přednášky

a firmy drží jako peněžní zůstatky se nazývá peněžní zásoba. Její velikost vyjadřujeme jedním z peněžních agregátů – buď M1, nebo M2. Pro jednoduchost předpokládáme, že lidé a firmy drží peněžní zůstatky pouze v podobě bankovních vkladů.
Bankovní vklady (depozitní peníze), mají podobu zápisu na bankovních účtech a jejich tvorba je založena na částečném krytí vkladů rezervami. Jestliže by komerční banky udržovaly stoprocentní krytí vkladů, nemohly by vytvářet bankovní peníze. Nabídka peněz by pak byla určena přímo centrální bankou a byla by totožná s peněžní zásobou. Pokud je krytí nižší než stoprocentní, je možné rozdíl mezi vklady a rezervami použít k poskytování úvěrů. Protože komerční banky z rezerv nedosahují zisk, mají zájem, aby rezervy ke vkladům byly co nejnižší. Tvorba depozitních peněz Bankovní peníze jsou vytvářeny prostřednictvím multiplikované expanze bankovních vkladů.
Komerční banky jsou povinny udržovat část vkladů ve formě zákonných rezerv u centrální banky. Výše těchto rezerv je dána poměrem ke vkladům. Zbývající část vkladů mohou komerční banky poskytovat na úvěr (případně vložit do cenných papíru apod.). Peníze, které jsou tímto způsobem vydány jednou komerční bankou, jsou použity na nákup statků a služeb nebo jsou do komerčních bank přímo ukládány. Pokud jsou použity na nákupy statků a služeb, jsou ukládány do komerčních bank firmami, jež tyto statky či služby prodaly. Ve většině případů peníze fyzicky bankovní soustavu neopouštějí, ale jsou převáděny mezi bankami z účtu na účet. Při tomto procesu dochází k růstu vkladů v celé bankovní soustavě. Celková velikost přírůstku nabídky bankovních peněz je dána povinnými minimálními rezervami. Tvorba depozitních peněz Částečné krytí vkladů povinnými minimálními rezervami vytváří základ pro tvorbu bankovních peněz, které rozšiřují nabídku peněz.
Teoreticky můžeme čistý přírůstek nabídky peněz vypočítat na základě přírůstku peněžní zásoby (přírůstku depozit) vynásobeného tzv. bankovním peněžním multiplikátorem, který je roven převrácené hodnotě povinných minimálních rezerv:
D = 1/r * R
kde: D – přírůstek depozit
R – přírůstek rezerv
r – míra povinných minimálních rezerv (rezervní poměr)
1/r – multiplikátor nabídky peněz
1000 Celkem 1000 Celkem 980 Půjčky 1000 Depozita 20 Rezervy Pasiva Aktiva Tvorba depozitních peněz - příklad Komerční banky jsou povinny držet určitou výši povinných minimálních rezerv. Předpokládejme, že komerční banky zvýší rezervy o 1000 peněžních jednotek. Je-li sazba povinných minimálních rezerv r=2%, potom zbývající část peněz, která přišla bance, tedy 980 se přemění v jakákoli aktiva. Komerční banka je může poskytnout klientům v podobě úvěru. V tabulce je zobrazen proces tvorby bankovních depozit po ukončení prvního stádia. 980 Celkem 980 Celkem 960,4 Půjčky 980 Depozita 19,6 Rezervy Pasíva Aktiva Tvorba depozitních peněz - příklad Po prvním stádiu tento proces pokračuje stejným způsobem. To znamená, že se celá část zapůjčených peněz (980) objeví v bankách jako depozita. I tady drží banky z depozit (980) povinné minimální rezervy (19,6) a zbytek mohou půjčit (960,4), jak je zobrazeno v tabulce. 1 000 49 000 50 000 Celkem : : : : : : : : 19,208 941,192 960,4 3 19,6 960,4 980 2 20 980 1000 1 Nové rezervy Nové úvěry Nová depozita Stádium Tvorba depozitních peněz - příklad Celý proces se zastaví vyčerpáním prvotního přírůstku peněz (1000) na tvorbu nových rezerv (přírůstek rezerv), což vidíme v tabulce. Tvorba depozitních peněz - příklad Pro kontrolu přírůstku depozit můžeme využít vztah:
D = 1/r * R
kde r = 2%
R = 1000
D = 1 / 0,02 * 1000 = 50 000
Nová depozita vzrostla o 50 tis. peněžních jednotek.
Restrikce depozitních peněz Uvedený proces tvorby depozitních peněz funguje i v opačném směru, tj. jako multiplikovaná restrikce bankovních depozit (též destrukce, kontrakce).
Jestliže např. centrální banka prodává vládní obligace v ceně 100, klesnou depozita bank v prvním stadiu o 100 a jejich rezervy centrální banka sníží též o 100 (to je hodnota prodaných obligací). Při rezervním poměru 10% je však přípustný pokles rezerv pouze o 10, proto musí banky v prvním stádiu této restrikce bankovníc