Stropní konstrukce

Stropní konstrukce


nstrukce
 HYPERLINK "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos46.php" Nosníkové stropní konstrukce
 HYPERLINK "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos47.php" Keramické stropní konstrukce
 HYPERLINK "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos48.php" Železobetonové monolitické stropní konstrukce


RLINK "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos51.php" Zvláštní stropní konstrukce

Funkce a rozdělení
Stropní konstrukce jsou nejběžnějšími vodorovnými konstrukcemi v objektu. Rozdělují prostor budovy ve vertikálním směru na jednotlivá podlaží a přenášejí veškerá zatížení v těchto podlažích působící do svislých nosných konstrukcí. Zajišťují tuhost a stabilitu celých budov nebo jejich částí.
Základní části stropů je jejich nosná část, která je zpravidla doplněna podlahou, popř. podhledem (tloušťka celé stropní konstrukce má být dle možností co nejmenší, aby se zbytečně nezvyšovala konstrukční výška podlaží a tím celý obestavěný prostor budovy, což zvyšuje náklady). Hlavní funkce nosné stropní konstrukce je funkce statická. Na stropy jsou však kladeny i další požadavky, např. požadavek zvukové izolace, tepelné izolace, odolnosti proti ohni, odolnost proti vlivům prostředí, životností, požadavky architektonické.
Požadavky na stropní konstrukce:
Statické - nosná konstrukce musí bezpečně přenášet zatížení stálé (tíhu konstrukce, podlah, příček ), zatížení nahodilá, zejména zatížení užitné (např. osobami, nábytkem, skladovanými předměty aj.) a zatížení klimatické (sněhem, větrem, teplotami). Tuhost stropních konstrukcí a jejich návaznost na ostatní svislé nosné konstrukce voleného konstrukčního systému ovlivňuje prostorovou tuhost celé stavby, která je vysoce důležitá zejména u zástavby výškovými objekty.
Zvuková izolace - zvukově izolační požadavky jsou uvedeny v ČSN 73 0531, která specifikuje nároky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost stropů v různých objektech a prostorách
Vzduchová neprůzvučnost zvuková je zabezpečována především plošnou hmotností stropní konstrukce, kterou odolává rozkmitání dopadající zvukovou vlnou, dostatečnou vzduchovou neprůzvučnost vykazuje např. deskový strop o hmotnosti větší než 350 kgm-2
Kročejová neprůzvučnost zvuková nemůže být dosažena pouze hmotností, zvýšením plošné hmotnosti stropů a odstraněním dutin v jejich konstrukci se sice kročejová neprůzvučnost zlepší, avšak nelze ji úplně eliminovat,a proto je nutno používat vhodné skladby podlahy (použitím tzv. plovoucí podlahy, ketrá je pružnou podložkou oddělena od stropní konstrukce a popřípadě i stěn).
Tepelně izolační - tepelná izolace stopů je požadována tehdy, pokud strop odděluje vytápěné a nevytápěné prostory (např. stropy nad průjezdy, stropy nad nejvyšším podlažím).
Odolnost proti ohni - odolnost stropů proti ohni je limitována časem, uváděným v min., po který stropní konstrukce odolává působení ohně, přičemž v této době:
konstrukce nesmí ztratit únosnost a stabilitu
teplota konstrukce na povrchu, na straně odvrácené od ohně, nesmí být vyšší než 150 °C
v konstrukci nesmí dojít ke ztrátě celistvosti, ke vzniku trhlin, kterými by se požár mohl šířit
Vysoké nároky na požární odolnost jsou kladeny zejména na stropy schodišť a únikových komunikací. Odolnost proti ohni se zvyšuje použitím nehořlavých materiálů nebo ochranou povrchu konstrukce vrstvami z nehořlavých materiálů (důležité zejména u kovových stropních konstrukcí, které ztrácejí při teplotách nad 500 °C zcela svou únosnost a stabilitu).
Základní prvky
Deska - je vhodná pro malá rozpětí
Trám - se používá pro větší rozpětí, při kterém by deska musela mít velkou tloušťku, deska se proto kombinuje s trámy, zatížení se přenáší deskou do trámu a z trámu do podpory
Průvlak - se používá pro velká rozpětí, obvykle v kombinaci s deskou a trámy, zatížení se přenáší deskou do trámu a trámem na průvlak osazený na svislé podpoře
Skladba stropních konstrukcí (a - deska, b - deska a trám, c - deska + trám + průvlak)
/www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/obr_pos/imagepos098.gif" \* MERGEFORMATINET
Způsoby podepření stropní konstrukce (a - stěnou, b - skeletem rámovým, c - skeletem hlavicovým, d - bodově slopuy)
Klenby
Klenby se používaly ve všech slohových architektonických obdobích. V dnešní době se používají jen výjimečně, ale je nutno je znát, neboť se s nimi setkáváme při adaptacích a rekonstrukcích památkových budov.
Klenba je oblouková stropní konstrukce, která přenáší celé zatížení na ní spočívající, včetně své vlastní hmotnosti, šikmo do podpěr. Tyto síly je nutno zachycovat táhly nebo přímo podporujícími konstrukcemi. Klenby jsou konstruovány jako zdivo z kusových prvků kamenných nebo cihelných (tzv. klenáků) vyklenutých do systému ložných spár (které svírají s lícním obloukem úhel 90°) a spár styčných. Vrchol klenby je uzavřen vrcholovým klenákem (v ose klenby nesmí být spára!).
Systém přenášení tlaků v klenbě do opěr (1 - klenák, 2 - težiště klenáku, 3 - ložná spára, 4 - pata klenby, 5 - opěra klenby, 6 - složkový obrazec, T - tangenciální složka (sčítá se s ostatními a přenáší se do opěry), N - normálová složka (přemáhá se třením v ložných spárách a pevností materiálu), P - výslednice tlaku jeddnotlivých klenáků)
Názvosloví u kleneb (1 - opěra klenby, 2 - pata klenby, 3 - líc klenby, 4 - nadezdívka, 5 - vrcholový klenák, 6 - rub klenby, 7 - ložná spára, 8 - styčná spára, v - výška klenby, O-O' - délka klenby, l - rozpětí klenby)
Druhy patek kleneb
Patky klenby mohou být zapuštěné, polozapuštěné nebo vyložené. Zapuštěné klenby je možno konstruovat jen při pásech širokých min. 450 mm, zapuštěním patky se nesmí opory klenby výrazně oslabit, klenbový pás se nesmí oslabit na rozměr menší než 300 mm ( při šířce pásu 450 mm zapuštění patky nesmí přesáhnout 1/4 cihly, tj. 75 mm z obou stran pásu, přičemž pod patkou musí být pás vysoký min. 1/4 cihly, tedy 75 mm, při užším páse jak 450 mm je potřebné vyložení patek).
Druhy patek kleneb (a - vyložená, b - zapuštěná, c - polozapuštěná, d - zazubená vyložená)
Charakteristické znaky kleneb
Charakteristickým znakem kleneb jsou čelní oblouky ležící v rovině kolmé na osy kleneb.
ATINET
Druhy čelních oblouků (a - plný, půlkruhový oblouk, b,c - segmentové oblouky, d - přímý oblouk, e - maurský oblouk, f - gotické oblouky [raně gotický (O1), středně gotický (O2), pozdně gotický (O3)], g - čelní oblouk = kobylí hlava, h - španělský oblouk, i - tudorský oblouk, j - oválný, eliptický oblouk, k - sdružené oblouky, l - sdružené bazilikální oblouky)
Druhy kleneb podle tvaru a konstrukce
valená - z ní jsou odvozené klášterní a křížové
klášterní - klášterní klenba, rovná klenba, zrcadlová klenba, kopule, česká klenba, pruská klenba
křížová - křížová klenba, hvězdicová klenba, lunety
Valené klenby
jsou základem všech kleneb
klene se od jedné podpory k druhé v neměnném tvaru
Při zaklenování valené klenby je potřebné podepření bedněním, bednění pásů můžou tvořit zakřivené dřevěné šablony, které jsou konci buď na cihlách vystupujících z líce zdiva nebo na skobách zaražených do ložných spár ostění, mezi takto vytvořené opory a šablonu se vloží kónické klíny, kterými se šablona výškově vyrovná. Klenba se zdí postupně z obou stran stejně tak, aby nedošlo k jednostrannému přetížení bednění. Po zaklenutí a zatvrdnutí malty se uvolněním klínů bednění uvolní a odstraní, odstraňuje se pozvolna.
křivost bednění větší valené klenby se dosáhne skružemi, opět je možnost výškově vyrovnat klíny
Klášterní klenby
klášterní klenba vznikla průnikem dvou nebo více valených kleneb
vyžaduje oporu po celém obvodě, oporou mohou být stěny, pásy, traverzi apod.
klášterní klenbu tvoří dvě valené klenby klenuté ve směru od patek k vrcholu klenby, ve kterém nosnou část tvoří žebrové skruže ve vrcholu podepřené vertikálním sloupkem - tzv. mnichem
rovná klenba, nejčastěji nad obdélníkovým tvarem, uzavřená ve svých čelech valenou klenbou
zrcadlová klenba vznikne z klášterní nebo rovné klenby nahrazením vrcholu přímou klenbou s malým vzepětím (asi 1/30 rozponu přímé klenby) tato část klenby bývá z cihel nebo železobetonu
kopule je vlastně klášterní klenba, kde patková spára tvoří uzavřenou křivku
česká klenba vznikne z kopuly vytvořené nad patkovou křivkou opsanou nad základním půdorysným tvarem klenbových podpor
Dřevěné stropní konstrukce
Dřevěné stopy se běžně používaly v bytových, občanských i zemědělských stavbách z důvodu snadného opracování dřeva a tím snadné a rychlé výstavbě stropní konstrukce, okamžité únosnosti, vhodnosti pro atypické stavby, poměrně dobrá tepelná i zvuková izolace a konstrukční spolehlivost. Naproti tomu mají několik nevýhod, mezi které patří malá odolnost proti působení vody, vlhkosti (hniloba, výskyt houby) a malá odolnost proti ohni. V současné době se s nimi setkáváme hlavně při rekonstrukcích a adaptacích starších budov, popř. při výstavbě menších objektu (např. rekreačních chat apod.).
Stropy spalné
Mezi spalné stopy, se kterými se setkáváme především u starších staveb (např. skladištích, sýpkách apod.) patří:
povalový strop
jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy
trámový strop se záklopem a násypem
kazetový strop
s/imagepos103.gif" \* MERGEFORMATINET
Povalový strop
Povalový strop
je tvořen soustavou polohraněných trámů (povalů) kladených vedle sebe a vzájemně spojených klíny nebo hmoždinkami zajišťujícími jejich spolupůsobení
používaly se v jednoduchých stavbách
rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 - 4500 mm
vyrovnání horní plochy povalů je provedeno násypem, do kterého se na polštáře klade dřevěná podlaha

ERGEFORMATINET
Jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy (1 - trám, 2 - záklop, 3 - lišta)
Jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy
tvořen z dřevěných trámů (stropnic), které se ukládají ve vzdálenosti 0,9 m až 1,0 m do kapes ve zdivu
používaly se v objektech určených ke skladování
rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 mm
Trámový strop se záklopem a násypem (1 - trám, 2 - záklop, 3 - lišta, 4 - násyp, 5 - polštář, 6 - hrubá podlaha, 7 - čistá podlaha)
Trámový strop se záklopem a násypem
je obdobou předcházejícího typu, avšak je doplněn při horním líci násypem ve vrstvě min. 80 mm tlusté mezi dolním lícem podlahového polštáře a záklopem
používaly se v běžných bytových objektech
rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 mm

Kazetový strop
Kazetový strop
Jde o předchozí typ stropu, kde jsou kolmo k nosným trámům vytvořeny truhlíky (falešné trámy) a v podhledu tímto způsobem vznikají čtvercové nebo obdélníkové pole.

Stropy polospalné
Stropy polospalné jsou při horním líci opatřeny násypem ve vrstvě min. 80 mm tlusté mezi dolním lícem podlahového polštáře a záklopem, respektive mezi krycími lištami záklopu, při dolním líci tvoří ochranu zpravidla podbití prkny s rákosovou omítkou. Mezi polospalné stropy patří:
polospalný trámový strop
polospalný trámový strop se zapuštěným záklopem
rákosníkový strop
fošnový strop
Povalový strop (1 - trám, 2 - záklop, 3 - lišta, 4 - násyp, 5 - polštář, 6 - hrubá podlaha, 7 - čistá podlaha, 8 - podbití, 9 - rákosová omítka)
Polospalný trámový strop
strop je z hlediska odolnosti vůči ohni opatřen při horním líci násypem ve vrstvě min. 80 mm tlusté mezi dolním lícem podlahového polštáře a záklopem a při dolním líci ochranu tvoří zpravidla podbití prkny s rákosovou omítkou
používaly se v běžných bytových objektech
rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 mm

Polospalný trámový strop se zapuštěným záklopem (1 - lať, 2 - záklop)
Polospalný trámový strop se zapuštěným záklopem
jedná se o obdobu předcházejícího typu, kde je pomocí zapuštění záklopu mezi stropnice snížena konstrukční výška celé konstrukce
používaly se v běžných bytových objektech rozpon těchto stropních konstrukcí je až 6000 mm

Rákosníkový strop (1 - rákosník)
Rákosníkový strop
jedná se o klasický polospalný strop, kde je použito samostatné nosné konstrukce pro podbití a omítku, aby nedocházelo v důsledku značného průhybu stropnic ke vzniku trhlin na omítce

EFORMATINET
Fošnový strop
Fošnový strop
nosné prvky jsou tvořeny z fošen spojených hřebíky nebo lepidlem a mohou být nejrůznějších tvarů (plný obdélníkový průřez, I profil, krabicový profil aj.)
rozpon těchto stropních konstrukcí je okolo 500 mm

Úpravy záklopů
Záklop tvoří desky spojené na pero a drážku, překryté lištami nebo přeložené ve dvou vrstvách (zajištění těsnosti záklopu proti propadávání násypu). Na záklop je nasypán násyp (škvára, pórobetonová drť, aj.) tvořící částečnou ochranu proti požáru a slouží k uložení podlahy.
Úprava záklopů
Technické detaily dřevěných stropů
Konce trámů (zhlaví) se před osazením impregnují, stejně jako dřevěná podložka, na kterou se ukládají, tato úprava, a rovněž vzduchová mezera kolem trámu, tvoří jejich ochranu proti účinkům stavební vlhkosti.
Příčné ztužení budovy se zajišťuje kleštinami, připevněnými na trámech, uložených na zdivu.
V místě prostupu konstrukce komínu stropní konstrukcí je nutno zajistit, aby veškeré části stropní konstrukce byly vzdáleny min 50 mm od komínového tělesa.
Uložení trámu na ocelovou konzolu (1 - beton, 2 - ocelová konzola, 3 - trám)
Uložení 150 mm tlusté příčky (1 - kamenný nebo betonový podklad, 2 - válc