Přednášky

Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Lekce 6
Síťová vrstva
IP protokol Síťová vrstva Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Přenosové protokoly na linkové vrstvě umožňují přenos jen v rámci jedné broadcastové domény (tedy mezi uzly, které se vzájemně „vidí“)
Umožňuje tedy jen existenci osamocených sítí bez vzájemné komunikace Možnosti linkové vrstvy Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Síťová vrstva tedy musí zajistit komunikaci mezi uzly napříč jednotlivými sítěmi.
(Ale nejen…. Z důvodu jednotnosti komunikace jsou protokoly síťové vrstvy použity i při komunikaci v v rámci jedné sítě – uzlu je tedy při komunikaci jedno (z pohledu vyšších vrstev), jestli komunikuje s uzlem ve stejné nebo jiné síti.) Síťová vrstva Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Adresace síťové vrstvy vychází ze stejných principů jako adresace poštovní korespondence. Síťová adresa se skládá ze dvou částí:
adresa sítě (analogie stát-město-ulice-číslo domu) – kdokoliv musí veřejně dostupnými prostředky být schopen vyhledat podle adresy danou síť
adresa uzlu v rámci dané sítě (analogie jméno člověka v domě) – k vyhledání daného uzlu jsou použity prostředky sítě, do které patří 2 3 1 2 3 1 2 3 1 Síť A Síť B Síť C A-01 A-02 A-03 B-01 B-02 B-03 C-01 C-02 C-03 Adresace síťové vrstvy Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * K propojení sítí slouží směrovač (router)
je to aktivní prvek s funkcionalitou na úrovni síťové vrstvy
propojuje 2 nebo více sítí
port, ke kterému je síť připojena je součástí této sítě (broadcastové domény)
pracuje s pakety síťové vrstvy
vytváří a udržuje informace o „všech“ sítích a cestách k nim
zajišťuje správné nasměrování paketu (routing)
zajišťuje odeslání paketu ve zvoleném směru (forwarding) 2 3 1 Síť A A-01 A-02 A-03 2 3 1 Síť B B-01 B-02 B-03 Směrovač 2 3 1 Síť C C-01 C-02 C-03 Směrování na síťové vrstvě Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Trasy mezi sítěmi se ohodnotí „cenou“
Směrování se řídí podle směrovací tabulky. Ta obsahuje položky:
cílová síť
celková cena trasy
směr odeslání
Postup směrování:
paket obsahuje adresu cílové sítě
směrovač vyhledá ve směrovací tabulce záznam
odešle paket příslušným směrem A B C D G E F H 2 1 2 3 1 2 1 2 3 1 C 5 H B 5 G C 3 F B 3 E B 4 D C 2 C B 1 B - - A Směr Cena Cíl Principy směrování na síťové vrstvě Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Směrovací tabulky mohou být:
statické
dynamické – upravují se podle změny situace v síti pomocí směrovacích algoritmů
Směrovací algoritmy mají za úkol vyhledávat optimální směrovací trasy.
Kriterium optimality se nazává metrika (počet přeskoků, rychlost, čas, cena,…)
Výpočty směrovacích algoritmů mohou být:
centralizované (provádí centrální route server)
izolované (provádějí jednotlivé směrovače samy bez spolupráce s ostatními)
distribuované (provádějí směrovače ve vzájemné součinnosti)
Směrovací tabulky a směrovací algoritmy jsou použity podle konkrétní použité architektury…
Směrovací algoritmy Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Síťová vrstva v architektuře TCP/IP Dále bude popisována síťová vrstva s protokolem IPv.4 Síťová vrstva v architektuře TCP/IP Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Síťová vrstva se architektuře TCP/IP (také někdy nazývá IP vrstva, Internetová vrstva) má za úkol doručování IP paketů na kterýkoliv uzel pracující ve stejné síťové architektuře
Definuje:
systém adresace
strukturu IP paketů
směrovací schéma
Jediným protokolem síťové vrstvy architektury TCP/IP je
IP (Internetwork Protocol) protokol.
Zajišťuje přepravu IP paketu z jednoho uzlu na jiný (a to i do jiné sítě) a to formou:
- nespojovanou
- nespolehlivou
- blokovou
- bez garance kvality
- přepojování paketů Síťová vrstva v architektuře TCP/IP Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * V architektuře TCP/IP se používají 32 bitové adresy (IP adresy)
Protože adresaci síťové vrstvy už používá laická veřejnost, zapisuje se IP adresa jako čtyři dekadická čísla v rozsahu 0 – 255 oddělená tečkami. 1 0 0 1 0 0 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0x93 0xE5 0x78 0x34 147 229 120 52 147.229.120.52 binárně: hexadecimálně: dekadicky: IP forma zápisu: Adresace v architektuře TCP/IP Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * IP adresa je tvořena:
adresou sítě (libovolný počet bitů zleva)
adresou uzlu (zbytek adresy) 1 0 0 1 0 0 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 IP adresa: 147.229.120.52 / 255.255.254.0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 maska: adresa sítě adresa uzlu To, jakou část adresy tvoří adresa sítě se vyjadřuje dvěma způsoby:
- buď IP adresa / počet bitů adresy sítě: - nebo IP adresa / maska (maska je 32 bitové číslo, kde na řádech, které znamenají adresu sítě jsou „1“, na zbytku „0“ 1 0 0 1 0 0 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 IP adresa: 147.229.120.52 / 23 Adresa sítě / uzlu Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Rozdělení IP adresy na adresu sítě a adresu uzlu může být libovolné, doporučeny jsou však 3 způsoby (třídy IP sítí): 1 0 0 1 0 0 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 Třída A: umožňuje existenci:256 sítí
16.777.216 uzlů v každé síti 1 0 0 1 0 0 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 Třída B: umožňuje existenci:65.536 sítí
65.536 uzlů v každé síti 1 0 0 1 0 0 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 Třída C: umožňuje existenci: 16.777.216 sítí
256 uzlů v každé síti Základní třídy adres Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * V každé IP síti můžou být vnořeny sítě nižšího řádu (s delší adresou sítě) Síť 147.229.0.0 / 255.255.0.0 Síť 147.229.25.0 / 255.255.255.0 Síť 147.229.26.0 / 255.255.255.0 Síť 147.229.27.0 / 255.255.255.0 Nadřazená síť je potom pouze fiktivní a nesmí obsahovat žádné uzly
Reálné (s uzly) adresní prostory se nesmí překrývat Vnořování adresních prostorů Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Podmínkou fungování internetworkingu je jednoznačnost IP adres
Centrální autoritou v přidělování IP adres je organizace IANA. Centrální přidělování IP adres až na úroveň uzlů by bylo příliš náročné, proto je přidělování adres distribuováno:
Globální adresní prostor je rozdělen na nižší adresní prostory a pro každý z nich je stanoven správce zodpovědný za přidělování IP adres v tomto prostoru (např pro Evropu RIPE, pro Asii a Pacifik APNIC, pro USA ARIN,….)
Každý správce adresního prostoru může svůj adresní prostor dále dělit na adresní podprostory a jejich správu distribuovat dále
Např.:
VUT dostal přidělen adresní prostor 147.229.0.0 / 16 (tedy 1 síť třídy B)
z něho správce adresního prostoru VUT distribuoval pro FP adresní prostor 147.229.120.0 / 21 (tedy 8 po sobě jdoucích sítí třídy C)
z něho správce sdresního prostoru FP distribuoval pro studentskou síť adresní prostor 147.229.124.0 /23 (tedy 2 sítě třídy C)
správce adresního prostoru studentské sítě FP z tohoto prostoru přiděluje jednotlivým uzlům IP adresy Přidělování IP adres Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Přidělování IP adres koncovým uzlům je v kompetenci správce adresního prostoru lokální sítě. Při velkém počtu uzlů však může být správa adresního prostoru problematická. Je třeba zabezpečit:
vytvoření adresního plánu sítě
přidělování IP adres jednotlivým uzlům podle plánu
nastavení IP adresy a ostatních parametrů s ní související v operačním systému uzlu
evidovat používané IP adresy
Tuto činnost je možno zabezpečit:
ručně
automatizovaně- BOOTP (Bootstrap Protocol) kromě přidělování základních
parametrů síťové vrstvy umožňuje i vzdálené
zavedení operačního systému
- DHCP (Dynamic Host Control Protocol) – je novější
propracovanější, dokáže propůjčovat svým klientům
IP adresy jen dočasně na dobu skutečné potřeby
Přidělování IP adres uzlům Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Každý uzel, který má být přímo dostupný z internetu musí mít přidělenu veřejnou IP adresu
Veřejných IP adres je však i přes jejich obrovský počet ( přes 4 miliardy) nedostatek :
z počátku se adresami plýtvalo a většina adresních prostorů byla distribuována americkým providerům.
adresní prostory nejsou efektivně využity
Jak situaci řešit:
zavedení jiného adresního schématu – IPv.6 (problém zavedení – je nutno přejít v celém internetu naráz)
použitím překladu adres NAT a PROXY serverů, které mohou zastupovat (svojí jednou IP adresou) v přístupu k internetu celou síť – uzly v této síti mají přiděleny privátní IP adresy
Privátní IP adresy musí splňovat základní podmínku – nesmí existovat stejná veřejná IP adresa => musí být vyčleněny adresní prostory pro privátní IP adresy:
192.186.0.x – 192.168.254.x254 sítí třídy C
172.16.x.x – 172.31.x.x16 sítí třídy B
10.x.x.x1 síť třídy A Veřejné / privátní adresy Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Kromě veřejných a privátních IP adres jsou vyhrazeny ještě speciální IP adresy a adresní prostory: 0 0 tento počítač 0 x počítač na této síti x 0 celá síť x 1…1 řízený broadcast v síti x 1…1 1…1 broadcast v dané síti 127 .x.x.x loopback (vnitřní rozhraní uzlu) IP adresy třídy D (pro multicasting) 224.0.0.0 – 239.255.255.255 IP adresy třídy E (vyhrazeno pro další použití) 240.0.0.0 – 255.255.255.255 adresa sítě adresa uzlu Speciální IP adresy Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Síťová vrstva zabezpečuje své služby využitím služeb nižší (linkové) vrstvy
Té předává k linkovému přenosu vytvořený IP paket a MAC adresu, na kterou má být doručen (linková vrstva nezná systém adresace síťové vrstvy).
Síťová vrstva nemá nástroje pro práci s adresací linkové vrstvy, musí tedy existovat mechanizmus spolupráce síťové a linkové vrstvy pro zjištění MAC adresy uzlu s příslušnou IP adresou
Mechanizmus ARP:
síťová vrstva pověří linkovou odesláním ARP request (ethernetový broadcast rámec s hodnotou 0x0806 v poli Type a se specifikací hledané IP adresy v těle rámce)
uzel, který má danou IP adresu odešle nazpět ARP response (ethernetový unicast rámec s hodnotou 0x0835 a s uvedením své MAC adresy v těle rámce)
aby se snížilo množství požadavků na zjišťování MAC adresy, udržuje si ARP mechanizmus v mezipaměti (ARP Cache) po omezenou dobu již zjištěné MAC adresy
Obsah ARP Cache je možno vypsat příkazem arp -a
výpis vypadá takto:
internetová adresa fyzická adresa typ
147.229.122.1 00-04-96-10-16-b0 dynamická Propojení IP adresy s MAC adresou Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * IP paket se skládá se záhlaví a dat (obvykle datagram vyšší vrstvy)
minimální délka IP paketu je 576 B, maximální délka 65.535 Version IHL Type of Service Total Length 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 0 1 2 3 Identification Flags Fragment offset Time to Live Protocol Header Checksum Zdrojová adresa Cílová adresa Option Padding Data Data ….. Záhlaví
pole Option je nepovinné pole určené pro zvláštní účely podle typu paketu
Pole Padding je pole obsahující 0 a slouží k doplnění záhlaví tak, aby jeho délka byla zarovnaná na násobky 32 b Data
velikost datové části paketu je omezena pouze minimální a maximální celkovou délkou IP paketu IP paket Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Version (4 b) – udává verzi protokolu (pro IPv4 = 4, pro IPv6 = 6)
IHL (Internet Headr Length) (4 b) – délka záhlaví IP paketu v 32bitových slovech
TOS (Type of Service) (8b)– obsahuje údaje o požadovaných kvalitách přenosu
Precedence – priorita při přenosu v rozsahu 0 (nízká) – 7 (vysoká)
D – požadavek na zpoždění (1 – nízké / 0 – normální)
T – požadavek na propustnost (1 – vysoká / 0 – normální)
R – požadavek na spolehlivost (1 – vysoká / 0 – normální)
Total Length (16 b) – celková délka IP paketu (včetně záhlaví)
Identification (16 b) – číslo paketu (aby přijímající strana mohla složit data rozdělená do více paketů) 0 1 2 3 4 5 6 7 Precedence D T R nepouž. Pole hlavičky Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Flags (3 b) – příznaky fragmentace
DF (Dont Fragment) – (1 – nesmí být fragmentován / 0 – může být fragmentován)
MF (More Fragment) – (1 – bude další fragment / 0 – poslední fragment
Fragment Offset (13 b) – pozice tohoto fragmentu v původním paketu (v násobcích 8 B) 1 2 3 „0“ DF MF Fragmentace
Přenosové trasy mohou mít omezení maximální délky bloku dat (např. Ethernet 1,5kB).
Maximální velikost paketu, který lze přenést se nazývá MTU (Maximum Transmission Unit)
Má-li být paket přesměrován do trasy s menším MTU, je třeba ho rozdělit na menší pakety
(fragmentovat) – změnit údaje v hlavičkách a označit příslušné příznaky
Například:
Původní paket
Identification = 1234
Total Lenght = 520 (20 + 500)
Fragment Offset = 0
More Fragment = 0 Původní paket
Identification = 1234
Total Lenght = 276 (20 + 256)
Fragment Offset = 0
More Fragment = 1 Původní paket
Identification = 1234
Total Lenght = 264 (20 + 244)
Fragment Offset = 32
More Fragment = 0 + Pole hlavičky - MTU a fragmentace Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * TTL (Time to Live) (8 b) – slouží k zamezení nekonečného putování paketu sítí
při každém průchodu směrovačem se hodnota TTL sníží o 1
nabude-li hodnotu 0, bude zahozen a odesílateli bude poslána zpráva (ICMP)
Protocol (8 b) – protokol přenášeného datagramu vyšší vrstvy (RFC 1700). Např.:
1 = ICMP
2 = IGMP
6 = TCP
17 = UDP
Header Cheksum (16b) – kontrolní součet záhlaví (musí se přepočítat na každém směrovači – mění se TTL !!!) – způsob výpočtu podle RFC 1071
Zdrojová a Cílová adresa (každá 32 b) – obsahuje IP adresy odesílatele a konečného příjemce Pole hlavičky - pokračování Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 7– Síťová vrstva – IP protokol Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Doručování
Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 8– Transportní vrstva v TCP/IP Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Lekce 8
Transportní vrstva

architektury TCP/IP Transportní vrstva Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 8– Transportní vrstva v TCP/IP Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Síťová vrstva doručuje IP pakety cílovému uzlu – nestará se o to, kterému procesu jsou data určeny.
O to aby byla data doručena konkrétnímu procesu běžícímu na uzlu se stará transportní vrstva. Transportní vrstva může volitelně měnit
charakter komunikace síťové vrstvy na:
spojovanou (vytváří nad síťovou vrstvou virtuální spojení)
spolehlivou (doplňuje síťovou vrstvu o kontroly doručování a nápravy chyb přenosu)
(Nemůže ale zvýšit míru kvality služeb
síťové vrstvy) Linková vrstva
Fyzická vrstva
Síťová vrstva
Transportní vrstva

Proces Proces Proces Transportní vrstva Role transportní vrstvy Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 8– Transportní vrstva v TCP/IP Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Procesy nejsou adresovány přímo ale prostřednictvím portů
Port je přechodovým bodem mezi transportní a aplikační vrstvou
Port je identifikován číslem portu
Procesy se dynamicky připojují k portům:
jeden proces může být připojen k více portům
více procesů NESMÍ být připojeno k jednomu portu
Transportní vrstva

Proces port port port Transportní vrstva port port port port Proces Proces Proces Transportní vrstva v TCP/IP Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 8– Transportní vrstva v TCP/IP Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Porty jsou označovány celými kladnými čísly v rozsahu 0 – 65.535
(16 bitové číslo)
Port je adresa na úrovni transportní vrstvy – adresa poskytované služby (protistranu nezajímá který konkrétní proces na uzlu tuto službu poskytuje) Jak se dozví aplikace na jiném uzlu, který port poskytuje jakou službu
přidělené porty (well-known ports) – přiděluje a zveřejňuje IANA v rozsahu 0-1023. Jsou to např:
registrované porty (Registered ports) – IANA pouze registruje jejich použití v rozsahu 1024-49151
ostatní porty (Dynymic, Private) – jsou používány volně, nejsou ani registrovány v rozsahu 49152- 65535 Port # Popis
--------------------------------
21 FTP
23 Telnet
25 SMTP
53 DNS
80 HTTP
88 Kerberos
110 POP3
123 NTP
135 RPC
137 MS-netbios ns
139 MS-FS
143 IMAP
389 LDAP
445 MS-DS Porty Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 8– Transportní vrstva v TCP/IP Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Komunikace s procesem je fyzicky realizována pomocí socketu (programový objekt) – port je jen logický pojem
Pokud chce aplikace komunikovat po síti, musí:
vytvořit nový socket (finkce SOCKET)
vytvořit propojení s číslem portu (funkce BIND)
pro komunikaci používá funkce soketu:
LISTEN(naslouchání na síti – čekání na spojení zvenčí)
CONNECT(žádost na navázání spojení s jiným socketem – i na jiném uzlu)
ACCEPT(přijetí požadavku na spojení)
SEND(zaslání dat přes navázané spojení)
RECV(příjem dat z navázaného spojení)
pro ukončení práce se socketem zrušit socket (funkce CLOSE) Uzel 1 port Proces
(WWW klient) port IP Socket Socket port Socket Uzel 2 port Proces
(WWW server) port IP Socket Socket port Socket aplikace operační
systém Port / Socket Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 8– Transportní vrstva v TCP/IP Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Transportní vrstva zajišťuje 2 základní typy služeb DATAGRAM
data jsou transportní vrstvě dodávána přes socket již členěna na bloky (datagramy)
z pohledu procesu je přenos nespolehlivý a nespojovaný
transportní vrstva předá k přenosu síťové vrstvě datagram ve stejné podobě
nejsou ošetřeny ztráty a duplicity datagramů ani pořadí doručování, není zabudováno řízení toku
Tento typ služby zajišťuje
protokol UDP STREAM
data jsou transportní vrstvě dodávána přes socket jako proud bytů (nejsou členěna na bloky)
z pohledu procesu je přenos spolehlivý a spojovaný
transportní vrstva rozdělí data na bloky schopné přenosu a předá k přenosu síťové vrstvě
transportní vrstva se stará o správné doručení a řízení toku
Tento typ služby zajišťuje
protokol TCP Typy transportních služeb Počítačové sítěVUT v BrněFakulta podnikatelská Lekce 8– Transportní vrstva v TCP/IP Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. strana * Protokol UDP (User Datagram Protocol - RFC 768) je jen jednoduchý
interface protokolů vyšší vrstvy a IP protokolem:
nemění charakter přenosu poskytovaného protokolem IP (nespojovaný, nespolehlivý)
nemění přenášená data – jak blok dostane, tak ho předá (může přenášet jen takové bloky, které se vejdou do IP paketu)
Komunikace je bezstavová, každý datagram je samostatná jednotka bez jakékoliv souvislosti s jiným datagramem
nenavazuje se spojení, lze te