- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiála zrny kameniva. Slinkové mineráli reagují s vodou probíhá hydrolýza a následná hydratace. Trikalcium 2(3CaO.SiO2)+6H2O(3CaO. 2SiO2. 3H2O+3Ca(OH)2, dikalciumsilikát 2CaO.SiO2 + 4H2O(3CaOSiO23H2O+Ca(OH)2, trikalciumaluminát 3CaO.Al2O3 +6H2O(3CaO.Al2O3 6H2O, tetrakalciumaluminátferit (C3AH6, C3FH6, CaO vapenaté rozpínání-poškození cem. tmelu v betonu. Spotřeba vody V/C= 0,22-0,27.
Princip zpomalení hydratačních reakcí, ettringit
Trikalcium aluminát reaguje s vodou velmi rychle. Ke zpomalení se přidává ke slínku sádrovec, který reaguje s C3A za vzniku ettringitu, který na povrchu zrn vytváří ochrannou vrstvu , a tím zpomaluje tuhnutí cementu.
Hydratační teplo cementu, způsoby ovlivnění jeho vývinu
Hydratace slínkových miner. je doprovázena vývinem H.T.->pnutí. deltaHSlínkový minerál. C3A-857Jg-1, C3S- 502Jg-1, C4AF- 419Jg-1, β-C2S- 260Jg-1, úprava deltyH – mineralogickým složením, přidáním přísad, teplotou.
Druhy pórů v cementovém tmelu
Gelové póry- 2-4nm v hydratačních produktech nepropustné pro průtočnou vodu. Kapilární póry-0,01-10mikrometrů- vznikají odpařením přebytečné záměsové vodyv závislostech na V/C 50mikrometrů -2mm – vznikají uzavřením vzduchu při zpracování.
Vysokopecní struska pro výrobu směsných cementů (zdroj, vlastnosti)
Vysokopecní- krystalická (pomalu tuhne chladí se) drtí se. Granolovaná- amorfní rychle chlazená latentně hydraulická-> cementy.
Hlinitanový cement (suroviny, složení, vlastnosti)
Hlavní složkou je hlinitan vápenatý a dihlinitan vápenatý Ca.Al2O3 a Ca.2Al2O3. Výroba bauxit + vápenec se taví v el. pecích při teplotě 1600°C. za 24hod až 60MPa. Velký vývin hydratč. Tepla- zimní využití.odolný vysokým teplotám- do žáruvzdorného mat. nenosného. Nesmí se použít jak k-ční beton.
Koroze vápenných pojiv
Působení agr.-1)(CO2) CaCO3+CO2+H2O(Ca(HCO3)2 2)(SO2) CaCO3+SO2+1/2H2O(CaSO4. 2H2O+CO2 3)(NO4) CaCO3+2HNO3(Ca(NO3)2+CO2+H2O
Koroze betonu I. druhu
Rozpouštění Ca(OH)2 vodami s nízkou přechodovou tvrdostí => snížení pH mezizrnečného Θ. PH betonu- v terénu nanesením Θfenoftailenu pH=9,5- fialový, odběr vzorku- výluh potenciální stanovení pH.
Koroze betonu II. druhu
1)Kyseliny. 2)Působením agr. CO2: CaCO3+H2O+CO2(Ca2++2HCO-3 . 3)karbonatace betonuCa(OH)2+CO2(CaCO3+H2O. Nebezpečné jsou hořké a koncentrovanéΘ hydroxidů alkalických, kdy se značně zvyšuje rozpustnost SiO2 a Al2O3 – stejný efekt jak u působení kyselin. 4)hořečnatými ionty.Mg2+ -soli: Ca(OH)2+Mg2+(Ca2+ (-sůl) +Mg(OH)2.msůl se vytrhává nebo vykristalizuje jako hydrát(větší objem).
Koroze betonu III. druhu
1)Síranová koroze-sádrovcová a sulfoabumitová. Sádrovec reaguje s hydroalumináty vápenými.vzniká ettringit (Candlozova sůl- cem. Bacil zvětšuje se objem 2,65krát =>detrukce betonu) pboblémi Jižní Morava. 2)kor. kyselými plyny-CO2, SO2. karbonatace. Spalováním PVC (chlorovodík při vysoke rel. vlhkosti neprobíhá. 3) sulfatace 4)oxidace
Atmosférická koroze beton
kor. kyselými plyny-CO2 (napadá hydratační složky cementu), SO2. karbonatace vznik CaCO3 a krystaluje-objem změny. SO2 reaguje s Ca(OH)2(síran vápenatý objem změny- odprýskavání. Karbonatace a sulfatace při vysoké rel. vlhkosti neprobíhá.
Vady cihlářských výrobků (chemické)
Vápenaté cicváry: způsobuje přítomnost CaCO3 v surovině(pálením vznikne CaO, který reaguje s vodou zmalty(Ca(OH)2 způsobí odprejsknutí povrchových partií výrobků. Nevyhovující barva: způsobena vyšším obsahem Ca2+, a Mg2+. Výkvěty: bílé –přtomnost CaSO4.2H2O a MgSO4 i Na2SO4 Glauberova sůl. Žluté –přítomnost sloučenin chromu. Žlutozelené –přítomnost vanadu.
Žárovzdorná pojiva (rozdělení z chemického hlediska)
Odolávají vysokým teplotám, žáruvzdornost je min 1580°C. Rozdělení:1)kyselé[Šamot: vysoký obsah SiO2 a Al2O3. Do 1500°C. jako plastické suroviny se používají jíly, kaolíny, které se v žáru přeměňují na mulin a cristobalit. Výpal 1300°C, o 100°C vyšší než budoucí použití výrobku. Dinas: až 93% SiO2 ve formě tridymitu a cristobalitu, surovinou jsou křemene nebo křemenné písky. Výpal 1400°C pak pomalé chlazení. Použití: tvarovky pro pece(sklářství, ocel, keram.), ], 2) zásadité [Magnezitové: velký obsah MgO ve formě periklasu+ malé množství oxidů.Dolomitové: velký obsah MgO a CaO (>95%)+ silikáty a ferity. Při uskladňování chránit před vodou a vodní parou. Vyzdívky vysokých a ocelářských pecí.] 3)neutrální: uhlíkové-jemne mletý koks nebo antracen a dehet. Lisují se do forem.
Železo a ocel (výroba, vlastnosti)
Železo: želená ruda- magnetit Fe2O4, limonit siderit, hematit.železo se získává z oxidů železa redukcí oxidem uhelnatým a uhlíkem ve vysoké peci. Teplota 1700- 1900°C. Z hlušiny a vápence vzniká struska, struska a roztavené železo se vypouští každé 2hod. surové železo-litina obsahuje příměsi (uhlík, křemík, fosfor, mangan) má velkou pevnost je stále na vzduchu je křehká a není krytá Ocel: surové železo se dál upravuje v ocelárnách na ocel. (konvertory, siemen martinské pece.) při vypuštění oceli z pece se přidává nikl, kobalt, mangam, chrom atd…(lepší vlastnosti oceli) Zakalování ocelí(tvrdá, křehká )
Chemická koroze železa
1)Probíhá ve styku se vzdušným kyslíkem. Kyslík je buď přímo nebo proniká difuzně. Tato oxidace probíhá většinou v plynném nebo kapalném prost. Rychlost oxidace je dána rychlostí difůze a teplotou. 2)jinými látkami: síkovodík, ox. siřičitý, ox. uhličitý, polychorové úhlovodíky, některými organickými sloučeninami.
Elektrochemická koroze oceli v betonu
Kon-ce by měla mít požadované min. krytí. Dochází ke karbonataci betonu. Působení ox. uhličitého, kdy kledá pH pod 9, na ochranu je nutné pH=10-12. čím hutnější beton tím proniká karbonatace do menší hloubky. Působení halogenů (chloridů)jde o bodové vniknuní chloridu.
Hliník (vlastnosti, amfoterita, použití ve stavebnictví)
Stříbřitě bělavý lehký kov (hustota= 2,7g/cm3) odolný proti povětrnosti. Vyrábí se z bauxitu AlO(OH), který se převede na Al2O3 pak se rozkládá elektrolýzou v roztaveném fluorohlinitanu sodném. Al prášek do pórobetonů. Al je amfoterní látka. Rozpouští se při pH 10,5. hliník a jeho slitiny jako kon-ční materiál. El. vodič.
Princip řetězení uhlíku v organických sloučeninách
Atomy jsou vázány kovalentně. Vazby se znázorňují valenční čarou, která zobrazuje společně sdílený elektronový pár. C je v org. sloučeninách zpravidla čtyřvazný (ox. číslo 4). Vazba: jednoduchá, dvojná( dva el. páry, které nejsou rovnocenné), trojná[ 1)rovně probíhající –rozvětvená,nerozvětvená),2)uzavřená do cyklů-jednoduchých, složených].
Organokřemičité sloučeniny
Silany jsou sloučeniny křemíku s vodíkem. SinH2n+2. Bezbarvé plyny nebo kapaliny extrémně reaktivní. Vazbu mají slabou(snadno se štěpí. Náhradou vodíku v molekule silanů organickými radikály, halovými prvky atd. vznikají deriváty silanů. (monosilan, trialkylmonosilanol, brommonosilan. Kondenzaci hydroxysilanů vznikají silikony: Si-O-Si. Mají velmi pevnou vazbu. Jsou kapalné až tuhé. Odolávají vysokým teplotám. Jako mazadla. Silikonové oleje a tmely. Zabraňují tvorbě výkvětů.
Mýdla.
Soli vyšších mastných kyselin (od C8). Ve stavebnictví: 1)mazlavé draselné mýdlo k ošetření teracové dlažby( reaguje s Ca2+ s Ca(OH)2 a vytvoří nerozpustné vápenné vápenaté mýdlo zakotvené do cementového tmelu. 2) vápenaté mýdlo- stearan vápenatý přísada do vodonepropustných betonů.
Sacharidy, celulóza
Sacharidy:Vznikají v rostlinách asimilačním procesem z CO2 a H2O – fotosyntézou 6CO2+6H2O (UV,cholofil(C6H12O6+6O2. sacharidy-monosacharidy,složené-(oligosacharidy, polysacharidy)polysacharidy se štěpí enzimy, ve vodě rozpustné. Celuloza: přírodní polysacharid sestaven z biglukózových jednotek, tvoří rostlinné buněčné stěny. Vlastnosti:nerozpustná, netavitelná(degraduje teplem), chemicky lze převest na rozpuštěnou formu. Deriváty celulosy: 1)nitroderiváty- nátěrové látky, celuloid 2)etrehy celulosy(zahusťovadla nátěrových hmot.
Chemické složení dřeva.
Přírodní materiál. Složky: Celulóza ~50%(kostra buněčných stěn), Hemicelulóza 20~30%(málo rozvětvené polosacharidy), Lignin 15~35%(dává dřevu pevnost, spojuje vlákna celulózy), Soli ~3%(po spálení popel), Doprovodné složky(sacharidy, fenoly, terpény, anorganické l.)
Asfalty (složení, vlastnosti)
Složité organické směsy. Rozdělení: 1)malteny (olejové součásti, nositeli plastyckých a elastických vlastností asfaltů.) 2) asfalteny (nerospustné, tmavé součásti, nositeli tvrdosti asfaltů). Přírodní a Ropné: primární, krakované, extrakční, foukané, ředěné. Vlastnosti:dány strukturou. Zkoušky asfaltů. bod měknutí.
Polymerace, příklad
Polyreakce, při které reagují monomery na polymer bez vzniku vedlejšího produktu. (homopolymerace-jeden monomer, kopolymerace- různé monomery. Vznikají syntetické kaučuky, polyetylénu z etylénu nCH2=CH2((-CH2-CH2-)n
Polykondenzace, příklad
Reakce 2 různých monomerů, z nichž každý má nejméně 2 reaktivní charakteristické skupiny, přičemž vzniká vedlejší produkt (H2O,NH3, HCl)=>je třeba odstraňovat. Na rozdíl od polymerace má stupňovitý průběh. Z reakční směsy lze kdykoliv izolovat makromolekuly s různou délkou řetězce. Polyestery( textilní vlákna, priskyřice, polyamidy,)
Termoplasty (definice, příklad)
Teplem měknou a po schlazení tuhnou. Při opětovné zahřátí znovu měknou. Zpracování foukáním, litím, vytlačováním, vstřikováním. Spoje se dělají lepením pomocí rozpouštědel, svařováním horký plyn. Barvení se provádí buď přímo do suroviny při výrobě nebo nanášení barvy na povrch hotového výrobku. Příklady: PP, PS, PE
Reaktoplasty (definice, příklad)
Příprava lisováním ve formách za použití tlaku a zvýšené teploty.surová hmota v prášku nebo v tabletách se dává do formy vytápěné parou nebo elektricky. Teplem měkne a tlakem dostává tvar. Nedá se po té znovu zpracovávat. Příklady:pryskyřice látky na bázi formaldehydu.
Příčiny degradace plastů.
Organické polymery jsou v závislosti na struktuře omezeně odolné proti vnějším vlivům. Plasty je nutno chránit před degradací: látkami odrážející záření, pohlcující záření, fotostabilizátory, antioxidanty. Chemická degradace je závislá na přítomnosti aldehydů, ketonů, hydroperoxidů. Rychlost degradace je závislá na absorbanci polymerů a slunečním záření.
Vloženo: 19.04.2009
Velikost: 133,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BC01 - Stavební chemie
Reference vyučujících předmětu BC01 - Stavební chemie
Podobné materiály
- 0B2 - Fyzika (2) - Tahák - fyzika B02
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - tahák_konstrukce
- BA02 - Matematika II - Tahák 2
- BA02 - Matematika II - Tahák matika
- BA02 - Matematika II - Tahák 1
- BA02 - Matematika II - Tahák
- BA06 - Matematika I/1 - Tahák matematika 1
- BA07 - Matematika I/2 - Tahák ke zkoušce
- BA07 - Matematika I/2 - Tahák vzorce 2
- BA07 - Matematika I/2 - Tahák vzorce
- BB01 - Fyzika - Fyzika tahák
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - tahák 2
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - tahák 3
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - tahák teorie
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - tahák
- BC01 - Stavební chemie - Chemie-tahák
- BC01 - Stavební chemie - Tahák chemie origos
- BC01 - Stavební chemie - Tahák tisk
- BC01 - Stavební chemie - Tahák č. 1 - 53 otázek
- BC01 - Stavební chemie - Tahák č. 4
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Tahák - teorie
- BD02 - Pružnost a pevnost - Pružina tahák
- BD02 - Pružnost a pevnost - Pružnost tahák
- BD02 - Pružnost a pevnost - Pužnost a pevnost - tahák
- BD02 - Pružnost a pevnost - Tahák pružnost
- BD03 - Statika I - Statika - tahák
- BD03 - Statika I - Statika tahák 2
- BD03 - Statika I - Tahák statika
- BE01 - Geodézie - Geodezie - tahak2
- BE01 - Geodézie - Geodezie - tahák
- BF01 - Geologie - Geologie tahák
- BF01 - Geologie - Horniny tahák
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Architektura-tahák
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák 2
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Tahák
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Zkusebnictví a technolgie - tahák
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Tahák
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Spoje tahák teorie
- BV01 - Ekonomie - Ekonomie tahák
- BV01 - Ekonomie - Tahák - základní pojmy do ekonomie
- BV01 - Ekonomie - Tahák ekonomie
- BV01 - Ekonomie - Tahák
- BI01 - Stavební látky - Taháky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - tahák
- BF02 - Mechanika zemin - Mechanika zemin - tahák
- BV01 - Ekonomie - tahák-zkouška
- BC01 - Stavební chemie - tahák-zkouška
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - tahák 1
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - tahák 2
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - tahák 3
- BF01 - Geologie - Tahák na rozdělení hornin
- BF01 - Geologie - tahák
- BF02 - Mechanika zemin - Tahák na mechaniku zemin
- 0B1 - Fyzika (1) - Tahák do fyziky ke zkoušce
- 0B1 - Fyzika (1) - Fyzika - tahák ke zkoušce
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - tahak k tisku 1
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - tahak k tisku 2
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - tahak k tisku 3
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - zkouška leden 2010, tahák doprava
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - zkouška leden 2010, tahák konstrukce
- BR04 - Hydraulika - tahák hydraulika
- BF02 - Mechanika zemin - Mechanika zemin - nejlepší tahák na VUT, by Vaněk, Beránek
- GS01 - Nauka o krajině - tahák nauka o krajině
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák k písemné práci z architektury
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - tahák ke zkoušce
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - příklady - tahák
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - teorie - tahák
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - tahák
- BM02 - Pozemní komunikace II - tahák
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - tahák
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Pedologie - tahák
- BD01 - Základy stavební mechaniky - teorie-tahák
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Arch. Tahák
- CH01 - Stavební akustika a denní osvětlení budov - Akustika - tahák ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - Tahák bez obrázků
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - taháky :-)
- BM02 - Pozemní komunikace II - tahák
- 0F5 - Zakládání staveb - taháky :-)
- 0D4 - Statika stavebních konstrukcí (2) - taháky :-)
- DA62 - Pravděpodobnost a matematická statistika - tahák
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Tahák pro odvážné
- BM02 - Pozemní komunikace II - Tahák ke zkoušce
- BU04 - Informační technologie a systémová analýza - tahaky a otazky
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - tahák na doporučené příklady
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Bajer- tahak
- BB01 - Fyzika - Vylepšený tahák na teorii
- 1O1 - Prvky kovových konstrukcí - tahák
- BD01 - Základy stavební mechaniky - tahák
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - tahák+výpočty
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák na zápočet
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák - Dějiny Architektury
- BO08 - Kovové konstrukce II - tahák kovy 2
- BC01 - Stavební chemie - Kompaktní tahák (vypracované otázky) část 1.
- BC01 - Stavební chemie - Tahák chemie část 2.
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- CB001 - Aplikovaná fyzika - tahák-vzorečky-zkouška
- BW051 - Technologie stavebních prací 1 - tahák
- 0B1 - Fyzika (1) - Tahák - vzorečky
- NDA015 - Pružnost a plasticita - Otázky 2022 - tahák
- BB001 - Fyzika - Tahák ke zkoušce - teorie
- BOA007 - Dřevěné konstrukce - Tahák zkouška
- BC01 - Stavební chemie - První test z chemie - kombinované studium
- BC01 - Stavební chemie - druhý test z chemie - kombi studium
- BC01 - Stavební chemie - Chemie-teorie
- BC01 - Stavební chemie - Chemie1
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - cementy
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - další stavební materiály
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - kovy
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - kyseliny
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - neutraliyace a hydrolýya vody
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - některé vlastnosti vybraných surovin pro výrobu plastu
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - voda ve spotřebě a životním prostředí
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - voda
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - vápno, sádra
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - Zásady
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 1
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 10
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 11
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 2
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 3
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 4
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 5
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 6
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 7
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 8
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 9
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie1
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie10
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie11
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie2
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie3
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie4
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie5
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie6
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie7
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie8
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie9
- BC01 - stavební chemie - chemie
- BC01 - Stavební chemie - chemie
- BC01 - stavební chemie - chemie otázky
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavebni_chemie--M01-Vybrane_kapitoly_z_obecne_a_fyzikalni_chemie
- BC01 - stavební chemie - BC02-Chemie_stavebnich_latek--M04-Fyzikalne_chemicke_zkusebni_metody
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie M01-Vybrané kapitoly z obecné a fyzikální chemie
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie M02-Anorganická chemie a chemie anorganických stavebních materiálů
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie M03-Degradace stavebních materiálů a chemie kovů
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie M04-Chemie vody, ovzduší a organických stavebních materiálů
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie P01-Průvodce studiem předmětu BC01
- BC03 - Chemie a technologie vody - BC03-Chemie a technologie vody M01-Chemie přírodních a pitných vod
- BC03 - Chemie a technologie vody - BC03-Chemie a technologie vody M02-Vodárenství
- BC03 - Chemie a technologie vody - BC03-Chemie a technologie vody M03-Čištění odpadních vod a zpracování kalů
- BC03 - Chemie a technologie vody - BC03-Chemie a technologie vody M04-Voda v průmyslu, zemědělství a energetice
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek K01-Chemie stavebních látek
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M01-Obecné základy
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M02-Gravimetrie a volumetrie
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M03-Analýza vybraných stavebních látek
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M04-Fyzikálně chemické zkušební metody
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M05-Vyhodnocování výsledků
- BC01 - Stavební chemie - Testy chemie
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - vypracované otázky
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - seznam otázek
- BC01 - Stavební chemie - Stavební chemie
- BC01 - stavební chemie - Stavební chemie, podklad na zkoušku
- BC03 - Chemie a technologie vody - vypracovane otazky z chemie vody
- BC001 - Stavební chemie - stavební chemie
- BC001 - Stavební chemie - Stručný výpis ze stavební chemie
- BCA001 - Stavební chemie - Stavební chemie
Copyright 2025 unium.cz


