Přednášky Minaříková

zhruba 24 % do těchto penzijní prémií
zaměstnavatel platí 33 % a zaměstnancům je odváděno z hrubé mzdy 7 % (odvodová tíha leží na zaměstnavateli)
Švýcarsko
považuje se za nejvyspělejší zemi světa
uvádí se, že ve švýcarských bankách je uložena 1/3 celosvětového uložení kapitálu
není zemí EU, ale patří do evropského hospodářského prostoru (sem patří také Norsko, Island a Lichtenštejnsko)
typické je, že každý kanton má úplně jiné daně (ve Švýcarsku je 26 kantonů a každý z nich má svoje vlastní daňové zákony -> každý kanton si může stanovit jakýkoliv daňový zákon, pokud to není v rozporu s ústavou)
Daň z příjmů
daň z příjmů FO – 10 % (poměrně nízká)
rodinné zdanění (u nás je to společné zdanění manželů) -> za rodinu se podává jedno daňové přiznání
daň z příjmů PO – kolem 20 %
DPH
v celém Švýcarsku jednotná
základní sazba 7,6 %
snížená sazba 2,3 %
speciální daň je ve Švýcarsku pro hotelnictví, která je ve výši 3,5 %
musí odvádět všechny firmy, jejichž výnos překročí za rok 75 000 švýcarských franků => stává se plátcem DPH
bankovnictví Švýcarska je nejpropracovanější na celém světě
velmi dobrá infrastruktura (největší část zajišťuje vlaková doprava)
Norsko
podle HDP, zaujímá 2. místo v Evropě
2x odmítlo vstup do EU
po dohodě o evr. hosp. prostoru – má volný vstup do prostoru EU (zboží, služby,…)
dokonalý systém soc. péče
Daň z příjmů
Norové platí daně ze všech příjmů plynoucí z Norska i ze zahraničí
pokud má občan vyšší než 6 000 norských korun (kurz x 4)-> podává daňové přiznání
max. sazba daně z příjmů FO je 28 % (existuje velké množství zvýhodnění – odčit. položky, nezdaň. položky, slevy na dani)
daň z příjmů PO 28 %, může si uplatnit ztrátu v následujících 10 letech
společnosti, které chtějí podnikat v nejsevernějších částech Norska, dává vláda různé dotace
průměrný úvazek -> počet hodin 41,1 hod. týdně – na hlavní úvazek
zkrácený úvaze -> 22,1 hod. týdně
DPH
základní sazba 24 %
snížená sazba 12 %
daň pro vnitrostátní dopravu 6 %
Spotřební daň
obrovské spotřební daně na alkohol a tabákové výrobky
jistý způsob prohibice
Občané mají tzv. obecní daň a krajskou daň, každý region je má stanovené v jiné výši -> stanovené z hrubého příjmu. Regiony se zajišťují svým vlastním systémem. Sazba je kolem 5 %.
milionářská daň
celkové zatížení u občana nesmí přesáhnout 55 %
centrální dozor nad měnovou politikou má centrální banka, v celém Norsku neexistuje pobočka Světové banky (jako cizinci si nemůžeme zřídit bank. účet, až po 3 letech trvalého pobytu)
propracovaný systém úvěrů na vzdělání, …
velmi špatnou infrastrukturu, má pouze okolo 300 km silnic dálničního typu, letecká doprava patří naopak mezi nejkvalitnější v celé Evropě
Norsko je bohaté díky ropě
Velká Británie
nejnižší státní penze
britský daňový systém je rozdělen na přímé a nepřímé daně -> výběrčím daně je FÚ -> vybírá přímé daně, nepřímé daně vybírá celní úřad a ten je zodpovědný za vybrání spotřební daně a DPH, ty ostatní vybírá příslušné ministerstvo
Daň z příjmů
daň z příjmů FO – progresivní sazba v průměru 20 % (systém odčitatelných částek)
daň z příjmů PO – 1. sazba 20 % je určena pro malé firmy, které mají nižší zisk (300 tis. liber) a 2. sazba 30 % sazba je pro ty s vyšším ziskem (1,5 mil. liber), to co je mezi se zdaňuje různě
Soc. poj.
příspěvky do soc. fondů odvádí zaměstnavatel i zaměstnanec
zaměstnanec platí kolem 2 %
zaměstnavatel platí kolem 3 %
zvyšují se s příjmem, ale max. je kolem 10 %
nejnižší odvodové penze, tzn. nejvyšší penzijní pojištění
průměrný počet odpracovaných 44,2 hod. týdně – hlavní poměr
zkrácený úvazek 18,2 hod. týdně (44 % žen)
DÁNSKO
velké konkurenční prostředí, při uzavírání smluv jednají velmi striktně a dodržují pravidla
jakým způsobem lze v Dánsku založit firmu:
je možno tam založit 8 druhů společností
a. s. – min. 500 tis. dánských korun
s.r.o. – min. 125 tis. dánských korun
v.o.s.,k.s. – stejné ručení jako u nás
pobočky zahr. společností – musí být zapsány v dánském registru a tato organizace pak plně odpovídá za závazky této pobočky
členství v odborných komorách je povinné (profesní komory) – není to volný trh řemesel
ESTONSKO
k 1.5.2004 v EU
Daň z příjmů FO a PO
stanovena jednotně 26 %
nezdanitelné částky – max. hranice může činit 9 600 estonských korun ročně
náklady na vzdělání
za zaměstnance platí daň z příjmů zaměstnavatelé
zaměstnanci platí pouze soc. a zdrav. poj.
DPH
základní sazba – 18 %
snížená sazba - 5 %
některé druhy zboží jsou z DPH úplně vyňaty
Spotřební daně
stejné jako u nás
Soc. pojištění
firmy v Estonsku musí ze všech plateb odvádět odvody na soc. zabezpečení ve výši 33 %
průměrné odpracované hod/den 41,1 hod.
volný trh, zákonem jsou ošetřeny těžby surovin
největším obch. partnerem je Finsko
KYPR
ostrov
vyvinuté obch., fin. služby
prům. počet odpracovaných hodin je nejnižší v EU – přibližně 40 hod/den
daňová reforma vstoupila v platnost v roce 2003
Daně z příjmů
velmi nízké daně – offshore sektor (daňový ráj)
rezidenční kritérium – z pohledu, že rezident Kypr zdaňuje všechny příjmy
rezident – os., která pobívá na Kypru více jak 183 dní v roce, nebo zde má sídlo
zdanění FO – progresivní – od 0 – 30 %
polostátní org. 25 %
offshore org. 4,25 %
DPH
zákl. sazba – 15 %
sníž. sazba – 5 %
0 % - potraviny, knihy…
LITVA
klesá nezaměstnanost
v souč. době splňuje Maastrichtská kritéria na rozdíl od ČR
Daně z příjmů
sazba FO – 33 %
sazba PO – daň platí org., které mají komerční činnost – 29 %
Soc. zabezpečení
zaměstnanci odvádějí 3 %
zaměstnavatelé odvádějí 27 %
zdrav. poj – 3 % zaměstnavatel a 1 % úrazové pojištění - zaměstnavatel
průměrné prac. doba 38 hod/týden
ekologický poplatek
DPH
jedna sazba 18 %
neplatí za humanitární a dobrovolnou pomoc, léky, výuka, knihy, nájem atd.
5 % maso
láká zahraniční investory
daň z podílu zisku zahr. investora je snížena o 50 % po dobu 6 let
malý trh
LOTYŠSKO
Daň z příjmů FO – 25 %, PO – 15 %
Sazba soc. poj. je celkem 33 % (zaměstnavatel 24, zaměstnanec 9)
Základní sazba DPH je 18 %, snížená je 9 % a je uplatňována u komunálních služeb, od DPH je osvobozeno léky, zdravotnictví, sázkový služby, hum. pomoc apod.
Praktická aplikace metod vyloučení dvojího zdanění
Příklad
Předpokládejme, že daňový poplatník (rezident ČR) dosáhl v daném zdaňovacím období kromě příjmu ze svých ekonomických aktivit (§7) a kapitálového majetku (§8) v ČR, u kterých souhrn daňových základů činil 160 tis. Kč, ještě příjmu ze zaměstnání, které vykonával v zahraničí, ve výši 600 tis. Kč. Z tohoto příjmu zaplatil v cizině 120 tis. Kč daň. (vše je již po odpočtu nákladů a nezdanitelných částek).
Řešení
Vynětí s výhradou progrese
vyjdeme z předpokladů zadání
výpočet daňové povinnosti v ČR:
Základ daně 760 000 Kč (tj. 160 000 Kč z tuzemska + 600 000 Kč ze zahraničí)
Daňová povinnost 203 636 Kč (tj. 66 420 Kč+ 32 % z částky nad 331 200 Kč dle § 16 ZDP)
Průměrné daňové zatížení 26,79 % (tj. 203 636:760 000)x100
Toto je % daně, kterým budou zdaněny daňové základy z tuzemska po vynětí daňových základů ze zahraničí.
Základ daně v ČR42 864 Kč
(160 000 x 26,79):100
V ČR tedy tuzemský poplatník zaplatí daň ve výši 42 867 Kč. Celkem však zaplatí na dani poplatník 162 864 Kč (120 tis. v cizině + 42 864 Kč v ČR)
Zápočet prostý
vyjdeme opět z předpokladů zadání
výpočet daňové povinnosti v ČR:
Základ daně760 000 Kč (tj. 160 000 Kč z tuzemska + 600 000 Kč ze zahraničí)
Daňová povinnost 203 636 Kč (tj. 66 420 Kč+ 32 % z částky nad 331 200 Kč dle § 16 ZDP)
Podíl příjmů ze zahraničí na celkovém základu daně 78,95 %
Stanoví se poměr v jakém se podílí zahraniční zdaněné příjmy, na které je uplatňován zápočet daně na celkových příjmech, ze kterých byla vypočítána daňová povinnost (tj. 600 000 : 760 000)x100.
Maximální možná výše zápočtu daně zaplacené v zahraničí 160 771 Kč
Z poměru v jakém se podílí zahraniční příjmy na celkových zdaňovaných příjmech, je možno stanovit maximální výši daně zaplacené v zahraničí, kterou je možno započítat na daňovou povinnost, tj. (203 636x78,95):100
Daň k zápočtu- 120 000 Kč
Vzhledem k tomu, že maximální výše zápočtu daně zaplacené v zahraničí je vyšší než skutečně zaplacená daň v zahraničí, je možno započítat na tuzemskou daňovou povinnost celou daň zaplacenou v zahraničí.
Daňová povinnost v ČR 83 636 Kč (tj. 203 636 – 120 000)
Celkem tedy zaplatí poplatník na dani: 83 636 Kč z ČR plus 120 000 Kč ze zahraničí, tj. dohromady 203 636 Kč.
Metody vynětí jsou pro poplatníka výhodnější než metody zápočtu.
Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí
je rozdíl mezi daní z převodu nemovitosti a daní z nemovitosti (daň ze staveb, daň z pozemků)
daň z převodu nemovitostí řeší zákon 357/1992 Sb. – jednotná sazba 3 % ze ZD
daň dědická a darovací – je potřeba zatřídit příbuzenské vztahy
Daň z převodu nemovitosti § 8
Poplatník
převodce (prodávající) x nabyvatel je ručitelem, pokud nezaplatí prodávající daň, spadá tato povinnost na ručitele, který si může dát tuto částku do daňově uznatelných výdajů
nabyvatel vždy, jestliže jde o nabytí nemovitosti při rozhodnutí o exekuci nebo nabytí podle zvláštního předpisu
oprávněný z věcného břemene
společně a nerozdílně poplatník a nabyvatel při výměně nemovitosti (platí se z té vyšší hodnoty nemovitosti)
pokud je nemovitost ve společném jmění manželů – jeden z manželů je poplatníkem a rozděluje se na půl (nebo podílově)
§ 9 Předmět daně
úplatný převod vlastnictví k nemovitostem
bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti při darování
odst. 5 - úplatný převod vlastnictví v případech, kdy dojde následně ke zrušení smlouvy
výměna
Základ daně
cena zjištěná podle zákona o oceňování platná v den nabytí nemovitosti (i když skutečná cena je nižší=vždy se platí cena vyšší!!!)
v případě dražby se platí vyšší cena (např. než ocenění)
Daň dědická
dědit se může pouze po smrti zůstavitele
Společná ustanovení § 11
Rozdělení osob do skupin
Do I. skupiny patří – příbuzní v řadě přímé a manželé. Do II. skupiny patří
a) příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety,b) manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.
Do III. skupiny patří– ostatní fyzické osoby a právnické osoby.
Předmět daně § 3
nabytí majetku děděním, podmínkou je, že zůstavitel zemřel
majetkem se rozumí:
věci nemovité, byty a nebytové prostory
věci movité
cenné papíry
peněžní prostředky v české a cizí měně
pohledávky (i závazky)
majetková práva a jiné majetkové hodnoty (=>hmotný majetek)
nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky (dále jen „tuzemsko“), se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá
Jestliže zůstavitel v době své smrti
a) byl občanem České republiky a měl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z celého jeho movitého majetku bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází v tuzemsku nebo v cizině,b) byl občanem České republiky a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku,c) nebyl občanem České republiky, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku.
tato ustanovení platí, když mezin