VÝVOJ PEDAGOGICKÉHO MYŠLENÍ; ŠKOLSKÉ ZÁKONY

ximální vítězství; ovládli UK; velice vzdělaní; rozpad jednoty bratrské; exulanti
husitské školství - klade důraz na čtení Bible, kde by si každý našel odpovědi na své otázky
osvícenství (doba osvícenských panovníků – Marie Terezie; Josef II.) ( nutnost dostat školství pod státní dozor
za vlády Marie Terezie byl poprvé vydán všeobecný školní řád; poprvé byla zavedena povinná šestiletá školní docházka; vznikly trojí školy: triviální ( nejnižší; v každé obci; učilo se zde základům (čtení, psaní, počítání) - mnoho úlev (děti museli pomáhat v hospodářství, takže do školy chodili pouze v zimě a částečnou náhradou také byla nedělní škola apod.); hlavní ( v každém větším městě; normální ( v každém kraji ( výuka v hlavních a normálních školách se rozšiřovala (souviselo to s rozvojem manufaktury): více praktické; více zaměřené (zemědělství, řemesla); založeny základy pro národní obrození (datováno již od vlády Josefa II.); výuka v německém jazyce (otázka germanizace – český jazyk postupně omezován a šlo ho užívat jen na školách triviálních a v prvním ročníku vyšší školy; od druhého ročníku dvojjazyčná výuka – každá věta hned v německém jazyce; od třetího ročníku jen němčina)
Ignatz Felbiger (ministr školství) - navrhl školní reformu, aby stát měl dozor nad školstvím (a ne církev); jeho zásluhou byl vydán první školský řád (1774)
vydal: Knihu metodní - jak by měl učitel vyučovat; tělesné tresty na rozdíl od škol jezuitských, které zrušili tělesné testy a měli spíše testy morální (u jezuitských škol byly zaznamenány počátky hodnocení, jezuité zavedli hromadný způsob vyučování ve skupinách žáků podle věku a úrovně a školní rok dle Komenského); toho využil i Felbiger ve své knize; metodika vyučování: zavedl tabulkovou a písmenkovou metodu (založeno na asociační teorii – paměťová metoda – psaly se počáteční písmena, podle kterých si děti vybavovaly, co se učily)
založeny funkce školních inspektorů
Bohuslav Balbín - Obrana jazyka českého - jezuita, který se veřejně přihlásil ke Komenskému; pronásledován
Petr Chelčický - O trojím lidu - otec bratrských škol (ze začátku sloužili k šíření víry)
Jan Blahoslav - Filipika proti Misomusům - nutnost vzdělání
Národní obrození - konec 18. století – 50. léta 19. století
sílí duch českého národa, jde o jazyková práva ( politická práva ( 60. léta 19. století (1879) – doba dualismu – podle řeky Litavky Rakousko-Uhersko ( nutnost legálně upravit vzdělání pro český národ
1848 – reforma škol - jazykový rovnoprávnost; přizpůsobování novým požadavkům, protože vzniká nová třída (buržoazie)
1869 – vydán druhý školský zákon - reaguje na rozpad Rakouska – Uherska
upravuje školní docházku: prodloužil povinnou školní docházku ze šesti let na osm let ( první ucelený školský systém (přetrval do první republiky ( základ budoucího československého školství)
škola obecná (první stupeň); škola měšťanská (druhý stupeň); osmiletá gymnázia; střední odborné školy
1883 – novela = Hasnerův zákon
upravena síť středních škol; upraveny učitelské povinnosti (maximální úvazek: 28 – 30 hodin); zřízeny čtyřleté učitelské ústavy pro vzdělání učitelů; jazyková otázka (ústupky vzdělání v mateřském jazyce)
Hasner – velký obdivovatel J. F. Herbarta ( tímto zákonem vytvořil vyučovací model na středních školách = Herbartův model

- 1 -