- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálperze(koloidní částice jsou ostře ohraničeny, obě fáze jsou zřetelně odděleny), 2) lyofilní disperze(tvořeny makromolekulami-až velikost koloidních částic, přechod mezi fázemi je neostrý. Děli se na: molekulární a micelární koloidy.)
Polymorfie, alotropie, izomorfie, (def. pojmů)
Geometrické uspořádání krystalu a chemické složení příslušné látky jsou dvě různé věci. Izomorfie znamená, že různé látky mohou krystalovat ve stejném tvaru, polyformie naopak nastane, pokud nějaká látka může krystalovat ve více stavech.
Oxidace a redukce, příklady
Podstatuo je předání a příjem elektronů. Probíhají mezi ionty, atomy, molekulami. Oxidace: ztráta elektronu =>zvýšení oxid. čísla. (Fe(Fe3++3e-) , Redukce: příjem elektronu=>snížení oxid. čísla. (Se(Se2-+2e-). Oxidace i redukce probíhá vždy současně.(2Na+Cl2(2NaCl). U rovnic redoxních reakcích je nutná nejen shoda počtu atomů jednotlivých prvků, ale i shoda počtu nábojů.
Řada napětí kovů, standardní elektrodové potenciály
Chemické vlastnosti kovů závisí na snadnosti uvolnění elektronů z valenční vrstvy=> ionizační potenciál. Me((neušlechtilý(ušlechtilý) Men++ne-, Zn((neušlechtilý(ušlechtilý) 2n2++2e-, Ag((neušlechtilý(ušlechtilý) Ag++1e-.
Elektrolýza
Redoxní reakce v Θ nebo tavenině elektrolytu (soli, kyseliny zásady) při průchodu el. proudu. Elektrolit + elektrody. Děje na elektrodách: katoda- přijímání elektronů a uvolňování neutrálního prvku. Anoda- odtrhávaní elektronů od neutrálního prvku.
Vzduch a ovzduší, složení atmosféry, škodliviny
Průměrné složení suchého vzduchu.N2=78,09%, O2=20,95%, CO2=0,04%, H2=5.10-3 %, O3=1.10-6 %, Ar=0,93%. Znečištění: 1) skupenství, 2)chemická podstata (oxid siřičitý, ox dusnatý, ox uhelnatý, ox uhličitý), 3)účinek na lidský organismus, znečištovatelé: doprava-50-60%, energetika-10-15%, komunální zdroje-10%, spalovný-5%. V atmosféře má velký význam ozon, který absorbuje UV záření a vytváří ochranný obal kolem zeměloule.
Voda (chemická podstata, vlastnosti vyplývající z chemické vazby)
Vlastnosti: sloučenina 2 atomů vodíku s 1 atomem kyslíku (H2O) plynné skupenství pára, kapalném skupenství jsou molekuly spojovány ve větší celky vodíkovými můstky. Led (0°C ρ=0,917 kg/dm3. led vvětšuje svůj objem, ale má lehčí hustotu. Molekuly vody vykazují dipólový moment, neboť vyzby mezi atomem kyslíku a atomy vodíku svírají úhel 106°.
Tvrdost vody a způsoby jejího odstraňování
Způsobena: Ca2+, Mg2+, Sr2+, Ba2+. Přechodná tvrdost(HCO-3) CaCO3+CO2+H2O(Ca2++2HCO-3. U přechodné tvrdosti stačí vodu převařit, nebo vápnem- vznikne CaCO3 –nebezpečí vzniku kotelního kamene. Stálá (SO2-4, Cl-, NO-3) – změkčení fosforečnanem sodným(3Ca2++2PO3+4(Ca3(PO4)2), nebo iontoměniče. Celková tvrdost se vyznačuje v (mol/CaO/1l vody).
Eutrofizace vod
Dochází k ní hlavně v letním období, dochází t vývoji řas a sinic, špatná kvalita vody. Rosliny obsahují florofil a za přítomnosti slunečního záření vzniká CO2 nebo HCO-3. při čištění vod se považuje nejen odstranění organických látek,ale i látek obsahujících dusík, amonné soli, dusičnany a fosfor(fosforečnany).
Voda pro přípravu betonu, vlastnosti z hlediska obsahu škodlivin
Záměsová a ošetřovací. Zkoušky vody. Obsah látek: odparek 3000mg/l, nerozpustné látky 2000mg/l, sírany 1500 mg/l, chloridy 500 mg/l, hořčík 500mg/l, pH je 4,0. humusovité látky snižují pevnost betonu a spamylují proces hratace. Síran a hořčík působí na korozi betonu želbet.
Náporová voda, sledované parametry
Dostává se do styku s kon-cí. Do 3 skupin: slabě, středně a silně agresivní. Účinky jsou také podle toho zda je voda v klidu nebo proudí. Beton je tím odolnější čím je hutnější a čím má kompaktnější povrch. St. agresivity: hodnota pH, CO2, SO2-4, Mg2+,NH+4.
Oxid uhličitý, kyselina uhličitá, uhličitany
Oxid uhličitý: Není považován za znečišťující složku ovzduší, vzniká dokonalým spalováním uhlí nebo organických, uhlík obsahujících látek. Zvniká také rozkladem živočichů a je vydechován živočichy. Kyselina uhličitá: ox uhličitý se rozpouští ve vodě na kyselinu uhličitou (CO2+H2OH2CO3 pomalá reakce), H2CO3+OH-HCO-3+H2O (rychlá pH8). Všechny tyto reakcevýznamné v intervalu pH 8 až 10. z disociačních konstant vyplívá, že kyselina uhličitá je velmi slabou kys. Uhličitany:ve vodě málo rozpustné. Uhličitan sodný a draselný lze tavit bez rozkladu. Ostatní uhličitany se rozkládají v žáru na oxid a CO2 (výroba vápna).
Oxid křemičitý, složení, struktura, chemické vlastnosti, použití
Křemík se nikdy nevyskytuje volný: nachází se vždy jako sloučenina s kyslíkem. Převládajícím izotopem křemíku je 28Si, který doprovází 29Si a 30Si, další izotopy jsou nestabilní. Vyznačuje se modrošedým, kovovým leskem. Uplatnění v elertrotechnice jek polovodič. Za normálních podmínek nereaguje s vodou, kyselinami ani kyslíkem. Rozpouští se v horkých vodných Θ alkalických hydroxidů za vzniku křemičitého iontu. Si+4OH-(SiO4-4+2H2 .
Sklo (suroviny, výroba, vlastnosti, chemická koroze)
Amorfní pevná homogenní látka, průhledná látka s malou tepelnou vodivostí. Postrádá pravidelné uspořádání částic. Surovinou je sklářský písek (velmi čistý)+Na2CO3 a CaCO3. taví se na 1000-1500°C CO2 se odstraní čeřením. Zpracování foukáním, tažením, litím a lisováním. Pak se pomalu chladí v pecích. Koroze: dobrá odolnost vůči chemikáliím. Reaguje s kyselinou HF, silné hydroxidy OH- -roztok vodního skla. Čistá voda –výměna iontů H1( Na=>na povrchu skla vznikne NaOH=> napadá vazby SiO- lázně, skleníky v povrchuvé vrstvě NaOH+SiO2=> křemičitý gel=>sklo zmatní.
Sádra (suroviny, výroba, druhy, vlastnosti, tvrdnutí)
Vzdušná maltovina, získaná částečným nebo úplným odvodněním sádrovce nebo připravené z přírodního anhydridu. Podle výroby půlhydrát α a β. Rozdělení: 1)Rychletuhnuocí: (stavební, štukatérská, modelářská). Tvrdnutí sádry je zpětná hydratace za vzniku sádrovce a uvolnění tepla. 2)pomalutuhnoucí: se získává výpalem sádrovce nad 800°C tvoří j anhydrit CaSO4, volné CaO a půlhydrát.tuhne 2-5hod, tvrdne 8až 40hod. bezesparové podlahy, obkladové desky, umělý mramor, tvarovky. 3)sádrová maltovina: mletím sádry a látky s hydraulickou aktivitou(struska, p-cement), umělý mramor, desky. 4)anhydritovou maltovinu: jemným mletím přírodního nebo uměle vyrobeného anhydritu s budičem (Na2SO4). Tuhne za 30min. podlahy, vnitřní omítky, štuk.
Fosfátová pojiva (chemická podstata, vlastnosti)
Hořečnatá maltovina (chemická podstata, vlastnosti)
Vzdušná maltovina – směs MgO+ΘMgCl2 (ΘmgSo4) Tvrdne na velmi pevnou hmotu (až 150MPa) podle plniva. Reakční mechanismus závisí na poměru složek a Θ MgCl2 , oxid hořečnatý hydrát. Čím je vyšší koncentrace Θ MgCl2 => maltovina pomaleji tuhne a má větší pevnost. Maltovina je málo odolná vůči vodě, H+ a OH- => nutno vně nebo vnitřně hydrofobizovat. Plniva SiO2 písek, korund, piliny korek, kůra. Použití mlynářské kameny, základy pro těžké stroje, podlahy.
Vodní sklo (složení, vlastnosti, použití)
Je název pro tavené sklo, ale také kapalinu, vzniklou jeho rozpuštěním ve vodě. Molární poměr (silikátový modul) SiO2 : Na2O. SiO2 obsahuje 76%hmoty. Taví se při teplotě 1300- 1400°C. sklovina se granuluje ochlazením vodou, pak jde do autoklávu. Použití: jako požární, pro injektáž zavlhlého zdiva, do silikátových barev.
Hydroxid vápenatý (rozpustnost, pH nasyceného roztoku)
Málo rozpustný, rozpustnost klesá s rostoucí teplotou. 20°C….160mg Ca(OH)2 ve 100g H2O, 80°C….mg Ca(OH)2 ve 100g H2O. pH nasyceného Θ 12,45 při 25°C.snadno reaguje se vzdušným CO2 za tvorby CaCO3 na povrchu. Vápenné mléko 5-20% Ca(OH)2(suspenze), Θca2++2OH- -vápenná voda, suzpenze Ca(OH)2 50% vápenná kaše.
Vzdušné vápno (suroviny, výroba, složení, hašení)
Vyrábí se z CaO, MgO (z vápenců.) pod mez slinutí 1000-1200°C. podle obsahu MgO : 7% MgO dolomitické. Vzdušné: min. 65% CaO + MgO, MgO max 7%. Při hašení nabývá až 3x na objemu. Dolomitické: min.65% CaO + MgO, MgO víc než 7%. Při hašení 1,5-2x na objemu. Má pomalejší reakci s vodou. Jeho rozemletím Vídeňské vápno. Hašení: CaO+H2O(Ca(OH)2. únik tepla. Mokré hašení- 204-320l vody na 100kg vápna.teplota nesmí dosáhnout 100°C. před použitím nechat odležet. Suché hašení- 60-70 L na 100kg. Ve vápenkách. Vzniká vápenný hydrát, na stavbě se pak jen doplní vodou na konzistenci.
Tvrdnutí vápenné malty
Vápenné malty se vyrábějí z různých vápen. Při tuhnutí a tvrdnutí dochází nejprve k odsátí vody porezním spojovacím materiálem, dále k vysychání gelové sítě hydroxidu a k vázání CO2 ze vzduchu. Vysledkem je CaCO3: Ca(OH)2+CO2( CaCO3+H2O výsledkek je CaCO3 jež je chem. stejná látka jako surovina pro výrobu vápna. Teple se uvolňuje.
Karbidové vápno, vznik, vlastnosti
Zvláštní druh vzdušného vápna. Jedná se o vyhašené vápno, které odpadá při výrobě acetylenu z karbidu vápníku CaC2. Šedo-fialová barva způsobenou zbytky koksu. Barva po zatvrdnutí mizí. Pro výrobu malt pro zdění. Nevýhodou je také zápach.
Hydraulické vápno (suroviny, výroba, složení, hydraulický modul, rozdělení)
Obsahuje hydr. Složky SiO2, Al2O3,Fe2O3. Výroba: ze suroviny, exstrémně se přidávají ke vzdušnému vápnu. Dodává se mleté práškové. Výpal 1100°C, nedochází k slinutí, nevzniká 3CaO.SiO2. při tuhnutí vznik hydrosilikátů a hydraluminátů vápených. Výhoda rychle tuhne a tvrdne. Malty pro zdění omítky. Slabě hydraulická: 10-15% hydraulitů, s min. pevností po 28 dnech 1,5MPa. Silně hydraulická: >15% hydraulitů s min pevnosti po 28 dnech 4MPa.
Pucolánová aktivita
Jsou to hydraulické přísady obahující aktivní oxid křemičitý, Al2O3 a Fe2O3 obsažené v tufech, tufitech, trasu, spongilitu, nebo také v popílku. Latentně hydraulické přísady.
Elektrárenské popílky (složení, vlastnosti)
Získávají se z elektrofiltrů- tvoří kolové částice.složení: SiO2=45%amorfní-skelná fáze, Al2O3+Fe2O3=35%, CaO=2-20%. Specifický povrch. Popílky jsou technologenní pocolány
Přidávají se do cementů. (tuf, tufit, tras, pemza, křemelina, spongility) a technogenní látky(popílky Si-úlety). Vlastnosti těchto cementů je větší odolnost vůči agr. vodám jsou citlivé na tep. podm. obj. nestálost po hydrataci.
Hydratace portlandského cementu, chemické děje
Změna struktury a vytvoření pevných spojů mezi zrny cementu
Vloženo: 19.04.2009
Velikost: 133,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BC01 - Stavební chemie
Reference vyučujících předmětu BC01 - Stavební chemie
Podobné materiály
- 0B2 - Fyzika (2) - Tahák - fyzika B02
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - tahák_konstrukce
- BA02 - Matematika II - Tahák 2
- BA02 - Matematika II - Tahák matika
- BA02 - Matematika II - Tahák 1
- BA02 - Matematika II - Tahák
- BA06 - Matematika I/1 - Tahák matematika 1
- BA07 - Matematika I/2 - Tahák ke zkoušce
- BA07 - Matematika I/2 - Tahák vzorce 2
- BA07 - Matematika I/2 - Tahák vzorce
- BB01 - Fyzika - Fyzika tahák
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - tahák 2
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - tahák 3
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - tahák teorie
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - tahák
- BC01 - Stavební chemie - Chemie-tahák
- BC01 - Stavební chemie - Tahák chemie origos
- BC01 - Stavební chemie - Tahák tisk
- BC01 - Stavební chemie - Tahák č. 1 - 53 otázek
- BC01 - Stavební chemie - Tahák č. 4
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Tahák - teorie
- BD02 - Pružnost a pevnost - Pružina tahák
- BD02 - Pružnost a pevnost - Pružnost tahák
- BD02 - Pružnost a pevnost - Pužnost a pevnost - tahák
- BD02 - Pružnost a pevnost - Tahák pružnost
- BD03 - Statika I - Statika - tahák
- BD03 - Statika I - Statika tahák 2
- BD03 - Statika I - Tahák statika
- BE01 - Geodézie - Geodezie - tahak2
- BE01 - Geodézie - Geodezie - tahák
- BF01 - Geologie - Geologie tahák
- BF01 - Geologie - Horniny tahák
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Architektura-tahák
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák 2
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Tahák
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Zkusebnictví a technolgie - tahák
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Tahák
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Spoje tahák teorie
- BV01 - Ekonomie - Ekonomie tahák
- BV01 - Ekonomie - Tahák - základní pojmy do ekonomie
- BV01 - Ekonomie - Tahák ekonomie
- BV01 - Ekonomie - Tahák
- BI01 - Stavební látky - Taháky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - tahák
- BF02 - Mechanika zemin - Mechanika zemin - tahák
- BV01 - Ekonomie - tahák-zkouška
- BC01 - Stavební chemie - tahák-zkouška
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - tahák 1
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - tahák 2
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - tahák 3
- BF01 - Geologie - Tahák na rozdělení hornin
- BF01 - Geologie - tahák
- BF02 - Mechanika zemin - Tahák na mechaniku zemin
- 0B1 - Fyzika (1) - Tahák do fyziky ke zkoušce
- 0B1 - Fyzika (1) - Fyzika - tahák ke zkoušce
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - tahak k tisku 1
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - tahak k tisku 2
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - tahak k tisku 3
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - zkouška leden 2010, tahák doprava
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - zkouška leden 2010, tahák konstrukce
- BR04 - Hydraulika - tahák hydraulika
- BF02 - Mechanika zemin - Mechanika zemin - nejlepší tahák na VUT, by Vaněk, Beránek
- GS01 - Nauka o krajině - tahák nauka o krajině
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák k písemné práci z architektury
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - tahák ke zkoušce
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - příklady - tahák
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - teorie - tahák
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - tahák
- BM02 - Pozemní komunikace II - tahák
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - tahák
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Pedologie - tahák
- BD01 - Základy stavební mechaniky - teorie-tahák
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Arch. Tahák
- CH01 - Stavební akustika a denní osvětlení budov - Akustika - tahák ke zkoušce
- BE01 - Geodézie - Tahák bez obrázků
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - taháky :-)
- BM02 - Pozemní komunikace II - tahák
- 0F5 - Zakládání staveb - taháky :-)
- 0D4 - Statika stavebních konstrukcí (2) - taháky :-)
- DA62 - Pravděpodobnost a matematická statistika - tahák
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Tahák pro odvážné
- BM02 - Pozemní komunikace II - Tahák ke zkoušce
- BU04 - Informační technologie a systémová analýza - tahaky a otazky
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - tahák na doporučené příklady
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Bajer- tahak
- BB01 - Fyzika - Vylepšený tahák na teorii
- 1O1 - Prvky kovových konstrukcí - tahák
- BD01 - Základy stavební mechaniky - tahák
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - tahák+výpočty
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák na zápočet
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Tahák - Dějiny Architektury
- BO08 - Kovové konstrukce II - tahák kovy 2
- BC01 - Stavební chemie - Kompaktní tahák (vypracované otázky) část 1.
- BC01 - Stavební chemie - Tahák chemie část 2.
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- BG51 - Urbanismus a územní plánování - tahák-většina otázek co dává často u zk
- CB001 - Aplikovaná fyzika - tahák-vzorečky-zkouška
- BW051 - Technologie stavebních prací 1 - tahák
- 0B1 - Fyzika (1) - Tahák - vzorečky
- NDA015 - Pružnost a plasticita - Otázky 2022 - tahák
- BB001 - Fyzika - Tahák ke zkoušce - teorie
- BOA007 - Dřevěné konstrukce - Tahák zkouška
- BC01 - Stavební chemie - První test z chemie - kombinované studium
- BC01 - Stavební chemie - druhý test z chemie - kombi studium
- BC01 - Stavební chemie - Chemie-teorie
- BC01 - Stavební chemie - Chemie1
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - cementy
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - další stavební materiály
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - kovy
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - kyseliny
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - neutraliyace a hydrolýya vody
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - některé vlastnosti vybraných surovin pro výrobu plastu
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - voda ve spotřebě a životním prostředí
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - voda
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - vápno, sádra
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - Zásady
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 1
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 10
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 11
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 2
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 3
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 4
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 5
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 6
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 7
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 8
- BC01 - Stavební chemie - Chemie 9
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie1
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie10
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie11
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie2
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie3
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie4
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie5
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie6
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie7
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie8
- BC01 - Stavební chemie - Protokol Chemie9
- BC01 - stavební chemie - chemie
- BC01 - Stavební chemie - chemie
- BC01 - stavební chemie - chemie otázky
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavebni_chemie--M01-Vybrane_kapitoly_z_obecne_a_fyzikalni_chemie
- BC01 - stavební chemie - BC02-Chemie_stavebnich_latek--M04-Fyzikalne_chemicke_zkusebni_metody
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie M01-Vybrané kapitoly z obecné a fyzikální chemie
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie M02-Anorganická chemie a chemie anorganických stavebních materiálů
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie M03-Degradace stavebních materiálů a chemie kovů
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie M04-Chemie vody, ovzduší a organických stavebních materiálů
- BC01 - Stavební chemie - BC01-Stavební chemie P01-Průvodce studiem předmětu BC01
- BC03 - Chemie a technologie vody - BC03-Chemie a technologie vody M01-Chemie přírodních a pitných vod
- BC03 - Chemie a technologie vody - BC03-Chemie a technologie vody M02-Vodárenství
- BC03 - Chemie a technologie vody - BC03-Chemie a technologie vody M03-Čištění odpadních vod a zpracování kalů
- BC03 - Chemie a technologie vody - BC03-Chemie a technologie vody M04-Voda v průmyslu, zemědělství a energetice
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek K01-Chemie stavebních látek
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M01-Obecné základy
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M02-Gravimetrie a volumetrie
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M03-Analýza vybraných stavebních látek
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M04-Fyzikálně chemické zkušební metody
- BC02 - Chemie stavebních látek - BC02-Chemie stavebních látek M05-Vyhodnocování výsledků
- BC01 - Stavební chemie - Testy chemie
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - vypracované otázky
- BC01 - Stavební chemie - Chemie - seznam otázek
- BC01 - Stavební chemie - Stavební chemie
- BC01 - stavební chemie - Stavební chemie, podklad na zkoušku
- BC03 - Chemie a technologie vody - vypracovane otazky z chemie vody
- BC001 - Stavební chemie - stavební chemie
- BC001 - Stavební chemie - Stručný výpis ze stavební chemie
- BCA001 - Stavební chemie - Stavební chemie
Copyright 2025 unium.cz


