Vodorovné nosné konstrukce požadavky

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ
FAKULTA STAVEBNÍ
ÚSTAV POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I – BH52
Vypracoval: Zuzana Krišková, B2VS2Kontroloval:Ing. Tomáš Alexa.
A) Teoretická práce
Vodorovné nosné konstrukce – funkční a statické požadavky,vazba na svislé konstrukceObsah:
1.1Statické funkce a požadavky3
9253" 1.1.4Tepelně technické požadavky4
ianty stropních konstrukcí4
5
Stropní konstrukce
Stropní konstrukce rozdělují objekt po výšce na podlaží a vytvářejí nosnou konstrukci pro uvažovaný provoz a pro další konstrukce nutné k jeho zajištění (příčky,technické vybavení aj.). Kromě statické funkce musí zajišťovat především funkci akustickou, protipožární a tepelnětechnickou.
Strop se skládá z nosné konstrukce stropu, podlahové konstrukce a konstrukce podhledu. Na zajištění požadovaných funkcí se podílí nejenom vlastní nosná konstrukce, ale i celá skladba včetně podlahy a podhledu. Konstrukce podlahy nebo podhledu mohou chybět a jejich funkci pak plní nosná část stropu.
Rozhodující kritéria pro volbu typu stropu jsou rozpon, celková tloušťka, únosnost, plošná hmotnost, horizontální tuhost, stavebně fyzikální vlastnosti a požární odolnost.
POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE
Statické funkce a požadavky
Hlavní funkcí stropu je vytvářet únosnou a spolehlivou konstrukci pro uvažovaný provoz a zajišťovat přenos všech na něj působících zatížení do svislých konstrukcí.
Únosnost stropu
Konstrukce stropu musí spolehlivě a s dostatečnou rezervou přenášet zatížení od uvažovaného provozu (užitného zatížení) a a zatížení od vlastní tíhy stropní konstrukce,příček apod. (stálé zatížení)
Tuhost stropu ve svislé (odolnost proti průhybu)
Stropní konstrukce musí vyhovovat z hlediska maximálního průhybu. Posouzení průhybu je důležité nejenom z důvodů estetických, ale i z hlediska vztahu stropu s dalšími konstrukcemi. Nadměrná deformace stropu může např. způsobit poruchy podhledu, podlahové konstrukce nebo příček.
Tuhost stropu v horizontální rovině
Tuhost stropní konstrukce v horizontální rovině souvisí se schopností stropu zajistit přenos vodorovného zatížení (od větru) působícího na objekt do svislých nosných konstrukcí.
Z hlediska horizontální tuhosti dělíme stropní kve na tuhé a netuhé. Příkladem netuhých stropů jsou dřevěné stropy, strop s keramickými vložkami Hurdis, strop s keramickými nosníky a keramickými vložkami . Typické příklady tuhých stropů jsou žb monolitické stropy, žb prefabrikované stropy (za předpokladu zajištění tuhé stropní tabule vhodnými styky dílců a zálivkovou výztuží) ,žb prefamonolitické konstrukce (typu filigran) ocelobetonové stropní konstrukce
Horizontálně netuhé stropní konstrukce lze používat pouze pro nízké objekty a tam, kde je prostorová tuhost zajištěna jinými konstrukčními prvky (systémem nosných stěn, polohou příček apod.). Pro vyšší objekty je třeba volit tuhé stropní konstrukce.
Požadavek minimální vlastní hmotnosti stropu
Vlastní tíha nosné konstrukce stropu představuje zpravidla rozhodující složku zatížení, ovlivňující dimenze nejenom stropu samotného, ale i dimenze svislých nosných konstrukcí a základů. Vlastní hmotnost stropu má tak zásadní význam na efektivnost návrhu konstrukce jako celku. Především při návrhu stropů na rozpětí více jak 6m je vlastní hmotnost zcela rozhodující. Proto je výhodné stropy na velké rozpony vylehčovat dutinami nebo vkládáním vložek z lehčích materiálů.
Protipožární funkce a požadavky
Stropy představují z p