Skripta pro účetnictví

ou vzniknout také z chyb
v inventuře nebo záměn při zápisech prováděných operací. Závěrem tohoto kroku
inventarizace je potvrzení těch rozdílů, které znamenají nesoulad mezi skutečným
a účetním stavem a potvrzení povahy vzniklých rozdílů.
Např. u mank stanovit, jestli se jedná o zaviněná nebo nezaviněná manka, manka 
v rámci norem nebo nad normu apod. Vyjasnění těchto otázek je předpokladem
správného vypořádání inventarizačních rozdílů.
ad d) návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů podává komise, která prováděla
inventuru. Návrh je součástí inventarizačních zápisů, které se vyhotovují po ukončení
inventury. Po schválení návrhu odpovědnou osobou se provedou v účetnictví takové
zápisy, kterými se dosáhne shody mezi stavem na účtech jednotlivých položek a jejich
skutečným stavem. Podle současné úpravy českého účetnictví se musí inventarizační
rozdíly zaúčtovat do období, za které se inventarizace provádí. V účetnictví se
provedou také účetní zápisy, kterými se sníží ocenění majetkových položek v případě,
že inventarizační komise zjistí rozdíl mezi vyšším účetním oceněním a nižší tržní
cenou. Tyto účetní zápisy nazýváme opravnými položkami.
ad e) výsledkem inventarizace by měla být také organizační a jiná opatření, kterými se
minimalizuje možnost vzniku nesrovnalostí v budoucnosti, zvláště charakteru mank.
K takovým opatřením patří např. přesné prostorové vymezení skladu materiálu
a zajištění přístupu do skladu pouze oprávněným osobám apod.
Inventarizace je organizačně a časově náročný proces. Postup provádění inventarizace vymezí vedení společnosti ve směrnici pro inventarizaci, ve které také stanoví inventarizační komise, které zajišťují inventuru pro vymezené okruhy aktiv nebo pasiv. Inventarizaci upravuje zákon č. 563/1991Sb., o účetnictví v §§ 29 a 30 s těmito základními časovými intervaly :
inventarizace se provádí k datu řádné a mimořádné účetní závěrky
v případě podání návrhu na vyrovnání.
Pro provádění fyzické inventury to znamená, že např. inventura hmotného majetku se uskuteční k rozvahovému dni nebo v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, případně v prvním měsíci následujícího účetního období.
Účetní zásady
Účetní zásady jsou souborem uznávaných pravidel, které musíme dodržovat, abychom z účetnictví získali pravdivé a objektivní informace. Tato pravidla nemají charakter
metodických nástrojů, ale jsou spíše dohodou o tom, co musíme v účetnictví uplatňovat, aby poskytovalo věrohodné informace. Tyto názorové dohody už existují i na mezinárodní úrovni a jsou uplatňovány v regulaci vedení účetnictví v jednotlivých státech. K všeobecně akceptovaným účetním zásadám patří :
zásada oceňování majetku v konkrétně definovaných cenách. Majetek můžeme oceňovat
různými cenami, např. běžnými nebo historickými. České uplatnění zásady oceňování používá historické ceny. To jsou takové ceny, za které byl majetek nakoupen nebo jinak získán v době, kdy byl pořízen. V těchto „původních“ cenách se majetek vede v účetnictví
po celou dobu jeho existence ve firmě. Předností ocenění majetku v historických cenách je jeho spolehlivost a průkaznost. Úskalí spočívá v tom, že vyjadřuje tržní podmínky v době pořízení majetku. Ocenění majetku aktuálními tržními cenami může být vyšší nebo nižší než historickými cenami. Rozdíl mezi současnou vyšší cenou a historickou cenou představuje nerealizovaný zisk, rozdíl mezi aktuální nižší cenou a historickou cenou znamená nerealizovanou ztrátu a vyžaduje tvorbu opravných položek.

zásada věrného a poctivého zobrazení skutečnosti, což jinak řečeno znamená reálné vyjádření majetkové a finanční situace společnosti úplným, průkazným, správným, srozumitelným a přehledným zaúčtováním všech účetních případů. K dosažení věrného obrazu společnosti v účetnictví nestačí pouze správně uplatňovat metodické postupy účetnictví, ale uplatnit i princip opatrnosti. Opatrnost v účetnictví znamená vyjádřit výši majetku s ohledem na možná rizika, čili vykazovat majetek v ceně co nejnižší a dluhy v co nejvyšším ocenění. Např. jestliže při inventuře majetku zjistíme, že budova, kterou jsme v minulosti zakoupili, má v důsledku pohybu cen nemovitostí nižší tržní cenu, než byla její pořizovací cena, ve které máme budovu vedenou v účetnictví, a tento pohyb cen považujeme za přechodný, měli bychom tuto skutečnost vyjádřit pomocí opravné položky k budově tak, aby v účetnictví byla zřejmá hodnota budovy v její tržní ceně
zásada účetní jednotky, která vyjadřuje požadavek sledovat aktiva, pasiva a ekonomické
procesy v určitém, organizačně definovaném hospodářském celku

zásada neomezeného trvání účetní jednotky, což je předpoklad, že účetní jednotka bude nadále existovat a pokračovat ve své činnosti. Doba existence firmy má vliv na ocenění jejich majetkových položek v účetní závěrce. Ohrožení neomezeného trvání účetní jednotky představuje např. dlouhodobě dosahována ztráta z podnikání, nedostatek peněžních prostředků a nemožnost získat nebo prodloužit úvěry, výrazný pokles objednávek v důsledku ztráty trhů, platební neschopnost významných dlužníků apod.
zásada objektivity účetních informací znamená, že pohyby aktiv a pasiv se mají
zaúčtovat teprve tehdy, když byly objektivně zjištěny nebo o nich mohla účetní jednotka
objektivně vědět. Za objektivní se považuje ta skutečnost, která je ověřitelná nezávislým znalcem.
akruální princip znamená vykazovat ekonomické procesy v tom účetním období, kdy
se uskutečnily bez ohledu na to, kdy byly vydány nebo přijaty peněžní prostředky
s nimi související
zásada rozpoznání tržeb vyjadřuje podmínky k tomu, aby tržby byla uznána a mohla
být vykázána : - musí proběhnout směnná transakce, tzn. výrobek, zboží nebo služba
musí být vyměněny za peníze nebo jejich příslib
- musí být zasloužená, tzn., že dodavatel poskytl vše, k čemu se zavázal

zásada vzájemného časového a věcného souměření nákladů a výnosů vyjadřuje požadavek vykázat v účetním období s dosaženými výnosy související náklady a k vynaloženým nákladům odpovídající výnosy

zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace účetní jednotky.
Pravidelné informace z účetnictví potřebují všichni jejich uživatelé. Proto je stanoveno
účetní období jako základní časový interval, za který se účetní informace poskytují.
V tomto účetním období se zaúčtuje pouze ty účetní případy, které s ním souvisejí. Např.
nájemné, zaplacené na začátku roku 2000 na tři roky dopředu, nemůžeme v účetnictví
při placení uplatnit v plné výši jako nákladovou položku, protože k roku 2000 se vztahuje
jenom třetinová část platby.
zásada konzistentnosti účetnictví mezi účetními obdobími znamená stálost metod,
uplatňovaných v jednotlivých účetních obdobích, např. metod oceňování, způsobů časového rozlišování nákladů a výnosů apod. Uplatňování stejných metod v různých účetních obdobích zajišťuje srovnatelnost účetních informací v časové řadě, což dává možnost jejich využívání. V účetní jednotce se mohou vyskytnout situace, kdy je potřebné změnit doposud uplatňovanou metodu. V tom případě je potřebné vyčíslit dopad změny metody na výši majetku, případně na výsledek hospodaření společnosti.
Funkce účetnictví
Smyslem vedení účetnictví je poskytovat jeho uživatelům pravdivé informace o ekonomické situaci účetní jednotky, tzn. o tom, jaký dosáhla výsledek hospodaření ze své činnosti, jak zhodnotila disponibilní prostředky, v jaké je finanční situaci apod. Tyto informace získávají uživatelé z účetních výkazů společností. Společnosti v České republice mají zákonnou povinnost zveřejňovat účetní závěrku, a to tím způsobem, že ji uloží u obchodního soudu v místě své registrace.
Kdo jsou uživatelé účetních informací ?
Můžeme je rozdělit na :
skupinu interních uživatelů
skupinu externích uživatelů.
K interním uživatelům patří manažeři, vlastníci a také zaměstnanci společnosti. Každá z vyjmenovaných skupin má jiný důvod k zájmu o účetní informace. Vedení firmy využívá účetní informace k hodnocení dosažených cílů v podnikatelských aktivitách. Vlastníci na základě účetních informací posuzují, jak se zhodnocuje jejich vložený kapitál a podle toho se rozhodují, jestli své prostředky nechají ve firmě nebo budou investovat jinam. Zaměstnanci usuzují z účetních informací, jakou mají další perspektivu ve firmě, jaký se dá očekávat další vývoj mezd, případně jejich vyplácení.
K externím uživatelům patří :
věřitelé, které zajímá schopnost firmy splácet své závazky
odběratelé produkce svou závislí na dodávkách společnosti, proto se zajímají o její schopnost zajišťovat dodávky i v budoucnosti
konkurenční podniky mají zájem o informace o finanční situaci a výsledku hospodaření pro srovnání s vlastními výsledky, stanovení další vlastní strategie nebo i získání kontroly nad firmou
vládní orgány potřebují účetní informace firem pro řízení finanční a daňové politiky státu,
pro výpočet statistických ukazatelů apod.
- veřejnost zajímá prosperita podniku kvůli zaměstnaneckým příležitostem, možnostem
dalšího rozvoje regionu, ve kterém firma působí, výši příjmů regionu apod.
Kontrolní otázky ke kapitole 1 :
Vyjmenujte a charakterizujte metodické nástroje účetnictví
Jaké důsledky mají v rozvaze následující operace :
banka poskytla účetní jednotce úvěr, který byly převeden na běžný účet
účetní jednotka zaplatila dodavatelskou fakturu
účetní jednotka přijala na sklad dodaný materiál a zaplatila ho z pokladny
banka poskytla účetní jednotce úvěr, ze kterého zaplatila dlužnou fakturu
Vysvětlete termín počáteční stav, obrat a konečný zůstatek účtu a způsob jejich
zaúčtování u účtů pokladna a účtu dodavatelé
Uveďte příklady možných analytických účtů k syntetickým účtům bankovní účet,
pokladna a dodavatelé
Proč se provádí účetní zápisy do deníku a také na účty hlavní knihy ?
Uveďte účetní doklady, potřebné k účtování na účtě pokladna, bankovní účet,
odběratelé, dodavatelé, sklad zboží
Co znamenají termíny podvojnost a souvztažnost účetních zápisů ?
V čem je omezeno využití předvahy jako kontrolního prvku účetnictví ?
Vyjmenujte jednotlivé postupové kroky při inventarizaci
Které účetní zásady považujete za nejdůležitější, které posuzujete jako protikladné?
Koho lze považovat za nejdůležitějšího uživatele účetních informací ?
2. kapitola
Harmonizace a standardizace účetnictví a výkaznictví

Výukové cíle : - objasnit, proč je potřebné sjednocovat účetní informace
ukázat, jaké harmonizační a standardizační proudy v této
oblasti existují
vysvětlit, v čem spočívá harmonizace účetnictví
Globalizace ekonomiky, především kapitálových trhů vyžaduje, aby vypovídací schopnost účetních informací se přibližovala a staly se srovnatelnými nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i z hlediska času.
Harmonizací účetnictví a účetních výkazů se rozumí proces jejich sbližování v rámci určitého územního celku. Národní úpravy se mohou navzájem lišit, ale jenom v rámci všeobecně přijaté logiky. Např. ocenění majetku může být provedeno v historických nebo běžných cenách. Společnost v účetní závěrce uvede, jaké ocenění použila a v případě odchylky od základní varianty (což jsou historické ceny) vyčíslí rozdíly, plynoucí z použitého ocenění.
Standardizace účetnictví a účetních výkazů znamená uplatnění jediné zásady nebo jediné úpravy pro všechny situace. Např. ocenění dlouhodobých hmotných aktiv je v USA možné pouze v historických cenách.
K dosažení potřebné jednotnosti  účetnictví směřují tři základní proudy :
mezinárodní účetní standardy
direktivy Evropské unie
US GAAP
2.1 Mezinárodní účetní standardy
Mezinárodní účetní standardy ( International Accounting Standards – IAS) jsou vydávány jako doporučení k účetním postupům a účetním prvkům. Vyhlašuje je Výbor pro mezinárodní účetní standardy – IASC (International Accounting Standards
Committe), nyní IASCF se sídlem v Londýně. Doposud byl publikován tzv. koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky a 41 vlastních účetních standardů, které se zabývají podstatnými problémy, které ovlivňují obsahovou náplň účetních výkazů. Protože název Mezinárodní účetní standardy dostatečně nevystihuje skutečnost, že se jimi upravuje účetní výkaznictví, budou v budoucnosti vydávané nebo novelizované standardy označovány termínem Mezinárodní standardy finančního výkaznictví – IFRS. Doposud vydané a platné standardy jsou uváděny pod označením IAS a pro tuto oblast harmonizace používáme v současné době označení IAS/IFRS.
Podle novely zákona o účetnictví, platné od 1.1.2004 budou i české účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie povinny po vstupu do Evropské unie účtovat a sestavovat účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů.

2.1.1 Koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky
Koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky byl vydán před vlastními standardy, nepovažuje se za mezinárodní účetní standard, ale za ideové východisko standardů. V koncepčním rámci se nevymezují definice a postupy pro žádný konkrétní účetní problém.
V úvodu tohoto dokumentu je ve vyjmenovaných důvodech účelu jeho vydání uvedeno mimo jiné :
pomáhat národním institucím, které odpovídají za proces tvorby a využití účetních
standardů při vytváření národních standardů
pomáhat těm, kteří odpovídají za zpracování účetní závěrky při využívání
Mezinárodních účetních standardů
pomáhat auditorům při vytváření názoru, zda účetní závěrka je v souladu s Mezinárodními
účetními standard
pomáhat uživatelům účetní závěrky při interpretaci informací obsažených v účetní závěrce, která byla zpracována v souladu s Mezinárodními účetními standardy.
V části o rozsahu působnosti koncepčního rámce je vymezen předmět zájmu a skutečnosti, které koncepční rámec vymezují (vše je uvedeno podle textu koncepčního rámce).
Předmětem zájmu koncepčního rámce je účetní závěrka, která je určena obecnému užití (dále zmiňovaná jako „účetní závěrka“), včetně konsolidované účetní závěrky. Taková účetní závěrka se zpracovává a předkládá alespoň jednou ročně a je zaměřena na všeobecné informační potřeby širokého okruhu uživatelů. Někteří z těchto uživatelů mohou vyžadovat a mají právo získat dodatečné informace nad rámec účetní závěrky.
Mnoho uživatelů se však musí spoléhat na účetní závěrku jako hlavní zdroj hodnotových
informací, a proto by účetní závěrka měla být zpracovávána a předkládána zejména s ohledem na jejich potřeby. Hodnotové informace určené pro zvláštní účely, například prospekty a propočty pro daňové účely, přesahují rozsah tohoto koncepčního rámce.
Koncepční rámec lze však využít jako podklad takových zpráv pro speciální účely, jejichž obsah to umožňuje.

Koncepční rámec vymezuje :
a) cíl účetní závěrky
b) kvalitativní charakteristiky, které vyjadřují přínos informací účetní závěrky
c) obsah, způsob rozpoznání a oceňování základních prvků, které tvoří obsah
účetní závěrky
d) pojetí kapitálu a uchování kapitálu.
ad a) cílem účetní závěrky je poskytovat informace o finanční pozici, výkonnosti a změnách
ve finanční situaci podniku, jež jsou užitečné pro široký okruh uživatelů, kteří provádějí
ekonomická rozhodnutí.
Účetní závěrky zpracované za tímto účelem splňují společné potřeby většiny uživatelů.
Neposkytují však všechny informace, potřebné pro uživatele, protože zobrazují
hodnotové výsledky minulých období.
Finanční pozice je ovlivněna strukturou aktiv, závazků a vlastního kapitálu podniku,
které jsou vykázány v rozvaze. Informace o finanční pozici jsou užitečné pro
předvídání budoucích výpůjčních potřeb a pro očekávání toho, jak budou budoucí
zisky a peněžní toky rozděleny mezi ty, kteří se jakkoli podílejí na podnikové činnosti
Výkonnost podniku je vztah výnosů a nákladů, který je vykázán ve výsledovce.
Výkonnost podniku slouží k posuzování schopnosti podniku vytvářet finanční
prostředky a zhodnocení potencionálních změn v ekonomických zdrojích, které
bude podnik v budoucnosti provádět.
Změny ve finanční situaci jsou uváděny v samostatném výkazu cash flow.
Poskytuje informace o schopnosti podniku vytvářet finanční prostředky.
ad b) kvalitativní charakteristiky účetní závěrky jsou její rysy, které činí účetní závěrku
užitečnou pro uživatele. Čtyři hlavní kvalitativní charakteristiky jsou následující :
srozumitelnost pro uživatele, která předpokládá dostatečné znalosti uživatelů
z ekonomiky a účetnictví a píli při studiu účetní závěrky
relevance informací, jejíž znakem je možnost využít informaci pro hodnocení
firemních událostí. Součástí relevance informací je její významnost, což
znamená, že její vynechání nebo chybné uvedení může ovlivnit ekonomická
rozhodnutí uživatele
spolehlivost informací, což znamená, že neobsahují závažnou chybu a
zkreslení a uživatelé se na ně mohou spolehnout
srovnatelnost informací, která obsahuje možnost porovnávání informací
účetní závěrky jednoho podniku v časové řadě a také informace různých
podniků.
ad c) základní prvky účetní závěrky jsou široce vymezené skupiny se stejnou
ekonomickou charakteristikou. K základním prvkům patří :
- aktiva
- závazky
- vlastní kapitál
- náklady
- výnosy.
Definice základních prvků účetní závěrky je v koncepčním rámci následující :
AKTIVUM - je zdroj využívaný podnikem, jehož existence je výsledkem minulých
skutečností a od něhož se očekává, že přinese podniku budoucí ekonomický
prospěch
ZÁVAZEK - je současnou povinností, která vznikla na základě minulých skutečností a
od jehož vypořádání se očekává, že přinese úbytek zdrojů
VLASTNÍ KAPITÁL – je zbytkový podíl na aktivech podniku po odečtení všech jeho
Závazků
VÝNOSY - jsou skutečností, která znamená zvýšení ekonomického prospěchu, k němuž
došlo za účetní období a projevilo se přírůstkem nebo zvýšením užitečnosti
aktiv nebo snížením závazků a vedlo ke zvýšení vlastního kapitálu jiným
způsobem než vkladem vlastníků
NÁKLADY - jsou snížením ekonomického prospěchu, k němuž došlo za účetní období,
které se projevilo úbytkem nebo snížením budoucí užitečnosti aktiv nebo
zvýšením závazků a vedlo ke snížení vlastního kapitálu jiným způsobem než
jeho odčerpáním vlastníky.
Uvedené základní prvky jsou v účetní závěrce rozděleny do podskupin. Např. aktiva nebo závazky se mohou členit podle jejic