přednášky

o faktoru nevyrovná s úrovní ceny výrobního faktoru. Pro jednotlivé výrobní faktory to znamená, že v optimu:
MRP práce = mzdová sazba
MRP půdy = sazba pozemkové renty
MRP kapitálu = úroková míra Trh práce Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk.
Rozhodování člověka mezi volným časem a prací, je rozhodování zda pracovat nebo nepracovat.
Práce přináší člověku mzdu, ale co mu přináší „nepráce“, tj. volný čas?
Ve volném čase může člověk: odpočívat, spát, číst,dívat se na televizi, sportovat…tudíž můžeme na volný čas nahlížet jako na zvláštní statek.
Rozhodování člověka, zda má pracovat či nikoliv, nabývá podobu spotřebitelského rozhodování. Člověk se vlastně rozhoduje mezi volným časem (zvláštním statkem) a ostatními statky, které by si mohl koupit za mzdu. Cena volného času Cena volného času je to čeho se člověk obětuje, čeho se vzdá – pokud se rozhodne mít volný čas, tj. nepracovat. Chce-li mít více volného času, pak ušlá mzda (kterou by mohl dostávat, kdyby místo volného času pracoval) je jeho obětovaná příležitost. Proto můžeme říci, že mzda je cenou volného času.
Mzda je nejen cenou za volný čas, nýbrž zároveň i důchodem. Tímto se poptávka po volném čase zásadně odlišuje od poptávky po jiných statcích.
Při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času, tzn. nahrazovat volný čas prací. Jedná se o tzv. substituční efekt změny mzdové sazby, který vede ke zvyšování nabízeného množství práce. Cena volného času S růstem mzdy současně vzroste důchod, a pak si můžeme kupovat více všech statků, včetně volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Důchodový efekt zde působí opačně než u jiných poptávek. Důchodový efekt růstu mzdy vyvolává zvýšení „nákupu“ volného času.
V případě poptávky po volném času působí oba dva efekty – substituční a důchodový proti sobě, nikoliv stejnoměrně (jako u jiných poptávek). Dopad změny mzdové sazby na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje:
* jestliže převažuje substituční efekt nad důchodovým efektem, pak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce roste.
* jestliže převáží důchodový efekt nad substitučním efektem, tak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce klesá. Trh práce a nabídka práce
Empirická pozorování ukazují, že substituční efekt převládá při nižších mzdách, zatímco při vysokých mzdách začíná převládat důchodový efekt. Proto má typická křivka poptávky po volném čase a z ní vyplývající křivka nabídky práce průběh zobrazen na následujícím obrázku (s růstem mzdy nabízené množství práce nejprve roste a posléze s dalším růstem klesá).
Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase (chce-li mít člověk například 16 hodin volného času, znamená to, že chce 8 hodin pracovat, chce-li mít 17 hodin volného času, znamená to, že chce pracovat 7 hodin). Zpětně zakřivená individuální nabídka práce Poptávka po práci Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.
Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou:
MRPL = MFCL = w
Pozn. příjem z mezního produktu práce je násobkem mezního produktu práce a ceny produktu: MRPL = MPL* P.
Poptávka po práci Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že se přírůstky produktu s každou dodatečnou jednotkou práce snižují.
Tržní výše mzdy určuje mezní náklady na faktor (MFCL) , tudíž je klesající část křivky mezního produktu práce (MRPL) základem pro určení křivky poptávky po práci (viz. následující obrázek).
Pozn. Obecně lze pojem produktivita definovat jako poměr výstupu ke vstupu. Produktivita vstupu se zvyšuje, když stejné množství vstupů vyrábí více výstupů. Produktivita práce je ovlivněna kvalifikací práce, produktivitou ostatních výrobních faktorů, které firma zapojuje do výroby, a také řídícími a technologickými metodami firmy.
Poptávka po práci Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (viz. následující obr.) při rovnovážné mzdové sazbě (wE), která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky po práci (DL) a tržní křivky nabídky práce (SL).
Mzdové sazby pod bodem rovnováhy (např. w1) vyvolávají nedostatek pracovních sil (lidé nemají o práci zájem a raději zůstanou nezaměstnaní; podnikatelé jsou ochotni při nízkých mzdových sazbách zaměstnávat více lidí).
Při mzdových sazbách nad bodem rovnováhy (např. w2) vzniká přebytek pracovních sil, tj. nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných je dán úsečkou (AB). Rovnováha na trhu práce Při mzdové sazbě w2 vzniká přebytek pracovních sil (počet nezaměstnaných je dán úsečkou AB).
Při mzdové sazbě w1 vzniká nedostatek pracovních sil (počet pracovních sil, které chybí na trhu práce je dán úsečkou CD).
Ukazatelé míry nezaměstnanosti Nejvýznamnějším projevem poruch na trhu práce je nezaměstnanost. Zjednodušeně nezaměstnaným nazveme toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá.
Jak poznat, kdo je nezaměstnaný?
1)ten, kdo se nahlásí na úřad práce - tzv. registrovaná nezaměstnanost (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
2) pomocí výběrového šetření pracovních sil využívající metodiku Mezinárodní organizace práce (International Labour Organisation - ILO)
Registrovaná nezaměstnanost Ukazatel míry nezaměstnanosti využívající, tzv. registrovanou nezaměstnanost lze zkonstruovat:
U
u = ---- * 100
L
kde: U - počet registrovaných nezaměstnaných na úřadě práce
L - počet pracovních sil
u - míra nezaměstnanosti (umemployment rate)
Výběrové šetření nezaměstnanosti Podle výběrové šetření pracovních sil využívající metodiku ILO, jsou nezaměstnaní všechny osoby starší 15 let, které současně splňují tři podmínky:
* nebyly zaměstnané
* hledaly aktivně práci různými způsoby
* byly připraveny k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů.

Ukazatel míry nezaměstnanosti využívající výběrové šetření, lze zkonstruovat:
U´
u´ = ---- * 100
L
kde: U´ – statistický odhad počtu nezaměstnaných dle ILO
L – počet pracovních sil
u´ - míra nezaměstnanosti (umemployment rate) Ukazatelé míry nezaměstnanosti Výběrové šetření pracovních sil provádí v ČR Český statistický úřad (ČSU) a používá metodiku ILO.
Shodnou metodika využívá i Eurostat (Evropský statistický úřad), proto je možno v rámci EU porovnávat míru nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech s velkou přesností.
Obě míry nezaměstnanosti (registrovaná a výběrové šetření pracovních sil) se liší, a to především z důvodu, že ne každý registrovaný nezaměstnaný nepracuje…(tj. jsem na úřadě práce, ale jsem schopný si přivydělat – tzv. práce „na černo“). V ČR je míra nezaměstnanosti měřená ČSU o cca 1,5% - 2% nižší než vykazuje MPSV. Typy nezaměstnanosti Rozlišujeme tři základní typy nezaměstnanosti:
* Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu
* Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle.
* Cyklická nezaměstnanost je ovlivněna hospodářským cyklem a vyskytuje se v období recese. Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je označována také jako plná nezaměstnanost, neznamená však, že by neexistovala žádná nezaměstnanost, existuje frikční (a případně i strukturální) nezaměstnanost. V tomto smyslu existuje globální rovnováha na trzích práce, to znamená existující počet volných míst je stejně velký, jako počet nezaměstnaných osob.
Přirozenou míru nezaměstnanosti ovlivňují především:
* hledání práce z důvodů frikční a strukturální nezaměstnanosti vyžadující určitý čas
* demografická skladba obyvatelstva
* pojištění v nezaměstnanosti
* systém rekvalifikace
* institut minimální mzdy Důsledky nezaměstnanosti Ekonomický důsledek - vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevytváří ekonomika tolik, kolik je schopna. Ztráty, ke kterým dochází v obdobích vysoké nezaměstnanosti, jsou největším doloženým mrháním zdroji v soudobé ekonomice.
Sociální důsledek - je to hlavě dlouhodobá (delší než 1/2 roku) nedobrovolná nezaměstnanost, která přináší lidské sociální a psychologické škody. Je dokázáno, že nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, vede k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd.
Trh kapitálu Kapitál je pro