Dějiny architekturya stavitelství M01-Vztah architektury a stavitelstvi

onického díla. Může být uzavřený (vymezený plnými plochami) ne-
bo otevřený částečně do vnějšího prostoru. Současně s vnitřním prosto-
rem vzniká i jeho obal – zdi.
· Vnější prostor (exteriér, urbanistický prostor) je vymezený rozměry a
stěnami architektury (fasádními, uličními frontami, různými dělicími
konstrukcemi).
· Prostor v prostoru – do prostoru, vymezeného stěnami stavby, je vlo-
žen další prostor. Je to koncepce tzv. "Raumplanu" – prostorového plá-
nu, uplatňovaného Adolfem Loosem (např. Műllerova vila v Praze),
kde autor zcela nově formuloval pravidla vnitřního uspořádání prostoru
z hlediska jeho trojrozměrnosti. "Moje architektura vůbec není konci-
pována v plánech, nýbrž v kubusech – v prostorech. Nenavrhuji žádné
půdorysy, fasády, řezy, navrhuji prostory. To není konstrukce zdiva,
kterou tvořím, ale prostor."
Podobnou koncepci tvorby architektonického prostoru realizoval ve
svých stavbách americký architekt Frank Lloyd Wright.


PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
Název předmětu · Dějiny architektury a stavitelství · Modul 1
- 10 (24) -

Obr. 2.1.2
Příklad vymezení vnějšího a vnitřního prostoru (Corbusier, dům umělce 1924).
Architektonický tvar
Je architektonická forma, představující konečný vzhled stavební hmoty, ztvár-
něné za účelem jejího estetického a ideového působení.
Představuje výsledek tvůrčí činnosti architekta, podmíněný funkcí stavby, do-
bovým slohem, vlastní invencí architekta nebo zvláštními požadavky stavitele
nebo jinými podmínkami.
Na rozdíl od konstrukčního tvaru není architektonický tvar nutnou součástí
stavební konstrukce.
Je možno rozlišit dva základní druhy architektonického tvaru:
· Tvary vyplývající ze stavební konstrukce, pak jde o architekturu tek-
tonickou (řecká, římská, renesanční apod.), které svým vnějším utváře-
ním, barvou povrchu a podobně vypovídá o tektonických vztazích jed-
notlivých částí stavební konstrukce (pilastr, pilíř, sloup, polosloup, řím-
sa, rustika). Tyto tvary byly vytvořeny racionálně na základě kon-
strukčních tradic, byly odvozeny z konstrukce v rámci estetických
možností a zvyklostí. Jde o tvary racionální a realistické, jejich estetika
je vázána na konstrukční správnost stavby.
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
2. Vztah dějin stavitelství a dějin architektury
- 11 (24) -
· Tvary absolutní – nevyplývají ze stavebních konstrukcí, ale z popudů
vycházejících mimo oblast vlastního stavitelství (např. popudů ideo-
vých, čistě estetických vizí aj.).

Obr.2.1.3
Příklad tvaru konstrukce Pantheonu po přestavbě 115 až 125 našeho letopočtu
jako konstrukce tvarově a architektonicky vyvážená.
Architektonika
Souhrn obecných zákonů architektury a jejích tvarů – nauka o jejích zákonech
– součástí je tektonika.
Umělecká skladba a výstavba architektonického díla – nauka o architektonic-
kém řádu.
Zkoumá a aplikuje pravidla a zásady, jimiž se stavba stává architektonickým
dílem.
Funkce architektury
Mezi základní funkce architektury patří:
· užitná funkce – vyjadřuje požadavek služby architektury různým po-
třebám lidí dané doby;
· estetická (dekorativní) funkce – je podmíněna estetikou stylu dané
doby a projevuje se ve:
- vyváženosti stavby,
- ve vhodnosti měřítka,
- v souladu proporcí i v ornamentu,
- nedílnou součástí estetického působení je vřazení stavby do širších
prostorových souvislostí – urbanismus.
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
Název předmětu · Dějiny architektury a stavitelství · Modul 1
- 12 (24) -

Obr. 2.1.4
Příklad hledání spojení užitné a estetické formy architektury v díle Glenna Mu-
cutta, nositele Pritzkerovy ceny za architekturu 2002, vazba jídelny a kuchyň-
ského koutu..
Stavitelství
Je to umění stavět. Jeho účelem je především vytvořit vnitřní prostor, chráněný
proti vnějším vlivům.
Rozvíjelo se od pravěku – nejdříve svépomocí, později jako řemeslo, které se
rozšiřovalo do řada oborů (pozemní, vodní, silniční, tunelové, mostní a jiné).
Vyšším stupněm stavitelství je architektura, ve které je kladen důraz nejen na
praktické stránky stavby (bydlení, komunikace apod.), ale i na zohlednění este-
tické a ideové.
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
2. Vztah dějin stavitelství a dějin architektury
- 13 (24) -
Zvládnout dokonale stavitelství je předpokladem pro realizaci jakékoli archi-
tektury.
Jednoznačné odlišení stavebnictví a architektury není možné; každá stavba je
více či méně architekturou a každá architektura je stavbou.
Definice stavitelství
Stavitelství je prostorové (nebo liniové) uspořádání celého systému prvků
a jednotlivých konstrukčních dílů do prostorové konstrukce, splňující zá-
kladní požadavky její existence – stabilitu a bezpečnost.
Stavba
Dokončené stavební dílo – dělí se podle druhu na:
· inženýrské stavby – vodní stavby (přehrady, úpravy toků, jezy, hráze);
· podzemní stavby (tunely, štoly, metro, šachty);
· pozemní stavby (budovy obytné, průmyslové, zemědělské).
Podle typu stavební konstrukce:
· stavbu masivní (obvykle cihelné nosné konstrukce);
· stavbu skeletovou;
· stavbu montovanou.
Podle půdorysu:
· centrální stavby;
· podélné stavby.
Skladba
Je jedním ze základních způsobů stavitelství. Sestavování stavby z připravova-
ných dílů stavební hmoty, které se kladou vedle sebe a nad sebou buď bez spo-
jovacích součástí, nebo se spojují pojivem (maltou, tmelem, lepidlem apod.)
nebo mechanicky (např. kovovými nebo dřevěnými čepy, svorkami, šrouby,
hřebíky apod.).
Zvláštním typem skladby je montáž.
Skladba je nejstarší a nejrozšířenější způsob stavění. Často se vyskytuje v
kombinaci s dlabáním, s litím a hnětením.
Konstrukce
Je to především systém úpravy a spojení jednotlivých prvků konstrukčních
dílů a konstrukčních částí vzájemně spojených a propojených tak, aby vcelku
zajišťovaly prostorovou tuhost, stabilitu a bezpečnost, tedy základní parametry
trvanlivosti stavby a její architektury.
Názornou ukázkou vztahu konstrukce a architektury jsou práce italského archi-
tekta Piera Luigi Nerviho, původně vzděláním a profesí stavebního inženýra,
statika, který svým způsobem pojetí organického propojení statiky, návrhu
konstrukce, způsobu realizace vytvořil originální pojetí architektury. Stačí si
prohlédnout v literatuře jeho realizace, např. stavby pro olympiádu v Římě,
Casino v Ostii, Gattiho továrnu na zpracování vlny v Římě, výstavní halu v
Turíně, skladiště soli v Tortoně, palác Unesco v Paříži, továrna na zpracování
tabáku v Bologni a další.
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
Název předmětu · Dějiny architektury a stavitelství · Modul 1
- 14 (24) -


Obr.2.1.5
Příklad vzájemného propojení jednotlivých konstrukčních dílů do jednoho pro-
storového celku, zajišťujícího stabilitu konstrukce.

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
2. Vztah dějin stavitelství a dějin architektury
- 15 (24) -
Stavební konstrukce
Části stavby, odpovídající svým složením, tvarem a materiálem danému účelu.
Je zapotřebí zohledňovat vlastnosti:
· stavebních materiálů,
· fyzikální zákony (stabilitu konstrukce),
· úspornost a ekonomiku volby konstrukce,
· vynalézavost a originalitu koncepce,
· architektonický koncept, který velmi úzce souvisí s volbou typu
stavební konstrukce.
Nové půdorysné, prostorové i tvarové či hmotové architektonické myšlenky
často nelze uspokojivě uskutečnit dosavadními konstrukčními způsoby, což
vyvolává tlak na vývoj nových konstrukcí, na druhé straně nově objevené sta-
vební konstrukce pozvolna umožňují nové pojetí architektury.
Architektura, která vyjadřuje svou závislost na stavební konstrukci, se nazý-
vá architektura tektonická.


Obr.2.1.6
Proměnlivý sloupový opěrný systém Olympijské sportovní haly v Římě, autor
Pier Luigi Nervi. Je to příklad závislosti architektury na stavební konstrukci.
Architektura, která tuto závislost nevyjadřuje, se nazývá architektura stereo-
tomní. Je to architektura, u které není vzhled podřízen konstrukčním princi-
pům, ani je nenaznačuje – stavební konstrukce zde není ztvárněna nerozlišuje
mezi články nesenými a nesoucími. Stavby působí jako vyříznuté z monolitic-
kého kusu hmoty , do níž byly dodatečně vytvořeny tvary, otvory i vnitřní pro-
story.
Příkladem jsou staroegyptské pyramidy nebo některé stavby mezopotamské.
Rovněž mohou být příkladem některé stav