přednášky

ího kapitálu a proces amortizace
Kondratěvovy (Kuznetsovy) cykly – dlouhodobé (50-60let), změny technologií, peněžní jevy a politické události
Příčiny vzniků cyklů
Teorie externích příčin – mimo národní hospodářství, nerovnoměrné vynálezy a objevy, nedostatečné informace subjektů, politické události, přírodní změny (sluneční skvrny x zemědělství), monetaristická teorie cyklu – příčina fluktuací je nevhodná monetární politika
Teorie interních příčin – maximalizování zisku minimalizací mezd (poptávka zaostává), nestabilita investičních výdajů, kumulace bohatství
Kombinace příčin – externí faktory (válka, technologie) ovlivní inertní – vychýlení z rovnováhy zajistí multiplikátor a akcelerátor
9. Spotřeba, investice a úspory
Disponibilní důchod (Y) = spotřeba (C) a úspory (S)
Sklon ke spotřebě C/Y, sklon k úsporám S/Y, růstem důchodu klesá sklon ke spotřebě a roste sklon k úsporám
- zvýší-li se NI o jednotku rozdělí se přírustek na C a S, poměr v jakém se rozdělí se nazývá: mezní sklon ke spotřebě (MPC) a mezní sklon k úsporám (MPS) MPS + MPC = 1
Investice
- nebereme-li v úvahu výdaje státu, investice (I) se rovnají úsporám (S), ten se rovná čistý národní důchod (Y) mínus spotřeba (C) S=Y-C, I=Y-C → I=S
Multiplikační efekty (výsledné efekty)
- původní impuls vyvolá řetěz stále slábnoucích účinků (negativní i pozitivní)
Investiční multiplikátor – koeficient, pomocí kterého zjistíme celkové zvýšení důchodů, když jím vynásobíme prvotní impuls (přírustek investic) 1/(1-MPC) (přírůstek investic vyvolá zvýšení důchodu u dodavatelů)
Autonomní investice – nezávisí na reálném národním důchodu (vyvolán přírůstkem obyvatel, technickým pokrokem, odvahou investorů)
Vyvolané (indukované) investice – určuje velikost reálného NI, nevyvíjí se ve stejném rozsahu jako NI
Akcelerační princip – vyjadřuje růst indukovaných investic vlivem změny reálného produktu (Y) In=aY (a je kapitálový koeficient)
Dojde-li k růstu produktu, vyvolá rostoucí produkt na základě akceleračního principu nové indukované investice
Růst reálného produktu → potenciální produkt (bariéra) → decelerace → disinvestice → pokles reálného produktu → restituční investice podnítí růst reálného produktu (uzavření cyklu), permanentní oscilace k rovnováze
10. Inflace – projev ekonomické nerovnováhy, růst cenové hladiny
Měření inflace
Cenová hladina – úroveň cen, míra inflace (r), využití indexu spotřebitelských cen (CPI)
r = (CPIt+1 - CPIt)/ CPIt · 100%
spotřební koš – položky (potraviny, průmyslové zboží, služby..) využívají se ke konstrukci cenového indexu
Druhy inflace
Zjevná (otevřená) – růst cenové hladiny vlivem ekonomické nerovnováhy
Potlačená (blokovaná) inflace – zpomalení inflace administrativními zásahy
Skrytá inflace – v cenovém indexu není zachycen růst některých cen
Podle kvantitativních hledisek:
Mírná (plíživá) inflace – do 10%, tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, rovnovážná a pozitivní
Pádivá (cválající) inflace – dvouciferná, zaostává tempo růstu výroby, peníze ztrácí kupní sílu, nejsou uchovatelem hodnoty, destabilizuje ekonomiku
Hyperinflace – tempo růstu cen je vysoké, nehledě na tempu růstu výroby, rozpad peněžního oběhu, tří a víceciferná
Příčiny inflace
Inflace tažená poptávkou – vznik inflační mezery, nedostatek zboží
- nadměrné investice, nadměrný růst spotřebních výdajů, levný úvěr, snížení daní, zvýšení státních výdajů, aktivní obchodní bilance
Nabídková inflace (tlačená náklady) – skutečný produkt je nižší než potenciální
- nedokonalá konkurence, růst mezd, politické události, pokles kurzu domácí měny, přechod na méně kvalitní zdroje surovin a energií
Setrvačná inflace (očekávaná) – všichni ní počítají, zvýšení mezd, výše úroku..
Důsledky inflace
Přerozdělovací efekt: pokles reálných důchodů, mezd, vkladů a půjček, cena majetku stoupá
Sociální dopady – sociální úroveň sociálně slabších klesá, majetkově silné skupiny nepociťují tolik
Působení inflace na rovnováhu ekonomiky – pokles reálného produktu, mění strukturu spotřeby, posiluje dovoz, výkyv kurzu, deformace cen a informací
Protiinflační zásahy – řízení mezd a cen, indexace – přizpůsobování růstu životních nákladů, zvyšování konkurenceschopnosti trhu, potření fiskální a monetární politiky
11. Trh peněz
Peníze – univerzální zboží, které slouží k vyjadřování cen ostatního zboží, k jeho koupi a prodeji
Barterová směna (výměna statku za jiný) → naturální směna (zbožové= komoditní peníze –dobytek, kožešiny, plátno, drahé kovy, diamanty) → používání drahých kovů → ražení mincí → mince + bankovky → neplnohodnotné mince a papírové peníze (peníze s nuceným oběhem)
Bankovky – druh úvěrových peněz, dříve směnitelné za zlato → směnky (vklad)
Zlatý standard – volná výměna bankovek za zlato, zanikl v 30.letech 20.století
Druhy peněz: drobné mince, papírové peníze (někde státovky vydávané min.financí) = nucený oběh - HOTOVÉ PENÍZE
Depozitní (bankovní) peníze – bezhotovostní, depozita na požádanou nebo termínovaná (výpovědní lhůta)
Peněžní agregáty – liší se podle míry schopnosti je prodat
M1: hotovostní peníze + depozita na požádanou
M2: hotovostní peníze + depozita na požádanou + termínovaná depozita + vklady v cizí měně
L: M2 + vysoce cenné papíry (státní pokladniční poukázky + poukázky ČNB)
Fce peněz – prostředek směny (transakční fce), zúčtovací jednotka , chovatel hodnoty (majetková fce)
Poptávka po penězích - transakční (nákup potřebného) a majetková (nákup aktivit, investice)
- vliv úrokových měr, vývoje nabídky zboží a služeb, primárním výrobním faktoru a kapitálu, cenových hladinách
Nabídka peněz – hotovostní i depozitní, úvěrová činnost bank
Bankovní soustava
centrální (emisní banka) – u nás ČNB
komerční (obchodní) banky
CB – zřizuje stát, realizace měnové a monetární politiky (VB, Francie) nebo nezávislá (USA, Německo), jedna banka (ČNB, Deutsche Bundesbank) nebo systém bank (Federální rezervní systém v USA)
- reguluje nabídku peněz a udržuje stabilitu bankovní soustavy, hlavním cílem CB je vnitřní a vnější stabilita měny
Komerční banky – aktivní bankovní operace (úvěry), pasivní (přijímání vkladů, vypisování obligačních úvěrů a vydávání akcií) a neutrální operace (vedení účtů, převody depozitních peněz, směnárenské služby, správa cenných papírů)
-specializované obchodní banky: investiční, hypotéční a záruční, jsou soukromé, hospodaří podle ziskového kritéria, ovlivněna vládou a CB za účelem
zabezpečovat rela