- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Distanční studijní opora
PHPCHE - Psychologie pro ekonomy
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMasarykova univerzita v Brně
Ekonomicko-správní fakulta
Psychologie pro ekonomy
Distanční studijní opora
Božena Buchtová
Brno 2005
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie v rámci programu SOCRATES - Grundtvig.
Za obsah produktu odpovídá výlučně autor, produkt nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise
neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem produktu.
This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES - Grundtvig.
Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of European Union
and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product.
Recenzoval: Doc. Ing. Ivan Hálek, CSc.
Psychologie pro ekonomy
Vydala Masarykova univerzita v Brně
Ekonomicko-správní fakulta
Vydání první
Brno 2004
© Božena Buchtová, 2005
ISBN 80-210-3396-7
3
Identifikace modulu
Znak
■ KHPCHE
Název
■ Psychologie pro ekonomy
Určení
■ studující oboru management distančního a celoživotního vzdělávání
Garant
■ Doc. PhDr. Božena Buchtová, CSc.
Autor
■ Doc. PhDr. Božena Buchtová, CSc. a kol.
■ spoluautorství 1. kapitola - prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc.
■ spoluautorství 4. kapitola - prof. PhDr. Josef Švancara, CSc.
■ spoluautorství 11. kapitola - Vladimír Zeman, Jana Liberdová
Cíl
Vymezení cíle
Uvést studenty do problematiky psychologického myšlení a tak přispět ke kultivovanému
řešení mezilidských problémů, k efektivním způsobům využívání odborných
psychologických služeb a expertíz.
V osobnostně akcentovaném rozsahu látky poskytnout studentům návod pro uspořádání
poznatků o člověku, pro začlenění informací o člověku do širších přírodních a kulturních
souvislostí.
Dovednosti a znalosti získané po studiu textů
Naučit se porozumět prožitkovému světu sebe sama a druhých lidí. Získat dovednost
analyzovat a chápat lidskou aktivitu, orientovat se v motivech jednání lidí, zvládat zátěžové
situace.
Časový plán
Časová náročnost
■ prezenční část 12 hod.
■ samostudium 50 hod.
■ cvičení 10 hod.
■ elaboráty 10 hod.
Celkový studijní čas
■ 82 hod.
Harmonogram
■ přednášky 12 hod. (viz rozvrh)
■ otázky k zamyšlení 11 celkem (zařazených v závěru kapitol)
■ odevzdání elaborátů 1 termín (zpracování eseje)
4
Způsob studia
Studijní pomůcky
■ povinná literatura: Buchtová Božena a kol. Psychologie pro ekonomy. ESF MU, 2003.
■ doporučená literatura: soubor titulů české odborné literatury
■ www.econ.muni.cz/cdcv/studon.htm
Vybavení
■ pro výuku a zvládnutí látky postačuje běžné softwarové vybavení dostupné na ESF
■ PC
■ internet
Návod práce se studijními texty
Studijní text je členěn do 11 kapitol. Každá kapitola je dále strukturována do podkapitol. Na
počátku každé kapitoly je definován cíl studia, se kterým se seznámíme před vlastním
studiem dílčích částí.
Pro lepší porozumění problematice je v textu uvedena řada studií k zamyšlení a ke kritické
diskusi. Úkoly k řešení, které text doplňují, obsahují přesnou instrukci ke zpracování a
v závěru je vždy uvedeno řešení. U některých úkolů je klíč k řešení uveden na síti.
Kapitoly končí přehledem otázek. V případě, že otázce nerozumíme, vyhledáme uvedený
problém zpětně v textu. Pokud se nedaří opakovaně správně odpovídat, kontaktujeme
autora studijniho textu a konzultujeme postup vlastního studia.
5
Obsah
Obsah
6
Stručný obsah
Kapitola 1
Lidská fylogeneze a ontogeneze
Vymezuje lidskou fylogenezi a ontogenezi, akcentuje biologickou podmíněnost člověka a vliv dědičnosti a prostředí
na utváření osobnosti. Zabývá se člověkem ve vztahu k přírodě a kultuře.
Kapitola 2
Vnitřní obraz osobnosti
Pojednává o vzniku a vývoji lidského já, o poznávání sebe sama, o sebedůvěře, sebeúctě a sebeocenění.
Kapitola 3
Vnější obraz osobnosti
Vysvětluje lidské chování, jeho způsoby a dimenze, způsoby neverbální komunikace a význam tělesného vzezření.
Kapitola 4
Motivace chování
Rozebírá motivaci lidského chování, zejména v oblasti pracovních vztahů. Vymezuje zdroje motivace a motivy
pracovní spokojenosti.
Kapitola 5
Biologická osobnostní dynamika
Biologická osobnostní dynamika je studována z hlediska temperamentu jedince, jeho emotivity, somatotypu,
významu biorytmů a chemismu osobnosti.
Kapitola 6
Dynamická rovnováha člověka
Vysvětluje adaptaci jako dynamický proces a rozebírá adaptační dynamismy pro udržování rovnováhy člověka
s prostředím. Součástí výkladu je i metodický postup k ověření frustrační tolerance jedince a jeho adaptační
zralosti.
Kapitola 7
Výkonové možnosti člověka
Pojednává o osobnostních předpokladech individuálního výkonu z hlediska vloh, schopností, inteligence,
tvořivosti a změn pracovních schopností v průběhu stárnutí.
Kapitola 8
Ontogeneze lidské psychiky
Ontogeneze lidské psychiky je vymezena z pohledu biologické evoluce a vlivů evoluce kulturní. Blíže je pojednáno
o periodizaci životní dráhy jedince a o významu senzitivních vývojových obdobích.
Kapitola 9
Psychologické metody poznávání člověka
Metody poznávání člověka jsou studovány z hlediska diagnostického významu pozorování, rozhovoru, anamnézy a
psychologických výkonových a osobnostních metod.
Kapitola 10
Patologie duševního života člověka
Otázky duševního zdraví a duševních poruch jsou rozebírány z hlediska poruch prožívání, poruch chování a
poruch intelektu. Blíže jsou specifikovány důsledky toxikománií a alkoholismu.
7
Kapitola 11
Zdroje lidského zdraví
Pojednává o stresu o jeho vlivu na výkonnost člověka a o metodách vyrovnávání se se zátěžovými životními
situacemi. Součástí kapitoly je i úvaha o vlivu výživy na výkonnost člověka.
Obsah
8
Úplný obsah
1. Lidská fylogeneze a ontogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1.1 Biologická podmíněnost člověka 14
Biologické základy psychiky 16
1.2 Problém formování lidské osobnosti 18
Dědičnost a prostředí 20
1.3 Procesy utváření osobnosti 20
1.4 Člověk a kultura 22
Proces socializace 23
Socializační vlivy 24
1.5 Člověk a příroda 25
2. Vnitřní obraz osobnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
2.1 Jak si uvědomujeme svět i sebe 32
Stupně vědomí 33
2.2 Já - integrující činitel duševního života člověka 35
Vznik a vývoj vědomí já 35
Sebepojetí - obraz sebe sama 36
Aspirace, aspirační úroveň 39
Sebehodnocení 39
3. Vnější obraz osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
3.1 Chování - klíč k vnějšímu obrazu člověka 44
Způsoby chování 45
Základní dimenze chování 46
3.2 Vnější obraz člověka 47
Tělesné vzezření 47
Výrazové projevy 47
4. Motivace chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
4.1 Problém motivace 60
4.2 Motivy v kontextu pracovních vztahů 61
Zdroje motivace 63
Motivy pracovní spokojenosti 67
Potřeba personalizace 68
4.3 Teoretické koncepce motivace 69
4.4 Překážky optimální pracovní motivace 70
5. Biologická osobnostní dynamika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77
5.1 Temperament 78
Pojetí temperamentu 78
Temperament a emoce 79
Typologie temperamentu 80
5.2 Biorytmy a osobnost 85
5.3 Mozek a osobnost 88
5.4 Chemismus organismu a psychika 89
9
5.5 Psychobiologický model temperamentu 90
6. Dynamická rovnováha člověka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95
6.1 Proces psychické adaptace 96
6.2 Adaptační dynamismy 97
Dynamismus naučené bezmocnosti 98
Dynamismus hledačské aktivity 99
6.3 Frustrace 99
Způsoby reagování na frustraci 100
6.4 Emoce jako prostředky adaptace 105
6.5 Vůle a adaptační zralost osobnosti 105
7. Výkonové možnosti člověka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
7.1 Osobnostní předpoklady výkonu 116
7.2 Inteligence 118
7.3 Lidský mozek a jeho výkonnost 123
7.4 Funkce mozku a problém umělého intelektu 123
7.5 Tvořivost 125
7.6 Změny produktivity práce a tvořivé činnosti 128
7.7 Změny pracovních schopností v průběhu stárnutí 130
8. Ontogeneze lidské psychiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
8.1 Fylogeneze, ontogeneze, aktuální geneze 140
8.2 Ontogeneze lidské psychiky 140
Psychika jako evoluční proces 142
8.3 Periodizace životní dráhy člověka 143
8.4 Senzitivní vývojová období 148
9. Psychologické metody poznávání člověka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151
9.1 Pozorování 152
9.2 Rozhovor 154
9.3 Anamnéza 154
9.4 Psychologické testy 155
9.5 Studium člověka v pracovní činnosti 161
10. Patologie duševního života člověka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
10.1 Příčiny duševních poruch 166
10.2 Klasifikace duševních poruch 167
10.3 Poruchy prožívání 167
10.4 Poruchy chování 172
10.5 Poruchy intelektu 174
10.6 Toxikománie a alkoholismus 175
11. Zdroje lidského zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179
11.1 Smysl životosprávných korekcí 180
Člověk jako psychosomatická jednota 181
Význam pozitivního myšlení 181
Souhrny a návody pro praxi 182
Obsah
10
11.2 Adaptace člověka v náročných situacích 185
Stres a jeho vliv na výkonnost člověka 185
Psychosomatické reakce na stresy 186
Reichovy zóny 187
Pohybové a dechové korekce zátěží 188
Protistresová organizace myšlení 190
Souhrny a návody pro praxi 191
11.3 Vliv výživy na kondici člověka 192
Cyklus zpracování látek a energií 193
Vhodné a nevhodné skladby potravy 194
Souhrny a návody pro praxi 196
11
Úvod
Úvod
12
Studijní text Psychologie pro ekonomy je určen studentům celoživotního a kombinovaného
studia předmětu psychologie, zařazeného v rámci prvního semestru oboru Management.
Text je tematicky rozdělen do jedenácti kapitol.
V úvodní kapitole je stručně vysvětlen problém fylogeneze a ontogeneze člověka, kterým
uvádíme vlastní psychosomatické pojednání o vybraných otázkách lidské osobnosti.
Od pojetí člověka jako bytosti přírodní i společenské přecházíme k výkladu vnitřního a
vnějšího obrazu osobnosti, k problémům lidského prožívání a chování. Tento složitý
komplex vnitřního světa člověka analyzujeme z hlediska motivace chování, osobnostní
dynamiky, biologické rovnováhy i výkonových možností člověka.
V osobnostně akcentovaném rozvrhu témat postupujeme k vývojovým změnám osobnosti,
k metodám jejího psychologického poznávání a k otázce kategorizace a rozpoznávání
psychických poruch. Na závěr zařazujeme nejednoznačnou problematiku udržování
aktivního duševního a tělesného zdraví.
Řešení složitých otázek lidské psychiky vychází nejen z poznatků tradiční psychologie, ale -
u některých témat - i z novějších poznatků věd psychologii příbuzných: ekofilosofie,
sociobiologie, antropologie a etologie. Proto místy dospíváme k poznatkům, které tradiční
příručky psychologie neobsahují. Domníváme se však, že tento mezioborový přístup
k člověku není přechodnou módou: je nutností, kterou vyvolává prohlubující se nesoulad
mezi pomalou biologickou změnou člověka a rychle zanikajícími podmínkami ustáleného
života dílčích kultur. Je to tedy snaha alespoň částečně postihnout psychologickou dimenzi
globalizující se technické civilizace. A to je také důvod, proč se na zpracování některých
témat podíleli přizvaní spoluautoři z jiných oborů.
13
1.
■ Biologická podmíněnost člověka
■ Problém formování lidské osobnosti
■ Procesy utváření osobnosti
■ Člověk a kultura
■ Člověk a příroda
1
Lidská fylogeneze
a ontogeneze
1. Lidská fylogeneze a ontogeneze
14
Cíl kapitoly
Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni:
■ vysvětlit biologickou podmíněnost člověka
■ popsat a vysvětlit proces formování lidské osobnosti
■ diskutovat o podílu dědičnosti a prostředí ve vývoji osobnosti
■ charakterizovat proces socializace
■ popsat a analyzovat začlenění člověka do kulturního systému
■ vysvětlit vliv přírodního prostředí na utváření osobnosti
■ porozumět důsledkům expanze kultury jako konkurenčního subsystému biosféry.
Časová zátěž
■ 10 hodin
1.1 Biologická podmíněnost člověka
Vývojová linie člověka Z biologického hlediska je člověk normálním zoologickým druhem - je velkým všežravým
savcem náležejícím k pozdně třetihornímu řádu primátů, k čeledi hominidů. Vývojová linie
našeho druhu je sice jednou z mnoha rozbíhavých linií pomyslného evolučního stromu
života, ale jako živý výhonek vyrostla teprve nedávno. Z hlediska doby předpokládané
existence je ovšem náš druh podobně omezený, jako jsou omezeny doby existence jiných
zoologických druhů. (Nejde nám ani tak o to, zda člověk dnešního typu - člověk
cromagnonský - vznikl přesně před padesáti tisíci lety. Připomínáme spíše to, že i naše
evoluční linie - zcela analogicky jako linie jiných dnes žijících druhů - bohužel po jistém čase
uschne. Průměrná doba životnosti biologických druhů se počítá na miliony let a složitější
biologické konstrukce, které vznikaly v pozdějším období evolučního procesu biosféry, zdá
se, mají tendenci žít kratší dobu.) A protože vývoj pozemského života je dnes asi v polovině
své předpokládané doby trvání - ta je fatálně předurčena konečnou dobou existence
(svítivosti) Slunce, naší životodárné hvězdy, je podle významného rakouského etologa
K. Lorenze člověk sice “posledním výkřikem, ale určitě ne posledním slovem” evoluce
pozemského života. (Lorenz, K.: Takzvané zlo. Praha, 1992, s. 193).
Vzhledem k délce evoluce života na Zemi (asi 3,8 miliardy let) je člověk i dnes s ostatními
formami života, a to i velmi evolučně vzdálenými (např. bakteriemi, houbami nebo
rostlinami), v úzkém příbuzenském vztahu. Sdílíme s nimi nejen společné chemické prvky
Země, které se vytvořily při zániku hvězd první generace, ale také společné způsoby látkové,
energetické a informační výměny, společné geny (přirozenou informaci), aminokyseliny,
enzymy, hormony atp. - obdobné konstrukční a funkční řešení řady metabolických a
regulačních procesů, které vznikalo v průběhu dlouhé evoluce pozemského života.
I když vznik člověka jako druhu prokazatelně navazuje na vývojovou linii primátů a
hominidů, je zřejmé, že právě u člověka se nemůžeme omezit jen na studium somatické a
fyziologické stránky, tj. toho, co člověka s primáty a hominidy spojuje. Musíme správně
pochopit a docenit zejména jeho chování, tj. stránku behaviorální, která je klíčem
k pochopení kultury a kterou se člověk od všech ostatních biologických druhů odlišuje.
Biologicky jedinečnému chování člověka - podmíněnému velkou somatickou přestavbou
našeho organismu na konci třetihor (a dále rozvíjenému kulturou) - musela být totiž
přizpůsobena i lidská psychika. S. J. Gould je přesvědčen, že je na čase docenit
sociokulturní význam somatické přestavby člověka. “Vzpřímený postoj je to překvapení, ta
nesnadná záležitost, ona prudká přestavba naší anatomie. Následné zvětšení mozku je,
anatomickou mluvou řečeno, sekundární příznak...”
(Gould, S. J.: Pandin palec. Praha 1988,
s. 132).
15
Psychika - řídící
subsystém lidského
organismu
Jako řídicí subsystém lidského organismu může psychika člověka plnit nejrůznější funkce:
může koordinovat nejen jemnou motoriku příčně pruhovaného svalstva, nýbrž také
integrovat emocionální a racionální prožívání světa, verbální i neverbální komunikaci,
proces individualizace a socializace, předvídat budoucnost. Lapidárně tuto výjimečnost
lidské psychiky postihl velký teoretik evoluce Pierre Teilhard de Chardin: “Až po člověka
totiž k rozdělování druhů bohatě vystačí ryze morfologická kritéria.” (Teilhard de Chardin,
P.: Vesmír a lidstvo. Praha, Vyšehrad 1990, s. 148).
Dnešní stromoví primáti nejsou sice našimi přímými biologickými předky, ale genetický
rozdíl mezi nimi (např. šimpanzi) a současným člověkem je nepatrný. “Možná, že úplné
dekódování lidského genomu ukáže, že v historii lidského rodu kdysi rozhodoval pouze
jediný gen...” (V. Pačes v TV besedě s F. Koukolíkem na 2. programu ČT v lednu 2001).
Zdá se, že v případě biologického formování člověka evoluce jakoby zanedbávala tělo a
pracovala spíše na systémech umožňujících průběžné učení a záměrné řízení lidského
chování, tj. na centrální nervové soustavě - na mozku.
(Teilhard de Chardin, P.: 1990, s. 135).
To znovu podtrhuje platnost již uvedené teze, že je důležité pochopit člověka také z hlediska
spektra jeho bohatě diferencované aktivity. Jen tak totiž pochopíme, proč se člověku jako
jedinému biologickému druhu podařilo zažehnout a rozvinout nebiologickou kulturní
evoluci. Odhalíme, že v jejím důsledku mohly být procesy pomalého morfologického a
fyziologického přizpůsobování člověka prostředí, které by potřebovaly celé geologické
epochy, nahrazeny přizpůsobováním o několik řádů rychlejším: přizpůsobováním
prostřednictvím kultury.
AntropocentrismusAvšak odlišnost člověka od přírody v rovině psychiky, tj. jeho schopnost myšlení, tvořivosti
a symbolické aktivity, byla až do nedávné doby zbytečně přeceňována. A naopak, přirozený
biologický základ lidské schopnosti učit se a vytvářet kulturu se přehlížel. Rozšířil se totiž
antropocentrický předsudek, že člověk je pánem Země, že je bytostí plně kulturní, která už
původní přírodě neodpovídá. K. Lorenz však důrazně připomíná, že každé učení předpokládá
genetický program a že neexistuje “...žádný účelný proces učení, jehož základem by nebyl
fylogeneticky programovaný mechanismus, který obsahuje velké množství vrozené
informace.” (Lorenz, K.: Základy etologie. Praha, 1993, s. 185).
Druhová stálostDnes je však třeba naopak zdůraznit lidskou biologickou stálost a ukázat, že “člověk
cromagnonský měl přesně tytéž instinkty a tytéž přirozené sklony, jaké máme my sami.”
(Lorenz, K.: 1992, s. 209). Je prostě třeba uznat a respektovat dostatečně doložený fakt, že
dokud člověk jako biologický druh existuje, strukturně i funkčně odpovídá přírodě, že
odpovídá charakteru a dynamice pozdně třetihorních ekosystémů, které kdysi jeho organismus
formovaly. S. J. Gould, spoluautor teorie přerušovaných rovnováh, tvrdí, že nový druh
nevzniká v určité oblasti postupně, ale že se objevuje najednou a plně zformovaný. (Srovnej
Gould, S. J.: 1988, s. 181 - 184). Biologické druhy, které se po svém vzniku už příliš
neproměňují, jsou totiž nutně strukturně kompatibilní právě s těmi přirozenými poměry,
které je odchovaly.
Díky vzpřímené chůzi, velkému a výkonnému mozku, předním končetinám uvolněným
od lokomoce, barevnému stereoskopickému vidění apod. byli jistě už i naši předkové,
hominidé, živočichy výjimečnými. Vyspělá sociální organizace, používání nástrojů, dělba
práce, koordinovaná kolektivní součinnost atp. jim umožňovaly obhájit ekologickou niku
v soutěži s velkými šelmami. (Ekologické niky se podle K. R. Poppera vynalézají. Přesnější
by však bylo, že se zcizují, že jsou z nich vyháněni ti, kteří je obsadili dříve a kteří jsou méně
zdatní než vetřelec. Takovým způsobem je zatím rozšiřována i nika lidské kultury, která
zůstala pouze částečně prostupná pro omezený počet živočichů a rostlin.). Už hominidé
ovládali velmi rozdílná prostředí, žili sociálně, rozvíjeli komunikaci a dlouho pečovali o své
potomky.
Jako savce závislého na sběru a lovu evoluce vybavila člověka schopností nevnímat věci
příliš malé a příliš velké, procesy příliš pomalé a příliš rychlé. Dovedl spolehlivě registrovat
tvary,
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 3,33 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PHPCHE - Psychologie pro ekonomy
Reference vyučujících předmětu PHPCHE - Psychologie pro ekonomy
Podobné materiály
- PEMAKI - Makroekonomie I - Distanční studijní opora
- PEMIKI - Mikroekonomie I - Distanční studijní opora
- PESHOS - Světové hospodářství - Distanční studijní opora
- PFBAMA - Bankovní management - Distanční studijní opora
- PFFUI - Finanční účetnictví I - Distanční studijní opora
- PFZFIF - Základy firemních financí - Distanční studijní opora
- PHFIMAN - Finanční management - Distanční studijní opora
- PHNOPI - Nauka o podniku I - Distanční studijní opora
- PHNPII - Nauka o podniku II - Distanční studijní opora
- PHZAFI - Základy filozofie - Distanční studijní opora
- PMMAT2 - Matematika II - Distanční studijní opora
- PMMATI - Matematika I - Distanční studijní opora
- PMSTAI - Statistika I - Distanční studijní opora
- PMSTII - Statistika II - Distanční studijní opora
- PPOPRI - Obchodní právo I - Distanční studijní opora
- PPPRP - Pracovní právo - Distanční studijní opora
- PPSP - Správní právo - Distanční studijní opora
- PRCERU - Cestovní ruch - Distanční studijní opora
- PRDEMO - Demografie - Distanční studijní opora
- PREG - Ekonomická geografie - Distanční studijní opora
- PREUAE - Evropská unie a euroregiony - Distanční studijní opora
- PVSOCI - Sociologie pro ekonomy - Distanční studijní opora
- PVZAPO - Základy politologie - Distanční studijní opora
- PFBANI - Bankovnictví I - Distanční studijní opora
- PFBRAD - Bankovní regulace a dohled - Distanční studijní opora
- PHFIMAN - Finanční management - Distanční studijní opora
- PHMARI - Marketing I - Distanční studijní opora
- PVSOCI - Sociologie pro ekonomy - Studijní material_sociologie
- KFBAII - Bankovnictví II - Distaanční studijní opora
Copyright 2024 unium.cz