přednášky

ti jiným výrobním faktorům považován za faktor již vyrobený.
Kapitál se skládá z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které jsou opět použity jako výrobní vstupy pro další výrobu. Základní vlastností kapitálu je tedy to, že je současně vstupem i výstupem.
K tomu, aby bylo možno vyrábět kapitálové statky, je třeba, aby se uvolnila část výrobních činitelů z výroby spotřebních statků.
Trh kapitálu - příklad Motivační příklad: Vliv zapojování kapitálu do výroby si můžeme ukázat na firmě A, která se rozhodla rozšířit svou výrobu tím, že nahradí stávající výrobní linku novější:
* použije k výrobě nové stroje a nové technologie, to bude mít za následek zvýšenou produkci a také efektivnost (linka produkuje více za stejnou jednotku času a s menšími náklady)
* avšak doba, po kterou bude nahrazována stará výrobní linka novou, bude pro firmu znamenat pokles produkce a co víc i snížení spotřeby po určité období (do doby než začne produkce na nové výrobní lince, víz. následujícíobrázek).
* Firma B, která tuto výměnu linky neprovede začne po čase za firmou A zaostávat.
Trh kapitálu - příklad
Vliv zapojování kapitálu do výroby – investice je odložená spotřeba
Trh kapitálu Na počátku vzniku kapitálu je rozhodování člověka (resp. managementu ve firmě), který volí mezi dnešní spotřebou a spotřebou v budoucnu. Rozhodne-li se odložit svou spotřebu do budoucna, je to první nutný krok ke vzniku kapitálu.
Investice do kapitálu vyžaduje obětování přítomné spotřeby v zájmu zvýšení budoucí potřeby.
Investici předchází spotřeba neboli úspory. Vztah mezi kapitálem a investicí
* Kapitál je stav (budov, strojů, znalostí).
* Investice je tok, který doplňuje, popřípadě zvětšuje stav kapitálu.
* Kapitál se výrobou opotřebovává, a proto je nutné, nemá-li jeho stav
poklesnout, jej novými investicemi stále obnovovat. Trh kapitálu Kapitál nabývá různých forem a můžeme jej zhruba rozdělit do tří základních skupin:
* kapitálové statky - budovy, komunikace, stroje, zboží na skladě, polotovary, technologie…
* peněžní (finanční) kapitál - majetek držený v takové
formě, aby vynášel peněžní
výnos (nejčastěji úrok)
* lidský kapitál - znalosti, získané zejména studiem
Trh kapitálových statků Vyrobené kapitálové statky mají povahu výrobního faktoru a prodávají se na trhu podobně jako jiné výrobky. Hovoříme o trhu kapitálových statků (jde o trh strojů, dřeva, cementu, lodí atd.).
Firmy nakupují kapitálové statky („investují" do kapitálových statků) a kombinují je ve výrobě s ostatními výrobními faktory tak, aby vyrobily určitou produkci s co nejmenším vynaložením zdrojů. Konkurence na trhu kapitálových statků vede k tomu, že jejich cena se blíží nákladům příležitosti.
Kapitálové statky se neustále zdokonalují a umožňují vyrábět stále produktivněji. Kapitálové statky musí někdo vlastnit. Nově pořizované kapitálové statky musí někdo koupit, získat je do svého vlastnictví.
Trh peněžního kapitálu Na pořízení kapitálu musí mít firma k dispozici odpovídající finanční prostředky - peněžní kapitál. Ty mohou pocházet buď z vlastních zdrojů (odpisy, či zisk po zdanění) nebo jsou získávány na trzích kapitálu.
Ti, kdo spoří, nemívají vždy investiční příležitosti, a proto své úspory zapůjčují těm, kdo investiční příležitosti mají. Z toho plyne, že „akt investování“ a „akt spoření“ bývá většinou oddělen, a proto se vyvinul trh peněžního kapitálu (trh zapůjčitelných fondů), který oba tyto „akty“ spojuje.
Úrok a primární zdroj kapitálu Úrok je nájemní cenou zapůjčitelných fondů. Platí jej ti, kdo chtějí investovat těm, kdo spoří.
Primárním zdrojem kapitálu jsou úspory domácností a firem.
Velikost nabídky kapitálu (resp. úspor) na jednotlivých kapitálových trzích závisí na ceně - velikosti úrokové míry, vypočítávané dle vztahu:
S
ir = ------- x 100, kde:ir je roční úroková míra
K S je úrok neboli výnos ze
zapůjčené (uložené) částky
K jsou zapůjčené (uložené) peněžní
prostředky (kapitál) Poptávka na trhu peněžního kapitálu Poptávka na trhu kapitálu je určována stejnými principy, jako u ostatních výrobních faktorů. I zde jsou firmy vedeny snahou o maximalizaci zisku.
Maximálního zisku firmy dosahují tehdy, jestliže příjem z mezního produktu (MRP) je stejný jako mezní náklad výrobního faktoru (MFC), tj. platí MRP = MFC (viz. následující obrázek).
Jedná-li se o dokonale konkurenční trh jsou mezní náklady na kapitál rovny úrokové sazbě (MFC = ir).
Poptávka na trhu peněžního kapitálu Poptávka po kapitálu je určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry.
Při platnosti zákona klesajících výnosů platí, že s růstem úrokové míry klesá poptávka po kapitálu a naopak. To znamená, že poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je určena na základě příjmu z mezního produktu.
Poptávka na trhu peněžního kapitálu
Poptávka po peněžním kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je determinována na základě příjmu z mezního produktu. Nabídka na trhu peněžního kapitálu Nabídka na trhu kapitálu je určena výší a tvorbou úspor.
Úspory představují tu část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu a byla nabídnuta na trhu kapitálu firmám k nákupu kapitálových statků.
Domácnosti mají ovšem jednu vlastnost, která se nazývá „netrpělivost“. Tato vlastnost vypovídá o tom, že domácnosti jen neradi odkládají spotřebu do budoucnosti a to především a to především proto, že budoucnost je nejistá.

Nabídka peněžního kapitáluz krátkodobého hlediska
V krátkém období je dána přesná výše úspor a tím je dána i nabídka peněžního kapitálu, protože jsou zde úspory konstantní je křivka nabídky peněžního kapitálu v krátkém období svislá. Nabídka peněžního kapitálu z dlouhodobého hlediska
V dlouhém období již domácnosti reagují na změny úrokové sazby různou výší úspor, tj. růst úrokové míry vede k růstu úspor a tím pádem k růstu nabídky peněžního kapitálu v dlouhém období. Krátkodobá rovnováha na trhu kapitálu
Průsečík E křivek D a SSR představuje bod krátkodobé rovnováhy, ve kterém je při dané nabídce kapitálu a při dané funkci poptávky po kapitálu určena krátkodobá rovnovážná úroková míra (irE(SR)), která vyrovná nabídku s poptávkou a vytvoří krátkodobou rovnováhu na trhu kapitálu. Dlouhodobá rovnováha na trhu kapitálu
Průsečík E křivek D a SLR představuje bod dlouhodobé rovnováhy, ve kterém je při rostoucí nabídce kapitálu a při dané funkci poptávky po kapitálu určena dlouhodobá rovnovážná úroková míra (irE(LR)), která vyrovná nabídku s poptávkou a vytvoří dlouhodobou rovnováhu na trhu kapitálu a a jí odpovídající rovnovážnou úroveň zásoby kapitálu KE(LR). Rovnovážná úroková míra Rovnovážná úroková míra vyrovná úspory a poptávku po kapitálu, což znamená, že při dané technologii podněcuje takovou poptávku po kapitálu, která vyčerpá všechny úspory, k nimž tato úroková míra podnítila domácnosti v dlouhém období.
Pro všechny úrokové míry, které jsou vyšší než (irE(SR)), platí, že domácnosti vytvářejí úspory, které jsou vyšší než poptávka po kapitálu. Pro úrokové míry, které jsou nižší než (irE(SR)), platí, že poptávka po kapitálu je vyšší než úspory, které byly vytvořeny při těchto úrokových mírách.
Přebytek úspor povede k poklesu úrokové míry, jenž bude mít za následek pokles úspor a růst poptávky po kapitálu. Nedostatek úspor bude mít opačné účinky. Z toho vyplývá, že úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává nabídku a poptávku a její pohyby vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu. Úroková míra Úroková míra plní dvě významné funkce:
1) vede domácnosti k tomu, aby obětovaly část své současné spotřeby ve prospěch úspor a vytvářely nabídku na trhu kapitálu
2) podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí
Trh půdy Půda je primární výrobní faktor, její specifičnost je dána tím, že je kvantitativně omezena (rozloha půdy je konečná) a její rozlohu fakticky nelze procesem rozšířené reprodukce zvětšovat.
Půda jako výrobní faktor není homogenní. Diferenciace půdy je založena především na kvalitě půdy a její poloze.
Z výše uvedených důvodů je nabídka půdy neelastická (viz. následující obr.)
Změna poptávky po půdě nemůže vest ke změně nabídky, ale pouze ke změně ceny (posunem křivky). Proto na straně nabídky nemůže nastat stav dokonalé konkurence. Nabídka a poptávka po půdě a pozemková renta

Pozemková renta Ekonomickou realizací vlastnictví půdy je pozemková renta.
Pozemková renta je výnosem z výrobního faktoru – půdy.
Největší vliv na výši renty má kvalita půdy a poloha půdy. Kombinace obou vlivů někdy umožňuje vznik přírodního monopolu. Jeho existence dovoluje prodávat dráž, než odpovídá průměrným nákladům. KONEC