- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Distanční studijní opora
PESHOS - Světové hospodářství
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMasarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Světové hospodářství
Distanční studijní opora
Libor Žídek
Brno 2004
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie v rámci programu SOCRATES - Grundtvig.
Za obsah produktu odpovídá výlučně autor, produkt nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise
neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem produktu.
This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES - Grundtvig.
Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of European Union
and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product.
Recenzoval: Prof. Ing. Jaroslav Jakš, DrSc.
Světové hospodářství
Vydala Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Vydání první
Brno 2004
© Libor Žídek, 2004
ISBN 80-210-3407-6
3
Identifikace modulu
Znak
■ KESHOS
Název
■ Světové hospodářství
Určení (Program, cílová skupina)
■ celoživotní vzdělávání - Regionální rozvoj a správa,
kombinované studium - obor Management, program Ekonomika a management
Garant/autor
■ Ing. Libor Žídek, Ph.D.
Cíl
Vymezení cíle
Cílem předloženého textu je seznámit vás s vývojem a změnami ve světovém hospodářství
od počátku 19. století do současnosti. Nejdříve budete mít možnost dozvědět se o vývoji
světového hospodářství jako celku (včetně mezinárodního měnového systému). V dalších
částech pak budeme sledovat i rozvoj hlavních světových velmocí a jednotlivých
hospodářských celků (Spojené státy Americké, Japonsko, Evropa a Rusko). Seznámíte se
také s vývojem v rozvojových zemích, centrálně plánovaných ekonomikách a v krátkosti i s
ekonomickou historií Československa.
Dovednosti a znalosti získané po studiu textů
Prostudováním textu porozumíte historickému vývoji světového hospodářství. Tyto znalosti
vám budou sloužit zejména k lepšímu pochopení dnešního stavu světa i světové ekonomiky.
Budete si tak lépe vědomi historických souvislostí současných ekonomických i politických
jevů, se kterými se každodenně setkáváte na stránkách tisku či v ostatních sdělovacích
prostředcích. Takto nabyté znalosti jsou pro vás proto důležité - tyto události větší či menší
měrou ovlivňují prakticky všechny občany i tržní subjekty v ekonomice.
V textu i celém předmětu navazujeme zejména na znalosti, které jste získali v předmětu
makroekonomie.
Časový plán
Časová náročnost
■ prezenční část 4 hodiny
■ samostudium 67 hodin
■ POT 8 hodin
Celkový studijní čas
■ 79 hodin
4
Způsob studia
Studijní pomůcky
■ doporučená literatura:
■ ALDCROFT, D. H. The European Economy 1914 - 1990.
3. vyd. London and New York: ROUTLEDGE, 1996. ISBN 0-415-09160-8
■ CAMERON, R. Stručné ekonomické dějiny světa.
1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 80-85865-21-1
■ CIHELKOVÁ E. a kol. Světová ekonomika.
Praha: VŠE, 1996.
■ FALTUS, J., PRUCHA, V. Hospodářské dějiny.
Praha: VŠE, 1995. ISBN 80-7079-674-X
■ KENWOOD, A. G., LOUGHEED, A. L. The Growth of the International Economy
1820 - 1990. 3. vyd. London and New York: ROUTLEDGE, 1994. ISBN 0-415-
07604-8
■ MADDISON, A. Dynamic Forces in Capitalist Development.
Oxford New York: Oxford University Press, 1991. ISBN 0-19-828398-9
■ NÁLEVKA, V. Světová politika ve 20. století.
1. vyd. Praha: nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2000. ISBN 80-902261-6-7
■ internetové zdroje:
■ Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj - www.worldbank.org
■ Mezinárodní měnový fond – www.imf.org
■ Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – www.oecd.org
■ Světová obchodní organizace – www.wto.org
■ webová strana autora textu – www.econ.muni.cz/~zidek
Návod práce se studijními texty
Struktura DSO odráží cíl předloženého textu. Na tomto místě je třeba udělat několik
poznámek, které bychom měli mít při studiu na paměti. Za prvé v textu DSO navazujeme
na vaše znalosti ze základního kurzu ekonomie. Tyto znalosti jsou nutné pro pochopení
předloženého textu a bez nich je orientace v něm jen obtížně představitelná. Za druhé, celý
text je doplněn poměrně značným množstvím tabulek a grafů. Jejich základním cílem je
dokreslit celkový obraz daného období. Měli byste jim věnovat zvýšenou pozornost
(rozhodně byste je neměli přeskakovat!), protože Vám napomohou lépe pochopit danou
problematiku. Na druhou stranu je třeba k údajům v nich obsažených přistupovat s jistou
opatrností (zejména v kapitolách o Rusku a centrálně plánovaných ekonomikách). Dále je
třeba upozornit, že jednotlivé číselné údaje nejsou z pohledu studia (ani zkoušky)
významné. Důležité jsou trendy, které tato čísla ilustrují. Za třetí, každá kapitola je
doplněna "Otázkami k zamyšlení", které pokrývají látku dané kapitoly. Měli byste při jejich
zpracování uvažovat a snažit se aplikovat znalosti získané v kapitole. Některé z otázek jsou
vedeny snahou o spojování znalostí z jednotlivých kapitol.
Vaše znalosti budou průběžně kontrolovány pomocí autokorekčních cvičení na internetu. Z
toho důvodu je potřebný přístup studenta k PC, který je připojený na internet. Jako
softwarové vybavení postačuje běžný Windows ('95, '98, 2000'). Text také obsahuje zadání
jednoho elaborátu (POT), který zašlete vyučujícímu e-mailovou poštou a stejným způsobem
obdržíte vyhodnocení. E-mail je možno využít i pro konzultace.
5
Obsah
Obsah
Stručný obsah
Kapitola 1
Globální (dlouhodobé) změny
Definice, různé přístupy, charakteristika a globální tendence v SH.
Kapitola 2
Počátky světového hospodářství
Postavení velmocí, úloha Velké Británie, koloniální systém, mezinárodní obchod a investice.
Kapitola 3
Mezi světovými válkami - 20. léta
Důsledky 1. světové války, charakteristika 20. let, vývoj v Německu a USA.
Kapitola 4
Velká krize a 30. léta
Příčiny hospodářské krize, její dopady na jednotlivé velmoci, kolaps mezinárodního obchodu, zotavování z krize.
Kapitola 5
Poválečný vývoj
Marshallův plán, bipolarita, rozpad koloniálního systému, úspěšná 60. léta.
Kapitola 6
Hospodářské krize v 70. letech a ekonomický vývoj v 80. letech
Příčiny ropných krizí, jejich dopady na SH a jednotlivé země, rekonstrukce, 80. léta.
Kapitola 7
Mezinárodní měnová soustava
Bretton-Woodský měnový systém (IMF a IBRD) a měnový systém po roce 1973.
Kapitola 8
Japonsko
Vývoj do 2. světové války, poválečná obnova, hospodářský zázrak, 70. a 80. léta, současnost.
Kapitola 9
Evropské centrum
Historie integrace, evropská měnová integrace, současnost, problémy.
Kapitola 10
Spojené státy americké
Hospodářský vývoj od 19. století, hlavní milníky v poválečném vývoji, charakteristické rysy systému, současnost.
Kapitola 11
Rozvojové země
Definice rozvojové země, důvody pro zaostávání a možnosti překonání zaostalosti, asijští tygři.
Kapitola 12
Rusko a SSSR
Carské Rusko, bolševický převrat, válečný komunismus, NEP, industrializace, odhalení kultu osobnosti,
zaostávání.
Kapitola 13
Východoevropské centrálně plánované ekonomiky
Poválečný vývoj ve východní Evropě, charakteristika systému, rozdíly mezi zeměmi, ekonomický vývoj.
7
Kapitola 14
Československo
ČSR v období první republiky, válečného hospodářství a centrálně plánované ekonomiky.
Kapitola 15
Mezinárodní organizace
Popis hlavních mezinárodních organizací současnosti - například WTO, OECD, NAFTA, CEFTA a podobně.
Obsah
Úplný obsah
1. Globální (dlouhodobé) změny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
1.1 Demografický vývoj 16
1.2 Politické změny 18
1.3 Institucionální změny 18
1.4 Technologické změny 18
1.5 Strukturální změny 18
1.6 Rozšiřování role státu v národních ekonomikách 19
1.7 Vzestup objemu mezinárodního obchodu 20
1.8 Vzestup objemu pohybů mezinárodního kapitálu 21
1.9 Růst světové produkce 21
2. Počátky světového hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
2.1 Od Adama Smitha do 1. světové války 26
2.2 1. světová válka 34
3. Mezi světovými válkami - 20. léta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
3.1 Dopady 1. světové války 38
3.2 Poválečný vývoj 39
Velká Británie 42
Francie 43
Německo 43
3.3 Vývoj ve 20. letech 44
Německo ve 20. letech 45
Spojené státy 47
4. Velká krize a 30. léta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
4.1 USA v krizi 52
4.2 Příčiny šíření krize 54
Vliv USA 54
Další příčiny šíření krize 55
4.3 Průběh krize 55
Německo 56
4.4 Hospodářský vývoj po překonání krize do konce 30. let 57
Británie 59
USA 59
Německo 60
4.5 Válečné ekonomiky 62
Německo 62
Velká Británie 62
USA 63
5. Poválečný vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
5.1 Obecné tendence v poválečném vývoji 66
Bipolarita 66
Technologické změny 67
9
Demografické změny 67
Rozpad koloniálního systému 67
Keynesiánství 68
Stát blahobytu 68
Hospodářská politika 68
5.2 Poválečný vývoj 68
Následky světové války 68
Poválečná situace 69
Marshallův plán 70
Růst mezinárodního obchodu 71
Přesuny kapitálu 72
Poválečný růst hospodářství 73
6. Hospodářské krize v 70. letech a ekonomický vývoj v 80. letech . . . . . . . . . . . .77
6.1 Základní tendence vývoje 78
Politické tendence 78
Technologický pokrok 78
Ekonomická teorie 78
Globální problémy 79
6.2 Vývoj v 70. letech 79
Růst světové ekonomiky 80
Nezaměstnanost 81
Růst cenových hladin 82
Růst a změny ve světovém obchodu 83
Přesuny kapitálu 84
7. Mezinárodní měnová soustava. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .87
7.1 Funkce mezinárodních peněz 88
Mezinárodní obchodní měna 88
Mezinárodní rezervní měna 88
7.2 Zlatý standard 88
Teorie zlatého standardu 89
Praktické fungování zlatého standardu 90
7.3 Modifikovaný zlatý standard 91
Zlatý slitkový standard 91
Zlatý devizový standard 92
Příčiny kolapsu systému 92
7.4 Bretton-Woodský měnový systém 93
Mezinárodní měnový fond (MMF) 93
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj - IBRD 94
Fungování systému 94
Problémy a zánik systému 95
7.5 Post Bretton-Woodský měnový sytém 95
Evropský měnový systém 96
Obsah
8. Japonsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
8.1 Japonsko před 1. světovou válkou 100
Meidži 100
8.2 Mezi válkami 101
Politický vývoj 101
Hospodářský vývoj 102
8.3 Situace po 2. světové válce 104
Poválečná situace 104
Faktory ekonomického zázraku 105
8.4 70. léta a 80. léta 108
8.5 90. léta 109
9. Evropské centrum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
9.1 Historický náhled 114
9.2 Orgány EU 116
9.3 Evropské měnové systémy 117
Evropská měnová unie (EMU) 117
9.4 EU v 90. letech 118
Nezaměstnanost 118
Přidružení a rozšiřování EU 119
Zemědělská politika 119
10. Spojené státy americké . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
10.1 USA do 1. světové války 124
10.2 Poválečný vývoj 125
10.3 Americké hospodářství v 50. a 60. letech 126
10.4 70. léta 127
10.5 USA v době reaganomiky 128
Výsledky reaganomiky 129
10.6 90. léta 130
11. Rozvojové země . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
11.1 Definice rozvojové země 134
11.2 Politický vývoj v rozvojovém světě 135
Společný postup rozvojových zemí 136
11.3 Hospodářský vývoj 137
Subsaharská Afrika 138
Asijští tygři 138
Zelená revoluce 140
Zahraniční zadlužení 140
Zahraniční pomoc 141
11.4 Cesty k ekonomickému růstu 142
Industrializace přes nahrazování dovozu 142
Exportně determinovaná strategie růstu 142
11
12. Rusko a SSSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
12.1 Rusko do roku 1914 148
12.2 Politický vývoj od roku 1914 do 2. světové války 149
12.3 Ekonomický vývoj do 2. světové války 150
Válečný komunismus 151
Nová ekonomická politika 152
Socialistická industrializace 152
12.4 Válečná ekonomika 154
12.5 SSSR po válce 154
13. Východoevropské centrálně plánované ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
13.1 Politický vývoj 160
13.2 Hospodářský vývoj 161
14. Československo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
14.1 ČSR od vzniku do 2. světové války 168
Hospodářský vývoj po roce 1929 169
14.2 Protektorát Čechy a Morava 170
14.3 ČSR po 2. světové válce 170
Situace 170
Politický vývoj 171
Hospodářský vývoj 171
14.4 ČSSR 172
14.5 Transformace ekonomiky 173
Politický vývoj 173
Ekonomický vývoj 174
15. Mezinárodní organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
15.1 GATT a WTO 178
Všeobecná dohoda o clech a obchodu 178
Světová obchodní organizace 180
15.2 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj - OECD 181
15.3 G7 / G8 181
15.4 Pařížský klub 181
15.5 Londýnský klub 181
15.6 OSN 182
15.7 Evropské sdružení volného obchodu - ESVO 182
15.8 Sdružení zemí (národů) jihovýchodní Asie - ASEAN 182
15.9 Asijsko tichomořská ekonomická spolupráce - APEC 182
15.10 Severoamerická oblast (pásmo) volného obchodu - NAFTA 183
15.11 Středoevropská dohoda o volném obchodu - CEFTA 183
15.12 Jihoamerický společný trh - MERCOSUR 183
6
13
Úvod
Úvod
14
Současný svět se v čím dál větší míře integruje. Tento vývoj se dotýká každého z nás. Předložená DSO by Vám měla
pomoci orientovat se v tomto spletitém současném světě s pomocí poznání minulého vývoje. Uvidíme, že vše tu už
jednou bylo - integrace, globalizace, masivní přesuny kapitálu a tak dále. Proč máme tuto látku vlastně studovat?
Pokud se nám podaří vzít si z minulosti ponaučení, pak máme větší šanci porozumět dnešnímu turbulentnímu
světu - vyhnout se chybám, které byly dříve učiněny - a také lépe odhadnou směr budoucího vývoje.
O tom, že historie je pro současnost velmi důležitá, nemůže být pochyb. Jedním příkladem by mohl být trvale
skeptický postoj německých obyvatel k nové evropské měně - euru (blíže dále v textu). Tento postoj je spojen s
obavami o stabilitu nové měny. Němci mají své zkušenosti s (hyper)inflacemi. Ovšem poslední významná inflační
vlna se odehrála po skončení 2. světové války a ta opravdu velká (která však stále přetrvává v historické paměti
obyvatel) ve 20. letech minulého století. Přesto si ji Němci pamatují. Poválečnou zodpovědnost za stabilitu marky
měla německá centrální banka - Budesbanka. Ta svou roli plnila (zejména v porovnání s ostatními centrálními
bankami) na výbornou. Obyvatelé Německa se proto nechtěli vzdát ani Budesbanky ani stabilní marky, se kterými
měli za posledních padesát let dobré zkušenosti. Tomu odpovídal i postoj německých politiků. Pokud Němci
nakonec se vznikem eura souhlasili, pak za tvrdých (konvergenčních) podmínek (blíže dále v textu). Vidíme tedy,
že na současnost (vznik nové měny v Evropě) mají vliv události staré 80 let (hyperinflace ve 20. letech). Tento
příklad není ojedinělý - podobných bychom mohli nalézt ve světovém hospodářství celou řadu.
Text by chtěl proto přispět k pochopení vzájemné provázanosti jednotlivých ekonomik a také významu růstu
mezinárodního obchodu, přesunů kapitálu a specializace pro vzestup světového hospodářství. Mimo to budeme
klást důraz na ozřejmění úzké spojitosti hospodářského a politického vývoje a to jak v jednotlivých zemích, tak i v
mezinárodním měřítku. Výsledkem této provázanosti je stav, kdy jsou možnosti ekonomů ovlivnit chod domácí
ekonomiky i celého světového hospodářství značně limitovány politickou situací. Tato skutečnost by měla být
jednou z důležitých znalostí, které byste si měli po prostudování textu uvědomovat.
Ještě dříve, než se pustíte do studia, je však třeba upozornit, že výklad ekonomické historie je do určité míry
subjektivní, a proto i k tomuto textu je potřeba přistupovat jako k jednomu z možných výkladů politicko -
ekonomicko - historických souvislostí.
Autor doufá, že text (i celý předmět Světové hospodářství) bude pro Vás přínosný a přispěje, prostřednictvím
poznání minulosti, k lepšímu porozumění současnosti, která se každého z nás bytostně dotýká.
15
1.
■ Demografický vývoj
■ Politické změny
■ Institucionální změny
■ Technologické změny
■ Strukturální změny
■ Rozšiřování role státu v národních
ekonomikách
■ Vzestup objemu mezinárodního obchodu
■ Vzestup objemu pohybů mezinárodního
kapitálu
■ Růst světové produkce
Globální (dlouhodobé) změny
1. Globální (dlouhodobé) změny
16
Cíl kapitoly
V první kapitole předloženého textu si ozřejmíme zásadní (globální) změny, ke kterým
došlo v celém období posledních 200 let. Jde o změny, které byste si měli plně uvědomit
ještě dříve, než se pustíme do studia jednotlivých etap vývoje světového hospodářství.
Významné procesy se odehrály a odehrávají v celé řadě různých sfér. Za velmi klíčové
z hlediska SH můžeme považovat ty, jež probíhají na poli demografickém, politickém a
technologickém. V ekonomikách souběžně s tímto vývojem došlo ke změnám struktury, ke
zvětšování úlohy státu v ekonomice, růstu mezinárodního obchodu a v neposlední řadě i
k silnému nárůstu produkce. Cílem kapitoly je tedy seznámit vás s těmito globálními
změnami.
Časová zátěž 1
■ 4 hodiny - 1. týden
1.1 Demografický vývoj
Od počátku 19. století prochází svět bouřlivým demografickým vývojem. Celosvětově
dochází k trvalému nárůstu počtu obyvatel, což má úzkou souvislost s prodlužováním délky
života. Všechny země prošly nebo procházejí obdobným demografickým vývojem. V první
fázi dojde k poměrně prudkému poklesu úmrtnosti z důvodu pokroku v oblasti medicíny,
hygieny a výživy. Protože však tento vývoj není doprovázen adekvátním poklesem
porodnosti, dochází ke zvýšení počtu obyvatel. Situaci máme schématicky znázorněnu
v následujícím grafu.
Graf 1. Míra porodnosti a úmrtnosti.
Demografický
přechod
Zmíněný jev obecně označujeme jako demografický přechod. U vyspělých zemí jej můžeme
pozorovat od počátku minulého století. Rozvojové země (RZ) jsou dnes stále ve fázi
relativně nízké úmrtnosti a vysoké porodnosti, takže u nich dochází k velkému nárůstu
obyvatel - populační explozi.
Vývoj demografické situace některých vyspělých zemí ve 20. století je zobrazen
v následující tabulce. Vidíme, že na počátku století byl stále značný rozdíl mezi porodností
a úmrtností.
Čas
Porodnost
Úmrtnost
17
Tabulka 1. Porodnost a úmrtnost ve vybraných zemích (na tisíc obyvatel).
Zdroj: Cameron, Stručné ekonomické dějiny světa.
Postupem doby můžeme sledovat pokles porodnosti i úmrtnosti a zároveň snižování rozdílu
mezi oběma, jinými slovy dochází k poklesu dynamiky nárůstu obyvatel (u některých zemí
se přírůstek v současnosti dostává až do záporných hodnot). I v RZ se nyní projevují trendy
ke snížení přírůstku obyvatel, například žena v Thajsku měla v roce 1965 v průměru více
než 6 dětí a dnes má méně než tři. Celkově se zdá, že celý proces bude v RZ ukončen během
výrazně kratší doby, než tomu bylo u zemí, které dnes řadíme mezi vyspělé.
Demografický přechod má významné ekonomické důsledky. Jeho první fáze není pro vývoj
ekonomiky příznivá, protože produktivní populace je v menšině. Můžeme mluvit o stromu
života s typicky širokou základnou, který se zužuje směrem nahoru. Jinak řečeno, relativně
malá část produktivní populace musí pracovat na velkou skupinu dětí a mládeže. V další fázi
přechodu, kdy již ustane prudký nárůst obyvatelstva a dojde k přesunu této velké skupin
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 14,29 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PESHOS - Světové hospodářství
Reference vyučujících předmětu PESHOS - Světové hospodářství
Podobné materiály
- PEMAKI - Makroekonomie I - Distanční studijní opora
- PEMIKI - Mikroekonomie I - Distanční studijní opora
- PFBAMA - Bankovní management - Distanční studijní opora
- PFFUI - Finanční účetnictví I - Distanční studijní opora
- PFZFIF - Základy firemních financí - Distanční studijní opora
- PHFIMAN - Finanční management - Distanční studijní opora
- PHNOPI - Nauka o podniku I - Distanční studijní opora
- PHNPII - Nauka o podniku II - Distanční studijní opora
- PHPCHE - Psychologie pro ekonomy - Distanční studijní opora
- PHZAFI - Základy filozofie - Distanční studijní opora
- PMMAT2 - Matematika II - Distanční studijní opora
- PMMATI - Matematika I - Distanční studijní opora
- PMSTAI - Statistika I - Distanční studijní opora
- PMSTII - Statistika II - Distanční studijní opora
- PPOPRI - Obchodní právo I - Distanční studijní opora
- PPPRP - Pracovní právo - Distanční studijní opora
- PPSP - Správní právo - Distanční studijní opora
- PRCERU - Cestovní ruch - Distanční studijní opora
- PRDEMO - Demografie - Distanční studijní opora
- PREG - Ekonomická geografie - Distanční studijní opora
- PREUAE - Evropská unie a euroregiony - Distanční studijní opora
- PVSOCI - Sociologie pro ekonomy - Distanční studijní opora
- PVZAPO - Základy politologie - Distanční studijní opora
- PFBANI - Bankovnictví I - Distanční studijní opora
- PFBRAD - Bankovní regulace a dohled - Distanční studijní opora
- PHFIMAN - Finanční management - Distanční studijní opora
- PHMARI - Marketing I - Distanční studijní opora
- PVSOCI - Sociologie pro ekonomy - Studijní material_sociologie
- KFBAII - Bankovnictví II - Distaanční studijní opora
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: