Tahák - Dějiny Architektury

Románská architektura a-počátek 11. st., vrcholné období 12.st, pozdní doba románská 1.třetina 13.st. b-dřevo a hlína, lomový kámen spojovaný vápennou maltou zdi tlusté, předimenzované, tesaný kámen, řádkové,bosové zdivo, klenby půlkruhové převažuje valená a křížová klenba, krytina se klade do malty přímo na klenbu, dřevěné krovy, chrámy – pevnostní ráz, střechy z kamene c-sloup se dělí na patku, dřík a hlavici(štíhlý,tlustý)/ pilíře vystřídávající sloupy v jednotlivých polích hlavní lodi/ pravoúhlá síť vázané soustavy, obloučkový vlys, lisena, okno-střed pole, štěrbinová okna s půlkruhovým obloukem, tympanon – kamenná deska, románský portál-půlkrh. d-chrámy, kláštery, románské kamenné hrady s obytnými věžemi, kamenné velmožské a kupecké dvorce, první kamenné mosty 2.Gotická architektura  a-raná gotika přemyslovská (1230-1290), vrcholná gotika lucemburská (1290-1450), pozdní gotika poděbradská a jagellonská (1450-1529) b-materiál-kámen, cihly, hrázděné stavby, i dřeo a hlína -žebrová klenba-žebra a prsa klenby, křížová žebrová klenba-nad čtvercovým polem v ambitu nebo bočních lodích,šestidílná žebrová, obkročmá klenba-z pilířů vychází po diagonálách, žebrová klenba hvězdová (z diag.+příčné dělení) a síťová, klenby kroužené a vějířové(pozd. Gotika), opěrné pilíře po vnějším obvodu bočních lodí a opěrný oblouk, rozvinutý opěrný oblouk, lomený oblouk, fiály-na zatížení pilíře, boční tlak svádí opěrný oblouk -> rozvinutý opěrný systém c-lomený oblouk, profilace žeber-změna tvaru, tvoří svazkový pilíř, nosný sloup-původně mohutný se zeštíhluje, okna-vysoká,členěná – pro zasklení,zakončená kružbou symetrickou,později asymetrickou výplní, panelování plochy, gotické portály- profilace soklu a ostění, shodná s profilací klenebních žeber. Oslí hřbet, drapeirový oblouk, vše směřuje do výšky ‚Gotický vertikalismu‘ d-kostely, vrchol gotiky katedrály, kláštery, hrady, městské hradby, radnice, městský palác, městský dům 3.Renesance (15-17.st.) a-raná v době jagellónské (1490-1526), střední renesance 3.čtvrtina 16.st, pozdní období rudolfinského manýri smu b-není redukce zdiva jako v gotice, uplatňování v plné míře, cihelné zdivo, navenek obkládané,bývá mohutné, kamenný obkklad napodobován v omítce, masivní klenby- zděné,bez žeber, valená klenba, okna umístěná do čelného oblouku -agrafito,luneta, kláštení klenba, melounová klenba-bez tamburu, klenba zrcadlová, renesanční kopule c-agrafito, lunetová římsa, zdobné štíty, ztvárnění atik, pravoúhlá sdružená okna sloupem dělené později okna obdélníková s profilovanou šambránou a římsou, sloupové arkády a pilířové (v přízemí těžší pilířová, v patře lehčí sloupová), domovní loubí s pilířky, půlkruhovým obloukem uzavřený hl.vstup bývá součástí rustikovaného portálu nebo portálové aedikuly d-stavby dvorské, stavby zámecké, městské domy a radnice 4.Baroko (konec 16.-18.st.) a-raný barok (1620-1675), nástup vrcholného (1675-1695), vrcholný (1695-1740), pozdní (1740-1780) b-úzké spojení s výtv.uměním, oblíbená hutná plastická štukatura, barevnost dosažena obkladem z barevných mramorů -pruská klenba- vznikla pohybem tvořící křivky po řídící, česká a klášterní klenba, převýšená kopule-kalota c-obměna a kombinace dosavadní renesanční tvarové skladby,zdvojený sloup nebo pilastr, spirálově točený dřík, ovál v půdoryse, barokní ornamenty, vejčitá okna, barokní okna, mansardová střecha měkkého obrysu d-zámky, kláštery, kostely, poutní místa 5.Klasicismus a empír (17-19.st) – století Průmyslové revoluce, poč. kapitalismu b-kámen, cihla, dřevo v 18.st.,lité železo, válcové profily nosníků, celokovové želez. koleje,kombinace železa se sklem- zastřešování skleníků, prefabrikáty z pálené hlíny –uplatnění při výzdobě průčelí,  - empír – štíty, trojdílné okno, portálová edikula, pavlač na krakorách, valená klenba c-zájem o archeologii a mimoevropské civilizace, oslabení postavení renesance, vyjádření osv. absolutizmu -romantismus- gotické prvky, cimbuří, nárožní věžičky, tudorský oblouk, exotické stavby -strohý, přísný řád dórský a iónský, krása v kontrastní hladké,nezdobené ploše, egyptské hlavice palmové a lotosové, sfingy, pilony, drobné dekorační prvky, omítková rustika, ušlechtilý detail v parapetech, obíhajících pásech vlysů a říms, ve výplních dveří, v zastropení, dřevené žalu ziové okenice, půlkruhové ukončení oken, okna se superfenestou, portálová aedikula s 2 dórských soupů, valená klenba, trojdílná okna dělená pilířky d-empírová několikapodlažní nájemné domy, zámek Kačina, kostely, lázeňské budovy 6.Romantismus (1797-1844) -obdiv k přírodě, melancholické zříceniny hradů a klášterů, anglický park se stavbičkami s vazbou na středověk exotiku, větší přizpůsobivost k životu a jeho potřebám d-letohrádek, radnice, zámek, nájemné domy, lázně, Chotkovy sady, Královská obora 7.Historismus a-druhé rokoko(50.léta 19.st), neogotika (1873-99), neorenesance, třetí barok(poslední desetiletí 19.st), ekletismus (začátek 20.st) b-cihly, železo válcované, prosklené haly c-agrafito s náročnější výzdobou, figurální vlys, lunetová římsa, štítková atika, stupňovitý štít, plošnější pojetí, omítková rustika v dolním podlaží d-města, obchodní domy, kostely, Rudolfinum v Praze 8.Secese 1-2. desetiletí 20.st. b-cihlové zdivo, ocelový skelet, dekorativní keramický obklad, režné zdivo, železo, železobeton c-železové konstrukce, dekorativní ornamentální výzdoba d-hl.nádraží v Praze, kostel na Křenové ul., Muzeum v Hr. Králové, vily, obchodní dům 9.Kubismus  -jsou proti vyváženému klidu, dynamismus (vyjádřit překonání hmoty tvůrčí myšlenkou), kubistické tvarování průčelí d-nárožní dům ‚U Černé Matky Boží‘, rodinné domy, nábytek, zahradní města 10.Funkcionalismus – meziválečné období 1918- 1935 b-heslo:forma následuje funkci, další vývojový stupeň architektury od tvarového zjednodušení k její prostorové -železobetonové konstrukce, rozšířené použití skla, sklo s drátovou vložkou, skleněné tvarovky, chrom, řemeslný způsob, interiér: chróm,nové hmoty, pravidelné tvary, stavba=kolektivní dílo c-zásady:navrhnou stavbu tak, aby vyhovovala plynulému a účelnému provozu, nevázat se symetrií ani jinými formálními principy, použití nových mat.(železobeton, ocel, sklo), opouštět tradiční cihlu a masivní nosné zdivo, jasností architektonických hmot, reminiscence sloupořadí nebo portiků, zřetel technicko-hygienické a sociální, hladké a nezdobené stěny bez použití ornamentů, obloučkový dekoratismus, snaha prosklít průčelí d-rodinné domky, sídliště, řádková zástavba, předměstí
TERMINOLOGIE A TVAROSLOVÍ
Aedikula Stavební prvek tvořený podporami (většinou sloupy či polosloupy) a kladím (příp. se štítem) rámující okna, portály a jejich nástavce.
Apsida
Původně výklenek pro sochy, v křesťanské architektuře závěr kostela umísťovaný od 5. stol. na východní straně chrámové lodě. Nejčastěji bývá polokruhového, pravoúhlého nebo polygonálního půdorysu (bývá v ní umístěn hlavní oltář); později připojována apsida vedlejší, apsida transeptu. Románský
Ambit
Zpravidla čtvercový, obvykle klenutý ochoz otevřený arkádami do dvora; původně přilehlý k raně křesťanským bazilikám, později ke klášterním a poutním kostelům. Gotika
Archivolta
Plasticky zdůrazněné čelo oblouků arkády, podloubí v římské i pozdější architektuře. Vnitřní a vnější článkování oblouku, záklenku.
Chór
Kněžiště – původně prostor pro zpěváky, kněze vkládaný u staveb bazilikálního typu mezi apsidu a transept jako prodloužení hlavní lodi, V románské architektuře někdy vzhledem k umístění krypty vyvýšen nebo i v dvouchórovém uspořádání, v gotické architektuře má chór zpravidla stejnou šířku a výšku jako hlavní loď, polygonální závěr, u katedrál je obklopený ochozem s věncem polygonálních kaplí, půdorysně vystupujících mezi opěrné pilíře;
Empora
a) v římských bazilikách půlkruhové nebo v apsidě situované vyvýšené místo pro soudní a jiné úředníky; b) v křesťanských chrámech prostor v patře v západní části nebo nad bočními loděmi, otevřený do interiéru okny nebo arkádami; (též tribuna) jakýsi balkon v západní části lodi pro panstvo
Fronton
Průčelní štít nad portálem, oknem ap.; v klasické formě vymezen kladím, římsou a dvěma šikmými rameny vymezujícími tympanon.V období vrcholného baroka se vlnil nebo byl rozlomen a jeho střední části chyběly
Karyatida
Plastika zpravidla oděné ženské postavy ve funkci sloupu. Užívána zejména v řecké a renesanční architektuře.
Rajský dvůr
V monastické architektuře západního křesťanství ústřední čtvercový dvůr, přiléhající obvykle k jižní straně kostela; obkl