Zápisky 1

1. ÚVOD DO EKONOMIE
1.0. VZNIK "EKONOMIE" JAKO VĚDY:
- název ekonomie vypůjčen od starořeckého historika Xenofóna (4.stol.přnl.) autora knihy "Oikonomikos" (o hospodářství-pravidlech vedení domácího hospodářství)
- pojem oikonomika, byl v 18. a 19. stol. používán pro označení vědy zkoumající fungování národního hospodářství
- počátkem 17. stol. se začal používat i název politická ekonomie (který poprvé použil francouzský merkantilista Antoin de Montchretien)
- za zakladatele ekonomie, jako obecné vědy o fungování hospodářského systému je pokládán skotský vysokoškolský profesor Adam Smith (který v 2.pol. 18. stol. publikoval Pojednání o původu a podstatě bohatství národů (svým ekonomicko teoretickým zaměřením je považována za počátek vývoje ekonomie jako vědní disciplíny)
- současná ekonomická teorie je reprezentována různými ekonomickými školami (směry), nejširší zastoupení mají 2 makroekonomické:
* neokeynesiánská (John Maynard Keynes)
* monetaristická (Milton Friedman)
1.1. PŘEDMĚT EKONOMIE:
- vymezuje čím se zabývá co zkoumá tato věda
- větší množství definic (chybí všeobecně přijímaná):
1. věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků
2. zkoumající změny v ekonomice jako celku ( trendy ceny, výrobu a nezaměstnanost)
3. věda o penězích, bankovnictví, kapitálu a bohatství
4. věda o obchodu mezi národy a účincích vytvořených bariér vývozu a dovozu
5. zkoumá, jak různé společnosti využívají vzácné zdroje k výrobě užitečných statků a jak je rozdělují mezi různé skupiny ekonomických subjektů
* dle úrovně zkoumání (nikoliv 2 různé ekonomie)
Mikroekomomie
se skládá ze 2 součástí: Makroekonomie
* MIKROEKONOMIE (mikros=malý)
- zkoumá způsob volby a chování idividuálních ekonomických subjektů (spotřebitelů + firem) na převážně dílčích a individuálních trzích
- tvorbu individuálních cen a jejich závislost na množství statků
- analyzuje chování firmy na dokonale a nedokonale konkurenčních trzích
* MAKROEKONOMIE (makros=velký)
- se zabývá analýzou ekonomického systému jako celku
- zkoumá procesy vyvolávající a odstraňující poruchy tržního systému a procesy uvádějící systém do rovnováhy
- rozhodující tendence ve vývoji celého NH, tedy ek. jako celku
- studuje ekonomické agregátní proměnné (NP, zaměstnanost, inflaci, nabídku peněz, zapojení do mez.ekonom. vztahů)
- součástí jsou i národohospodářská doporučení a nástroje používané k ovlivňování makroekonomických procesů
1.2. METODY V EKONOMII:
Pozitivní ek.
- dle metodu lze dělit ekonomii na: Normativní ek.
* Pozitivní ekonomie:
- založena na neměnných předpokladech ovlivňující chování ekonomického systému
- realitu popisuje na základě zjištěných faktů
- obsahuje několik škol, lišící se výchozími předpoklady, ústícími v různé závěry a doporučení
- základní školy: neoklasická, keynesiánská a neokeynesiánská
* Normativní ekonomie:
- je považována za vývojovou ekonomii
- je více filosofická a verbální, matematické důkazy neuznává jako kritérium správného ekonomického uvažování
- obsahuje etické a hodnotící soudy
- zkoumá zájmy, motivy a změny chování ek. subjektů a tím i ekonomického systému jako celku
matematické a statistické (matemat. modelech simulujících ek.. procesy analyzovat či
předvídat ek. vývoj)
logické (analýza, syntéza,pozorování, ? experimen
2. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY
2.1. DRUHY STATKŮ:
- statek, obecný pojem pro jakýkoliv výsledek určité činnosti (př.zboží,služby)
- zahrnuje 2 znaky: užitečnost (odpovídá požadavkům,přáním ap.)
vzácnost (množství limitováno)
1. ekonomický statek:
a) užitečný (vlastnosti, subjektivní požadavky)
b) vzácný (omezené množství)
c) určen pro trh (tržní cena)
- př: zboží, služby
2. volný statek:
a) užitečný
b) vzácný
c) neprochází trhem (nulová tržní cena, volně dostupný, ek. statkem se dosud nestal)
- př:některé produkty přírody (sluneční energie, vzduch, životní prostředí)
3. veřejný statek:
a) užitečný (má prospěch více uživate