Přednášky TEORIE LITERATURY

akty
Césura je pouze po mužské přízvučné slabice
KLASIFIKACE FRANCOUZSKÉHO VERŠE
lichý/ sudý počet slabik LE VERS IMPAIRS/ PAIRS
-sudý je častější
1)SUDÝ POČET SLABIK
ALEXANDRIN
-12 slabik
-nejpoužívanější, nejstarší
-to jméno získal v 15.století, protože v něm byl napsán LE ROMAN D´ALEXANDRE
-nejlepší metrem
-uchytil se i v renesanci(Ronsard)
-v klasicismu ho rozdělili na 2 poloverše a na 4 takty
-přízvuk na 6. a 12. slabice
-v romantismu revoluce -ne 2 hemistiky (poloverš L´HÉMISTICHE) ale 3x 4 slabiky( rozdělili alexandrin do tří častí
LE DÉCASYLLABE
-poprvé se objevil v La vie de sant Alexis ….???
- v Chansons de geste
-říká se mu verš epopeje LE VERS D´ÉPOPÉE
-vytlačil ho Alexandrin
-dělí se na dvě jednotky
-césura bývá po 4. slabice (ale i po 2. nebo 6.), málo se objevuje po 5. –vnímáno jako nelibé(
- ke čtení poezie se hrálo na Niněru – LA VIELLE
L´OCTOSYLLABE
-osmi slabičný verš
-použité například v Roman Breton, Roman Antique, příběhy o králi Artušovi, epická poezie, Le roman de la rose- světské skladba
- je krátký na césuru, proto má dvě coup, které jsou pohyblivé (2,2,4. 4,2,2)
-používá se i v moderní poezii
2) LICHÝ POČET SLABIK
L´HENDÉCASYLLABE
-11ti slabičný
-2 poloverše (5,6)
L´ENNÉASYLLABE
-9ti slabičný
-nebývá césura ale jen coup (3,6)
L´HEPTASYLLABE
-7mi slabičný
-málo se používá
LE PENTASYLLABE
-málo
LE TRISYLLABE
-3. slabičný
-velmi krátké, něco doplňují
-málo
LE MONOSYLLABE
-jednoslabičný
-vzácný
ZVUKOVÁ SHODA NA KONCI VERŠE
-středověká, antická poezie- nejsou žádné rýmy, proto není potřeba zvuková shoda
-později vznik asonance(shoda poslední přízvučné samohlásky ve verši)
( postupně nahrazena veršem, který převládl, ale asonance se stále někdy používá
LA RIME -rým
-zvuková shoda nejen polední přízvučné samohlásky, ale i dalších hlásek, které po ní následují
-objevuje se ve 12. století
-tvořen pro zvukovou podobu verše, grafická shoda není vytvořením verše
Homografie
-stejně znějící
-plus –venus, ???????
Rozdělení rýmu:
IMPARFAITE/ APPROXIMATIVE
- nedokonalý verš, neshodující se
- GRANDE x GRONDE (nosovky)
INVERSÉE
-přehozeno
- CHINE x NICHE
ISOMÉTRIQUES
-stejná počet slabik
- BRUIT x HUIT
HÉTÉROMETRIQUES
-nestejný počet slabik
-LION x RÉBÉLION
DRAMATICKÝ RÝM
-shodují se různé gramatické formy
-hodně ve středověku
- IL FAUT PARTIR x IL FAUT GRANDIR
PAUVRE
-shoduje se jen jedna hláska
-NOS x OS
SUFFISANTE
-shodují se dvě hlásky
-postačující
-VA x TROUVA
RICHE
-shodují se více než dvě hlásky
-bohatý
- PENSÉ x DISPENSÉ
MASCULINES
-končí přízvučnou samohláskou
-BEAU, NOUVEAU, CITÉ, BEAUTÉ
FÉMININES
-končí na nepřízvučnou samohlásku
-DESTINÉE, LINGÉE, FINIE, BÉNIE
LA DISPOSITION DES RIMES
-rýmy se skládají do rýmových schémat – strofy
Les rimes:
PLATES
-aa bb cc dd
-sdružený
CROISÉES
-ab ab bc bc cd cd
-střídavý
EMBRASSÉES
-abba bccb cddc
-obkročný
MĘLÉES
-střídání ženského mužského rýmu
EN ÉCHO
-ozvěna
LE VERS LÉONIN
-není zvuková shoda s dalším veršem ale rýmují se poloverše
BATELÉE
-shoduje se konec verše s poloveršem dalšího verše
BRISÉE
-shodují se poloverše a mají strukturu aa bb
L´ENJEMBEMENT – LE REJET, LE CONTRE REJET
-přesah
???????
STROFY
-spojování veršů do větších celků
-básně stichické nejsou řazeny do strof
= významový a intonační celek, který se v básni opakuje a skládá se z určitého počtu veršů, které se vyznačují určitým uspořádání meter a rýmů
-dříve byly básně vyprávěny –proto vznik rýmu(lepé se zapamatují) – odděleny LAISSES-ukončeny stejnou asonancí, různě dlouhé, spojeny hudbou– z toho vznikly strofy
STROPHES ISOMÉTRIQUES- verše se stejným počtem slabik
STROPHES HÉTÉROMETRIQUES-verše s různým počtem slabik
LA STROPHE CARRÉ

LA STROPHE HORIZONTALE
LA STROPHE VERTICALE
ROZDĚLĚNÍ STROF PODLE POČTU VERŠŮ
Monostique -1
Distique -2
Terse -3
….
-šesti veršová nejčastější
LES POÉMES Ŕ FROME FIXE
-pevné uspořádání
-určitý počet strof, veršů ve strofách, slabik, rýmů
-lyrické skladby
-ve 14.století GION MACHEAU
- byl v Praze u Karla IV. Představoval básně s hudbou
LE LAI / l le/
-leich
-v octosyllabe
-epické vyprávění
- Marie de France le lai de chčvrefeuille – o zimolezu z Tristana a Isoldy
LE VIRELAI
-leich s refrénem
-octosyllabe
-tři strofy, střídají se dva rýmy
LE RONDEL
-rondel
-3 strofy, 2 rýmy, refrén
-nejrozšířenější
LE RONDEAU
-podobný jako rondel
LA BALLADE
-lyrická skladba
-3 strofy, refrén, má poslání
LE CHANT ROYAL
-5 strof, s posláním
LE SONNET
-nejznámější
-z Itálie v renesanci
- pořád se používá
-14 veršů, z toho dvě čtyřverší a dvě trojverší
-abba, abba-typické
LE STANCE
-8 veršů
-hendécasyllabe
-abababcc
= toto vše bylo do renesance, v renesanci se tyto formy začínají vytlačovat, aby se objevily nové
-na řadu přicházejí obnovené básnické formy antického období
RENESANCE
LE SONNET
L´ODE
L´HYMNE
L´ÉLÉGIE
L´IDYLLE
L´ÉPÎTRE (epištola)
LA SATIRE
L´ÉPIGRAMME
SYMBOLISMUS
-hodně se rozšiřuje volný verš
-chybí rým, ale ne rytmus
LITERÁRNÍ VĚDA- DĚLENÍ
-zkoumáním literatury se zabývá literární věda
-rozdělujeme: teorie literatury, literární historie, literární kritika(v ČR)
Théorie, critique littéraire,(pojmy-césure,… a kritika), Histoire littéraire(ve FR)
TEORIE LITERATURY
Zabývá se:
-obecnými problémy-jaká je podstata uměleckého díla, jak vzniká, jeho vývoj, jak působí
-vztahem literárního díla ke skutečnosti
-zkoumá funkce díla (estetická, výchovná, poznávací,…)
-zkoumá strukturu= POETIKA
-VERSEOLOGIE-o kompozici a literárních žánrech?????????
-učí rozebírat umělecká díla a zkoumat vztahy mezi jednotlivými složkami
LITERÁRNÍ HISTORIE
Zabývá se:
-vývojem konkrétní literatury (románem, českou literaturou,…)
-komparativní-srovnávání různých literatur (romantický hrdina ve FR x NĚM x ČR)
-literární historie si pomáhá periodizací= členění historického vývoje (svým způsobem je špatná protože ta jednotlivá odvětví nikdy nezačínají a nekončí nějakým určitým dnem –nemají přesný začátek a konec, ale prolínají se)
-epochy mají většinou stejné pojmenování i v jiných uměleckých oblastech (malířství,…)
Velká období EPOQUE –středověk, renesance, baroko, klasicismus
Malá období MOUVEMENT- literatura mezi dvěma válkami
Synchronní metoda-zkoumáme jednu věc v jedné epoše(čtu všechny autory z té epochy)
Diachronní metoda-zkoumám věc v jejím vývoji (román od jeho vzniku až do konce)
-literární věda zasahuje svými okrajovými zájmy do estetiky, sémiotiky, filosofie, historie,folkloristiky,…
Literární dílo
-nemá systém, vzpírá se systematizaci
-probíhá boj a snaha o zvědečtění literatury
ČLENĚNÍ LITERÁRNÍCH DĚL
-próza BELLE LETTRE
-poezie
Liší se:
-Grafickou podobou
-verše jsou osamocené jednotky různé kvality, různé rýmy, opakování, rytmus
Poezie nepředává jen informaci, ale má i estetickou funkci- próza za na to má jiné prostředky
V poslechu se poezie a próza liší
DĚLENÍ:
Lyrika
Epika
drama
(o obsahu
Próza
Poezie
drama(struktura
u každého autor je různá forma a určité jazykové dispozice pro formu
žánry:
próza –román (historický, biografický,…)
poezie-vysoká-óda, elegie nízká-satira,…
próza : má nějaký smysle
poezie: ????
drama: vyjadřuje akci (má úplně jiné vyjadřovací prostředky-pohyb, dialog)
KOMPOZICE LITERÁRNÍHO DÍLA
=uspořádání složek díla v celek, který chce autor představit
=stěžejní prostředek realizace díla( děj podléhá kompozici
-postupy kompozice jsou podobné u stejných žánrů (historický román je podobný jako ostatní historické romány)
Čas
-důležitý
-začneme psát děj teď od začátku AD OVO –od vejce
IN MEDIAS RESE vstoupíme do děje .začínáme z různých retrospektiv a dostaneme se do minulosti (co bylo před začátkem, nebo i do