmět zkoumání v sociologii sociální
jednání, čímž rozumíme vzájemně orientované jednání lidí.
Podle Webera sociální jednání je takové jednání, které je:
1. zaměřené na jistý cíl, tzn. jednající mu připisuje určitý význam, subjektivní smysl,
2. orientováno na jiné jedince.
Nikoli lidé, ale jejich vzájemné působení, interakce jsou předmětem pozorování
pro sociologii. Příkladem sociálního jednání je způsob oblékání, ale ne roztáhnutí deštníku
na ulici, když začne pršet. Sociální jednání je dle Webera základem sociálních jevů. Lze ho
dle Webera vysvětlit tak, že pochopíme jeho smysl. Weberova sociologie je tedy postavena
na předpokladu smyslu a významu, které přiřazují jedinci ke svému jednání. To znamená, že
každý jedinec ve svém subjektivním jednání musí dle Webera vycházet z kulturních hodnot,
svých životních stanovisek, od kterých smysl svého jednání odvozuje. Sociologie se pak má
ptát po otázce smysluplnosti jednání, a to proto, aby porozuměla sociální realitě. Weber
předpokládá, že když porozumíme smyslu a významu jednání člověka, porozumíme sociální
realitě. Z hlediska metody Weber stojí na pozici kvalitativních metod, které jsou založeny na
nenumerických šetřeních a interpretaci sociální reality.
Různé společenské instituce - jako demokracie, byrokracie, domácnost - dle něho nelze
chápat jako obecné kategorie, nýbrž jako kategorie sociálního jednání. Výše uvedené
příklady institucí nejsou ničím jiným než sumou jednání individuálních aktérů. Weberův
styl uvažování proto můžeme označit za sociologický nominalismus.
On sám rozlišuje tři typy jednání dle toho, co lze považovat za subjektivní činitel akce:
■ pokud jsou to zvyklosti, obyčeje, hovoříme o tradičním jednání,
■ pokud jde o jednání v afektu, vášni, hovoříme o afektivním jednání,
■ pokud jednání vychází z racionálně určených hodnot, hovoříme o racionálním jednání.
1. Co je sociologie
14
Uveďme v tomto okamžiku souhrnnou definici:
Sociologie je společenská věda, která je schopna vnímat každodenní život člověka, a to
na všech úrovních společnosti. Její zvláštní charakter spočívá v tendenci nahlížet na lidská
jednání jako na prvky širších konfigurací (či přediva vzájemných souvislostí).
Co ji odlišuje od jiných věd zabývajících se člověkem a lidskou aktivitou? Ekonom se
například orientuje na ekonomickou aktivitu lidí, na to, v jakých podmínkách a jakým
způsobem plní nebo neplní jedinci své ekonomické funkce. Sociologa však budou také
zajímat veškeré interakce, které se přitom mohou vyskytovat a které mohou být zcela
nedůležité vzhledem k dotyčným ekonomickým cílům. Předpokládáme totiž, že
ekonomická aktivita zahrnuje v sobě vztahy moci, prestiže či jiné vazby, které pro ekonoma
mají pouze okrajový význam. Právníka zajímají lidské činnosti, které spadají do jeho
referenčního rámce
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 2,03 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PVSOCI - Sociologie pro ekonomy
Reference vyučujících předmětu PVSOCI - Sociologie pro ekonomy
Podobné materiály
- PEMAKI - Makroekonomie I - Distanční studijní opora
- PEMIKI - Mikroekonomie I - Distanční studijní opora
- PESHOS - Světové hospodářství - Distanční studijní opora
- PFBAMA - Bankovní management - Distanční studijní opora
- PFFUI - Finanční účetnictví I - Distanční studijní opora
- PFZFIF - Základy firemních financí - Distanční studijní opora
- PHFIMAN - Finanční management - Distanční studijní opora
- PHNOPI - Nauka o podniku I - Distanční studijní opora
- PHNPII - Nauka o podniku II - Distanční studijní opora
- PHPCHE - Psychologie pro ekonomy - Distanční studijní opora
- PHZAFI - Základy filozofie - Distanční studijní opora
- PMMAT2 - Matematika II - Distanční studijní opora
- PMMATI - Matematika I - Distanční studijní opora
- PMSTAI - Statistika I - Distanční studijní opora
- PMSTII - Statistika II - Distanční studijní opora
- PPOPRI - Obchodní právo I - Distanční studijní opora
- PPPRP - Pracovní právo - Distanční studijní opora
- PPSP - Správní právo - Distanční studijní opora
- PRCERU - Cestovní ruch - Distanční studijní opora
- PRDEMO - Demografie - Distanční studijní opora
- PREG - Ekonomická geografie - Distanční studijní opora
- PREUAE - Evropská unie a euroregiony - Distanční studijní opora
- PVZAPO - Základy politologie - Distanční studijní opora
- PFBANI - Bankovnictví I - Distanční studijní opora
- PFBRAD - Bankovní regulace a dohled - Distanční studijní opora
- PHFIMAN - Finanční management - Distanční studijní opora
- PHMARI - Marketing I - Distanční studijní opora
- PVSOCI - Sociologie pro ekonomy - Studijní material_sociologie
- KFBAII - Bankovnictví II - Distaanční studijní opora
Copyright 2024 unium.cz