zápisky z přednášek

Látkové množství- ( n ) - Vyjadřuje velikost souboru základní stavby částic. MOL je jednotka látkového množství. NA - Avogarova konstanta .. 1mol = 6,023*1023 částic mol-1. Charakterizuje počet částic v jednom molu látky (g*mol-1)
n=m/Mm m - hmotnost, MM - molární hmotnost (g*mol-1)
Izotopy- Nuklidy se stejným počtem protonu a rozdílným počtem neutronu. NUKLID- atomové jádro s určitým počtem protonu a neutronu. V přírodě mají stejné chemické složení, ale různé fyzikální vlastnosti. 126C;146C - izotopy uhlíku s nukleonovým číslem 12,14
A - nukleonové číslo, Z – protonové číslo
A=Z+N AZX A=protony+neutrony U - elektroneutrální číslo
Radioaktivita- Vzniká rozpadem nestabilních jader (H.Becverel). Radioaktivní rozpad vede ke vzniku nových jader. -rozpad -zářeni-  paprsky. Přirozená radioaktivita, umělá radioaktivita.
Posunový zákon- beta+ přeměna, beta- přeměna

Druhy a charakteristika radioaktivních záření-
Alfa zářeni- pohybuje se pomalu, pronikavost je malá(nebezpečný radon),silné ionizující účinky.
Beta zářeni- pohybuje se rychle, obsahuje elektrony a pozitrony,větši pronikavost.
Gama zářeni- vlnění s podobnými vlastnostmi jako světlo nebo rentgen. Mají rychlost světla a velmi
vysokou pronikavost. Nejnebezpečnější, elektromagnetické vlnění, v mag. a el. poli se nepohybuje.
Radon(22286Rn) - Vzniká jako produkt radioaktivního rozpadu radia a uranu (22688Ra – radium).
Zdroj radonu- podloží objektu, stavební materiály, ze kterých je objekt postaven a podzemní voda, ve které se
radon rozpouští. Zdroje rádia- škvárobetonové tvárnice, porobetonové tvárnice, půdní vzduch žulového původu,
vdechován na prachových tvárnicích.
Periodicky zákon (1869-Mendělejev).109 prvku sestavených do tabulky podle protonových čísel. Řádky tvoří periody. 8 sloupců dělí prvky do skupin podle chemických vlastnosti (alkalické kovy, kovy alkalických zemin, halogeny, vzácné plyny). Prvky jedné skupiny mají podobné vlastnosti.
Zákonitosti v periodické tabulce prvku: Periodicky zákon - Vlastnosti prvků a jejich sloučenin jsou periodickou funkcí jejich atomových čísel.Chemické a fyzikální vlastnosti prvků závisí na vnitřní stavbě jejich atomů, která je vyjádřena atomovým (protonovým) číslem.
--1. růst protonového čísla, 2.růst relativních atomových hmotnosti, 3. počet prvku v periodách je roven
dvojnásobku počtu orbitálu, které se v atomech prvku příslušné periody naplňují (s,p,d,f).
Typy vazeb v chemických sloučeninách a jejich charakteristika:
Vazba kovová: -uskutečňuje se v atomech kovu v pevném skupenství (výjimka-rtuť), mají vysokou teplotu
tání a varu, jsou vodiči tepla a elektrické energie.
Vazba kovalentní - nepolární: -u prvku (H2,O2…); ve vodě málo rozpustné, lépe v organickém rozpouštědle.
Teplota tání a varu nízká, elektricky nevodivé.
Vazba iontová: - uskutečňuje se mezi ionty, větší pevné krystalické látky, ve vodě rozpustné, v organickém
rozpouštědle nerozpustné. Vysoká teplota tání a varu, jsou vodivé ve vodném roztoku.
Vazba iontová: - deltaX větší než 1,7. Je to extrémní případ polární vazby, kdy rozdíl elektronegativit atomů přesahuje 1,7. Vznik aniontu a kationtu vzájemné poutaných elektrostatickou silou, vazba jednoduchá, dvojná, trojná.
Vazba kovalentní: - polární a nepolární (je vyjádřena elektonegativitou). Vazbu s nestejným rozložením hustoty vazebného elektronového páru mezi sloučenými atomy nazýváme: --Polární chemická vazba-- - jejím výsledkem je vytvoření kladného elektrického náboje na elektropozitivnějším atomu a stejné velkého záporného na prvku elektronegativnějším.
Vodíková vazba: - Atom vodíku je jednovazný, vazba vzniká u většiny sloučenin, na atomy prvku o vysoké elektronegativitě a malým atomovým polymerem, je vázán kovalentní, silné polární vazbou.
Slabé a silné elektrolyty: - Elektrolyt je látka, která ve svém roztaveném stavu, nebo ve vodném roztoku vede elektricky proud a při elektrolýze se rozkládá. Základní složkou jsou ionty, přičemž čím je iontu více, tím lépe elektrolyt vede elektrický proud. Málo iontu - slabý elektrolyt, více elektronu - silný elektrolyt. Ionty- kationty s kladným elektrickým nábojem a anionty se záporným elektrickým nábojem. Elektrolyty- roztoky kyselin, hydroxidu, solí, taveniny hydroxidu.
Vratné reakce: - Jsou reakce, které probíhají buď současně, nebo stejnou rychlostí, nebo za určitých podmínek rychleji jedním či druhým směrem. Produkty spolu reagují za tvorby původních výchozích látek.
Kinetika reakci a faktory ovlivňující jejich rychlost: - Studuje rychlost chemických reakci a faktory, které tyto reakce ovlivňuji. Exotermní a endotermní reakce - teplota - zvýšením vzrůstá rychlost. Katalyzátory - ovlivňují rychlost reakce a po ukončení jsou nezměněny(biokatalyzátory).
Disociace vody - vyjadřuje také vztah
c(H+)*c(OH-)/c(H2O)=KC; H2O= H+OH- rovnovážná konstanta.
Rozkládá se na ionty - na zásaditý aniont a kyselý kationt = Gulberielův zákon
Hodnota pH - záporný logaritmus (dekadický) koncentrace vodíkových iontu (oxonionových)
pH=-log(H+), (sorenstein) neutrální roztok pH=7,kyselý roztok pH  7, zásaditý roztok s pH  než 7.
Neutralizace-je zpětná reakce k autoprotolýze (neutrální pH=7) H2O++OH-=2H2O,
neutralizace se popisuje jako reakce kyseliny a hydroxidu, při němž vzniká sůl dané kyseliny a voda HCl+NaOH=NaCl+H2O Díky neutralizaci stanovíme obsah kyselin a hydroxidu v roztocích.
Hydrolýza - protolitická reakce kyselin a hydroxidu, asociuji na solí ve vodném roztoku na ionty, které jsou mezi sebou i s ionty H+ a OH- uvolňovanými disociaci vody. Disociace vody je při hydrolýze účinnou
složkou NaCl=Na++Cl-, (kat) M++2H2O=MOH+H3O+, (aniont) -+H2O=H OH-
Amfoterita prvku - prvky a látky které se chovají jako kyseliny i jako hydroxidy - H2O
- schopnost oxidu poskytovat za vhodných podmínek s vodou buď kyselinu, nebo zásadu, tj. reagovat jak se silnými kyselinami, tak se silnými zásadami za vzniku soli a vody;
například oxid zinečnatý: ZnO + H2SO4 -----> ZnSO4 + H2O, ZnO + 2NaOH -----> Na2ZnO2 + H2O
Základní termochemické zákony - termochemie se zabývá tepelnými změnami při chemických reakcích
Laplaceův-Lavoisierův zákon
Hodnota reakčního tepla přímé nebo protisměrné reakce je stejná, mění se však hodnota jeho znaménka (+/-). Hessův zákon
Výsledná hodnota reakčního tepla nezáleží na průběhu chemické reakce, ale pouze na jeho počátečním a konečném stavu.
V termochemických rovnicích je důležité vyjadřovat skupenství všech látek, které se reakce zúčastní, protože změny skupenství jsou spojeny s výměnou tepla.
Skupenství látek:pevné = solidus (s)
kapalné = liquidus (l)
plynné = gasseus (g)
vodný roztok = aquatic (aq)
Pravé roztoky: - tvoří je homogenní jednofázová soustava. V rozpouštědle jsou homogenně rozptýleny molekuly, ionty nebo atomy rozpuštěných látek.. Disperzní prostředí u pravých roztoku se nazývá rozpouštědlo,a dispergovaná fáze– rozpuštěná látka. Pravé roztoky se připravuji rozpouštěním látek ve vhodných rozpouštědlech.
Aerosoly: -jsou soustavy s plynným disperzním prostředím.
Vznik: kapalina, nebo tuhá látka se rozptýlí v plynu, nejčastěji ve vzduchu.
Prachy: -vznikají při mletí pevných látek (cementové mouky),
Dýmy: -vznikají při chemických reakcích (HCl+NH3=NH4Cl),
Mlhy: -vznikají při rozstřikování kapaliny proudem plynu, mlha v přírodě vzniká kondenzaci vodních par,
Koagulace: -zánik částic, částice po srážce ztrácejí energii,
spojování disperzních částic ve větší celky = zánik aerosolu.
Pěny: - Jsou disperze plynu v kapalině. Pěny vlhké- Bubliny zaujímají max. 85% objemu,
suché pěny- plynu je více jak 85%. Pěny se připravují: - probublávání kapalin plynem, šleháním, nebo
třepáním. Kvalita pěny závisí na kvalitě přepážek mezi bublinami. Nejstabilnější pěny jsou mýdla, detergenty,
bílkoviny a polymery. Odpěňování: fyzikálně- změnou tlaku a teploty, chemicky- povrchově aktivní látky, které
vytvoří nekvalitní přepážky a pěna zanikne.
Emulze: - Soustava nemísitelných kapalin, z nichž je jedna ve formě malých kapiček rozptýlena ve druhé
( olej ve vodě). Emulze se připravují intenzivním mícháním s emulgátorem - látka zvyšující stabilitu emulze
vytvořením ochranné vrstvy na částici. Emulgátory- mýdla, bílkoviny, polysacharidy…
Gely: - Disperzní částice vytvořené souvislou síťovou strukturou, nejsou schopny translačního pohybu. Ireverzibilní gely:- vznikají spojením micelyosolu. Pokud stabilizaci porušíme přídavkem elektrolytu(KCl). Vysušením ireverzibilního gelu vzniká xerogel, má objem původního gelu, ale je velmi porézní. Nevrátí se do původního stavu, jako normální gel, ten se po roztřepání stane lyosolem, a když se nechá v klidu, tak se zase vrátí zpět.
Reverzibilní gely:- obsahuji makromolekulární látku (želatina), bobtnají. Když se po vysušení vznikly xerogel
smíchá s původní, nebo jinou kapalinou, převede se zpět na rosol.
Koloidní disperzní soustavy: -makročástice jsou rozmělněny na velikost odpovídající koloidní disperzi
(10-7- 10-9m), potřebují vyšší energii. Patři mezi pravé roztoky. Brownův pohyb: -rozptyluji světlo.
Dělí se: -lyofobní koloidní disperze,
-lyofilní koloidní disperze.
Polymorfie, alotropie, izomorfie: - Polymorfie: - krystalické látky, které se vyskytuji v různých krystalických podobách (krystalické modifikace), látka krystalizuje ve více modifikacích.
Alotropie: - prvek krystalizuje ve více modifikacích.
Izomorfie: - skupiny látek, které vytvářejí krystaly stejného typu, mohou vykrystalizovat ze směsí nasycených roztoku = směsné krystaly.
Oxidace a redukce: - reakce, při níž dochází ke změně oxidačního čísla prvku nebo iontu.
Částice, které uvolňují elektrony zvyšují své oxidační číslo - redukovadla.
Částice elektrony přijímající snižují své oxidační číslo - oxidovadla.
Řada napětí kovů, standardní elektronové potenciály: - standardní elektronové potenciály různých redoxních systémů lze sestavit do takzvané řady napětí.
Prvky - částice s nejnegativnějším potenciálem mají největší tendenci uvolňovat elektrony a přicházet
do iontového stavu, a naopak prvky s pozitivním potenciálem mají spíše tendenci elektrony přijímat.
Elektrolýza: - katoda - záporná - redukční děj …anoda -