Všechny přednášky ve wordu

lší produkty nabízené subjekty finančního sektoru (směnečný program…)
Krátkodobé cizí zdroje – krátkodobé závazky:
závazky vůči dodavatelům – dodavatelský úvěr,
zaměstnancům,
státnímu rozpočtu,
krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci – kontokorentní, směnečný, lombardní,…
Dlouhodobé zdroje nevykazované v rozvaze (dle českých účetních standardů) – finanční leasing.
Rezervy – v rozvaze samostatná položka
Představují rezervu na příští výdaje
Zařazované mezi cizí zdroje i když nemají charakter dluhu ale v budoucnu splatného výdaje.
Ostatní pasiva – výdaje příštích období, výnosy příštích období.
Oceňování finančních zdrojů
V účetnictví jsou evidované v nominálních cenách, v momentě získání představují cenu tržní.
Tržní cena finančních zdrojů získaných emisí veřejně obchodovatelných cenných papírů (dluhopisy, akcie) se určí na základě burzovních informací, tj. kurzu akcií resp. dluhopisů.
Tržní hodnota vlastního kapitálu = hodnota majetku vlastníků.
Musí zohledňovat schopnosti a znalosti, které byly využity k vytvoření majetku podniku a jeho postavení (goodwill)
Musí odrážet výděleční schopnost podniku ( k tomu vedou výnosové metody určení tržní hodnoty podniku založené na diskontování budoucích výnosů podniku.
Liší se dle toho, jak je definovaný výnos vlastníků podniku – zpravidla cash flow.
Rozvaha (v rozsahu pro zveřejňování v Obchodním rejstříku):
Rozhodování o struktuře zdrojů financování
Proces výběru optimálního způsobu získávání peněz, podnikového kapitálu a jejich užití z hlediska základních finančních cílů podnikání a s přihlédnutím k různým omezujícím podmínkám.
Použité zdroje financování k určitému dni se zobrazují v rozvaze podniku. Podíl jednotlivých složek zdrojů financování na celkových pasivech (celkových zdrojích) představuje finanční strukturu podniku.
Z hlediska řízení peněžních toků podniku a zabezpečení platební schopnosti je důležité členění finančních zdrojů podle doby, po kterou může management podniku zdroji disponovat ( členění finančních zdrojů na krátkodobé a dlouhodobé.
Dlouhodobé zdroje = KAPITÁL
( Kapitálová struktura = struktura dlouhodobých zdrojů financování, tj. podíl jednotlivých složek dlouhodobých zdrojů financování na celkových dlouhodobých zdrojích.
Co ovlivňuje složení zdrojů financování (finanční strukturu podniku)?
Při rozhodování je nutné respektovat určité zásady:
Velikost podniku a stupeň automatizace, robotizace apod., tj. majetková struktura podniku.
Řízení finančních toků – rychlost obratu finančních zdrojů, organizace odbytu, výnosnost podniku apod.
Disponibilitu zdrojů financování (efektivita finančního trhu).
Cenu zdrojů financování.
Požadavky poskytovatelů zdrojů financování a managementu podniku (subjektivní faktory).
Legislativní podmínky (např. právní forma podnikání určuje výši základního kapitálu)
… a další
Vývoj objemu majetku zobrazovaného v rozvaze v čase
Předpoklad: úspěšným podnikem je rostoucí podnik
Financování dlouhodobého majetku
Cílem financování pořizování dlouhodobého majetku (investiční činnosti) je zabezpečit zdůvodněnou rozpočtovanou výši finančních zdrojů na efektivní investování s co nejnižšími náklady na obstarání kapitálu (finančních zdrojů) a nenarušit finanční riziko podniku.
Financování investic by přitom mělo vycházet ze zásady, že dlouhodobý majetek je třeba krýt dlouhodobými zdroji, jinak by se podnik mohl dostat do finanční tísně.
Transformace dlouhodobého majetku na peníze je delší než požadované lhůty splácení krátkodobých zdrojů.
Financování krátkodobého majetku
Cílem financování oběžného majetku je zajistit zdroje financování k pořízení (udržení) potřebné výše oběžného majetku.
Struktura zdrojů financování by přitom měla být flexibilní, neboť oběžný majetek často podléhá v čase změnám v rozsahu i struktuře. Tomu je třeba přizpůsobit strukturu zdrojů jak z hlediska likvidity a rizika, tak i nákladů na finanční zdroje.
Financování krátkodobého majetku má být zabezpečeno krátkodobými zdroji, tj. cizími zdroji.
Horizontální a vertikální pravidla financování
Za tímto účelem byla definovaná tzv. horizontální a vertikální pravidla financování.
Jsou používána zejména bankami při hodnocení úvěruhodnosti podniků (tj. schopnosti splácet úvěr) na základě rozvahy.
Jejich existence vychází z předpokladu, že existují souvislosti mezi majetkovou a finanční strukturou podniku na jedné straně a rozsahem ohrožení platební schopnosti na straně druhé.
Horizontální pravidla vyjadřují vztah mezi strukturou majetku a zdrojů financování. Jsou to např.:
zlaté pravidlo financování
zlaté pravidlo pari
pravidlo jedna ku jedné
pravidlo dva ku jedné
Vertikální pravidla financování se zabývají stupněm zadlužení.
vyžadují určité relace mezi cizími a vlastními zdroji, zpravidla poměr 1:1. (V současnosti lze tento požadavek považovat za přežitek.
Horizontální pravidla financování
Zlaté pravidlo financování:
Dlouhodobý majetek nesmí být financovaný krátkodobými zdroji.
Zlaté pravidlo jedna ku jedné:
Určuje, že stav peněz v pokladně, na účtech v bance, stav směnek a dlužnických pohledávek dohromady nesmí být menší než splatné krátkodobé cizí zdroje.
Pravidlo dva ku jedné:
Oběžný majetek by měl být minimálně dvakrát tak velký než krátkodobé cizí zdroje.
Zlaté pravidlo pari:
Předpokládá, že podnik účelně využívá k financování dlouhodobého majetku také cizích zdrojů a proto se dlouhodobý majetek má rovnat vlastním zdrojům jen v krajním případě.
odvozený ukazatel kapitálové přiměřenosti – vysoký kapitál není podnik schopen využít, tvořit zisk pro vlastníky.
Podnik je překapitalizován, pokud vlastní kapitál převyšuje optimální výši dlouhodobého majetku;
Podnik je podkapitalizován, pokud nízká úroveň vlastního kapitálu způsobuje poruchy v chodu podniku. Signálem je výše čistého pracovního kapitálu nebo Krytí stálých aktiv
Rozvaha podniku Zenith
Rozvaha podniku Oravan
Jak financovat majetek podniku?
Určit složení zdrojů financování z hlediska délky vázanosti majetku v podniku a doby splatnosti finančních zdrojů.
Rozhodovacím kritériem jsou náklady na obstarání finančních zdrojů (cost of capital – náklady kapitálu, cena kapitálu).
Z hlediska času platí zásada, že dlouhodobé zdroje financování jsou dražší než zdroje krátkodobé.
Určení spojité funkce nákladů na kapitál je problém → problém se modifikuje:
na určení optimální výše dlouhodobého majetku a odpovídající výše dlouhodobých zdrojů financování;
na simulaci vývoje průměrných nákladů kapitálu.
Jaký má být objem dlouhodobých zdrojů financování?
Základní otázka: Jaký má být objem dlouhodobých zdrojů financování?
Pokud jsou dlouhodobé zdroje ve výši dlouhodobého majetku, tj.životnost aktiv je v souladu s životností pasiv (s jejich splatností), jedná se o vyvážený způsob financování.
Při konzervativním způsobu financování využívá podnikové vedení dlouhodobých zdrojů (kapitálu) k financování stálých aktiv i oběžných aktiv.

V případě, že krátkodobé zdroje financování se používají k financování dlouhodobých potřeb, tak se jedná o agresivní způsob financování podniku.
Závěr:
Vedení podniku by mělo realizovat vyvážený způsob financování majetku.
Ve fázi růstu podniku může být prospěšná i agresivní strategie financování, dlouhodobě může vyústit do krize likvidity.
Určení potřeby dlouhodobých zdrojů financování
Majetek s dlouhodobým charakterem:
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek
Dlouhodobá výše oběžného majetku – dlouhodobé pohledávky, zásoby s nízkou obrátkovostí, předzásobení
Trvalá výše oběžných aktiv:
Zásoby → určit normováním
Pohledávky z obchodního styku → určí se jako součin průměrné stav doby splatnosti pohledávek a tržeb
Finanční majetek → určení finanční rezervy v závislosti od výše denních plateb, průměrné splatnosti pohledávek apod.
Vývoj majetku podniku v čase
Určení potřeby dlouhodobých zdrojů financování
Z uvedeného plyne, že:
Dlouhodobé zdroje (DZ) by měly převyšovat hodnotu dlouhodobého majetku (stálých aktiv = SA) vykazovaného v rozvaze.
Rozdíl dlouhodobých zdrojů a stálých aktiv označuje pojem čistý pracovní kapitál - ČPK (net working capital - NWC).
ČPK = DZ - SA
Pokud se vychází z optimální výše majetku dlouhodobého (trvalého) charakteru, lze ČPK určit:
ČPK = OA – Krátkodobé závazky
Z hlediska čistého pracovního kapitálu je třeba se zabývat řízením oběžného majetku a krátkodobých závazků, které snižují jeho potřebu.
Důležitý je ČAS, za který lze prostředky vynaložené na vstupy do transformačního procesu získat zpátky ve formě příjmů, tj. obratový cyklus peněz. Z hlediska řízení je potřebné sledovat ukazatel Počet obratů aktiv (složek OA).
Rozvaha podniku z hlediska doby vázanosti majetku a zdrojů financování

Finanční struktura dle oborů podnikání v %
Dlouhodobý majetek a zdroje financování dle oborů podnikání v %
Přednáška 4
Založení podniku
Finanční aspekty
Podnikání a podnikatel
Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Podnikatelem je dle obchodního zákoníku:
osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,
osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu
Účetní jednotka
právnické osoby, které mají sídlo na území ČR
fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku
ostatní fyzické osoby, pokud jejich obrat za předchozí kalendářní rok přesáhl částku 25 000 000 Kč
Podnik v tržní ekonomice
svůj hospodářský plán může určovat sám na základě tržní situace
žádné státní řídící ani jiné centrální orgány nic nepředepisují (zásada principu autonomie)
podnikatel se při určování svého hospodářského plánu řídí cenami výrobních faktorů a cenami, které může na trhu za vyráběné statky dosáhnout
tyto ceny vyjadřují omezenost výrobních faktorů i vyráběných statků a vedou k tomu, že potřeby se uspokojují v pořadí naléhavosti
hnací silou jeho jednání je výdělečný princip
ve svých rozhodnutích se orientuje nejen dle informací o svých zájmových sférách, ale musí také respektovat právní řád
Založení podniku
Vychází z podnikatelského záměru, tj. ze snahy o :
uspokojování určitých potřeb konečných spotřebitelů;
zhodnocení do podnikání vložených prostředků.
Zakladatel musí:
definovat oblast svého podnikání, tj. předmět činnosti – OKEČ;
definovat potřebu finančních, materiálních, lidských a dalších zdrojů;
zvážit své sociálně psychologické a znalostní předpoklady pro podnikání;
Definování potřeby finančních zdrojů
Vychází z předmětu činnosti (oboru podnikání)
Respektuje základní pravidla financování
Respektuje legislativní podmínky – dle právní formy podnikání:
Samostatný podnikatel (živnostník, fyzická osoba)
Obchodní společnost
Osobní společnosti
Veřejná obchodní společnost
Komanditní obchodní společnost
Kapitálové společnosti
Společnost s ručením omezeným
Akciová společnost
Družstva
Státní podniky
Ostatní
Volba právní formy podnikání
Co je při volbě právní formy podnikání nutné zvažovat:
Způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko)
Oprávnění k řízení
Počet zakladatelů
Nároky na počáteční kapitál
Administrativní náročnost založení podniku a výdaje s tím spojené
Účast na zisku (krytí ztráty)
Přístup k finančním zdrojům
Daňová zátěž
Zveřejňovací povinnost
1. Způsob a rozsah ručení
závisí na něm riziko podnikatele, který se stává zakladatelem a společníkem podniku
omezené ručení: podnikatel ručí pouze do výše nesplaceného majetkového vkladu
neomezené ručení: podnikatel ručí za závazky podniku celým svým, tj. i osobním majetkem
2. Oprávnění k řízení
úprava zmocnění vést podnik a zastupovat ho navenek
ve vybraných případech je ponechána tato otázka na uvážení majitelů, společníků, kteří mohou zmocnění zakotvit např. do společenské smlouvy
zákon předepisuje, jaké orgány musí podnik mít a jaké jsou jejich kompetence
3. Počet zakladatelů
u s.r.o. a a.s. je možné, aby je založila, za splnění určitých podmínek jedna osoba
osobní obchodní společnost musí založit minimálně osoby dvě, neboť se v podstatě jedná o sdružení ke společnému provozování živnosti
u s.r.o. jako jediné obchodní zákoník limituje i maximální počet společníků na 50 osob
4. Potřeba počátečních zdrojů financování
Právní forma podnikání
Firma jednotlivce (podnikání na základě živnostenského zákona)
nejrozšířenější forma podnikání,
počáteční kapitálový vklad podmíněn disponibilními vlastními prostředky jednotlivce (peněžní nebo nepeněžní vklad)
navýšení dodatečným vlastním vkladem nebo získáním tichého společníka
podnikatel ručí za závazky neomezeně, tichý společník svým vkladem
vytvořený zisk se zpravidla dělí úměrně vloženému kapitálu (případně riziku)
Veřejná obchodní společnost
počáteční kapitálový vklad jednotlivých společníků je určen na základě společenské smlouvy
výše základního kapitálu není u veřejných obchodních společností stanovena závazně
všichni společníci ručí za závazky společně a nerozdílně veškerým svým majetkem.
Komanditní společnost
dvě skupiny společníků – komanditisté a komplementáři;
Vklad komanditistů tvoří základní kapitál společnosti a je stanoven ve výši 5000 Kč/os.
Komanditisté ručí za závazky do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku
Komplementáři nemusí vkládat podíl do základního kapitálu, za závazky ručí celým svým majetkem
Společnost s ručením omezeným
vzniká na základě společenské smlouvy
základní kapitál je tvořen vklady společníku minimálně ve výši 200 000 Kč, výše vkladu společníka je min. 20 000 Kč;
společnost s ručením omezeným odpovídá za své závazky celým svým majetkem, jednotliví společníci jen do výše svého nesplaceného vkladu.
od okamžiku, kdy firma vytvoří kladný výsledek hospodaření, je povinná tvorba rezervního fondu (obdobně jako u a.s.)
Akciová společnost
kapitál společnosti je rozvržen na určitý počet akcií se stanovenou jmenovitou (nominální) hodnotou;
minimálně dva akcionáři fyzické osoby, jedna právnická osoba;
základní kapitál a.s. založené veřejnou nabídkou akcií je min. 20 mil. Kč, neveřejnou nabídkou min. 2 mil. Kč
společnost ručí za závazky celým svým majetkem, akcionáři do výše nesplaceného vkladu.
společnost vytváří rezervní fond (min. 20 % z HVD, max. 10 % hodnoty ZK), který je použitelné k úhradě ztráty;
navyšování kapitálu je možné externím úpisem akcií nebo nominálním navýšením kapitálu z vytvořeného nerozděleného výsledku hospodaření
U družstva se základní kapitál tvoří souhrnem členských vkladů, k jejichž splacení se družstevníci zavázali.
minimální výše základního kapitálu je 50 000 Kč
družstvo jako právnická osoba odpovídá za své závazky celým svým majetkem, členové družstva neručí za závazky družstva.
5. Administrativní náročnost a založení podniku a výdaje s tím spojené
rozhodující vliv na výdaje v obchodních společnostech mají:
výdaje spojené s povolením živnosti
výdaje spojené se zpracováním společenské smlouvy
výdaje spojené se zápisem v obchodním rejstříků
výdaje spojené se zpracováním a zveřejněním auditu
nejnáročnější je založení a.s., kde před zahájením činnosti je nezbytné vyhotovit zakladatelskou listinu a stanovy; dále musí proběhnout ustavující valná hromada akcionářů, z níž je pořízen notářsky ověřený zápis potvrzující vznik společnosti
u živností se jedná o jednorázový výdaj (vydání ŽL)
6. Účast na zisku/ztrátě
míra rizika podnikatele je úměrná jeho účasti na zisku (ztrátě)
u obchodních společností se v případě, že společníci neuzavřeli dohodu o rozdělování zisku, dělí zisk rovným dílem mezi všechny společníky
u akciových společností podíl na zisku u akcionáře závisí na rozhodnutí valné hromady
7. Finanční možnosti
jedná se zvláště o možnosti rozšíření event. snížení vlastního kapitálu a o přístup k cizímu kapitálu
úvěrové možnosti jednotlivých právních forem se značně liší
odvíjí se od výše kapitálu, kterým společnost disponuje a významnou roli hraje i způsob a míra ručení společníků
kromě vkladů do vlastního kapitálu připadá v některých případech v úvahu venture capital, emise dluhopisů, koupě jiného podniku, kapitálové ovládnutí jiného podniku, tiché společenství či strategické aliance (účetně ani daňově nejsou spojeny)
8. Daňové zatížení
přímé daně:
daň z příjmů fyzických a právnických osob
daň z nemovitostí
daň z převodu nemovitostí
nepřímé daně:
DPH
daň spotřební
daň silniční
9. Zveřejňovaní povinnosti
vyplývá z obchodního zákoníku, zákona o účetnictví a zákona o cenných papírech
zveřejňovací povinnost = povinnost publikovat auditovanou účetní závěrku do 30 dnů po konání valné hromady, která tuto závěrku projednala
zveřejnění se děje prostřednictvím Obchodního věstníku
důležitou součástí zveřejňovací povinnosti je i výroční zpráva
účetní jednotky mají povinnost
zahrnout do výroční zprávy přílohu účetní závěrky v plném rozsahu
sdělit redakci obchodního věstníku místo uložení výroční zprávy
umožnit každému nahlédnout do výroční zprávy
Výroční zpráva zpravidla obsahuje následující informace:
základní identifikace podniku
historie podniku
statutární a další orgány společnosti
organizační schéma
údaje z účetní závěrky
výrok auditora
výklad k podstatným událostem minulého vývoje
výhled na další období
zákon o cenných papírech upracuje zvláštní informační povinnost pro emitenty veřejně obchodovatelných cenných papírů
ve lhůtě do 3 měsíců po ukončení kalendářního roku uveřejnit tzv. roční zprávu, která obsahuje
auditovanou účetní závěrku
standardizovanou tabulku MF obsahující hlavní finanční výsledku
vlastní zprávu (činnost emitenta, předmět podnikání, různé vnitřní informace)
Přednáška 5
Výkaz zisku a ztrát, Cash Flow
Spotřeba výrobních faktorů a jejich evidence
Výnosy a náklady podniku
Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností (tržby z prodeje zboží a služeb, majetku, zásob, finanční výnosy apod.) za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k inkasu za jejich prodej.
Hlavními výnosy výrobního podniku jsou tržby za prodej výrobků a služeb.
U obchodního podniku je to obchodní marže (rozpětí), tj. rozdíl mezi prodejní a kupní cenou zboží.
Výnosy, výkony a náklady podniku
Výnosy podniku tvoří:
Provozní výnosy – z provozně-hospodářské činnosti, tj. činnosti, ke které byl založen;
Finanční výnosy – výnosové úroky, dividendy;
Mimořádné výnosy – např. odprodej majetku;
Výše dosažených výnosů závisí na objemu výroby, prodejní ceně, struktuře výroby, platebních podmínkách a dalších faktorech (např. devizový kurz);
Výkony
Výkony podniku jsou tvořeny tržbami, změnou stavu vnitropodnikových zásob a aktivací vnitropodnikových výnosů.
Změna stavu VP zásob: je-li hodnota zásob koncem příslušného období vyšší než na počátku období, vyúčtuje se rozdíl ve prospěch příslušných účtů účtové skupiny 61, v opačném případě se rozdíl vyúčtuje na vrub příslušných účtů této účtové skupiny
Náklady
Náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik v daném účetním období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít.
podle ekonomické teorie náklady představují peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů;
účetní pojetí definuje náklady jako spotřebu hodnot (snížení hodnot) v daném období.
Náklady podniku tvoří:
Běžné provozní náklady – spotřeba materiálu, energie, mzdy;
Odpisy dlouhodobého majetku;
Finanční náklady – nákladové úroky;
Mimořádn