Dějiny architekturya stavitelství M01-Vztah architektury a stavitelstvi

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
FAKULTA STAVEBNÍ
LUBOMÍR ZLÁMAL
DĚJINY ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ
MODUL 1
VZTAH ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ

STUDIJNÍ OPORY
PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
Název předmětu · Dějiny architektury a stavitelství · Modul 1
- 2 (24) -


































© Lubomír Zlámal, Brno 2004
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
Obsah
- 3 (24) -
OBSAH
1 Úvod..........................................................................................................5
1.1 Cíle....................................................................................................5
1.2 Požadované znalosti..........................................................................5
1.3 Doba potřebná ke studiu....................................................................5
1.4 Klíčová slova.....................................................................................5
2 Vztah dějin architektury a dějin stavitelství............................................7
2.1 Základní názvosloví architektury a stavitelství...................................9
2.2 Autotest…………………………………………………………… 21
3 Závěr.......................................................................................................23
3.1 Shrnutí............................................................................................. 17
4 Studijní prameny………………………………………………………….24
4.1 Seznam použité literatury................................................................ 24
4.2 Seznam doplňkové studijní literatury...............................................24
4.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny.......................................24
5 Klíč……………………………………………………………………… 24

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
Úvod
- 5 (24) -
1 Úvod
1.1 Cíle
Seznámit studenty se základní terminologií, definicemi a vzájemnými vztahy
architektury a stavitelství. Bez pochopení těchto vztahů je jakákoli další profe-
sionální činnost ve studovaném oboru deformována a způsobuje, že výsledná
kvalita jakéhokoli návrhu i realizace je tímto poznamenána.
1.2 Požadované znalosti
Seznámit studenty se základní terminologií, definicemi a vzájemnými vztahy
architektury a stavitelství. Bez pochopení těchto vztahů je jakákoli další profe-
sionální činnost ve studovaném oboru deformována a způsobuje, že výsledná
kvalita jakéhokoli návrhu i realizace je tímto poznamenána.
1.3 Doba potřebná ke studiu
Je limitována seznámením s potřebnou literaturou, orientací v ní, pochopením
struktury mezi cíli a jednotlivými částmi, vypracováním odpovědí na otázky v
jednotlivých programech cvičení a jejich smysluplným a výstižným vyjádřením
u zkoušky.
1.4 Klíčová slova
Architektura, architektonický řád, architektonický tvar, architektonický prostor,
architektonické tvarosloví, architektonická dispozice, architektonická kompo-
zice, funkce architektury, vývoj architektury, stavitelství, stavba, stavební kon-
strukce, stavební materiály.





PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
2. Vztah dějin stavitelství a dějin architektury
- 7 (24) -
2 Vztah dějin stavitelství a dějin architektury
Dnes nahlížíme na architekturu jako na část užitkové tvorby, zatím co staré
školy ji zařazovaly mezi svobodná a krásná umění, oddělená nepřekročitelnou
přehradou od sféry užitkové.
Architektura náleží svou povahou mezi užitková umění. Všem lidským dílům
je společná harmonická skladba. U architektury se ale nejedná pouze o harmo-
nickou skladbu ploch nebo hmot, ale především o organizaci životních hospo-
dářských a konstruktivních funkcí. Architektura má za úkol vytvářet prostředí.
Užitkové dílo roste z celé řady podmínek, které mu přímo dávají tvar a sloh.
Architekt je těmito podmínkami nejen vázán, ale také z nich přímo těží tvary
věcí. Jsou to tedy podmínky tvárné, či slohotvorné. „Honzíkův diagram“ je
založen na těchto podmínkách, má tvar pyramidy a tyto slohotvorné podmínky
jsou seřazeny od základny po vrchol pyramidy podle toho, které se uplatňují
dřív a které později. Pyramida se staví od základů, takže je jasné, že nejdříve
ovlivňují tvar a sloh ty podmínky, které se nacházejí v základně.

Obr.2.1.1
Příklad grafického vyjádření ve formě diagramu vztahu mezi architekturou a
stavitelstvím, pracovně nazvaný "Honzíkův diagram".
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
Název předmětu · Dějiny architektury a stavitelství · Modul 1
- 8 (24) -
Takže, v patě pyramidy se nachází základní tvárný součinitel, a to je společ-
nost. Záleží na vyspělosti společnosti, na jejím věkovém a národnostním slo-
žení a na mnoha dalších faktorech.
Hned nad společností je sociální ekonomie. Znamená to, že ještě předtím, než
nějaké dílo vůbec vzniká, zajímá nás její sociální význam a smysl. Sociální
ekonomie ale také tím ovlivňuje tvar věcí, proto je také slohotvorným činite-
lem.
Dalším slohotvorným činitelem je klima, které ovlivňuje kvalitu prostoru, ale
také naši psychiku.
Potom je to právě provoz, který dává prostranstvím a věcem příznačný tvar.
Než ale přistoupíme k samotnému návrhu stavby, uvažujeme o tom, z jakého
materiálu stavba, či věc bude.
Každý materiál má určité mechanické vlastnosti, z kterých vychází dané tvaro-
vé vlastnosti věcí. Mechanika je tedy také důležitou součástí návrhu.
Když už máme promyšlenou prostorovou kvalitu, vytvořený prostor a známe
materiál, můžeme přikročit k technickému zpracování, montáži, výrobě, které
přidávají ke tvarům sociálně ekonomickým, klimatickým, psychologickým,
provozním a mechanickým své příznačné rysy. Věci mají různý charakter,
jsou-li zpracovány ručně, nebo strojem, kovářsky nebo válcováním a lisová-
ním. K technickému zpracování se přiřazuje i technická ekonomie, která hledí
na náklady, a nachází se ve vrcholu pyramidy.
Tím jsme ukončili výčet všech slohotvorných činitelů, které vtiskují věcem
určitý tvar, dávají jim objektivní výraz (viz obr), jelikož ho projektant vytvořil
z vnějších podmínek, z kterých vyšel.
Existují ale také činitelé subjektivní, sem patří subjektivní výraz, harmonie
a syntéza.
Subjektivní výraz dává projektant svému dílu tím, že do něho vkládá své před-
stavy, pocity, nálady, postoje a zkušenosti. Harmonie znamená, že se projek-
tant snaží uvést všechny části vznikajícího díla do souladu. A konečně syntéza
je spojení všech objektivních a subjektivních výrazu do jednoho komplexního
celku.
V „Honzíkově diagramu“ je znázorněna hierarchie, která nesmí být porušena,
jinak nastává porucha jak ve funkci tak i ve formě věcí. Tento diagram tedy
slouží k tomu, aby nedocházelo k nerovnováze tvárných součinitelů a
k následným poruchám.
„Honzíkův diagram“ můžeme aplikovat na jakoukoliv věc, kterou vytváříme a
navrhujeme, má obecnou platnost a je s podivem, jak je poplatný každé době.
Procházíme-li jednotlivými slohy z dob minulých, vidíme, že jejich odlišnost
spočívá v tom, jakou váhu navrhovatelé dávali jednotlivým tvárným součinite-
lům.





PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
2. Vztah dějin stavitelství a dějin architektury
- 9 (24) -
2.1 Základní názvosloví architektury a stavitelství
Architektura
Definice
Architektura spojuje funkční, konstrukční, technické a ekonomické slož-
ky s uměleckými a je přisuzována někdy k vědeckým, většinou však k
uměleckým oborům.
Představuje umění stavět, čili stavitelství, jehož hlavním výrazovým pro-
středkem je architektonický prostor, utvářený prostřednictvím rozmisťo-
vání jednotlivých konstrukčních prvků do konstrukčního systému, který
musí zajišťovat stabilitu konstrukce.
Na rozdíl od předchozího mají díla architektury plnit nejen požadavky
užitkové, ale mají vyvolávat určitý dojem, citová hnutí, představy, myš-
lenky.
Stavba je výsledkem díla stavitele a architekta. Je vždy určitým kompro-
misem mezi záměrem architekta a požadavky nebo možnostmi stavební-
ka.
Architektonický prostor
Je trojrozměrný útvar uměle vytvořený lidskou stavitelskou činností, vymezený
architektonickými hmotami.
Je možno jej v zásadě rozdělit na:
· Vnitřní prostor (interiér) – je to prostor vymezený vnitřními rozměry a
stěnami stavby (podlahou, zdmi, stropem). Je souhrnnou součástí archi-
tekt