Stropní konstrukce

ovný podhled a současně i formu pro vybetonování žebírek, tím se podstatně zjednodušuje obednění stropů
osová vzdálenost žebírek závisí na druhu a velikosti použitých vložek
žebírka jsou vytvářena v mezerách mezi vložkami, na jejich boční stěně je vybrání, které rozšiřuje žebro pro uložení výztuže a zabezpečuje lepší spolupůsobení betonu a keramiky
jednotlivá žebra mohou být vyztužena jedním nebo dvěma pruty betonářské výztuže jakosti a průřezu podle statického výpočtu
Skloželezobetonový strop
Nosnou část tvoří ŽB žebírka, která jsou spojena s obvodovým ŽB rámem. Strop může být proveden jako desková konstrukce - tl. žebírek je stejná jako skleněné tvárnice, jestliže žebra v pohledu vyčnívají, vzniká strop žebrový (používáme plechové formy). Stropy musí být po obvodě odděleny dilatační spárou. Používají se na zastoupení pasáží, světlíků a místností pod úrovní terénu (zároveň slouží jako střešní konstrukce).
Železobetonové montované stropní konstrukce
Montované stropy se sestavují na stavbě z prefabrikovaných dílců, které se na stavbě zmonolitňují v tuhé konstrukce, schopné přenášet i vodorovná zatížení působící na budovu. Výhodou montovaných stropů je možnost použití různě profilovaných nebo dutinami vylehčených prefabrikátů -> snížení hmotnosti konstrukce, omezení mokrých procesů na staveništi, snížení závislosti stavebních prací na klimatických podmínkách a okamžitá únosnost po smontování. Nevýhodou jsou zejména vysoké nároky na dopravu, menší tuhost stavby v příčném směru (ve srovnání s monolitickými stropy), citlivost na sedání stavby a na teplotní změny (vznik trhlin v místě styku prefabrikátů) dále menší variabilita konstrukčních soustav, nutnost použití těžších dopravních a zvedacích zařízení.
Stropy deskové
Prefabrikované železobetonové stropní desky se používají pro malá rozpětí. Dle konstrukce rozlišujeme desky plné nebo dutinové (vylehčené), užívají se do rozpětí podpor 3000 mm (max. 3100 mm). Skladebné rozměry desek jsou: šířka 300, 600 mm, délky 1200 až 3300 mm, tloušťky 75, 80, 100 a 150 mm. Desky se ukládají na zdivo nebo monolitické ztužující věnce (případně jiné podpory) v modulových délkách do lože z cementové malty (minimální uložení je 100 mm). Styčné spáry se zalijí betonem = částečné zmonolitnění konstrukce.
Stropy z prefabrikovaných desek (1 - prefabrikovaná deska, 2 - zálivka betonem, 3 - omítka)
Stropy panelové
Železobetonové panely jsou velkoplošné dílce vyráběné v délce od 3,6 m, jejich rozměry a průřezy jsou ovlivněny rozpětím, zatížením a použitým materiálem. Vyrábějí se ze železobetonu nebo z předpjatého betonu (pro větší rozpětí a větší zatížení). Podle tvaru, umístění v budově a podle zatížení rozeznáváme panely normální, zesílené, instalační (opatřené prostupy), balkónové, podestové aj. Podle průřezu se panely dělí na plné, dutinové, žebírkové, TT. Zmonolitnění konstrukce se zajišťuje betonovou zálivkou všech spár mezi panely. Pro zvýšení vzájemného spolupůsobení mohou být boční plochy panelů vytvarovány drážkami, hmoždinkovou nebo jinou úpravou. Po zabetonování ztužujících věnců a styčných spár spolupůsobí panely jako souvislé stropní desky.
Železobetonové plné panely
Stropy z plných panelů
panely plné, nevylehčené, se vyrábějí ze železobetonu v délce 3,9 m nebo 4,5 m
používají se pouze v bytové a občanské výstavbě
Strop z dutinových panelů - příčný řez (1- dutinový panel, 2 - zálivka z betonu, 3 - prefabrikovaný nadokení překlad, 4 - ztužující věnec, 5 - věncový překlad)
Strop z dutinových stropních panelů
stropní panely dutinové předepínané i nepředepínané typu PZD se navrhují a staticky působí jako prosté nosníky
vyrábějí se ve skladebných rozměrech: délka 3600 až 6000 mm, šířky 500, 600, 1000, 1200 mm, tloušťky 150, 200, 225, 250, 300 mm
Příklad uložení stropního panelu (1 - stropní dutinový panel, 2 - nosný panel, 3 - štítový panel, 4 - TP tmel, 5 - skelný provazec, 3 - malta, 7 - lepenka, 8 - zálivka)
Uložení stropních panelů
panely se ukládají do lože z cementové malty, provede se spojení kotevní výztuže k zálivkové výztuži a vlastní zálivka betonem nebo zabetonování čel do ztužujících věnců
veškeré spáry se zalijí betonovou zálivkou - zmonolitnění konstrukce
Stropní předpínaný panel SPIROLL
Stropní panely dutinové předpínané typu SPIROLL
vyrábějí se ve skladebných délkách od 6000 do 12000 mm, skladebná šířka panelu je 1200 mm a výška 250 nebo 300 mm
panely jsou určené jako stropní nebo střešní konstrukce pro zatížení běžná v občanské nebo v bytové výstavbě na velká rozpětí
panely musí být zabudovány jako prostý nosník, nejsou opatřeny závěsnými háky
vyrábějí se jako předepínané (strunobeton) s dutinami bez prostupů
na stavbě je možno provést drobné prostupy v panelu proražením horní a dolní klenby dutin v šířce 120 resp. 150 mm a délce do 250 mm
Typy průřezu panelů tvaru TT
Žebrové předpjaté panely stropní a střešní tvaru TT
vyrábí se ve skladebných rozměrech: vysoké tl. 450, 600 nebo 750 mm, šířky 1200, 1500, 1800, 2400 mm, délky 7200, 7500, 9000, 12000, 18000, 24000 mm
ukládají se na průvlaky prostřednictvím pryžových ložisek (podložek)
vzájemné spojení panelů v příčném směru je zajištěno svařením úhelníků osazených v horní desce panelu
panely se převážně používají pro občanské a průmyslové stavby
Stropy montované z ŽB nosníků a vložek
Tento typ konstrukce se skládá ze železobetonových nosníků, vložek a zálivky. Nosníky se vyrábějí ve tvaru I, popř. tvaru obráceného písmene T mají upravené zhlaví s vyčnívající armaturou, sloužící ke spojení s výztuží pozedních věnců.
Nosníky tvaru obráceného tvaru písmene T (snížené nosníky) se skladebnou délkou 3600 až 4800 mm, musí být vzhledem k malé výšce a menší únosnosti - podepřeny až do doby zatvrdnutí dobetonované části, která staticky spolupůsobí s vlastními nosníky. Vložky tvořící výplň mezi nosníky, se vyrábějí z lehkého betonu nebo z keramiky (MIAKO). Osazují se na příruby nosníku. Statické spolupůsobení vložek s nosníky se zajišťuje dobetonováním (před betonáží věnců nutno uzavřít dutiny vložek koncovou vložkou, aby do nich nevnikl beton).
Stropy montované ze ŽB nosníků a vložek
(a - průřezy nosníků, b - stropní vložky (koncová, z lehčeného betonu, keramická), c - příklad skladby)
Spřažené stropní konstrukce
Princip spřežených konstrukcí spočívá ve vzájemném tuhém spojení ocelových nebo dřevěných nosníků a železobetonové desky. Výhoda takovéto konstrukce spočívá v rozdělení přenášení zatížení konstrukce. Ocelová část nebo dřevěná přenáší zatížení tahová a betonová deska přenáší tlaková namáhání.
Ocelobetonové stropy
Konstrukce se sestává z válcovaných I profilů, tenkostěnného ocelového plechu a spřahujících trnů. Ocelové nosníky jsou nad daným prostorem položeny v osových vzdálenostech dle statického výpočtu. Na nosníky je položen tvarovaný tenkostěnný ocelový plech, který zároveň slouží jako ztracené bednění. Spřahující trny jsou v místech nosníků přivařeny skrz ocelový plech na příruby nosníků. Rozmístění a počet trnů závisí na velikosti smykového namáhání a musí být vždy určen statickým výpočtem. Na ocelový plech se vybetonuje ŽB deska vyztužená podle návrhu a konstrukčních zásad.
Dřevobetonové stropy
Tento typ konstrukce se provádí pouze při rekonstrukcích a adaptacích stávajících objektů, kde stropní konstrukci tvoří dřevěný trámový strop. Princip konstrukce je obdobný jako u ocelobetonových stropů. Funkci spřahujích trnů zde přebírají hřebíky, které jsou z části zaražené v dřevěném trámu. Oproti původní konstrukci stropu má tento typ konstrukce vyšší únosnost a menší konstrukční tloušťku.
Postup výstavby:
konstrukci stropu rozebereme až na záklop
v místech trámu zarazíme hřebíky (počet a rozmístění určí statický výpočet)
navlhčíme záklop, uložíme výztuž budoucí betonové desky a vybetonujeme
Zvláštní stropní konstrukce
Hřibové stropy
Používají se pro velká užitná zatížení (nad 10 kNm-2) a pro velkou osovou vzdálenost sloupů (nad 7,5 m). Půdorysná osnova podpor může být čtvercová až obdélníková (do poměru stran 1 : 1,25). Mají menší konstrukční výšku než stropy trámové, jednoduší bednění, ale spotřeba betonu a oceli je u nich vyšší.
Hřibové stropy se pro velkou únosnost používají hlavně ve výrobních a skladovacích objektech, avšak uplatnily se také (samozřejmě po architektonických úpravách tvarů hlavic, popř. podhledu) i na stavbách občanských, ve výstavních pavilónech i v sakrálních stavbách. Sloupy mají obvykle kruhový nebo mnohoúhelníkový průřez, jemuž tvarově odpovídají hlavice. Hřibová hlavice vytváří náběhy a snižuje nebezpečí propíchnutí desky v okolí sloupu (koncentrace momentů u podpor). Tvar hlavic se přizpůsobuje možnostem výrobní technologie. Nejvhodnější je tvar komolého kužele, který je však výrobně komplikovaný, proto se využívají tvary komolých jehlanů v různých variantách.
Stropní deska má min. tloušťku 1/35 rozpětí, je křížem armovaná, její výztuž nad podporami je zesílena v obou směrech, v pruzích o šířce min. 1/4 rozpětí na každou stranu od středu podpor. Podporové pruhy se zesilují výztuží a probíhají v obou směrech nad hlavicemi a působí jako oboustranné ploché průvlaky. Tyto, tzv. skryté průvlaky, přenášejí zatížení ze střední desky prostřednictvím hlavic do sloupů.
V poslední době se často navrhují i monolitické deskové stropy bez hřibových hlavic, stropní deska je opět křížově vyztužená, rozdělená na nosné sloupové pruhy a jimi vynášené střední pruhy. Nosné sloupové pruhy vytvářejí v desce skryté průvlaky, široké na 1/4 až 1/2 osové vzdálenosti sloupů, nejmenší tloušťka desky je 160 mm.
Hřibový strop - půdorys a tvary hlavic (1 - sloup, 2 - hlavice; a - podpůrný (sloupový) pruh, b - střední pruh)
LIFT FORM
Pro systém LIFT FORM je typické použití stropní desky kazetové především proto, že splňuje nejlépe jak ekonomická, tak i statická hlediska (v porovnání s bezprůvlakovou deskou má o 44 % nižší energetickou náročnost). Půdorysné ztvárnění stropní desky je libovolné, dovoluje změny v každé stropní desce - průchody, atria, výstupky nebo uskočení v úrovni fasády, apod. Hlavice u kazetových stropů v okolí ocelobetonových sloupů se vytvoří vynecháním kazet. Rozmístění kazet je nutno řešit současně s dispozičním řešením objektu, na síť kazet musí navazovat nejenom umístění sloupů, ztužujících jader, ale také příček.
Kazetové stropy vzhledem ke své vyšší tuhosti a nižší vlastní hmotnosti oproti plným stropním deskám, umožňují i při výrazně nižší spotřebě oceli a cementu, odbednění při menší dosažené pevnosti betonu a tím i urychlení prací. Používají se betony třídy B20 - B30. Stropy lze vedle kazet vylehčovat také použitím různých vložek z lehkého betonu, čímž se dosáhne rovného podhledu.
Žebírkové a kazetové stropy nemohou obvykle zajistit požadovanou vzduchovou neprůzvučnost, proto je nutné uvažovat buď s těžkou plovoucí podlahou nebo výhodněji zvukově izolačním podhledem. Konstrukce podhledu musí být spojena se stropní deskou jen bodově, obvykle pomocí pružných rektifikačních závěsů přistřelených do stropní konstrukce. Zvukovou pohltivost obstarávají desky z minerální plsti.
Zdvihané stropy
Monolitické stropní konstrukce pro všechna podlaží se vyrábí přímo na stavbě v nejnižším podlaží a to tak, leží jedna na druhé. Po ztvrdnutí (21 dnů) se zdvihají pomocí hydraulických zvedáků podél sloupů do jednotlivých podlaží. Důkladně se ukotví pomocí zabetonovaných ocelových hlavic do železobetonových nebo ocelových sloupů.
Lehké kovové stropy
Nemají příliš dobré tepelně a zvukově izolační schopnosti, naproti tomu jsou velmi lehké. Nosné prvky mohou být tvořeny z ocelových plnostěnných nosníků nebo z ocelových příhradových nosníků, na které se vybetonuje betonová deska vyztužená výztužnou sítí. Další možností jsou plechové stropy, kde nosnou konstrukci tvoří dvojitý ocelový profilovaný plech. Částečné zmonolitnění se provede vrstvou lehkého betonu a na podhled může být proveden zavěšený podhled.
Ztužující věnce a pásy
Ztužující věnce ztužují budovu a zabraňují vybočení zdi způsobené tahovým namáháním, které může ve zdivu vznikat a zabraňují i nestejnoměrnému sedání zdiva. Výškové umístění ztužujících pásů ve zdivu závisí na druhu použité stropní konstrukce.
U dřevěných stropů betonujeme pásy těsně pod stropnicemi. Pás je vyztužen ocelovou výztuží tvořenou čtyřmi až šesti vložkami průměru 6 mm. Šířka pásu je u cihelného zdiva vždy násobkem základního modulu M. Ve vnějších zdech musí být železobetonový pás tepelně izolován proti vzniku tepelného mostu. S výhodou betonujeme ztužující pásy ve spojení s nadokeními překlady.
U monolitických železobetonových stropů klademe ztužující pásy do výšky stropní konstrukce.
Železobetonové prefabrikované stropy vyžadují uložení ztužujících pásů ve výšce stropní konstrukce. Ztužující pás kotví navzájem jednotlivé nosníky. U stropů složených ze stropních nosníků a vložek jsou vybetonovány pásy u vnitřního líce nosné zdi.
U panelových stropů betonujeme ztužující pás ve výšce panelové konstrukce. Bednění pásů se dělá z věncovek, které kromě základních tvarů mají ještě doplňující prvky (nároží apod.) a osazují se na cementovou maltu.
Ztužující pás u panelových stropů (1 - dutinový panel, 2 - pozední pás, 3 - prefabrikovaná věncovka, 4 - nosný panel)