přehled ze skript

KAPITOLA 1
Management – to co dělají manažeři, je to proces koordinace pracovních aktivit lidí se snahou zajistit, aby tyto aktivity byly provedeny účinně, efektivně a v očekávaném čase v souladu se stanovenými cíli. Vztah mezi řídícím a řízeným prvkem. Složitost = komunikační vztah „člověk-člověk“, řízeným předmětem jsou systémy (společenský, přírodní i technický). Management se vždy uskutečňuje na platformě určitých konkrétních vlastnických vztahů.
4 trhy – výrobků, kapitálový, myšlenek a know how, talentů
Stakeholders – řada zájmových skupin, které mají zájem na tom, jak firma funguje a co dělá (akcionáři, zaměstnanci, odbory, dodavatelé, věřitelé, zákazníci…)
5 funkcí managementu – funkce (schopnost realizovat určitý proces) technická (rozhoduje o technicko-ekonomických parametrech), obchodní (orientace na zákazníka, zahrnuje průzkum trhu, posouzení konkurenceschopnosti, reklama, propagace…), personální (řízení lidských zrojů – přijímání, příprava a výběr zaměstnanců), ekonomická (musí předvídat a ovlivňovat vývoj, zajišťování finančních zdrojů a hospodaření s nimi), výrobní (zajišťuje schopnost kvalitní výroby požadovaných výrobků v určitém množství a čase)
4 prvky managementu – prvek (základní obecná řídící činnos, to co manažer dělá pro zajištění splněných cílů) plánování (zahrnuje výběr úkolů, cílů, činností potřebných pro jejich dosažení), organizování (identifikace a klasifikace požadovaných činností, seskupování činností potřebných pro dosažení cílů, určení toho co je potřeba udělat, jak a kdo to udělá), stimulace (využívá vnějších pobídek – stumulů – k ovlivňování lidí v organizaci tak, že působína jejich motivaci), kontrola (zaměřena na měření a kontrolování vykonané práce, ab bylo jisté, že plány budou plněny a cílů dosaženo)
3 složky mechanismu – proces rozhodování, ovlivňování, kontroly
KAPITOLA 2
Manažer – ten, kdo pracuje s lidmi, koordinuje jejich aktivity tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů
Manažeři na nejnižší úrovni – řídí práci pracovníků, kteří vytvářejí vlastní produkci (výrobky, služby) firmy, jsou však podřízení manažerům na střední úrovni
Manažeři na střední úrovni – řídí manažery na nejnižší úrovni a jsou podřízení vrcholným manažerům
Vrchnolní manažeři – jsou na vrcholu firmy, řídí celou společnost, mají široké pravomoci a jsou odpovědni za rozhodování, formulování cílů a plánů v rámci celé firmy
4 role, které musí manažer zajistit – role komunikačního manažera (přimět lidi k dobrým výkonům, tento proces vyžaduje především komunikační schopnosti), role manažera času (efektivní zvládnutí času), role manažera cílů (intenzivní vytváření a vyvíjení budoucnosti svěřeného útvaru slaďované s nadřazenými představami o cílech firmy), role manažera změn (analyzovat a změny produktivně řídit)
Henry Mintrberg – definoval 10 manažerských rolí, které rozdělil do oblastí role pro mezilidské vztahy (zahrnují lidi, povinnosti, které mají ceremoniální a symbolický charkter – manažer s autoritou, vůdce, budovatel vztahů), role pro předávání informací (přijímání, shromažďují a rozšiřují informace – monitorování, rozšiřování, mlvčí), role pro rozhodování (výběr možného řešení problému – podnikatel, krizový manažer, alokátor zdrojů, vyjednavač)
Odbornost manažera – znalosti, zkušenosti, dovednosti, schopnosti
3 základní dovednosti manažera – technická dovednost (znalosti a schopnosti v určitých oblastech – účetnictví, výroba), lidská dovednost (schopnost dobře splupracovat s lidmi), koncepční dovednost (schopnost koncepčně a komplexně myslet)
Úspěšný manažer – stále a lépe informovaný, nabízet vyšší a lepší kvalitu, v konkurenci být pohotovější, schopnější a pružnější, dovednost pracovat ve skupině, sdělovat myšlenky …
Zděněk Souček – definoval 8 zásad úspěšného manažera
Evropské standardy – řídit operace, finanční zdroje, lidi, informace
KAPITOLA 3
Plánování – výběr úkolů, cílů a činností potřebných pro jejich dosažení. Je zaměřeno do budoucnosti
Plán – racionální výběr mezi možnostmi budoucího průběhu činností. Plán je možné považovat za efektivní, jestliže dosáhne svých cílů při vynaložení přiměřených nákladů
Charakteristické rysy – přispívání k dosažení záměrů a cílů, je prioritní mezi manažerskými úlohami, vztahuje se na veškeré aktivity, umožňuje efektivní provádění činností
Efektivnost – je obecně dána stupněm dosažení vytyčených záměrů a cílů vzhledem k nákladům vynaloženým na jeho sestavení a realizaci
8 druhů plánů podle H. Kootze a H. Weihricha – smysl či poslání, úkoly či cíle, strategie, tatktiky, postupy, pravidla, programy, rozpočty
Postup plánování – uvědomit si příležitost, stanovit cíle, zhodnotit podmínky, určit možné postupy, zhodnotit jednotlivé postupy, vybrat nejlepší postup, formulovat odvozené plány, vyčíslit plány
Stanovení cílů (10 tipů) – stanovení cílů na vrcholové úrovni dané organizace, vyjasnění specifických úloh potřebných pro dosažení cílů, určování a modifikování cílů pro podřízené
Strom – hierarchie cílů – 1 hlavní cíl a od něj se odvíjí cíle pro všechny části firmy
Síť cílů – zdůrazňuje jak spolu jednotilvé cíle souvisí
Motivační role zapojení zaměstnanců do stanovování cílů –
vysoký
výkon velké zapojení
pracovníků
melé zapojení
nízký
malývelký
význam cíle
SMART – zásady pro jasné definování cíle, S(specific = jasné, konkrétní), M (measurable = měřitelné), A (attainable but challenging = dosažitelné ale inspirující), R (relevant and recorder = relevantní a zaznamenaný), T(time frame = časový rámec)
Obtížnost cílů – důležitý faktor, který ovlivňuje výkonost lidí, kteří ho mají dosáhnout
Závislost mezi obtížnotí cíle a výkonem pracovníků –
vysoký
výkon
pracovníků
nízký
snadnénemožné
obtížnost cíle
KAPITOLA 4
Organizování – identifikace a klasifikace požadovaných činností, seskupování činností potřebných pro dosažení cílů, přiřazení manažera ke skupině činností a pravomocí, zabezpečení horizontální a vertikální koordinace
Zásady organizování – organizování je proces, organizační struktura musí odrážet cíle a plány, protože jsou od nich odvozovány činnost, organizační struktura musí vyjadřovat disponibilní pravomoc managementu, organizační struktura musí zohledňovat své prostředí, organizační struktura musí být vytvářena pro vykonání pracovních příležitostí, pro umožnění spolupráce členů skupiny a musí lidem pomáhat dosahovat efektivně cíle v proměnlivé budoucnosti
Organizování je proces, který zahrnuje 6 kroků – 1)stanovení cílů firmy, 2)formování podpůrných plánů, cílů a taktik, 3)identifikace a klasifikace činností, potřebných pro jejich dosažení, 4)seskupování činností z hlediska disponibilních lidských a materiálních zdrojů, tak aby je bylo možné co nejlépe za daných okolností vykonávat, 5)delegování potřebných pravomocí pro vedoucí skupinu k provádění daných činností, 6)horizontální a vertikální provázání těchto skupin pomocí vztahů nadřízenosti a podřízenosti a