Přednášky Minaříková

árodní smlouva neříká něco jiného
Základ daně § 4
cena majetku nabytého jednotlivými dědici
-> snížená o prokázané dluhy zůstavitele
-> snížená cenu majetku osvobozeného
-> snížená o přiměřené náklady na pohřeb zůstavitele
-> snížená o odměnu a hotové výdaje notáře
-> snížená o dědickou dávku, která byla prokazatelně zaplacená jinému státu
- můžu se vzdát části dědictví ve prospěch jiného subjektu
Daň darovací §5
darovat se může pouze za života
darovací smlouva je neplatná po smrti dárce
Poplatník
nabyvatel (daň platí ten, kdo tím něco získává)
při darování do ciziny je poplatníkem dárce
nejde-li o darování z ciziny nebo do ciziny, je dárce ručitelem
Dárce
FO, která je občanem CR nebo cizincem s trvalým pobytem v ČR
PO na území ČR
Předmět § 6
bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele
nemovitosti a movitý majetek, jiný majetkový prospěch
Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je
a) darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině anebob) darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska.
Předmětem daně darovací nejsou
a) plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem,b) důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu, c) bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů podle zvláštního předpisu, d) dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakož i z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty,e) prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci,f) prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu.
tato ustanovení platí, když mezinárodní smlouva neříká něco jiného
Základ daně § 7
cena majetku
snížená o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně
snížená o cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací
snížená o clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny
cena zjištěná podle zvláštního předpisu ke dni nabytí majetku
Společná ustanovení pro daň darovací a dědickou
Sazba daně
máme tři skupiny zůstavitelů nebo obdarovaných
obecné pravidlo je, že sazba u daně dědické se dělí na polovinu než je u sazby daně darovací
sazba u osob zařazených do první skupiny – daň darovací při ZD do 1 000 000 činí 1 % -> daň dědická činí 0,5 % (1. skupina je osvob.)
druhá skupina – daň darovací při ZD do 1 000 000 činí 3 %
ZD
Daň darovací
Daň dědická
1. skupina
< 1 000 000
1%
0,50%
2. skupina
< 1 000 000
3%
1,50%
3. skupina
< 1 000 000
7%
4,50%
Daňová přiznání § 21
daň darovací a dědická je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru
je splatná po podání daňového přiznání do 30 dnů
daň z převodu nemovitosti -> lhůta začíná běžet od data podání do katastru nemovitosti
pokud je darovací nebo dědická daň < 100 => podá se daň. přiznání, ale neplatí se
odst. 4 – kdy se nevyžaduje znalecký posudek
při podání DP k dani dědické
při podání DP ….
při podání DP k dani darovací nebo ….
§ 19, 20 Osvobození
to je prostě tak, jak to je …
co chybí -> přečíst …
Dědické řízení …
Povinnosti zaměstnavatelů a plátců ze zákona o dani z příjmů
zaměstnavatelé, kteří mají sídlo nebo bydliště na území ČR
zaměstnavatelé, kteří mají sídlo nebo bydliště mimo území ČR
zaměstnavatel, který je organizační složkou
zaměstnavatel, který uzavřel obchodní smlouvu o vyslání svých zaměstnanců k zaměstnavateli se sídlem nebo bydlištěm na území ČR
zaměstnavatel, který uzavřel smlouvu o mezinárodním pronájmu pracovní síly
plátci, kteří vyplácejí příjmy, ze kterých jsou povinni vybrat daň srážkou podle zvláštní sazby (§36)
plátci, kteří jsou povinni provádět zajištění daně
ti, kteří mají tzv. oznamovací povinnost
add a) zaměstnavatelé, kteří mají sídlo nebo bydliště na území ČR
provádí veškeré povinnosti, které mu plynou ze závislé činnosti (zálohy na zam., vede mzdové listy atd.) § 38 ZDP
při zaměstnávání cizinců si musíme dát pozor na nezdanitelné částky (musí se ošetřit podle § 15), cizinec má pouze nárok sám na sebe, nikoliv na další členy
add b) zaměstnavatelé, kteří mají sídlo nebo bydliště mimo území ČR
zaměstnavatel, který je organizační složkou
zahr. zaměstnavatel, který je org. složkou, je ve vztahu k zaměstnancům považován za tzv. zahraničního plátce daně podle § 38, písm. c ZDP
Zákon nám říká, že plátcem daně, který vybírá a platí zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti § 38,h ZDP, tato org. složka provádí zajištění daně podle § 38,e ZDP a vybírá daň srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 38,d. Takovým zaměstnavatelem je i daňový nerezident, který má na území ČR stálou provozovnu (§22, odst.2 ZDP) a nebo zaměstnává na území ČR své zaměstnance déle než 183 dní.
Jako zaměstnanec se nechová ten, který poskytuje služby nebo je tzv. zahraničním zastupitelstvím úřadu.
Org. složka zahr. společnosti má v ČR následující povinnosti plátce daně:
v případě, že se jedná o tzv. kamennou stálou provozovnu a tady platí povinnosti -> ode dne vzniku a v případě zaměstnávání zaměstnanců -> ode dne zaměstnání prvního zaměstnance
kdy se nejedná o stálou provozovnu, ale zahraniční subjekt zaměstnává na území ČR zaměstnance déle než 183 dní. (stálá provozovna nevzniká v případě staveniště -> neplyne z toho povinnost nahlásit stálou provozovnu)
zaměstnavatel, který uzavřel obchodní smlouvu o vyslání svých zaměstnanců k zaměstnavateli se sídlem nebo bydlištěm na území ČR
§ 38, c, kde je definován zahr. plátce daně, je rovněž poplatník, který má na území ČR stálou provozovnu
Zahraniční plátce daně § 38,c
Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává
zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c)a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku.
V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4.
Pokyn D 154
v ČR - zaměstnanci stálé provozovny jsou povinni v průběhu zdaňovacího období platit zálohy na daň sami (tzn. zajišťují si to sami zaměstnanci !!!)
slovenské ministerstvo financí sděluje, že jejich zahr. zaměstnavatelem jsou vybírány zálohy na daň z příjmů (tzn. zajišťuje to zaměstnavatel !!!)
zaměstnavatel, který uzavřel smlouvu o mezinárodním pronájmu pracovní síly
- v tomto případě se stává fakticky zaměstnavatelem té pronajaté pracovní síly a má všechny povinnosti, které z role plátce daně z příjmů ze záv. činnosti vyplývají, všechny povinnosti jsou definovány § 38 h,ch,i,j
- pokud nemá zahr. zaměstnavatel v ČR stálou provozovnu, hradí mu fakticky zaměstnavatel faktury za pronajatou prac. sílu snížené pouze o zálohy na daň z příjmů ze záv. činnosti
add c) plátci, kteří vyplácejí příjmy, ze kterých jsou povinni vybrat daň srážkou podle zvláštní sazby (§36)
§ 38d – jak se vybírá
§ 36 – srážková daň
srážka se musí provést nejpozději v den, kdy se o závazku účtuje
plátce ji odvádí příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést
zaměstnanec – nerezident, který podléhá srážkové dani, musí získat od správce daně potvrzení o sražení daně (v rámci zamezení dvojího zdanění), které se prokazuje ve své zemi
add d) plátci, kteří jsou povinni provádět zajištění daně
k zajištění dochází v případě, že se jedná zdanění podle § 16 (tam dochází ke sražení daně)
zajištění daně není povinnost je-li sražena záloha podle § 38h
zajištění daně FO se liší podle druhu příjmů např. CP na území ČR -> 3 %, 10 % z ostatních příjmů
pokud plyne povinnost zajistit daň při obchodování s nerezidentem, tak je nám zajištění daně doměřeno (což ve finále je o zajištění vyšší a také o penále)
add e) ti, kteří mají tzv. oznamovací povinnost
§ 34 Zákona o správě daně a poplatků - Součinnost třetích osob
oznamovací povinnost (§ 34,odst.17)= právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky, a stálé provozovny subjektů se sídlem nebo bydlištěm v cizině umístěné na území České republiky mají povinnost oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu se subjektem se sídlem či bydlištěm v zahraničí, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny.
úhrada (§ 34,odst. 5)= právnické osoby a fyzické osoby mající příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu, které provádějí úhrady fyzickým osobám za jejich jinou samostatně výdělečnou činnost nebo za pronájem a z těchto úhrad nesrážejí daň, jsou povinny uskutečněné úhrady oznamovat svému místně příslušnému správci daně, pokud u jednotlivé fyzické osoby přesáhne úhrada částku 40 000 Kč za kalendářní rok. V oznámení se uvede jméno, bydliště, případně místo podnikání fyzické osoby, vyplacená částka, den a důvod úhrady. Oznámení se zašle nejpozději do 15. února po skončení kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena.
1) Příkládek na c) plátci, kteří vyplácejí příjmy, ze kterých jsou povinni vybrat daň srážkou podle zvláštní sazby (§36)
Společnost Stín s.r.o. má 2 společníky FO nerezidenty. Společník pan Tmavý je daňovým rezidentem v SR. Společník pan Černý je daň. rezidentem ve Francii. Valná hromada Stín s.r.o. rozhodla o rozdělení zisku za předchozí rok, který činil 100 000 Kč rovným dílem oběma společníkům. Panu Tmavému byl podíl na zisku vyplacen 24. června, panu Černému až 15. prosince.
Řešení
Společnost má povinnost srazit daň.
Panu Tmavému, který je slovenským rezidentem se bude podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SR srážet daň ve výši 15 % z těch 50 000 Kč, tj. 7 500 Kč a to v den výplaty 24. června. Tuto daň je společnost povinna odvést do 31. července svému místně příslušnému úřadu a zároveň tento odvod ohlásit příslušnému správci daně na příslušném formuláři.
Panu Černému, který je francouzským rezidentem se bude podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SR srážet daň ve výši 10 %, tj. 5 000 Kč a to nejpozději do konce srpna (sice mu to vyplatili pozdě, ale na VH se to rozhodlo). Odvod musí uskutečněn nejpozději do konce měsíce následujícího po sražení (bez ohledu zda bylo vyplaceno nebo nebylo).
2) Příkládek na plátci, kteří jsou povinni provádět zajištění daně
Zadáníčko:
Pan Ťava slovenský daň. rezident má v ČR truhlářskou dílnu, ve které opracovává dřevo. Tato dílna je považována v souladu se ZDP i se smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SR za stálou provozovnu. Pan Ťava nepožádal místně příslušný fin. úřad o rozhodnutí podle § 38 d, odst. 8. Dne 12.9. vystavil fakturu pro českého odběratele spol. Stůl s.r.o. na 100 000 Kč se splatností do 30.9.
Řešení
Spol. obdržela fakturu 25.9. a nechala ji proplatit ve výši 90 000 Kč, tentýž den úč. společnost fakturu zaúčtovala ve prospěch pana Ťavy (90 000 Kč) a ve prospěch fin. úřadu 10 000 Kč. Zajištění daně ve výši 10 000 Kč měla spol. Stůl s.r.o. povinnost odvést fin. úřadu nejpozději do konce 31. 10.