Skripta pro účetnictví

Obsah :
str.
0 Úvodní informace
1. Charakteristika, metody, zásady a funkce podvojného účetnictví…..………………3
Metody podvojného účetnictví……………………………………………………….3
1.1.1 Bilanční princip …..………………………………………………………………….3
1.1.2 Systematické zápisy o hospodářských operacích na účtech………………………….4
1.1.3 Podvojnost a souvztažnost účetních zápisů ………………………………………...10
1.1.4 Dokladovost účetních zápisů………………………………………………………..11
1.1.5 Kontrolní systém účetnictví…………………………………………………………14
1.2 Účetní zásady………………………………………………………………………..17
1.3 Funkce účetnictví……………………………………………………………………18
Kontrolní otázky ke kapitole 1………………………………………………………19
2. Harmonizace a standardizace účetnictví a výkaznictví …………………………….20
2.1 Mezinárodní účetní standardy………………………………………………………20
2.1.1 Koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky……………….…..21
2.1.2 Přehled mezinárodních účetních standardů a jejich interpretací……………………24
2.1.3 Mezinárodní účetní standard AIS 1……………………………………………...….27
2.2 Harmonizace účetnictví v Evropské unii……………………………………………30
2.3 US GAAP…………………………………………………………………………...33
Kontrolní otázky ke kapitole 2…………………………………………………..….35
3 Úprava účetnictví v České republice………………………………………………..36
Obchodní zákoník a účetnictví………………………………………………………36
Zákon o účetnictví…………………………………………………………………...37
Vyhlášky ministerstva financí………………………………………………………41
3.3.1 Novela vyhlášky č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
o účetnictví…………………………………………………………………………..42
3.3.2 Informační povinnosti účetní jednotky……………………………………………..51
Kontrolní otázky ke kapitole 3………………………………………………………52

4. Charakteristiky aktiv a pasiv………………………………………………………..53
4.1 Charakteristika aktiv a účtování aktiv.……………………………………..……….53
4.1.1 Dlouhodobý majetek……………………………………………………….……….56
4.1.2 Oběžná aktiva……………………………………………………………………….57
4.2 Charakteristika pasiv a účtování pasiv……..……………………………..………...67
Kontrolní otázky ke kapitole 4……………………………………………………...75

5. Náklady, výnosy a výsledek hospodaření účetní jednotky………………………….76
5.1 Charakteristika a účtování nákladů………………………………………………….76
5.2 Charakteristika a účtování výnosů…………………………………………………..78
5.3 Výsledek hospodaření……………………………………………………….………80
Kontrolní otázky ke kapitole 5……………………………………………….…….. 83
Použitá literatura…………………………………………………………………….……..84
Soupis obrázků……………………………………………………………………………..85
Základní informace ke studiu :
Přednášející : doc.ing.Anna Fedorová, CSc.
Ústav aplikovaných disciplin fakulty podnikatelské
Tel.: 541 142 689
E-mail :
Konzultační hodiny : pondělí 9 – 11hod.
Informace k zápočtům :
zápočet je udělen podle výsledku zpracování zadaného zápočtového příkladu. Požadavky na řešení zápočtového příkladu budou upřesněny na konzultačním soustředění během semestru. Řešení příkladu je hodnoceno stejnou klasifikační stupnicí jako zkouška. Student se může přihlásit ke zkoušce v případě hodnocení zápočtového příkladu známkou lepší než nevyhověl (tedy výborně až dobře). Známka ze zápočtu vstupuje do celkového hodnocení z předmětu.
Informace ke zkouškám z předmětu účetnictví II a účetnictví III :
písemnou část zkoušky tvoří test účetních znalostí, řešený na počítači a písemné řešení zadaného příkladu. Při ústní části zkoušky se upřesňuje hodnocení získané z testu znalostí, příkladu a zápočtu.

kapitola
Charakteristika, metody, zásady a funkce účetnictví
Výukové cíle : - vysvětlit důvody existence účetnictví
- objasnit systém účetnictví
- vysvětlit jednotlivé metody účetnictví
Účetnictví je uspořádaný systém informací, v němž se v peněžních jednotkách vyjadřuje ekonomická charakteristika činnosti podnikatelských subjektů. Účetnictví poskytuje informace o finanční situaci, hospodářském výsledku, stavu a pohybu hospodářských prostředků organizace za určité časové období. Základním obdobím, ve kterém se poskytují účetní informace je v českých podmínkách dvanáct po sobě jdoucích měsíců (např. kalendářní rok) a nazýváme jej účetním obdobím.Účetní informace se zpracovávají v rámci právně vymezeného a organizačně uzavřeného celku, který se nazývá účetní jednotka. Za každé účetní období zpracuje účetní jednotka účetní informace do účetních výkazů, které tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní závěrce, příp. přehled o změnách vlastního kapitálu a cash flow a v této podobě je předkládá uživatelům.

Metody účetnictví
Účetnictví používá specifické metody zpracování ekonomických informací, které se během dlouhodobého vývoje rozvinuly do vysokého stupně dokonalosti. K základním metodickým prvků účetnictví patří :
bilanční princip
systematické zápisy o hospodářských operacích na účtech
podvojnost a souvztažnost zápisů na účtech
dokladování účetních zápisů
kontrolní systém účetních zápisů

Bilanční princip
Majetek, který účetní jednotka vlastní nebo ho spravuje, můžeme sledovat ze dvou hledisek. Jednak je to forma nebo podoba, ve které se majetek nachází (např. budovy, strojní zařízení, zásoby materiálu, zboží, licence, průmyslová práva, pohledávky, peněžní prostředky
v hotovosti nebo na účtech), jednak je to hledisko zdrojů, kterými byly majetkové položky
profinancovány (např. základním kapitálem, bankovním úvěrem, nezaplacenými dluhy k obchodním partnerům nebo ke státnímu rozpočtu). Pro majetek společnosti z hlediska jejich konkrétní formy používáme v podvojném účetnictví termín aktiva, pro zdroje financování majetku termín pasiva. V pravidelných intervalech a k určitému datu porovnáváme v účetní jednotce stav obou těchto charakteristik v účetním výkazu, který nazýváme rozvaha neboli bilance. Formálně je rozvaha uspořádána dvoustranně, na jedné straně jsou uváděna aktiva a na druhé straně pasiva. Z logiky konstrukce rozvahy vyplývá, že souhrn peněžního vyjádření aktiv se musí rovnat souhrnu peněžního vyjádření pasiv společnosti. Podobu rozvahy s jejím základním členěním aktiv a pasiv uvádí obr. č.1. Termíny v rozvaze jsou použity v teoretickém vymezení, v konkrétní praxi mohou být poněkud odlišné.
ROZVAHA k …
AKTIVA PASIVA
I. Stálá aktiva I. Vlastní kapitál
1. Hmotný majetek 1. Základní kapitál
2. Nehmotný majetek 2. Fondy (rezervní a jiné)
3. Finanční aktiva 3. Nerozdělený zisk,
neuhrazená ztráta
II. Oběžná aktiva II. Závazky
1. Zásoby
2. Pohledávky
3. Krátkodobý finanční majetek III. Rezervy
4. Peněžní prostředky
III. Ostatní aktiva IV. Ostatní pasiva
AKTIVA celkem = PASIVA celkem
Obr. 1 - Základní členění rozvahy

V rozvaze se sumarizují jednotlivé majetkové položky a zdroje financování do ucelených skupin a získávají se informace o jejich stavu, fixované k určitému datu. Po prvé zpracuje
účetní jednotka rozvahu ke dni svého vzniku, tzv. zahajovací rozvahu. Další termíny pro
sestavení rozvahy představují především termíny účetní závěrky. Zachycovat pohyb jednotlivých položek v průběhu účetního období (např. nákup materiálu, nákup strojního zařízení, vznik povinnosti odvést sociální a zdravotní pojištění) přímo do rozvahy by bylo technicky těžko zvládnutelné. Proto se vyvinul systém zápisu jednotlivých operací na účty. S určitým zjednodušením můžeme říci, že účty jsou odvozeny od jednotlivých položek rozvahy.

Systematické zápisy o hospodářských operacích na účtech
Účet neboli konto je základní třídící prvek, používaný v účetnictví. Pro pedagogické účely si účet můžeme představit ve tvaru písmene T, u něhož levá strana má název „Má dáti“ zkratkou MD nebo Na vrub nebo debet, pro pravou stranu používáme v účetnictví termín „Dal“ zkratkou D nebo Ve prospěch nebo kredit. Účet ve tvaru písmene T vidíme na obr.č.2.
MD název účtu D

Má dáti Dal
Na vrub Ve prospěch
Debet Kredit

Reálnější podoba účtu z doby, kdy se účetnictví vedlo ručně, bez počítačových programů je následující :
MD název účtu D
datum text Kč datum text Kč
Pro další postup si představíme, že pro položky rozvahy vytvoříme samostatné účty, na které zapíšeme stav položky z rozvahy (nazýváme jej počáteční stav), potom podle uskutečněných hospodářských operací zapisujeme pohyby jednotlivých položek a na konci účetního období zjistíme konečný zůstatek účtu, který převedeme do nové rozvahy.
Pro aktiva, obsažená v rozvaze, používáme účty s názvem aktivní účty nebo účty aktiv. Pro položky pasiv rozvahy používáme účty, které nazýváme pasivní účty nebo účty pasiv. Rozlišení těchto dvou kategorií účtů je důležité také proto, že se na nich rozdílně provádějí účetní zápisy. Na aktivních účtech zapisujeme počáteční stav a přírůstky položky na stranu Má dáti, úbytky na stranu Dal. Na pasivních účtech zapisujeme počáteční stav na stranu Dal, přírůstky pasiv také na stranu Dal a úbytky na stranu Má dáti. Zápisy na aktivních a pasivních účtech jsou schematicky znázorněny na obr. č. 3.
MD Účet aktiv D MD Účet pasiv D
počáteční stav počáteční stav
přírůstky úbytky úbytky přírůstky
konečný zůstatek konečný zůstatek
Obr. 3 - Operace na účtech aktiv a pasiv
U obou typů účtů, aktivních i pasivních platí, že součet přírůstků nebo úbytků stran MD a stran D se nazývá obrat strany MD nebo obrat strany D, čili pohyby na jednotlivých stranách účtů jsou jejich obraty.
Konečný zůstatek účtu je součtem počátečního stavu účtu a rozdílu obratů strany MD a D. Např. konečný zůstatek účtu peníze v pokladně = počáteční stav peněz v pokladně, vedený na
straně MD účtu pokladna + součet všech příjmů peněz do pokladny za sledované období – výdaje z pokladny za sledované období.
Obr.č.4 zachycuje vztah mezi rozvahou a účty, které jsou odvozené z rozvahy v situaci, kdy vznikla společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 200 000,- Kč, společníci
vložili do firmy 100 000,- Kč a zbývajících 100 000,- Kč ještě nebylo splaceno. V průběhu dalšího období bylo zaplaceno dlužných 100 000,- Kč. Pro zjednodušení budeme předpokládat, že jiné operace neproběhly. V závěru období byla sestavena nová rozvaha.

ZAHAJOVACÍ ROZVAHA K ….
AKTIVA PASIVA
Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 100 000,- Základní kapitál 200 000,-
Běžný účet 100 000,-
Aktiva celkem 200 000,- Pasiva celkem 200 000,-
Stavy jednotlivých položek z rozvahy představují počáteční stavy účtů, obratem je pouze operace zaplacení nesplaceného vkladu na běžný účet v bance :
účty aktiv účty pasiv
MD Pohledávky za upsaný D MD Základní kapitál D
vlastní kapitál

p.s.100 000,- p.s. 200 000,-
zaplacení vkladu
100 000,-
k.z. 0 k.z. 200 000,-
MD Běžný účet D
p.s. 100 000,-
zaplacení vkladu
100 000,-
k.z. 200 000,-

ROZVAHA k …. (po splacení upsaného základního kapitálu)
AKTIVA PASIVA

Běžný účet 200 000,- Základní kapitál 200 000,-
Aktiva celkem 200 000,- Pasiva celkem 200 000,-
Obr.4 - Vztah mezi rozvahou a účty
Uvedený způsob práce s účty není úplně vyčerpávající. Platí v plném rozsahu pro účty, na kterých sledujeme stav a pohyb majetku a zdrojů jeho financování, tedy účty, odvozené z rozvahy. Nazýváme je rozvahové účty.
Druhou oblastí, kterou v podvojném účetnictví zaznamenáváme, je oblast výsledku hospodaření. Celkovou výši výsledku hospodaření zjišťujeme jako rozdíl nákladů a výnosů a zjišťujeme také jeho strukturu. K těmto operacím slouží účty, nazývané výsledkové. Členíme je na účty nákladů, na kterých podchycujeme náklady společnosti a účty výnosů, na kterých zaznamenáváme výnosy společnosti. Pro práci s výsledkovými účty platí tato základní pravidla (výjimky nejsou pro snadnější pochopení uvedeny) :

účty nákladů nemají počáteční stav, protože jejich konečný zůstatek byl v minulém
období zúčtován do zjišťovaného výsledku hospodaření. Proto také při vzniku firmy
sestavujeme pouze zahajovací rozvahu, nemůžeme sestavit zahajovací přehled nákladů
a výnosů
vzniklé náklady účtujeme na straně MD účtů nákladů. Z obratů účtů nákladů
zjistíme jejich konečné zůstatky. Konečné zůstatky účtů nákladů převedeme koncem účetního období na samostatný účet, určený ke zjištění hospodářského výsledku, který má v českém účetnictví název Účet zisků a ztrát
- účty výnosů nemají rovněž počáteční stav ze stejných důvodů, které jsou uvedeny
u nákladových účtů
- dosažené výnosy účtujeme na straně D účtů výnosů. Z obratů účtů výnosů zjistíme
jejich konečný zůstatek, který koncem účetního období převedeme na Účet zisků a
ztrát.
Pro úplnost musíme uvést, že do výčtu druhů účtů, vedených účetní jednotkou patří ještě účty podrozvahové a závěrkové.
Podrozvahové účty mají poněkud jiný charakter, než výše uvedené rozvahové a výsledkové účty, protože na nich pouze zaznamenáváme ty důležité skutečnosti firmy, o kterých neúčtujeme na některém z výsledkových nebo rozvahových účtů, přičemž jejich znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace a ekonomických zdrojů účetní jednotky. Na podrozvahových účtech sledujeme např. odepsané pohledávky, najatý majetek, majetek přijatý do úschovy, poskytnuté a přijaté záruky, poskytnuté a přijaté zástavy, závazky nebo pohledávky z leasingu, pohledávky a závazky z opcí apod. Podrozvahové účty nevstupují do bilance účetní jednotky.
Pro techniku účtování jsou do systému účtů zařazeny specifické tzv. závěrkové účty, s jejichž pomocí otevíráme (Počáteční účet rozvažný) a uzavíráme rozvahové účty (Konečný účet rozvažný) a zjišťujeme hospodářský výsledek (Účet zisků a ztrát).
Celkový přehled druhů účtů v účetním systému znázorňuje obr.č. 5
aktivní účty
rozvahové účty
pasivní účty
účty v účetní jednotce
účty nákladů
výsledkové účty
účty výnosů
závěrkové účty (Účet zisků a ztrát, Počáteční účet rozvažný,
Konečný účet rozvažný)

podrozvahové účty
Obr. 5 - Členění účtů v účetním systému
Pro pochopení následujícího obr.č. 6, který vyjadřuje vzájemné vztahy mezi rozvahovými, výsledkovými a závěrkovými účty si ještě upřesníme postup převodu stavů položek rozvahy do počátečních stavů rozvahových účtů a konečných zůstatků rozvahových účtů do rozvahy. V účetní praxi nepřebíráme stavy z rozvahy tak, jak jsme si uváděli na obr. č. 4, kde byl
postup záměrně zjednodušený.
Technicky provádíme zápis počátečních stavů na rozvahové účty při vzniku účetní jednotky nebo v novém účetním období pomocí účtu Počáteční účet rozvažný. Zápis provedeme tak, že počáteční stav zapíšeme na tu stranu rozvahového účtu, kam podle svého charakteru patří a současně na opačnou stranu účtu Počáteční účet rozvážný (např. na stranu DAL účtu základní jmění zaúčtujeme výši základního jmění společnosti a stejnou částku zaúčtujeme na stranu MÁ DÁTI účtu Počáteční účet rozvážný).
Pro ukončení účtování na rozvahových účtech na konci účetního období používáme účet Konečný účet rozvažný, na který převádíme konečné zůstatku rozvahových účtů. Do rozvahy převezmeme konečné zůstatky neúčetně, tzn. bez účetních zápisů.
Okruh výsledkových účtů uzavíráme účtem Zisků a ztrát. Na tento účet p