Zápisky 3

III. FINANČNÍ TRH
6. Trh peněz
6.1. Historické formy peněz
6.2. Ekonomické pojetí peněz
6.3. Peněžní agregáty
6.4. Nabídka a poptávka po penězích
7. Bankovní soustava
7.1. Bankovní systém ČR
7.2. Centrální emisní banka
8. Inflace
8.1. Podstata a formy inflace
8.2. Příčiny a důsledky inflace
9. Mezinárodní trh peněz
9.1. Měnový kurz a devizový trh
9.2. Platební bilance
9.3. Mezinárodní měnové systémy
10. Trh kapitálu
10.1. Podstata a formy kapitálu
10.2. Mezinárodní trh kapitálu
10.3. Veřejný trh cenných papírů
6. TRH PENĚZ
6.1. Historické formy peněz
6.2. Ekonomické pojetí peněz
6.3. Peněžní agregáty
6.4. Nabídka a poptávka po penězích
6. 1. HISTORICKÉ FORMY PENĚZ
- vznik peněz spjat s peněžní soustavou (peněž. mechanismem) v jejímž rámci byly peníze používány (formě a funkcích)
1. zlatý standard (standard zlaté mince): do 20. let 20. stol.
2. standard zlatého slitku: od 20.let 20. stol - 1936
3. standard zlaté devizy: -"- "- - 1936
4. standard zlaté rezervy: od 1936 - 70. let 20. stol.
5. zlatý dolarový standard: 1934 - 1971
6. nařízený standard: od 1978 členové MMF nevyjadřují zlaté obsahy svých měn
1) zlatý standard - standard zlaté mince:
[peníze = řec. nomisma, lat. pecunia od "pecus" dobytek]
- peníze: všeobecně uznávaný prostředek směny a platební prostředek
- zbožové (komoditní) peníze nejstarší formou
* starověk používal jako platební prostředek dobytek
* do 1. tisíciletí př.n.l. používány peníze v podobě drahých kovů:
stříbrné pruty, dráty, kotouče s označením váhy a původu (znak a název města)
EGYPT – Zlaté a stříbrné kroužky (6. stol. př.nl.převzat Řecký měnový systém s ražbou mincí)
RECKO: Tabulky, Kotouče, Pruty, ŘIM: Kusy odvážené mědi, )
- mince razili Lýdové již v 8.- 7. stol. (směs zlata a stříbra)
* od 6. stol. př.n.l. raženy mince z ryzího kovu: zlata a stříbra
* přechod k legování (smíchání ryzího kovu s kovem tvrdším)
- ve 13. stol. příliv zlata a zlatých mincí z Byzance do Itálie
* do oběhu se dostávají zlaté mince:
Florencie: floriny Benátky: zechiny Anglie: nobely
Německo: goldguldeny Uhry: dukáty Francie: ecu
- papírové peníze:
- existovaly v Číně již 13. století (pro nedostatek drahých kovů)
- vznik byl spjat se vznikem prvních bank (vytvářených od 13. století v Itálii:
* bankovky:
- vyvinuly se z dlužních úpisů banky a byly kdykoliv směnitelné za zlato (rovnocennými zástupci zlata)
a) banka vydávala bankovku (spec. dlužní úpis) na základě vkladu zlata do banky
b) nebo banka odkupovala obchodní směnky za bankovky
* státovky:
- vydávané státem na krytí státních dluhů, zlatem nekryté a za zlato nesměnitelné
* v 18. stol. Francie (ke krytí stát. dluhu způsobeného fran. revolucí a následujícími válkami- k vyjádření cen
* v Anglii (ke krytí stát. dluhu způsobeného válkami o španělské dědictví, napoleonskými a severoam.- k placení daní)
- měna: označení národní formy peněz (používané pro peněž. soustavy 19. stol. - vznik národního a svět. trhu a osamostatnění národ. peněz)
* používaná měna: zlatá, stříbrná i smíšená
* převládá měna podvojná - bimetalická
* mince: hlavní (kurantní) s neomezenou platební schopností, možností jejich ražby
pomocné, jejich obsah neodpovídá jejich zákonné hodnotě, musely být přijímány jen do určité výše
- v 19. stol přešly téměř všechny Evrop. země na zlatou měnovou soustavu
(monometalickou)
* zlato, jediný všeobecně uznávaný měnový kov
* stříbro, pokles jeho ceny a tím i vytlačení z peněžního oběhu
- zvláštností zlaté měny:
a) zlato se mohlo volně pohybovat přes hranice bez cla, neexistovala žádná omezení, volná ražba mincí
b) zlata měna jednotlivých států byla vyjadřována vůči sobě pouze vahou či ryzostí mincí
* (v 18.stol. zlatou měnu používala jen Anglie, od 19.stol. Německo (1873); Rakousko (1892); Rusko (1895) a USA (1900)
* státy se stříbrnou měnou zůstaly:
Čína,Indie, Mexiko a Jihoamerické státy + kolonie Evrop. států
- Mezinárodní účtování se neprovádělo už převodem mincí či bankovek, ale úvěrními papíry (směnkami , šeky) znějícími na cizí valutu
- v 19. stol. byly uzavírány l. mezinárodní mnohostranné dohody (Latinská, Německá) s cílem:
* stanovit pevné vzájemné poměry (parity) svých měn - dle obsahu
drahého kovu
- v 70.létech 19. stol. - do 1.sv.války přešla většina zemí na standard zlaté mince:
1) volné ražbě zlatých mincí
2) k jejich směnitelnosti za ostatní druhy peněz (bankovky a zlato)
3) k volnému dovozu a vývozu zlata
2) standard zlatého slitku:
- po 1. světové válce, jako důsledek odlivu zlata z Evropských zemí
* zaveden v některých zemích: ( Anglie a Francie)
* umožňoval směnitelnost bankovek za zlato v podobě slitků (váha slitku á 12 kg Au)
3) standard zlaté devizy:
- většina zemí přešla na druhou formu, standard zlaté devizy:
umožňoval směnitelnost národních měn za devizy, které byly směnitelné za zlato

4) zlatý dolarový standard:
- Hospodářská krize v 1929-33 ukončila snahy po obnovení zlatého standardu
* do roku 1936 přestaly postupně všechny země vázat svou měnu na AU
* specifický vývoj v USA, kde byl v r. 1934 zaveden modifikovaný systém standardu zlatého slitku
* umožňoval směnitelnost USD za zlato, pouze pro zahraniční měnové instituce (centrální banky),za 35 USD = 1 trojská unce zlata (31,1g)
5) standard zaté rezervy:
- rušení povinného krytí bankovek drahým kovem
- majitelé neměly právo vyměňovat bankovky za drahý kov
a) emise bankovek kryta zlatem jen do výše stanoveného %
b) nebo bankovky do určité výše nemusely být kryty zlatem vůbec, nad určitý objem musely bát kryty buď 100 % či částečně
5) nařízený standard:
- emitované peníze nejsou přímo vázány na monetární kov (zlato)
- peníze nemají žádnou vnitřní hodnotu, jen kupní sílu, která s často mění
- mají nucený oběh a musí být všeobecně přijímány jako platební prostředek
6.2. EKONOMICKÉ POJETÍ PENĚZ
(funkce a druhy peněz)
Peněžní trh: trh s peněžními prostředky,jedna z částí finančního trhu
Peníze:
- universální zboží, používané k vyjádření cen ostatního zboží, ke zprostředkování koupí a prodejů a provádění různých plateb
- všeobecně přijímaný prostředek směny (tzv. všeobecný ekvivalent“) a platební prostředek
Funkce peněz:
1) měřítko hodnoty
2) všeobecný prostředek směny
3) prostředek k uchování hodnoty (v omezené míře) v podobě úspor či investic
FORMY peněz:
1. komoditní peníze nejdříve, podoba určité komodity-zboží (poději drahého kovu)
2. papírové peníze novější, papírové peníze
3. bankovní (depozitní) peníze, bezhotovostní peníze (quasi peníze)
DRUHY peněz:
1. oběživo (bankovky, mince) ( užší pojetí peněz
2. depozita(bankovní, bezhotovostní)
6.3. PENĚŽNÍ AGRAGÁTY
Peníze v : a) užším pojetí (oběživo a depozita )
b) širším pojetí (tzv. peněžní agregáty)
( užší pojetí - Transakční M1 Peněžní zásoba:
(širší pojetí - Quasi peníze M2
* Peněžní zásoba : definována peněžním agregátem M2
- vyjadřované v podobě kumulovaných druhů peněz: M1, M2, případně M3,
* Transakční peníze:
- peníze určené k nákupům a prodejům
- představují primární zdroje
M1: oběživo + vklady na viděnou (též: depozita na požádání, netermínované vklady)
M1 - oběživo (tj. peníze v hotovosti) + netermínované vklady (tj. vklady na běžných
účtech bez výpovědní doby)
* Quasi peníze:
- termínované korunové vklady uložené na účtech s pevnou výpovědní lhůtou u bank
- vklady v cizí měně uložené u bank
M2: oběživo + vklady na viděnou+ termín. vklady + vklady v cizí měně
Peněžní zásoba v zahraničí:
- Druhy peněz s vyššími indexy M: tj. M2, M3, M4, - používaný:

( v USA: M3 + L
M3 = úsporné účty + depozita vlastněná některými institucemi
L = LIKVIDNÍ AKTIVA" tj. krátkodobé cenné papíry min.financí
( V. Británie až agregát L


( SRN má definovaný agregát M3 obdobný s naším M2
M2: = oběživo + vklady na viděnou
+ termín. depozita do 4 roků
+ vklady do 3 měsíců

( Francie M3 = oběživo + vklady na viděnou
+ termín. depozita, úsporné vklady,
+ bankovní dluhopisy+ depozita v cizí měně
Kvantitativní teorie peněz:
- popisuje vztah mezi množstvím peněz (M) v ekonomice a nominální hodnotou výstupu (P * Y)
M = MNOŽSTVÍ PENĚZ
V = RYCHLOST OBRATU PENĚZ
Rovnice směny: M * V = P * Y P = ÚROVEŇ CEN
Y = REÁLNÝ PRODUKT (VE STÁLÝCH CENÁCH)

Množství peněz: M = P * Y/V
- množství peněz je přímo úměrné velikosti nominálního produktu (P*Y)
- nepřímo úměrné rychlosti obratu peněz V
- hodnota peněz je určena množstvím dostupných peněz v ekonomice
- zvýšení množství peněz se odrazí na jedné ze tří dalších veličin:
1) vzroste cenová hladina
2) vzroste množství výstupu
3) poklesne rychlost oběhu (obratu) peněz
7. BANKOVNÍ SOUSTAVA V ČR
7.1. Systém bank v ČR
7.1. Centrální emisní (cedulová) banka
7.1. Systém bank v ČR
1. v likvidaci:
1. AB Banka (5.3.96)
2. První slezská banka ( 24.7. 96)
3. Banka Bohemia (18.7. 94)
4. Kreditní banka Plzeň (1.10.96)
2. bez licence:
1. Bankovní dům Skala ( 31.3. 97)
2. Ekoagrobanka ( 31.5. 97)
3. Evrobanka ( 30.6. 97)
3. konkurzní řízení:
1. Kreditní a průmyslová bank (2.10.95)
2. Česká banka (28.6.96)
3. Realitbanka (18.4.97)
( vychází z principu universálního bankovnictví
( banky provádí klasické bankovní (úvěrové) operace (obchody)
( i investiční obchody (obchody s cennými papíry)
( v r. 1989 působily v ČR - 4 peněžní instituce:
* Státní banka československá, Československá obchodní banka,
* Živnostenská banka a Česká státní spořitelna
( od r.1990-92 získalo licenci 45 nových bank
* od r.91 vzrostl kapitál z 50 na 300 mil.Kč (94/ na 500 mil. Kč)
* k 30.9. 97 mělo bankovní licenci 51 bank (mimo ČNB)
* podpora (stabilizace) bank.sektoru - 200 mld .Kč (1999)
- soustava je dvoustupňová:
1) Centrální (emisní) banka - Česká národní banka (ČNB)
2) komerční banky tuzemské a pobočky zahr. bank
- universální zaměření:
1) komerční banky (obchodní banky)
2) specializované (hypoteční, stavební spořitelny)
- banky se zvláštním režimem:
* v nucené správě
* konkursním řízení
* nucená správa:
- zavádí ČNB pokud nedostatky v činnosti ohrožují stabilitu bank. (je šance na ozdravění banky)
- může být spojeno s omezením či zákazem činností (přijímání vkladů či poskytování úvěrů)
- trvá max. 24 měsíců a zapisuje se v OR
nevedou-li nápravné činnosti nuceného správce k ozdravění banky, může následovat:
* odnětí povolení působit jako banka * prohlášení konkursu či vyrovnání * odnětí
povolení * likvidace banky
* odnětí povolení působit jako banka:
- použije ČNB jako rychlé opatření v případě, že kapitál banky klesne
pod stanovenou hranici (pod 1/3 aktiv)
- nezahájí činnost do 1 roku, nepřijímá po 6. měsíců vklady, - povolení bylo získáno sdělením nepravdivých údajů
* společné znaky bank:
- všechny b. včetně poboček zahr.b., stejná organizační formu a.s.
- min. kapitál ve výši 500 mil. Kč
- mít povolení od ČNB působit jako banka a to i zahr. pobočky
- úplné seznamy + poboček zahr. bank vede ČNB (pobočkách k nahlédnutí)
- všechny zapsány v Obchodním rejstříku
- všechny podléhají státnímu dozoru ze strany ČNB
- u všech bank má klient pojištěné vklady za těchto předpokladů:
jak FO + PO:
1) vedený v české + zahraniční měně
2) FO: jméno/ příjmení PO: OF/název
3) adresa sídlo
4) dat. narození/rod. číslo IČO
výše náhrady:
* vklad + úroky - závazky do nejvýše. 90 % max.25.000 EUR
= náhrada v českých korunách
( jednoho vkladatele u jedné banky
(pojištěn