přednášky

podářství nebo jeho institucí. Strukturální politika se provádí v mnoha formách od drobných změn po zásadní reformy celých ekonomických systémů (příkladem strukturální politiky je přechod z vládou řízeného hospodářství k tržně orientované ekonomice v ČR). Zastánci strukturální politiky se domnívají, že změnou základních charakteristik v národním hospodářství nebo reformou institucí mohou podpořit ekonomický růst a zvýšit životní úroveň. Cíle hospodářské politiky V současné ekonomické teorii převládá pragmatický přístup k určení cílů hospodářské politiky. Cíle hospodářské politiky jsou především determinovány výsledkem střetu zájmů (často protichůdných) všech subjektů politického života - politických stran, podnikatelských svazů, odborových ústředen, státní administrativy atd.
K formování cílů hospodářské politiky přispívá výraznou měrou konkrétní vývoj ekonomické situace. Stanovení cílů hospodářské politiky je v každé zemi vysoce specifickou záležitostí, která závisí na politickém klimatu dané země. Cíle hospodářské politiky Bez ohledu na možné odlišnosti v jednotlivých zemích lze říci, že ve všech vyspělých zemích jsou sledovány čtyři skupiny ekonomických problémů, které vyúsťují do čtyř základních cílů státní hospodářské politiky:
a) Vysoká a rostoucí úroveň reálného produktu
základní měřítko hospodářské úspěšnosti země, udává schopnost vytvářet pro své obyvatelstvo vysokou úroveň výroby ekonomických statků a služeb
b) Vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost
vytváření vhodných pracovních příležitostí, lidé chtějí mít možnost nacházet výhodná, dobře placená zaměstnání a nacházet je snadno
Cíle hospodářské politiky c) Stabilní nebo mírně se zvyšující cenová hladina
cenová stabilita znamená, že se celková cenová hladina ani rychle nezvyšuje, ani nesnižuje. Při nestabilní cenová hladině se ceny rychle mění, hospodářské dohody se deformují, cenový systém postupně ztrácí na svém významu.
d) Zahraniční ekonomické vztahy, které se vyznačují stabilním měnovým kursem a vyrovnanou obchodní bilancí se zahraničím
* výsledek obchodu se zahraničím – tedy rozdíl vývozu a dovozu označujeme jako saldo zahraničně obchodní bilance. Téměř každá země usiluje o přebytek na straně vývozu či alespoň vyrovnání.
* měnové kursy – představují cenu vlastní měny vyjádřenou v měnách jiných zemí. Když se kurs zvyšuje, vývozy se stávají dražšími (stoupají) a dovozy levnějšími (klesají). Naopak, když se kurs snižuje stoupají dovozy a klesají vývozy. Cíle hospodářské politiky Funkční vazby mezi ekonomickými jevy (zaměstnaností, hospodářským růstem, cenovou hladinou a platební bilancí) jsou takové, že dosažené zlepšení v jedné oblasti lze realizovat často za cenu zhoršení výsledků v druhé oblasti.
Snahu po maximálním naplnění cílů hospodářské politiky lze pojímat pouze jako kompromis mezi větším naplněním jednoho cíle a menším naplněním jiného.
Který cíl bude momentálně v centru pozornosti hospodářské politiky, bude plně záviset na ekonomické, politické atd. situaci v dané zemi (na stupni naléhavosti zvolit konkrétní cíl za prvořadý).
Konfliktnost cílů hospodářské politiky Vzájemná konfliktnost cílů, obtížnost nalezení optimálního řešení vedla k vytvoření termínu - magický čtyřúhelník (eventuálně dle počtu cílů n-úhelník). Jde o určitou grafickou pomůcku, která může být použita i k přibližnému srovnání jednotlivých hospo- dářských politik (čím je plocha n-úhelníku větší, tím úspěšnější je hospodářská politika). KONEC